Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pochopení intimního problému
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.8.13 21:10
- Citovat
- Upravit
14.8.13 21:10
Zakladateli, tak jsem při luxování přemejšlela… Fakt se mi to jeví na nějakej psychickej blok. No, upřímně bych to moc nehrotila (rozhovory, její orgasmus…), protože jí to může ještě víc ubližovat. Zkusila bych na to jít jemně- když bude při sexu všechno ok a najednou se něco změní, nenaléhavým, spíš takovým starostlivým hlasem se zeptej, co děláš špatně. Pokud bude naladěná ti to říct, tak řekne, pokud ne, tak jí řekni, že vidíš, že je nějaký problém a až bude mít chuť ti to říct, tak se to moc rád dozvíš, že ti na ní moc záleží. Může se stát, že ti to neřekne hned (někdo na to moc není a potřebuje čas, nebo je problém ve špatném zážitku a na to musí být správná chvíle), ale třeba dostane odvahu ti to říct později.
Ps. jinak musím ještě poznamenat, že se málokdy vidí takhle pozornej chlapík!! 
Navíc tvoje generace vyrůstala obecně v dost machistickém ovzduší a o to víc ti fandím!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.13 21:26
Ptát se v tý hnusný chvíli radši ne.
Mě se na to ptal, ač už naznačeno věděl, ale chtěl vědět konkrétně čeho se bojím, po milování.
I tehdy jsem ale měla knedlík v krku a nešlo to. Přitom jsem mu to tak moc chtěla říct.
Až později jsme si to popsali po e-mailu. Neromantické, já vím. ale…
někdy je síla těch emocí tak silná, že mluvit nelze.
předchozí anonymní
- Citovat
- Upravit
14.8.13 21:29
@Anonymní píše:
Ptát se v tý hnusný chvíli radši ne.
Mě se na to ptal, ač už naznačeno věděl, ale chtěl vědět konkrétně čeho se bojím, po milování.
I tehdy jsem ale měla knedlík v krku a nešlo to. Přitom jsem mu to tak moc chtěla říct.
Až později jsme si to popsali po e-mailu. Neromantické, já vím. ale…
někdy je síla těch emocí tak silná, že mluvit nelze.
předchozí anonymní
No, pokud je to takhle závažný, tak to asi není správná chvíle, to uznávám… Mrzí mě, co se ti stalo a že ti to pořád tak moc ubližuje. Ale už jsi udělala obrovský kus práce a to je nejdůležitější. Přeju ti jenom dobré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.13 21:43
@TýnkaK píše:
No, pokud je to takhle závažný, tak to asi není správná chvíle, to uznávám… Mrzí mě, co se ti stalo a že ti to pořád tak moc ubližuje. Ale už jsi udělala obrovský kus práce a to je nejdůležitější. Přeju ti jenom dobré
děkuju. Jen chci ještě napsat to nejdůležitější. Obdivuju muže jako je zakladatel a přeju mu, ať je tím krásným, pravým a úžasným pro svou ženu. Muži jako je on by se měli klonovat a množit a rozdávat při terapiích. 
Já mám bohužel smůlu, ten můj „pravý“ je ženatý a nechce mě. Celá léčba byla jen iluzí, strašně to bolí. Ale stalo se, zpátky to už nevezmu.
anonymní
- Citovat
- Upravit
14.8.13 22:46
Komunikuj nebo zhyň!
Jdeš na to dobře, ptej se, navrhuj, zkoušej. Ale když druhá strana nechce, tak se nedá nic dělat. V tvém věku bych se nesoustředila primárně na „emocionální souznění“ s někým kdo nechce říct o co jde (kdyby jsi byl empatický samritán tak asi nejsi single, to by tě žádná „zklamaná, náročná, hledající“ nepustila pryč), byla ráda, že „to ještě funguje“ a na sex si našla někoho přímočařejšího. Tuhle kámošku si nech na pokecávky u vína, na kulturu nebo výletování. A normálně jí to řekni, že OK, buďme kámoši, ale spát budeš s někým komu se do toho chce, maximálně se hecne a přestane dělat záhadnou. Život je krátký, a když ho chceš žít vesele tak s veselou holkou, na zhrzené postarší víly (i čarodějníky) „sere pes“ a dobře jim tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 02:40
Díky všem za příspěvky a to i BářeF, ač se s jejím názorem ne zcela ztotožňuji = nehledám kámošky jednu na intimnosti a druhou na výlety. Je to Báro taky možný koncept života, ale jiný (nic proti) než chci já. A padesátníci když se trochu drží sportem v kondici, nehulí a nechlastají, nemají 150kg, pochopili že není jen práce ale i odpočinek, tak… abych Tě citoval: „nemusí být rádi, že to ještě funguje“ 
K Vašim komentářům - suchostí to není, jak jsem psal těla nám fungují spolu rychle. A kdyby to tím bylo, řešila by to sama lubrikantem, je akční. Také si myslím že to je nějaký blok, dokonce že ho tak vytěsňuje, že vlastně o tom ani mluvit nemůže. Takže jediné co jsme byli si schopni říct a citili oba, že je problém, dál všechna komunikace vázne 
Známe se jen krátce, těch intimních chvilek bylo jen pár, ale tohle přesáhlo hranici obvyklé počáteční nesehranosti. Napadlo mne zatím větší intimnosti odložit aby se z toho nestalo „testování jestli už to jde“ a problém se spíš neprohluboval - akorát jsem si lámal hlavu jak to říct aby si to nevyložila jako nezájem a flintu v žitě… a než jsem to vymyslel, tak se stejnou myšlenou přišla ona sama.. 
Prostě být spolu, poznávat se, bořit hradby - naštěstí k tomu máme skvělé podmínky a zázemí a uvidí se… žádné nucení se do něčeho, jen pohoda a relax a třeba (snad) se ten blok rozplyne. Není kam spěchat…
Jinak všem díky za rady, daly jste si některé opravdu práci a musím říct, že třeba nápad s masáží - podvědomě masíruješ tam, kde to sám člověk má rád (dle Apaji) je pěkná vychytávka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.13 08:40
To mi prijde fajn reseni - netlacit na pilu. Ten tlak, to ocekavani, muze byt docela zabijak.
Doufam ze se vam podari sladit a ze das vedet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zrzana2
15.8.13 10:37
Mám taky blok…
Tady si myslím, že jsi to trefil : Prostě být spolu, poznávat se, bořit hradby … žádné nucení se do něčeho, jen pohoda a relax a třeba (snad) se ten blok rozplyne.
Jakýkoli nátlak mě blokne ještě víc. I pokud ví co za tím je, tak ti to asi hned tak neřekne. Neptej se, povídejte si, třeba to přijde. Chce to trpělivost a podle toho jak ji popisuješ, tak si myslím, že to tam je, tak vydrž. Já bych strašně chtěla a nejde to a tím se to celé zhoršuje, protože mě to trápí. Zkus jí nějak dát podporu, jistotu, že to prostě neva, že se to nepovede, že to nepůjde. Zvětší se tím blízkost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.8.13 11:15
@kluk51
Ahoj, také musím říct, že oceňuji tvůj otevřený zájem věc řešit, to se tak často u chlapů nevidí.
Z mého pohledu - třeba má partnerka blok právě proto, že „moc“ chce aby vám spolu bylo dobře. Já jsem se také přistihla při tom, že když je sex nezávazný, že si ho užiju víc právě proto, že od toho druhého nic nečekám, nemám potřebu se mu zalíbit, je mi jedno jak na něj moje chování a sexuální potřeby budou působit, protože ho třeba už nikdy neuvidím nebo mi nezáleží na tom jak u toho vypadám, protože s ním nevidím žádnou budoucnost.
A když mi o něco jde (o vztah), tak se najednou stydím, přemýšlím abych neudělala něco špatně, abych se tomu druhému líbila, abych nebyla moc „utržená ze řetězu“ a bla bla. Nedokážu se tolik uvolnit, protože tohle všechno mě svazuje.
Vypadá to jako totální nesmysl, ale je to tak a taky mi trvalo než jsem si to uvědomila.
Takže je dobře, že jste se domluvili na tom, nechat věcem volný průběh.
Držím palce aby vám bylo fajn po všech stránkách.
- Citovat
- Upravit
15.8.13 11:39
Jo a já se dozvědět, že mě přítel řeší na veřejně diskusi jak na mě, tak už ani neheknu. Prostě se mi příčí, aby ženský dávaly návod muži, který by chtěl být skvělý u každé. Já jsem názoru, že buď to jde a nebo ne. Z toho vzniká ten malý rozdíl mezi tím s kým se dokážu kamarádit, mít stejné záliby, sporty, kecání a s kým vlezu do postele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já to vezmu z vlastní zkušenosti. Není mi padesát, ale něco přes třicet. Mám naprosto stejný problém jako tvoje žena.
Doma jsem to už zapíchla úplně, sex se mi hnusí. Přesto jsem dala šanci příteli, se kterým proběhlo „něco“ jen dvakrát a bylo to o neskutečné intimitě, souznění duší a přesto - tělo se bránilo.
Jak píšeš, když začalo jít po mazlení do tuhého, tak mě ochromil strach. Strach z muže, strach z toho, že když se NADE mnou objeví muž, tak mě zachvátil bol a panika.
Asi to byl i začátek panické úzkostné poruchy.
Asi se ptáš na příčinu. Znásilnění v 18ti, nevíra partnera, později manžela, jeho stupňované hrubé chování, vyžadování sexu v opilosti, moje blbost, že aby se nevybíjel na dětech, tak jsem mu „dávala“ nezřídka jsem se také opila, abych nic necítila. Sama sobě jsem ale ubližovala nejvíc, a asi ten pláč po sexu, pocit špíny a zhnusení a zničení manželství, tedy jeho intimity, byl to nejmenší. Manifestace do panických atak je strašná a je to pro mě trest největší. Pokud se z ní vyléčím, už nikdy se nenechám využívat, ubližovat. Budu sobec.
U mě to byly otřesné zkušenosti.
U ní to může být třeba i to. Nejsou tohle věci, kterými by se někdo chtěl chlubit, nesmírně se stydím za svoji minulost, trpím pocitem viny, že je chyba na mé straně, musela jsem te´d manželovi slíbit, že zajdu na sexulologii a nechám si předepsat prášky, abych měla chuť. Pevně věřím, že mi to dr. srovná v hlavě a to ne tak, jak mi to rovná můj manžel.
Přítel? Jsem mu vděčná za to, že mě naučil milovat, že jsem poznala něhu, že jsem poznala třeba to, že strach v mých očích ho ze mě „sundá“… a ne naopak, jak jsem to měla s manželem. A že mi dal sílu už s manželem nespat, ač on teda zuří, vyčítá, ale už si fyzicky nedovoluje.
Promluv s ní… dejte si víno, uvolni zábrany, miluj jí… bezpečná náruč je pro ženy prvotní, ale i tam je ta cesta přes vlastní monstra a osobní peklíčko, trnitá. Drž jí v náručí, když se bude bát, netlač na ní, pomazli jí, znovu a znovu a věř mi, že ta chuť přišla. U mě to bylo asi na 10 - 15 pokusů, ale povedlo se. A ten pocit osobního vítězství je k nezaplacení…
A ona tě má, jsi volný, jsi její…máte společnou budoucnost, to je obrovský zázrak.
taky anonymně, asi chápete