Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
vím, že jo starší diskuse…
Ale je pravdou.. že ve světě se žena rozhodnout může zda bude rodit doma nebo v porodnici… a ještě vím, že hodně se k porodům bere celá rodina… což moc nechápu… dědečci, babičky… otec miminka.. dokonce i malé děti… co jsem viděla v nějakých pořadech.. já nevím…
Jinak já osobně bych doma rodit nechtěla.. hlavně kvůli tomu riziku.. co by se mohlo stát!
Ale jinak je to asi opravdu každého věc… a u nás na to ještě moc nepřišlo.. tak nevím! určitě se to dá vydržet těch pár dní v porodnici.. a situace se teď poslední dobou docela zlepšila… když se podíváte o takových dvacet - let zpět! jak se rozvážely miminka ke kojení.. a tak… tak je asi obrat k lepšímu ne? ![]()
Možnost volby je u nás právě kámen úrazu. Stačí se podívat na různé diskuse, hned propuká hysterie, jak je porod doma nebezpečný. Mě by zase vadilo, kdyby mi dítě po porodu třeba jen na chvilku odnesli a mluvili mi do toho, jak se o něj starat. Pokud vím, tak v porodnici ani nemůžeš mít dítě u sebe v posteli. Proto jsem rodila poprvé ambulantně a podruhé doma. Takže porodnice znám jen z doslechu a to, co jsem slyšela, ve mně důvěru nevzbuzuje. Ale nikomu nevnucuju svoje názory a očekávám to samé od okolí. Zatím reakce okolí nic moc ![]()
Terem píše:
Možnost volby je u nás právě kámen úrazu. Stačí se podívat na různé diskuse, hned propuká hysterie, jak je porod doma nebezpečný. Mě by zase vadilo, kdyby mi dítě po porodu třeba jen na chvilku odnesli a mluvili mi do toho, jak se o něj starat. Pokud vím, tak v porodnici ani nemůžeš mít dítě u sebe v posteli. Proto jsem rodila poprvé ambulantně a podruhé doma. Takže porodnice znám jen z doslechu a to, co jsem slyšela, ve mně důvěru nevzbuzuje. Ale nikomu nevnucuju svoje názory a očekávám to samé od okolí. Zatím reakce okolí nic moc
Histerie mi taky vadí, proti porodům doma v podstatě nic nemám - ale za určitých podmínek - mimo jiné zajištěný odvoz do porodnice kdyby bylo třeba, kvalifikovaná a zkušená PA u porodu…
Ale píšu hlavně protože se musím zastat porodnic - mám za sebou tři porody a pohoda… Teda když odhlédnu od toho, že mě teda rodit nebaví
A to jsem rodila v porodnici, které říkají továrna na děti - ostravská fakultka… Kojila jsem v posteli, holky byly furt se mnou - s výjimkou dvou hodin, kdy mi je odnesly na prohřátí - ovšem sdělili mi to před jejich odvozem… Vlastně Ada byla ještě u sester kousek první noci - pořád plakala a já se kácela a tak jsem se domluvila se sestřičkou, že ji na tři hodiny pohlídají… Kdyby se v porodnici nemuselo rodit, tak bych si ten veget a servis i na chvíli zopakovala ![]()
L.
Kdyby se v porodnici nemuselo rodit, tak bych si ten veget a servis i na chvíli zopakovala
Tak se musím usmívat - nejsem žádná ostřílená matka jako Lesi, mám teprve 5 týdnů po porodu,ale většinu nocí v těhu jsem probděla a teď to není o nic lepší, takže když si malou v porodnici nechali první noc u sebe, tak to byla snad jediná noc, kterou jsem během posledních sedmi měsíců CELOU prospala.
Byla jsem v porodnici s jednou maminkou,co chtěla rodit doma:
Všechno bylo ok,ale když nastaly ty opravdové porodní bolesti,tak to nevydržela a nechala se odvézt do porodnice. Tam chtěla alternativní způsob porodu. Doktoři souhlasili,protože bylo vše v pořádku. Po téměř celém dni,kdy porod trval, začalo dítěti selhávat srdce. To naštěstí lékaři věděli,protože monitor byla jediná věc s kterou u porodu souhlasila. Nakonec porod skončil císařským řezem v poslední minutě. Děťátko se podařilo zachránit.
Podle toho,jak na pokoji mluvila, byla přísnou zastánkyní přírodních věcí. 3 dny po porodu odešla na revers s dítětem,které stále ubývalo na váze a bylo dost žluté (odmítla vyšetření na žloutenku) domů. I s rizikem,že může při komplikacích zemřít ona nebo dítě. Když odcházela, sotva se plazila,ale bylo to její (nám spíš připadalo,že manželovo) rozhodnutí.
Pokud by rodila doma,její dítě by zemřelo a ona možná s ním. I když bylo ze začátku vše OK, změnilo se to z minuty na minutu a podle mě tady už ani záchranná služba a okamžitý převoz do nemocnice nepomůže. Matce ano,ale dítěti už asi ne.
Taky nesnáším nemocnice,ale šla jsem tam kvůli miminku a sobě. Nikdo neví,co se může stát. Prostě jsem nehodlala hazardovat s životem svého dítěte a vlastně i mým.
Potvurka166 píše:
Po téměř celém dni,kdy porod trval, začalo dítěti selhávat srdce. To naštěstí lékaři věděli,protože monitor byla jediná věc s kterou u porodu souhlasila. Nakonec porod skončil císařským řezem v poslední minutě. Děťátko se podařilo zachránit.
Potvurka166 píše:
Podle toho,jak na pokoji mluvila, byla přísnou zastánkyní přírodních věcí. 3 dny po porodu odešla na revers s dítětem,které stále ubývalo na váze a bylo dost žluté (odmítla vyšetření na žloutenku) domů. I s rizikem,že může při komplikacích zemřít ona nebo dítě. Když odcházela, sotva se plazila,ale bylo to její (nám spíš připadalo,že manželovo) rozhodnutí.
Doma som síce nerodila a zatiaľ ani neplánujem, ale nedávno vyšiel na rodine.cz popis porodu doma, a je pod ním aj zaujímavá diskusia.
Potvůrko - PA pri domácom porode tiež srdiečko počúva, a to dokonca o dosť častejšie, než je v porodnici zvykom. Takže teoreticky na prípadnú komplikáciu príde vlastne ešte skor, než lekár v porodnici. Samozrejme, je nutné, aby rodička s prípadným presunom do porodnice súhlasila, inak si to neviem predstaviť! (Čo ale v tomto prípade bolo, keďže skončili nakoniec v porodnici.)
Ako v diskusii písali, vraj žiadna komplikácia nie je taká, že „do dvoch minút na sál, inak to niekto neprežije“. Naopak, PA pri domácich porodoch majú o komplikáciách veľmi dobrý prehľad a dosť dobre vedia, čo sa dá očakávať. Dokonca som tam čítala, že vačšina komplikácií nasleduje po roznych lekárskych zásahov, vyšetreniach, a teda je vlastne lekármi privolaná!
Neviem presne, či tomu veriť, rozhodne to ale je zaujímavé.
K žltačke a reversu, nuž, ja sa jej ani nedivím. My sme boli v porodnici koli žltačke dlhšie, ale nič mu vlastne nerobili, akurát sa denne pozerali, „či je ešte žltý“ a možno merali nejaké hodnoty, už si to ale presne nepamatám. Po prepustení mala detká Dr. tendencie mu asi po 4 týždňoch odobrať krv, ale nakoniec sama usúdila, že „už to klesá“. Takže vlastne sa nič neudialo.
Po cisárskom reze može trvať spustenie laktácie o niečo dlhšie, je normálne, že po 3 dňoch dieťa ešte nepriberá. A na spustenie laktácie je skutočne lepšia pohoda domova než stres porodnice. ![]()
Gabika
Tak já proti porodům doma taky nic nemám,ale já osobně bych měla strach.A že mi dítě odvezli,tak asi jsem divná,ale já ho i dobrovolně odevzdala na první noc po porodu,abych se mohla vyspat ![]()
jo holky! nejsem ten případ kdy bych znala někoho kdo tak nahonem rodil. Pro mou osobu je to zbytečné riziko pro mě i pro mimi…
A je pravda, že když jsem porodila, tak jsem nemohla spát.. a pár dní po porodu jsem už padala z nevyspání na hubu, protože když nebyla vzhůru moje malá, tak někoho z ženských na pokoji… a chvíle kdy musela být malá pod světlem kvůli žloutence jsem si neskutečně užívala - a jak jinak než spánkem. možná je to sobecké.. ale je to tak! Je pravdou, že doma když se zapojí celá rodina tak je to jiné, ale někdy prostě rodina nepomůže… a i kdyby - manžel nekojí.. takže to vstávání je zas na mamince.. nooo takže… tak! ![]()
Když se žena rozhodne rodit doma, tak samozřejmě ne za každou cenu, jakmile nastanou komplikace, tak se jede hned do porodnice, stačí, že se na to rodička necítí, jak o tom psala Potvurka. Ten případ ukazuje, že komplikace patří do nemocnice a taky se tam dostanou včas.
Mně vadí. že není ta možnost volby. Mám kamarádky, které si do porodnice vzaly špunty do uší, aby se vyspaly, a není problém, aby se sestry o miminko postaraly, ale já jsem po prvním porodu nemohla ani spát, jak jsem byla nabuzená a chtěla jsem mít dítě pořád u sebe, tak jsem se po dvou hodinách na porodním sále oblékla a s miminkem jsme odjeli domů. Sice jsme se trochu dohadovaly s personálem, ale bylo to v noci, tak tam nebylo moc lidí. Ale než jsme řekli, že odcházíme, tak už chtěly sestry dítě přebírat. Po druhém porodu doma jsem byla unavená víc, ale stejně jsem chtěla mít miminko u sebe v posteli.
Takže pokud se chce někdo vyspat, má v porodnici šanci, pokud nechcete dát dítě z ruky, je to už horší.
Davmi, co tak čtu, divná jsem já, že se nechci od dětí vzdálit ani na minutu ![]()
Pro Gabika: Komplikace se určite většinou nestávají po zásazích lékařů. To spíš až chyby po porodu. Oni tam jsou od toho,aby pomáhali přirozenému postupu, který je tisíce let stejný. Miminka jsou stále větší a ženy,díky sedavému způsobu života, stále méně připraveny na přirozený průběh porodu.
Můj syn byl celý omotán pupeční šňůrou.Naštěstí ne kolem krku.Nikdo to neveděl. Jen manžel slyšel sestru jak říká,že mu to bohudík nesklouzlo na krk. To by se prý „uškrtil“ při porodu. Nevím,jak by tomu PA při domácím porodu zabránila. Taktéž selhání srdce miminka. Je strašná spousta komplikací,které se můžou stát.
Jediné s čím souhlasím, je zbytečně dlouhá doba po kterou se musí zůstávat v porodnici.To by mělo být individuální. Pokud je dítě v pořádku a maminka je schopná se o dítě sama postarat,tak by jí měl být umožněn odchod domů a ne nutit je tam zůstávat povinných 72hod.
K té žloutence. Jsou 2 typy:Fyziologická a patologická.Ta první vzniká 2. den po porodu a vrcholí 4.-5. den- to proto ty delší pobyty v nemocnici.Hrozí při ní poškození jater a nervových buněk- to radši strávím o den v porodnici víc, než se při vysoké hodnotě a nutné léčbě nechat znovu s mimčem hospitalizovat někde jinde.To byl také náš případ.5tý den Bilirubin klesl a my mohli domů. Ta druhá vzniká hned po porodu a musí se léčit. A i na žloutenku je velice důležité kojení! Proto mě udivovalo,že ta maminka chtěla s mimčem domů.Nemohla se starat o sebe,natož o dítě. O jejím kojení nemohla být ani řeč. Nesouhlasila s UM a její dítě zhublo více jak 500g.Vím,že po císažském řezu je pozdější nástup laktace,ale tady nebyl nástup žádný.Nenakojila nic.
Moja kamaratka rodila doma, ked som to pocula, prekvapilo ma to, mozno aj sokovalo.Nechapala som, ze sa nebala, ze bola ochotna to podstupit, ved je tolko rizik… vtedy som bola asi v 6. mesiaci. V podstate som o tom predtym ani nepocula. Povedala mi k tomu par slov, a viac som sa jej ani nepytala, nechcela som vyzerat asi hlupo, alebo som sa proste len nechcela vypytovat, neviem… potom sme sa stretli znova, tak som sa jej par veci spytala a ona mi povedala, ze mi pozicia knihu… a tak som sa zacitala do knihy Porod doma. Kazdy den som si nieco precitala, nejaky pribeh, nejaku techniku, co preco naco zaco. A moj nazor sa zacal menit… z toho nazoru, ze by som to nedokazala spravit pre strach som zrazu dostala istotu. Porod doma nie o dokazovani si niecoho, takze ani ta zena, co rodi doma by nemala byt jednoznacne pripravena len na to. A v podstate sa naozaj do poslednej chvile nevie, ci ta zena bude moct rodit doma. Je to hodne o psychike, akonahle sa niekomu nieco nezda, ide sa do nemocnice. Ked sa zena prestane citit vo svojej kozi, tak sa nic nedeje a odchadza sa… dokonca sa zastavi porod… a to nie, ze by doktorka povedala, je koniec, nerod, ale pokial zena nie je uvolnena, tak sa proste porod spomaluje, zastavuje. To iste plati pri problemoch, ktore mozu nastat. Zena nie je na ziadnych liekoch, nema v sebe ziadnu chemiu, takze sa predpoklada, ze telo bude reagovat spravne, a to zastavou(spomalenim) porodu. Mamicky su pod drobnohladom cele tehotenstvo, a aj pocas porodu… naozaj viac ako v nemocnici… takze nakoniec moze naozaj len malo zien rodit doma( zalezi aj od PA).
V knizke boli pribehy prehnane, od mamiciek, ktore boli napevno rozhodnute rodit doma,ale aj od takych,ktore to brali akosi viac s rezervou a nerobili okolo toho taku „vedu“…proste sa rozhodli rodit doma…
teraz som v 9.mesiaci a idem rodit do nemocnice. Som studentka, zijem u manzelovych rodicov, a tak sa mi prostredie nezda ako to najlepsie, takze to nebudem pre:,–(zovat.Mozno druhe…
Ale myslim si,ze je tazko posudit tie komplikacie v nemocnici… urcite veci by uz mozno ta PA zistila omnoho skor ako lekar pri porode, kedy rozhoduju minuty, sekundy. A ked si zoberieme statistiky, tak naozaj kolko porodov doma dopadlo zle?
No a z mojej zaujatosti proti porodom doma, som zistila, ze uz zaujata nie som, a keby som mala vhodne podmienky a cas sa na to pripravovat, tak rodim asi doma…
Ahoj. Jestli můžu, taky se přidám k této diskuzi. Rozhodně chápu maminky, které touží rodit doma, být ve svém prostředí v rodině atd. Určitě jsou země (myslím ty západní) kde je toto zcela běžné, jako například Holandsko, už jsem o tom slyšela. Ani si nemyslím že by to byl přímo krok zpět, ale na druhou stranu mi připadá, že v dnešní době se tzv. „přirozené“ porody moc idealizují. Já rozhodně souhlasím s tím, aby se medikamenty u porodu používaly jen v nezbytných případech, porodnice by měly respektovat přání matky v jaké poloze chce rodit, miminko by se určitě nemělo rodit do oslnivého světla, mělo by být ihned přiloženo k matce, co nejdřív přiloženo k prsu, být u mámy co nejdřív na pokoji atd, atd. Ale někdy to prostě nejde. Jsem taky typ člověka, který upřednostňuje přirozenost, návrat k jednoduchosti… Jenže na druhou stranu si uvědomuju, že dřívější přirozené porody, v dobách kdy ženy ani jinou možnost neměly, nebyly zdaleka tak idylické. Jenom když si představíte, jak často umíraly rodičky i miminka, jak ženy vypadaly po takových třech čtyřech porodech (vyhřezlé dělohy, konečníky…). Tak si myslím že můžeme být rády, že máme možnost rodit v porodnici, kde je možnost OKAMŽITĚ zasáhnout. Protože i okamžitý odvoz do porodnice při komplikacích může být rozhodující a třeba i fatální. Navíc, když si představím, že někdo bydlí třeba v osmém patře paneláku a pojízdné lehátko se do výtahu nevejde, tak si představte, jak jste snášeny po schodech dolů a jde vám o vteřiny. Já vím, že i v porodnici se může stát neštěstí. Ale stát se to doma a vyčítat si, že jsem mohla udělat víc a neudělala, s tím bych asi žít nedokázala. Myslím že dnes máme už velkou možnost ovlivnit, jak náš porod, byť v porodnici, bude vypadat a probíhat a já bych apelovala na využívání těchto možností. Manžel nás může držet za ruku i na porodním sále, můžeme si vybrat porodnici… Tím ovšem nechci říct, že matku, která se rozhodne rodit doma nějak odsuzuji, to ne. Je to každého rozhodnutí, ale pokud se něco stane, nechtěla bych být v jejím postavení a mít její svědomí, to fakt ne.
Nějak jsem se zase zapomněla přihlásit
LuckaJ
Naprosto to odsuzuji !!!!!! takove ty keci kdysi to tak bylo normalni no a taky kolik miminek umrelo a kolik matek ! ono ne nadarmo se rika ze porod je ,,operace´´ jsou pripady kdy jde o minuty a to doslova a tam PA nic nenadela ! znam sama dva pripady kdy pani proste za kazdou cenu chtela rodit doma no a jedny miminko umrelo a druha diky komplikacim porodila postizeneho syna protoze uz jim nikdo nestihl pomoct. nikdy bych takhle neriskovala !!!
![]()