Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Abych naředil diskuze o politickém životu v ČR a neuspokojivém sexuálním životě některých uživatelů (kucky mucky), zakládám toto téma. Nechci tady řešit seriálové tipy, jen se pobavit o dvou z nich z filozofického hlediska, než bude 8. srpna a nastane MDŽV (Mezinárodní den ženského vorgasmu).
Nedávno jsem zkoukl korejský seriál My vás naučíme a hýkal nadšením. Zároveň si kladl otázku, jestli je opravdu korejské školství tak drsné a jestli by podobný Igor Hnízdo neprospěl i ČR (berte to jako tip).
Druhý seriál je Euforie. Jsem cca v půlce druhé série. Tak mě napadlo, jestli opravdu takhle žije část americké mládeže, být rodičem, sledovat je to utrpení. Mám pocit, že tam není jediná pozitivní postava, všichni jsou nějakým způsobem jebnutý či traumatizovaný. Jako natočeno je to dobře, ale nechápu hodnocení přes 80 % na CSFD. To je proto, že je to tak dobře natočený, nebo proto, že to je první seriál, který popisuje, jak se mohou cítit dnešní mladí? Hodně se tam kopuluje, smaží, mám pocit, že tam spousta lidí jedná iracionálně jen proto, aby se nepozrali z vlastního života. Do jaký míry je to přitažený za vlasy a do jaký míry se takhle na houby cítí průměrný americký středoškolák. Dekadentní, dost zvrácený, ale taky hodně návykový.
P. S. Asi miluju Zdendaju
P. P. S. Zapalím si travku, pak vylížu ňákou kravku
Na tento dotaz zatím nikdo nereagoval, buďte první!