Podezření na "týrání"

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2

Napsat příspěvek

Velikost písma:

lucynka25

22881

8150

26.8.20 11:20

načítám...

Jsem to názoru jako ostatní, kdyby ho bil hodně, měl by modřiny, ale nevylučuji, že ho nebije.
Určitě se tam něco děje, obrátila bych se na psychologa, do té doby tam syna nedávala a pokud máš dobrý vztah z tou jeho novou, zkus jí zavolat, pozvat na kafe, třeba se ti svěří..Když se hádají, třeba jí bije a děti to vidí, bojí se.
Chudák chlapeček, snad bude psychicky v pohodě.

načítám...
Citovat
Zmínit

Zwetta

3167

1707

26.8.20 14:21

načítám...

Pokud bych měla dítě pouze ve své péči a dítko by k tatínkovi vyloženě nechtělo a navíc měla takové „důkazy“, jako máš ty od syna, určitě bych styk zakázala :cert:

načítám...
Citovat
Zmínit

Cuddy

30946

8661

26.8.20 14:28

načítám...

Pokud by mel syn modriny, sla bych k pediatrovi, at je popise a s touto zpravou bych se sla ihned poradit na ospod.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

26.8.20 16:46

načítám...

K psychologovi určitě jděte, tím se nic nepokazí. Mám obdobnou zkušenost. U nás se tedy nejednalo o fyzické násilí, macecha našich dětí" jenom" dělala všechno pro to, aby k nim naše děti nechtěly jezdit- nezacláněly jí. Samozřejmně to obhajovala dobrými umysly ap. a ex než by něco řešil, raději jí to baštil. Děti o tom doma nejprve také nemluvily, ale postupem času, z nich tu a tam něco vypadlo a dalším časem se mi je podařilo rozmluvit natolik, že o tom mluvily úplně otevřeně. Neustále jsem jim opakovala, že je jenom na nich zda k otci domů chtějí jezdit, nebo ne. Že jim nikdy bránit nebudu, ale ani je nebudu nutit, aby tam jezdily pokud nebudou chtít. Že pokud, řeknou ne, prostě nebudou muset-já se za ně postavím a s otcem to vyřídím. Trvalo to ještě cca rok a půl kdy otec děti vždy ukecal, aby to ještě zkusily, že nextka na ně už bude určitě hodná. No nebyla. Nyní už téměř dva roky děti nextku neviděly-tráví s otcem čas bez ní, mimo jeho domov a dá se říct, že věci jsou v rámci možností v pořádku.
Zakladatelko na Tvém místě bych se snažila synka nenásilně rozmluvit. Tady nevyhodnotíme, zda ho otec bije, ale myslím si, že je téměř jisté, že se tam děje něco, co by děti zažívat neměly a je třeba to řešit, což děláš. Jako vím, že je to hrozně těžký…
P. S. pokud máte styk syna s otcem „dohodou“, tak pokud mu syna nedáš nic tím neporušuješ…prostě jste se nedohodli…

Citovat
Upravit

Anonymní

27.8.20 15:13

načítám...

@Anonymní píše:
K psychologovi určitě jděte, tím se nic nepokazí. Mám obdobnou zkušenost. U nás se tedy nejednalo o fyzické násilí, macecha našich dětí" jenom" dělala všechno pro to, aby k nim naše děti nechtěly jezdit- nezacláněly jí. Samozřejmně to obhajovala dobrými umysly ap. a ex než by něco řešil, raději jí to baštil. Děti o tom doma nejprve také nemluvily, ale postupem času, z nich tu a tam něco vypadlo a dalším časem se mi je podařilo rozmluvit natolik, že o tom mluvily úplně otevřeně. Neustále jsem jim opakovala, že je jenom na nich zda k otci domů chtějí jezdit, nebo ne. Že jim nikdy bránit nebudu, ale ani je nebudu nutit, aby tam jezdily pokud nebudou chtít. Že pokud, řeknou ne, prostě nebudou muset-já se za ně postavím a s otcem to vyřídím. Trvalo to ještě cca rok a půl kdy otec děti vždy ukecal, aby to ještě zkusily, že nextka na ně už bude určitě hodná. No nebyla. Nyní už téměř dva roky děti nextku neviděly-tráví s otcem čas bez ní, mimo jeho domov a dá se říct, že věci jsou v rámci možností v pořádku.
Zakladatelko na Tvém místě bych se snažila synka nenásilně rozmluvit. Tady nevyhodnotíme, zda ho otec bije, ale myslím si, že je téměř jisté, že se tam děje něco, co by děti zažívat neměly a je třeba to řešit, což děláš. Jako vím, že je to hrozně těžký…
P. S. pokud máte styk syna s otcem „dohodou“, tak pokud mu syna nedáš nic tím neporušuješ…prostě jste se nedohodli…

Dobrý den, taky věřím, že se tam něco děje a podle mě se to tam teď vyhrotilo, protože syn se opravdu hodně boji, bál se i před tím, ale teď je to extrém, pořád mě hladí, pořád mě pusinkuje…Myslím si, jestli mu třeba nevyhrozuje tím, že jestli mi malý něco řekne, on mi něco udělá…Měl se ke mě vždy…Ale teď je to opravdu hodně. Ne že by mi to vadilo, miluju ho a dělá mi to dobře…Ale na druhou stranu vím, že je něco špatně. Nemáme žádnou dohodu, soud přidělil malého mě a on před ním řekl, že na malého se vždy nějak domluvíme.