Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tomu debilovi bych nejraději dala pár facek
.A že některý žijou v polorozpadlých barákách bez elektřiny to nikoho netankuje jo??
.To je fakt humus tohle
.Už tady chci číst,že je malý doma.Když čtu jak pláče,když odcházíš je m i z toho šíleně smutno
.
@Jimiša píše: …to si taky říkáme…jde o to, aby se jednou nezažádal o svá otcovská práva. Sice by ji musel nemalý peněz doplatit, ale v jeho rodinných poměrech by to problém nebyl.
Všichni se bojíme jedné věci, že pokud jednou v tom RL bude figurovat, že bude dělat schválnosti a pakec podobně jako je zažívají maminky v této diskuzi. Bojíme se, aby jednou nenapadl její péči, jen z rozmaru, aby jí ublížil. Jemu na tom prckovi vůbec nezáleží…už teď v tom bříšku žije v neskutečným stresu…aby to taky nemělo svoje následky.Já nepochopím jednu věc…byť se lidi mohou sebevíc nenávidět, jak mohou takto ubližovat těm svým dětem. Jak může někomu udělat dobře,že nechá trpět své dítě. Nedej bože ho i týrat!!!
Být v pozici zakladatelky nebo zde jiných uvedených případů, tak nefunguji bez sedativ, anxiolytik a antidepresiv…
ale funguješ. nic jiného by ti nezbylo…
do RL rozhodně otce za těchto podmínek neuvádět! má kamaráda, který by to podstoupil a nechal se tam na oko zapsat? možná by to lepší…jinak teda děs, co na to říct, no. vytahat za uši asi nepomůže
@stazinka09 píše:
ještě mě napadlo zkusit rodinnou poradnu, většinou mají v týmu dětského psychologa. nevím totiž jaké jsou objednací lhůty nebo zkusit RIAPS, tam bylo oddělení pro děti a rodinu, jak fungují teď nevím přesně. S RIAPS taky dobré zkušenosti, ale je to už nějakou dobu
rodinná poradna v městě, kde má „dotyčný“ jméno, nepomůže. já teda nemám dobrou zkušenost, ale záleží na lidech ![]()
@Vedaniga píše:
Dneska jsem byla za malým odpoledne, protože jsem ho směla doprovodit na kardiologii, kvůli šelestu co slyšel doktor ještě v nemocnici. Přišla jsem a sestřička ho zrovna chovala a povídá mu ,,Podívej, maminka je tady." a on se otočil a hned ke mě natahoval ručičky a chtěl se chovat. Druhá sestřička mi do , rukou vrazila boty a oblečení, abych ho nachystala na cestu a malý si asi myslel, že zase hned půjdu pryč, tak začal hrozně brečet. A já dneska nějak mám nervy a je toho na mě moc, tak se mi taky nahrnuly slzy do očí a on se pak malý ani nechtěl nechat oblíknout. jak jsem se jenom na centimetr od něj hnula, tak hned natahoval ruce a začínal brečet. U doktora vyváděl, určitě měl v živé paměti, že jak ho v nemocnici kamkoliv položili, tak mu dělali něco co ho bolelo. Takže panu doktorovi se vehementně snažil utéct, i když ten mu jen dělal sono srdíčka, což nebolí…
Jak to bylo při loučení, to asi ani popisovat nemusím. Držel se mě jako klíště a já vyloženě musela utéct, protože jsem dneska hrozně naměkko a pořád se mi chce brečet. Vrcholem byla jedna ze sestřiček, která při mém odchodu pravila něco ve smyslu, co tam pořád lezu, že takhle si tam nezvykne, když ho pořád tahám pryč a pak zase vracím zpátky…to jako chtěla říct, že tam malého mám nechat a radši za ním nechodit???
Ke všemu je nemocný. Doma by ten jeho kašel a rýma nepřerostl v zánět průdušek jako tam. Každou chvíli má u nosu nudle, jsem si jistá že aby ho někdo několikrát denně odsával, tam čas určitě nemají. Jenže ono je to jediný způsob, jak nenechat obyčejné nachlazení přerůst v něco horšího. Dneska jsem fakt na prášky.
Včera jsem mluvila s panem z OSPOD-u. Vážně úžasný chlap, asi mě z něho brzo klepne. Dokavaď nebudu milionář a celý baráček nenechám zbořit a postavit na jeho místě vilu, tak asi se zázemím nebude spokojený. Už nevím co dělat. Pořád mu něco vadí. Nejdřív, že nebylo uklizeno - no tak přítel prostě nezvládal všechno, když zůstal doma s dětmi několik dní sám (když jsem byla s malým v nemocnici). Já to tak neberu. Bože, tak nevypral a co? Hlavně, že jim uvařil, učil se s nimi, bral je na výlet a tak. Uklidila jsem, všechno prádlo vyprala, všude zametla a vyluxovala. A stejně řekl, že je to katastrofa. Beru, že se mu nelíbí třeba chodba, kde jsou omlácené omítky a je nutná rekonstrukce. Taky beru, že může mít námitky proti druhému dětskému pokoji, kde je 2×2 metry odkrytá podlaha, protože ruply roury ve zdi a všechno se muselo opravit a nechat vysušit (do konce týdne se bude pokládat nový koberec a hotovo). Ale všechno ostatní je po rekonstrukci - kuchyň, ložnice, obývák i první dětský pokoj. Všude vymalováno, okna nově zasklená i natřená. Jemu vadí, že v pokojích nemáme úplně nové koberce. No v kuchyni nemáme, protože se tam nadělá nejvíc bordelu a chodí se tam i v botech přes kuchyň do koupelny (třeba ze zahrady). V dětském jednom mu zase vadí, že tam jsou koberce dva, v čem to jako vadí? Co je na tom špatnýho, že na jednom koberci je zařízení pokoje a na jiném si děti hrají? Posledně mu vadilo, že přítel měl na posteli vyndané oblečení - já nevím, ale když se balím na týden pryč, tak taky mám všude vytahané oblečení. Normálně bych se vsadila, že mu nesedí ani to, že máme obývák vymalovaný napůl čistě bílou a napůl jako nebe s červánky. Nebo dětské pokoje, že jsou červeno-modrý a fialovo-oranžový. Při jeho slovech, že mám víc uklízet už si akorát říkám ,,Co?" všude vyluxováno, vytřeno, nádobí každý večer umyté, oblečení vyprané, uklizené. A pořád mi opakuje, že to ale neni nejdůležitější, že prioritou je, aby malý mohl odejít z ústavu. A že pro to nic nedělá? Se mnou prý ani moc mluvit nepotřebuje, že stačí za 14 dní. Že stejně musí nejdřív jednat policie a dokud policie nevyšetřuje, tak nemůže nic dělat. Že policii to trvá i dva měsíce, než něco začnou dělat. Že není kam spěchat, ať prý dál jezdím za synem a čekám…Proč mi třeba neřekl, že můžu podat na soud žádost o zrušení předběžného opatření? Že takovéhle předběžko trvá měsíc a teprve potom soud musí nařídit jednání a když policie nic neudělá, tak předběžko zase na měsíc prodlouží? Kdybych tohle věděla hned na začátku, tak tu žádost o zrušení podávám hned. Sice jí schválit soud nemusí, ale musí jednat do 7mi dní!!! A po dvou týdnech od zamítnutí jí můžu podat znovu. Když mi tohle právnička z Ligy lidských práv dneska říkala, měla jsem chuť několik úředních osob jít zastřelit. Že prý nemůžu dělat vůbec nic, jenom čekat. To mi asi dělá naschvál. Začínám mít pocit, že jako tatínek je na straně bývalého, který ze sebe dělá úplného svatouška.
Na bývalého mám taky vztek. Pořád každýmu vykládá, jak teď musí jezdit za synkem a bojovat o něj a dělá něco? pořád jenom naschvály. Malý má rýmu už od prvního dne v ústavu. Věděla jsem to a tak s sebou měla kapesníky. Bývalý mu ani nudli neutřel, dokud jsem to neudělala já. Druhý den si taky hned přinesl kapesník. Já pak přinesla celý balíček a on další den taky. Oblíbenou hračkou malého je prázdná lahev od vody. Hází do ní kamínky, písek a blbneme s tím. Tak jsem mu jí zase jednou vzala. Bývalý vzal svojí lahev, okamžitě jí celou vypil a dal mu jí místo té mé. Pak jsem malému přinesla několikrát jeho batůžek s hračkami, no po dvou dnech mu bývalý přinesl samozřejmě víc nóbl batoh s novými hračkami. Když jsem malému donesla hrášek ze zahrádky, tak ho bývalý sebral a dal ho pryč, že to určitě jíst nebude. Posledně jsem tam měla foťák, abych malého vyfotila poslala foto příteli a malému se foťák hrozně líbil a chtěl si s ním hrát. Dovolila jsem mu to (je takový bytelný a těžko zničitelný) a bývalý mu ho po chvíli zabavil a vrazil mu místo toho svůj mobil a pak se zlobil, když mu tam něco namačkal. Dneska jsem v jednu odešla z domova, ve tři se vracím a bývalý sedí v autě zaparkovaném těsně u našeho domu a jakmile jsem zalezla do domu, tak zamknul auto a odešel. Jelikož žádný vlak v tu dobu z nedalekého nádraží neodjížděl, nabývám dojmu, že nás snad sleduje.
Právnička z Ligy mi moc pomohla. Je snad první, kdo mi věří. Asi proto, že zrovna řeší velice podobný případ v Praze. Některé z vás měly pravdu, že jsem sklopila uši a nic nedělala. Jsem v takovém stavu, kdy si pořád říkám, že je to jen zlý sen a já se musím probudit. Věřila jsem úřadům, že nemůžu nic dělat, jen čekat. Já ani nebyla schopná sama něco udělat. Ona mi řekla, jak mám krok za krokem postupovat. Že mám zavolat na soud a říct jim, že chci nahlédnout do spisu a hned zítra tam jít a všechno si ofotit. Abych měla stejné informace jako soud. A ona, že mi zítra pošle návrh na zrušení předběžného opatření a já si tam mám akorát rozepsat své důvody. Že malý evidentně citově strádá atd… a hned druhý den to poslat na soud. Že je lepší mít to od právníka, jenže ten můj nemá čas…
Zakladatelko, tak hlavní věc, že někdo konečně podal informace, jak to rozhýbat. toho mamlase z ospod bych nakopala, kdybych mohla. to je fakt
já nemám slov. zase uvedu jednu z vlastních zkušeností. několik měsíců bral můj ex malýho do domu, kde nebyla ani pitná voda, uváděla jsem to na soud, že je to podstatné pro vývoj malýho v době návštěv (ta voda byla podle rozborů plná fekálií). a prý to není podstatné pro nic! natož pro pobyt dítěte u otce dva dny!!!
takže se silně exematický dítě vracelo s krvavými boláky a to nepřemýšlím jestli mu to nedával pít nebo z toho neděla jídlo
ale úšklebek soudkyně, že to není podsatné pro nic natož pro péči o dítě!!! mě vyrazilo dech a právníkovi taky. to jsem odbočila.
je mi líto, že je malý nemocný, ale snad se případ brzy pohne a bude u tebe doma. jak dopadlo to srdíčko? stačil doktor něco vyšetřit, když malý plakal?
na naschvály ex se snaž nemyslet, jen provokuje a snaží se tě rozhodit. je to těžký, ale pokus se. poplač si, přítel ti ramínko určitě nastaví a pohladí. je toho víc než dost na jednu mámu. držím palce ať soudce brzy drozhodne a malý je doma.
Drž se!!Každý den na tebe a hlavně budulínka
myslím a modlím se aby už byl konečně u tebe v náruči!!!
Vedanigo, obdivuju tě, jak se držíš, vím, že musíš kvůli malému, ale stejně, jsi dobrá, že ses z toho ještě nezhroutila, nedovedu si představit, že bych tam měla dítko jeden den, natož takovou dobu. Ten chlap z toho OSPOD-u teda řeší opravdu blbosti, jako neřeknu ten úklid (i když by to mohl jako chlap pochopit, když jsi nebyla doma), ale řešit jakou barvou je vymalovaný pokoj, a že jsou tam dva koberce, to už je trochu moc, ne
? To je fajn, že ti ta paní z Ligy poradila a zase tě to posunulo někam dál. Budu se za tebe modlit, aby ti brzy malého vrátili, pro takhle malé dítě to musí být neskutečně těžké a v hlavě musí mít velký zmatek, brouček. Posílám ti hodně síly, abys to všechno zvládla!!!
Ještě jsem chtěla napsat, že jsem před časem shlédla slovenskou Výměnu manželek a jak tam žila rodina s několika malými dětmi, to bylo něco příšerného, co si těžko normálně fungující člověk dovede představit. A jim děti nesebrali, a že by tam proto důvody z hygienických důvodů byly. Neměli teplo, neměli teplou vodu, neměli koupelnu, na záchod chodili na kýbl, no brrrr.
@Anonymní píše:
rodinná poradna v městě, kde má „dotyčný“ jméno, nepomůže. já teda nemám dobrou zkušenost, ale záleží na lidech
hm to jsi vytrhla z kontextu, tohle byla odpověď pro veverika, chtěla doporučit dětského psychologa v Praze. Psala jsem jí víc tipů, zdrojů, co lze využít.
Nepochopila jsem proč jsi vyhledala rodinnou poradnu ani co to znamená, že „dotyčný má jméno“. Pracovníci poraden jsou vázáni etickým kodexem, lze si stěžovat na komoru či žádat změnu zařízení z důvodů podjatosti, pokud jde o poradenství či terapii nařízenou OSPODem. Jinak je potřeba jít cestou znaleckého posudku. Při opatrovnických soudech už je nařčení z týrání, alkoholismu sexuálního zneužívání atd. skoro až folklorem, proto soudci žádají důvodné doložení, což je v praxi dost problém. naopak znám i matky, které toho zneužívají, aby se pomstily otci.
@Ivča78 píše:
Ještě jsem chtěla napsat, že jsem před časem shlédla slovenskou Výměnu manželek a jak tam žila rodina s několika malými dětmi, to bylo něco příšerného, co si těžko normálně fungující člověk dovede představit. A jim děti nesebrali, a že by tam proto důvody z hygienických důvodů byly. Neměli teplo, neměli teplou vodu, neměli koupelnu, na záchod chodili na kýbl, no brrrr.
Tak ono sociální situace rodiny už nemůže být důvod k odebrání z rodiny. ČR byla za toto velmi kritizována mezinárodními institucemi. Tady je na místě práce s rodinou, aby se podmínky dětí zlepšily, nikoliv ústavní péče, která má svá velká úskalí.
Možná pán z OSPODu ani nemá děti. Zakladatelka psala kolik jich mají, tak to mě pak přijde úplně nesmyslné řešit provozní nepořádek jako neumyté nádobí z toho dne, neustlanou postel apod..... Kdyby tohle měl být rozhodující faktor, no tak to by ústavy nestačily pobrat ty houfy dětí..
@stazinka09 píše:
Tak ono sociální situace rodiny už nemůže být důvod k odebrání z rodiny. ČR byla za toto velmi kritizována mezinárodními institucemi. Tady je na místě práce s rodinou, aby se podmínky dětí zlepšily, nikoliv ústavní péče, která má svá velká úskalí.Možná pán z OSPODu ani nemá děti. Zakladatelka psala kolik jich mají, tak to mě pak přijde úplně nesmyslné řešit provozní nepořádek jako neumyté nádobí z toho dne, neustlanou postel apod..... Kdyby tohle měl být rozhodující faktor, no tak to by ústavy nestačily pobrat ty houfy dětí..
Tak jak je možné že u zakladatelky to takhle je,dopadlo?Pán poradí ať čeká?Je mi z toho smutno
Stazinko, tak to jo, to jsem netušila. Tak ale zase když to tam ten chlap kritizoval, tak na těch podmínkách asi taky záleží, jestli dítko vydají zpátky či nikoliv, ne? Každopádně podle toho, co zakladatelka píše, tak doma vhodné prostředí mají, a že se něco předělává za pochodu, to je přece běžná věc…
@slunicko 123 píše:
Tak jak je možné že u zakladatelky to takhle je,dopadlo?Pán poradí ať čeká?Je mi z toho smutno
U zakladatelky nejde primárně o sociální situaci, ale podezření z týraní na základě ohlášení lékařem!! Budu určitě moudřejší, až bude vidět, co je uvedeno v soudním spisu. Na koho a na co je vlastně uvedené trestní stíhání. Pán z OSPODu se asi trochu bojí a tak radí zakl. jen to co musí, nic navíc, co by mu komplikovalo práci. On má hájit práva dítěte ne zakladatelky. Na druhou stranu z toho, co píše zakladatelka došlo k porušení práv dítěte, tím, že bylo vytrženo od matky - 2leté!!!Teď už zná svoje práva, tak snad se vše rozhýbe. No on jí neporadil dobře ani její právník, kterému za to nejspíš ještě platí.
Ach jo…
@Ivča78
Nemělo by. I kdyby to protředí nebylo zcela vhodné, tak lze dítě vrátit do rodiny a ustanovit povinný dohled nad rodinou. To může taky být trochu pruda, ale dítě je doma a netrpí deprivací v instituci.
Tady by mělo být rozhodující přešetření předběžka a vyvrácení týrání, ublížení na zdraví či jak to kvalifikovali. Pokud dítěti nehrozí nebezpečí (netrvají důvody PO) mělo by se dítě vrátit k rodině, do svého prostředí a vše došetřit „na svobodě“. Naopak dítěti může vzniknout újma pobytem v ústavu.
Já zakladatelce věřím a přála bych jí moc, aby se to přešetřilo pořádně. Mě se hodně nezdá chování tatínka a to tam bude muset synka posílat dál, pokud mu neprokáže pochybení. Co když ho opravdu někdo zmlátil? A hlavně každý normální rodič by mu zajistil ošetření u lékaře hned, i kdyby to byla ta mikrovlnka…
Stazinko, taky zakladatelce věřím a moc bych si už kvůli malému přála, aby se vrátil k mamince. A chování otce se mi taky nelíbí, nejdříve zapírá, že se malému nic nestalo, nakonec řekne o té mikrovlnce, ale lékaři tvrdí něco jiného. Ale copak by ho k takovému jednání vedlo, že by to opravdu udělal proto, aby se malý dostal k němu? Tomu se mi ani nechce věřit, že by toho byl schopen. Je mi moc za maminku a malého smutno, pro to dítě to musí být jeden velký zmatek. A nemohlo by třeba pomoct výpověď těch pečovatelek či jak je mám nazvat v ústavu? Když vidí, jak se malý k mamince má, jak pláče, když odchází atd.? Já vím, že prošetřit se to asi musí, ale třeba by to věc urychlilo. Je hrozné, že se to tak vleče. Někde jim to leží na stole, nemají na to třeba čas a dítě a matka zatím trpí.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Vedaniga
. Zrušení PO je určitě dobrá cesta, když zamítnou poprvé, podáš žádost po druhé. Soudce bude muset udat důvody pro umístění v ústavu, věc může být přece došetřena i když bude synek v rodině.
Mám radost, že to klaplo s tou právničkou z LLP. Asi to ještě vše potrvá, než bude synek doma s Vámi. Je fajn, že víš, že můžeš něco aktivně podniknout, znáš teď svá práva. tak jen do toho
Držím moc palce a nenervuj se! I když já bych se asi taky nervovala.