Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@k.o.r.i.n.e.k88 děkuji moc.tady je klid v celém domě pokud občas nezastekaji bafani nebo křeček nejezdí na kolečku.
Přítel je na pc pracuje a já můžu u stolu sedět sním
@Anonymní píše:
@renata-l takže popíšu náš případ, kdy máme syna od manžela v péči my. Je ve škole také nepozorný, nesoustředí se, občas to fláká. Učíme se s ním doma poctivě, snažíme se, ale paní učitelce je to pořád strašně málo, nejradši by ho poslala do poradny a následně do zvláštní školy, protože si prostě nesedli. Syn je velice chytrý, když mu někdo něco podá zábavně a zajímavě, tak je schopen poslouchat hodiny. Paní učitelce je 55 let, je to vyzobaná slunečnice, která by z dětí nejradši měla ovce, jednu jak druhou.
Její smůla je, že syn látku zvládá, takže ona ho zkrátka nemůže trestat známkama, tak jak by si představovala.
A teď k jádru pudla.
Pokud by se šla zeptat na syna této paní učitelky jeho biologická matka, tak jí ho popíše jako to největší zlo, jako toho největšího grázla, hlupáka a škodiče. Hotové peklo na zemi… a paní biomatka by pojala pocit, že my klukovi ubližujeme a že si ho musí vzít minimálně do střídavé péče, aby nám ukázala, jak se má o dítě pečovat… naštěstí se nezajímá o prospěch svého syna a do školy jí zaplaťpánbůh zatím nenapadlo zavolat nebo doject
Už chápeš co tím chci říct? Ona nemusí být ani tak chyba v matce jako třeba v učiteli… je jednoduché to všechno svést na druhého rodiče, pokud to nevidíš ze širšího pohledu…
Tak s učitelem jsme upkne vklidu učí hrou tam není žádný problém:)
@renata-l takže popíšu náš případ, kdy máme syna od manžela v péči my. Je ve škole také nepozorný, nesoustředí se, občas to fláká. Učíme se s ním doma poctivě, snažíme se, ale paní učitelce je to pořád strašně málo, nejradši by ho poslala do poradny a následně do zvláštní školy, protože si prostě nesedli. Syn je velice chytrý, když mu někdo něco podá zábavně a zajímavě, tak je schopen poslouchat hodiny. Paní učitelce je 55 let, je to vyzobaná slunečnice, která by z dětí nejradši měla ovce, jednu jak druhou.
Její smůla je, že syn látku zvládá, takže ona ho zkrátka nemůže trestat známkama, tak jak by si představovala.
A teď k jádru pudla.
Pokud by se šla zeptat na syna této paní učitelky jeho biologická matka, tak jí ho popíše jako to největší zlo, jako toho největšího grázla, hlupáka a škodiče. Hotové peklo na zemi… a paní biomatka by pojala pocit, že my klukovi ubližujeme a že si ho musí vzít minimálně do střídavé péče, aby nám ukázala, jak se má o dítě pečovat… naštěstí se nezajímá o prospěch svého syna a do školy jí zaplaťpánbůh zatím nenapadlo zavolat nebo doject
Už chápeš co tím chci říct? Ona nemusí být ani tak chyba v matce jako třeba v učiteli… je jednoduché to všechno svést na druhého rodiče, pokud to nevidíš ze širšího pohledu…