Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@kdochcekam píše:
Syn měl taky období, kdy jsme vyšli před dům, on ušel dvacet metrů, lehl si na zem a řval. Vzala jsem ho do náručí a odnesla domů. měl tak asi dva roky. nevím co mu bylo. Kdžy zpětně přemýšlím, možná chtěl ještě chodit s kočárkem…těžko říct. nebo mi to udělal, až když jsem nesla nákup a ještě jsme měli odrážedlo. Musela jsem zavolat dceři, ať mi přijde pomoct. Vzala odrážedlo a já tašku a řvouna a šli jsme pomalu domů. Nemělo cenu dělat scény a vychovávat na ulici. Tekla mi krev ze zubů vzteky, ale zatla jsem a šla domů. Doma jsem ho dala vždycky do pokoje, on za chvíli přestal a sám se přišel pochovat. Obecně jsem vypozorovala, že zrovna syn strašně potřebuje náruč. Když mu něco nejde, něco ho rozčiluje, má tep jak před mrtvicí, dýchá jak po maraonu, a jak si ho vezmu na klín a řeknu ukaž, podíváme se na to spolu, okamžitě pozoruju, jak se zklidňuje, jak se mu ihned uleví. Dítě potřebuje tu oporu, která mu pomůže, když je bezradné, zlostné, smutné, unavené, nešťastné, ale neumí to říct. Náruč je někdy opravdu všelék. A já věřím, že i těm nervním matkám to může pomoci od negací. Vzájemně se pochovat a je zas dobře. Nic to nestojí a netvrdím že to pomůže vždy. Ale v drtivé většině ano.
a dělal to pokaždé? Nebo co když jsi někam potřebovala jít?
@kdochcekam tak to jsi měla ještě pohodičku
můj od necelých dvou let nešel do kočáru ani připoutat a venku byly (a vlastně pořád jsou) vztekací scény na denním pořádku..když se narodil mladší, tak se mi kolikrát stalo, že jsem z venku do našeho obřího kopce táhla v jedné ruce kočár s nákupem, v druhé odrážedlo a ve třetí vztekajícího se staršího ![]()
@kdochcekam jo a musím se ti pochlubit, za včerejší odpoledne ani jedny počůrané trenky
(a taky to hned musím zaklepat
)
@Tamtama Zacalo se to lepsit kolem tretich narozenin, ale vzteklounek je to porad. Povaha se nezapre
@MartinaIrena aha, tak u nás se to pořád jen horší, už mu bude pět ![]()
@Tamtama Jste objednaní k tomu psychologovi? My jo. Učitelka jí včera chválila. Sice, že je stydlivá v první fázi, i asi úzkostlivá, ale stačí 5 min a otrká se.
Doma je drak
@amazon ne, zase to odkládám
ale za poslední dva dny naprostá pohoda, občas se trošku vztekne, ale žádné hodinové scény, dokonce začal chodit i na záchod, jen dvakrát si cvrknul do trenek a pak hned utíkal ![]()
Taky jsem díky nevyspání s mladší na staršího občas dost startovací. Ale jak čtu tuto diskuzi, ty odsuzující komentáře, tak je mi to líto. Myslíte, že by sem ty zoufalé maminky psaly, kdyby jim nebylo lízo, jak reagujou? Jak jim pomůžou příspěvky, že je to jejich problém, že si neměly pořizovat děti 2 roky po sobě? Tyhle rady supermatek fakt miluju, ohromně empatické, snad tyto matky „radilky“ se ke svým dětem, když udělají chybu, chovají líp, jak k spoludiskutujícím…
Jinak za mě-pomáhá vrazit mladší dítě manželovi, babičce…a dát si fakt hodinku, dvě, ideálně denně jen se starším. Hodně se uklidní. A fakt neřešit binec doma, neklást na sebe tolik nároků. A holt když vystartujete, tak pak se třeba staršímu omluvit, vysvětlit mu to, pokud máte pocit, že jste křičela neprávem. Oni jsou malí, ale už dost chápaví..:)
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.