Pocit samoty bez přátel

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

14.9.22 18:54

načítám...

Pocit samoty bez přátel

Ahoj jak se vyrovnat s tím že nemáme známé v okolí bydliště, lidi je tu hodně, ale asi nemám štěstí na ty správné kamarádky, děti si zatím kamarády že školky nenašly, sem tam se s někým potkám, ale musím to většinou iniciovat já, ale zas děti nemocné nebo mají lepší kamarádky s dětmi nebo nevím. O víkendu se vidět nikdo nechce už vůbec, s manželem samozřejmě podnikame sami něco s detmi nebo jedeme za prarodici, ale jsou daleko takže to tak 1× za měsíc víkend. Pořád si připadám sama . Prijde mi ze se vsichni znaji a potkavaji a my nic . Pracuju skoro pořád z domu a z práce se s lidmi nepotkavame ve volném čase. Jak to překonat a přestat to řešit, když mám fajn děti a manžela?? Přišlo to až na rodičovské dovolené, dříve jsem to neresila, ale asi jsme sem nenapadli no

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

mokkk

2586

3463

14.9.22 19:00

načítám...

Tak choďte na nějaké cvičení s dětmi, tam se mi seznamovalo nejlíp. V té školce je to takové anonymnější..

načítám...
Citovat
Zmínit

Martina84

3871

1500

14.9.22 19:01

načítám...

A vy jste se přestěhovali? Jsi na RD? Co nějaké mateřské centrum, cvičení s dětma. Nebo máte nějaký koníček? Jestli jste na vesnici, tak tam je to snazší na seznámení.

načítám...
Citovat
Zmínit

Lucie_Sx

34322

26450

14.9.22 19:09

načítám...

Zacni delat nejakeho konicka - sport, muziku, chovatelstvi, cokoliv. Tam lidi jsou.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

14.9.22 19:13

načítám...

Nee jsme tu už dlouho, je to město, jak jsem začala pracovat tak už taky nemam tolik času někam chodit a seznamovat se tak ty kamarádky co ještě nepracují tak se druzí asi víc, děti už jsou skolkove a to už cvičení jsou většinou bez rodičů, centrum pro maminky tu v této části města není. Sem tam se jdu projít nebo zacvičit s nějakou "známou " ale to je jednou za čas a přímo kamarádky to nejsou. Měla jsem kamarádku kousek v jiné části města, ale našla si kamarádku přímo z baráku a setkávají se i s manželi a už se vídat nepotřebuje, zvu ji k nám i kdysi u nás byla, ale návštěvu neoplati a teď už ani nechce dojet. Vždy nějaká výmluva, když by chtěla tak si to zaridi. Tak už jí nezvu. Spíš mám asi fakt smůlu na sousedy a na to koho jsem doposud potkala. Nebo je to mnou, já nevím:(

Citovat
Upravit

KKKopretina

14.9.22 20:40

načítám...

Mám to stejně. Jsme dva roky přestěhvaní na vesnici a ačkoliv tu má manžel rodinu, tak jsem též skoro pořád sama. Vzathy s nimi jsou víc než složité a najít si na vesnici kamarádku je těžké, když se tu všichni znají prakticky od dětství.
Všechny kamarádky jsem nechala v původním bydlišti.
Držím palce, nejste v tom sama

načítám...
Citovat
Zmínit

Ťarbík01

2200

2573

14.9.22 20:59

načítám...

Úplně vím jak ti je. Naprosto. Já se přestěhovala za manželem na vesnici. A myslela jsem si, že tu člověk najde fajn lidi. Ale bohužel.
Byla jsem zvyklá že svého rodného bydliště, že lidi byli srdecny, pomáhali si, dělali spolu věci atd.
A bohužel tady to tak není. A dost lidí je tu zlých a nepřejicich. Takže tu taky nikoho nemám a už ani nikoho tu nehledám. Jezdím hodinu do svého rodného bydliště, abych byla mezi milyma lidma. :nevim:

načítám...
Citovat
Zmínit

Reklama

Kolicek95

14.9.22 21:03

načítám...

U nás v Sokole třeba běží současně cvičení dětí a cvičení pro ženy.
Nebo zkus napsat odkud jsi, třeba někdo bude vědět něco zajímavého.
Nebo zkus najít kamarádku tady přes emimi. Loni jsem tu zakládala diskuzi, jestli si tu někdo našel kamarádku a celkem dost psalo, že jo .

Citovat
Upravit

Anonymní

15.9.22 09:59

načítám...

Díky všem, co pisi, ze to maji stejne za reakci. A pomáhá vám něco?? Kromě tedy jet za rodinou a přáteli někam mimo domov. Taky máme s manželem fajn kamarády až u rodiny.

Citovat
Upravit

Morgan007

15.9.22 10:08

načítám...

Zdravím..podle mě normální depka a vyhoření ze všedních starostí…podvědomě se člověk obvinujě, že není štatstný..ikdyž by měl…a očekává se to…žena matka má být přeci spokojená..jenže ono to tak prostě vždy není… Na vesnici jsem se taky trápila..kor se synem když se narodil…nebylo kam jít…naštestí jsem šla dříve do práce..bylo to náročné, hektické, ale podrželo mě to…lidi na vesnice sou mnohdy zlí…teď bydlím ve městě a je to sto a jedna…nikdo se mi do ničeho neplete…synovi je 5 a je už super parták, tak mi už ani nevadí, že mám vlastně jednu kamarádku..která večně nemá čas..zase mám dobrou práci..myslím, že je důležité najít ten vnitřní klid a občas si odpustit, že jsme nespokojené a brát se takové jaké jsme…pak půjde vše líp