Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den,
prosím o radu. Mám dceru po ročním odkladu v první třídě. Je duben a stále má problém s matematikou a se čtením.
Počítá na prstech, ale poslední dobou má často výsledky špatně. Sčítání a odčítání typu 13 + 2, 15 - 3 stále nechápe. Čtení se také zastavilo, nezlepšuje se. Spíše bych řekla, že je to horší, než to bylo. Plete si písmenka, trvá jí dlouho, než písmenko řekne. Občas si slova i vymýšlí.
Měla jsem doma zavedeno již od září, že se postupně vše procvičovalo, tak jak se probíralo učivo ve škole. Jenže se do toho pustil manžel s tím, že je toho moc. Takže se dělají pouze úkoly ze školy. Výsledkem je to, že dcera netrénuje počítání ani čtení. Dá na svého otce. Jak jí přimět k tomu aby např. denně vypočetla 10 příkladů a přečetla ze Slabikáře jeden odstavec? Je to znát na prospěchu a názor třídní učitelky z daných předmětů jsem zde uvedla. Předem děkuji za jakoukoli radu. ![]()
Učím v první třídě a děti by doma měly číst denně. Denně nutím číst i vlastní děti. Tedy jsou děti, kterým stačí škola a jde jim to samo, ale čtení je fajn.
Sama mám prvňáka a čteme nad rámec úkolů. Denně minimálně celou stránku ve slabikáři, což mají jako úkol a mám starý slabikář a ještě stránku z něj. Neděláme to najednou. Čteme po škole, pak před spaním. Někdy místo slabikáře bereme knížky, které má rád a já čtu kus, on kus. Nebo ho baví komiksy, kdy on čte za jednu postavu a já za zbytek.
Taky si vymýšlí, plete se, má dvojí čtení… Prostě některým dětem to nejde a potřebují víc cviku.
Teď na radu naší speciální pedagožky cvičíme slabiky (ukážu slabiku a čte jí, až když ji nevidí).
V matematice se taky plete víc, co počítají přes do 20. Koupila jsem mu na počítání pop it. To ho baví. Hrajeme si na obchod.
Promluvila bych si s mužem, že je to potřeba.
Mám dítě v první třídě. Spíš se přikláněli k odkladu, ale nedali jsme ho. Úkoly skoro nemají. Teď mají pouze čtení. Čte někdy lépe, někdy hůře - těžko se mi to hodnotí, když nemám srovnání. Občas splete b a d. Matematiku děláme jen výjimečně - když je úkol - většinou to zvládá dobre. Při nemoci jsme dělali vše doma a kdyby moje dítě spolupracovalo, tak je to podle mě v pohode. Největší problém byl začít s tim, že toho bylo doma najednou moc. Teď už nemá problém číst - sice kratší texty, ale cte. Nedávno mi říkala jedna maminka spolužačky, že dělají denně hodně úkolů, klidně i hodinu denně. Budeme mít teď rodicak, tak jsem zvědavá, co se dozvím. Asi bychom měli pravidelně psát - ale při posledních úkolech to bylo se snahou a občas nějaká nepozornost, ale jinak dobrý.
V první řadě je nutné, aby tatínek přestal dceru demotivovat k učení. To jsi pak v hrozně těžké pozici… Já se synem musím každý den procvičovat grafomotoriku a psaní. A píše se každý den - i o víkendu, i když je nemocný (pokud nemá vysokou horečku). Stejně tak se čtením (problém nemá, ale každý den číst musí), čte Čtyřlístky (1 příběh) nebo 2 stránky z knížky. Počítání trénujeme několikrát týdně, ale to v rámci zábavy (skáče na pohovce a pokřikuje na mě výsledky příkladů nebo si na střídačku dáváme slovní úlohy nebo hrajeme na obchod). Možná chlapi hůř snáší, když se dítě něčemu brání. U nás manžel těžko snášel cvičení Vojtovy metody u mimin a kdyby bylo na něm, tak by žádné dítě netrápil. Stejně tak to dennodenní psaní z počátku nerad viděl a i jsme se kvůli tomu nějakou dobu přeli, protože syn z počátku bejkovatěl, lovila jsem ho z pod stolu a trvala na svém, že psát prostě musí a bude se u toho i snažit. Když se blížila doba psaní, manžel začal utíkat do pracovny, aby to neviděl
. Syn už má dávno režim, nevzteká se, udělá všechno bez řečí a s dobrou náladou, manžel už nezdrhá a ani neprotestuje. Já toho tvého i svého chlapa chápu, ale oni vidí jen to momentální nepohodlí dítěte. Není každé dítě takové, že mu škola stačí. Přitom by jim vůbec nebylo jedno, kdyby se dozvěděli, že jejich dítě ve třídě úplně zaostává. Já bych se v tvém případě opřela o autoritu učitelky a řekla bych, že Janička MUSÍ každý den dělat úkol. A k tomu MUSÍ i číst a ještě počítat příklady. A není to jen tvůj výmysl, je to požadavek učitelky, která VIDÍ, že Janička oproti ostatním dětem nestíhá. S dcerkou bych četla knížku nebo komiks - já větu, ona větu. Psala bych jí nějaké sranda úkoly na papírky a ona by je četla, pak plnila. Do toho se dá začlenit i počítání. Klidně bych jí zavedla nějaký systém odměn, aby do toho měla větší chuť. Jak jí to začne jít, začne jí to bavit.
Prvně si srovnej fotra. Něco číst denně. Že počítá na prstech. Nechej ji. Znám děti první třídy, kdy jim to učitelka zakazovala. Každé dítě si tajně počítalo pod lavicí. Mají zbytečně trauma. Když se najelo ve druhé na násobení. Což by jim prsty usnadnily tu fixaci násobků. Ukážu si tři prsty a naskočí násobek. Tak ne. Děti se bojí, že jim zase bude nadávat. Jestli potřebuje k práci mnemotechnické pomůcky. Tak ji je nechej. Někdo potřebuje více času. Více procvičit nebo najít jiný způsob, ať pochopí.
@Kelsey píše:
Prvně si srovnej fotra. Něco číst denně. Že počítá na prstech. Nechej ji. Znám děti první třídy, kdy jim to učitelka zakazovala. Každé dítě si tajně počítalo pod lavicí. Mají zbytečně trauma. Když se najelo ve druhé na násobení. Což by jim prsty usnadnily tu fixaci násobků. Ukážu si tři prsty a naskočí násobek. Tak ne. Děti se bojí, že jim zase bude nadávat. Jestli potřebuje k práci mnemotechnické pomůcky. Tak ji je nechej. Někdo potřebuje více času. Více procvičit nebo najít jiný způsob, ať pochopí.
Starší dítě dlouho počítalo na prstech a občas použije prsty i teď. Chápu to, taky je u něčeho použiju dodnes. U nás to není problém. U prvňáka je to běžná věc, naštěstí.
Syn taky motá písmenka, každý další level ve čtení dlouho trénujeme, nemá holt nic zadarmo. Matika to stejne, vše nové musíme vysvětlovat a procvičovat. Ve škole chodí ke speciální pedagozce. Kdybychom doma dělali čisté jen DU, tak by na tom byl rozhodně mnohem hůř. Je to každodenní dřina a i prvnaci, co jim škola jde s prstem v nose, by měli číst denně. Natoz ti, co jim to nejde. Manžel je pako, uč se s dcerou a uvidíš výsledky.
Nejdříve bych udělala pořádky s manželem. To není normální takhle dítě podporovat v neučení! Co to dá dceři do budoucna… učení bude více a více… v 7-8-9. třídě se nebude učit nebo je toho moc? Číst by měli všechny děti. I ti kteří to „nepotřebuji“. Čtením si rozšiřuje slovní zásobu, učí se gramatiku, vidí jak se co píše. Je třeba trénovat denně obzvlášť to co jde dítěti hůře. Ne v kuse, ale třeba po 15-20minutách… pauza hodinku a pak zase něco.
@JannaKr Manžel by se měl vzpamatovat, to chce aby dcera byla hloupá? Čtení je základ, taky mám dceru v první třídě, čte hezky, ale i tak čteme každý den aspoň chvilku. Počítání na prstech nevadí, říkala to učitelka teď na třídních schůzkách.
@JannaKr píše:
Dobrý den,
prosím o radu. Mám dceru po ročním odkladu v první třídě. Je duben a stále má problém s matematikou a se čtením.
Počítá na prstech, ale poslední dobou má často výsledky špatně. Sčítání a odčítání typu 13 + 2, 15 - 3 stále nechápe. Čtení se také zastavilo, nezlepšuje se. Spíše bych řekla, že je to horší, než to bylo. Plete si písmenka, trvá jí dlouho, než písmenko řekne. Občas si slova i vymýšlí.
Měla jsem doma zavedeno již od září, že se postupně vše procvičovalo, tak jak se probíralo učivo ve škole. Jenže se do toho pustil manžel s tím, že je toho moc. Takže se dělají pouze úkoly ze školy. Výsledkem je to, že dcera netrénuje počítání ani čtení. Dá na svého otce.Jak jí přimět k tomu aby např. denně vypočetla 10 příkladů a přečetla ze Slabikáře jeden odstavec?Je to znát na prospěchu a názor třídní učitelky z daných předmětů jsem zde uvedla. Předem děkuji za jakoukoli radu.
Dokud nebudete s tatínkem zajedno, tak nijak. je moc malá, aby pochopila, že se učí pro sebe. Ten tvůj génius ji asi věčně živit nebude.
Tak to procvicujte hrou. Dcera je v první, je teda zvidava a šikovná, takže večer, když čtu pohádku (denně jim čtu min. 20 minut), tak chce číst nadpisy nebo třeba ji dám část textu (jen na výměnu, není to úkol). Matiku jde cvičit při denní činnosti (kolik má zubů - nahoře a dole, kolik má triček ve skříni, kolik kroku je to od dveří k posteli a pak k oknu a pak dohromady atd., prostě počítat můžete podle mě pořád a není to úkol, je to hra).
Počítá tak s námi i pětiletej a ten bude podle mě spíš průměrný žák, taky bude muset ve škole víc makat než dcera. Ale baví ho to takto.
U nás je matika v pohodě, nemusím ho ani kontrolovat. V učebnici mají „zjednodušeně“ popsané počty mezi 10-20 a tj. že třeba 3+2=5 a 13+2=15.. Že je to pořád to stejné, jako počty do 10 jen přidají před ten výsledek 1
Nevím, zda jim to pomáhá, ale.. Asi to může opravdu někomu pomoct no.
U nás v 1 třídě dostávají děti i 4 a 5.. Hlavně z Anglického jazyka, HV, češtiny a matiky.. Ale z vystřihování v PČ je také schopná jim dát 2/3… Nevím. Přijde mi to pro ty děti moc „rychlé“ Teprve se učí, jak se učit.. Naštěstí s tím nemáme osobní zkušenost. Jsem na něj docela přísná a mám vysoké nároky (na syna) Takže zatím jen 1 a 2. Ale on se toho opravdu hodně naučí ve škole.. Tatínek nám doma také do toho kecá, že jsem na něj moc přísná a tak se mi do toho potom vrhne, ale už nevidí, že kdybych přísná nebyla, nejsme tam kde jsme ![]()
Taky mám prvnacka a musíme neustále procvicovat. Jak na něco chvíli prdime, tak to zapomíná. Třeba to čtení, nechali sme mu přes prázdniny pauzu a po týdnu kdy nečetl to vypadalo, jak kdyby nikdy pořádně číst neuměl a to byl jeden z nejlepších ve škole. V matice plaval na začátku, ale jak pochopil o co jde, tak mu to problém nedělá ani s vyššími čísly, tak tu sme trénovali hodně na podzim, teď už to třeba není, ale tu češtinu musíme jet neustále, jak diktáty, tak hlavně to čtení a co sem vypozorovala a dělá mi největší starost je to, že sice už čte celkem hezky, ale jen tupě předčítá slova a nechápe význam textu, vůbec neví o čem čte. Nicméně to chce fakt ten trénink i nad rámec úkolů, každý den aspoň něco, mi neříkejte že vám zabere celé odpoledne třeba spočítat deset příkladů navíc nebo napsat pár slov, nebo přečíst odstavec ve slabikari ![]()
My jsme měli teď rodicak a učitelka apelovala na rodiče, aby děti denně četly a počítaly. Že to čtení ve třídě je špatné a pozná kdo doma čte a kdo ne… Říkala nám to v první a i teď ve druhé třídě… takže bych první zpracovala otce, ať ji nenutí lajdat učení…musí se zavčasu,, naučit se učit"…
Tak jednak bych řekla manželovi, že jestli chce mít z dcery blbou a línou krávu, je na nejlepší cestě. ![]()
Na druhou stranu mi přijde naprosto kontraproduktivní chtít po prvňákovi „počítat denně navíc deset příkladů a číst stránku v slabikáři“. Tak jí to přece jenom znechutíš a zafixuješ v ní „učení = zbytečná otrava“. Počítání a zejména to čtení se přece dá trénovat zábavně, aniž by to dítě vnímalo jako práci a zejména je potřeba, aby dítě vidělo, k čemu to je a jak je bez toho život otravný. Čtení je přece zábava a radost, v této fázi je jedno, co dítě čte. Večer jí určitě čteš před spaním, tak ať čte odstaveček ona. Běž s ní do knihovny (pokud už nechodíte, já chodím s dětma od batolat), ať si vybere, co chce. Baví ji komiksy, ať čte komiksy. Baví ji dětské časopisy, kup jí sluníčko nebo puntíka nebo čtyřlístek. Baví ji encyklopedie, ať čte o dinosaurech nebo o vesmíru nebo já nevím o čem. Baví ji vaření, ať ti v kuchyni čte recept. Jí k svačině jogurt, ať ti přečte, co v něm je. Fakt není potřeba, aby přelouskávala dokola nudný slabikář, čtení je úplně všude okolo. ![]()