Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Míša Andrlová teda máš kolem sebe nějakou divnou skupinu lidí. V mém okolí nikdo neposazoval, ani babičky mi to nedoporučovaly…
@Míša Andrlová
Neposazovat. Při krmeni samozřejmě do polosedu ano, aby se ti nedusil, ale pak ho nechat co nejvíc na měkké podložce na zemi, kde neni průvan.
@Míša Andrlová píše:
@stinga Je to moje první dítě. Samozřejmě jsem to slyšela, i jsem všem zakazovala ho posazovat, jenže mi každý říkal, jak to nemám přehánět a dítě mám normálně posadit, že oni to dělali svým dětem taky a jsou v pořádku. Říkali mi to prarodiče, moje rodiče, přítelovi rodiče, sousedi, kamarádky, prostě spousta lidí, takže jsem si myslela, že když se udrží, že mu tím neublížím.
A taky kolik máme problémů se zády atd. Spousta věcí, které se kdysi běžně dělala se dnes nedoporučuje, z rozumných logických důvodů. Že se něco kdysi dělalo neznamená, že to je správně.
@Míša Andrlová píše:
@stinga Je to moje první dítě. Samozřejmě jsem to slyšela, i jsem všem zakazovala ho posazovat, jenže mi každý říkal, jak to nemám přehánět a dítě mám normálně posadit, že oni to dělali svým dětem taky a jsou v pořádku. Říkali mi to prarodiče, moje rodiče, přítelovi rodiče, sousedi, kamarádky, prostě spousta lidí, takže jsem si myslela, že když se udrží, že mu tím neublížím.
Ono se to neprojeví třeba hned, ale později určitě. Špatná chůze protože nemá správně posílené svaly, bolesti zad v dospělosti.. A nedáváš mu žádnou motivaci, díky tomu se ti muze posadit o dost déle než by třeba chtěl. Protože to děláš za něj..
@nozu píše:
@Míša Andrlová teda máš kolem sebe nějakou divnou skupinu lidí. V mém okolí nikdo neposazoval, ani babičky mi to nedoporučovaly…
Jsem starší ročník. Moje babička by dítě určitě posazovala, kdybych jí to dovolila. Já jsem taky tak vyfocená několikrát.
@Míša Andrlová píše:
@stinga Je to moje první dítě. Samozřejmě jsem to slyšela, i jsem všem zakazovala ho posazovat, jenže mi každý říkal, jak to nemám přehánět a dítě mám normálně posadit, že oni to dělali svým dětem taky a jsou v pořádku. Říkali mi to prarodiče, moje rodiče, přítelovi rodiče, sousedi, kamarádky, prostě spousta lidí, takže jsem si myslela, že když se udrží, že mu tím neublížím.
A proto má tolik lidí v dospělosti problém se zády. Jednorázově samozřejmě nic neuděláš, ale denně a pořád ne. Děti dřív lezou než sedí.
Holky už ti to napsaly správně, já jen dodám, že chvilkové posazení při krmení nebo hře není zdaleka takový průšvih, jako sezení v kočárku, který jede. Ty otřesy způsobují samy o sobě nápor na páteř a pokud není zádové a břišní svalstvo dostatečně posílené (kdyby bylo, sedne si sám z polohy na všech čtyřech - neplést z přitažením z lehu), skutečně to může dítě velmi zdravotně poškodit. Při hře ho pokládej na břiško, ať trénuje svaly. Uvidí úplně stejně kolem sebe jako ze sedu a uděláš mu tím mnohem lepší službu.
@nozu To máš fajn babičky!
Většinou starší ročníky, jak píše @Russet, dělají s dětmi psí kusy. Když se před 14ti lety narodil můj první syn, tak jsem právě všude slyšela, že posazování dětí než se to naučí samy, je špatně. No a tchýně, když jsme byli u nich na návštěvě, podložila na sedačce malého polštáři, když byl snad ještě docela malé novorozeně v šestinedělí a radovala se, jak hezky „sedí“. Tak jsem jako matka prvorodička tehdy byla úplně šokovaná a zakázala jí to. Úsměv jí tehdy zmrzl a sjela mě takovým pohledem, no a od té doby jsme na kordy, co se týče výchovy. Nesouhlasíme skoro v ničem, bohužel. O to horší, že moje maminka už 11 let nežije a ona je jediná babička, kterou moje děti mají a moje jediné hlídání.
@Míša Andrlová píše:
@stinga Je to moje první dítě. Samozřejmě jsem to slyšela, i jsem všem zakazovala ho posazovat, jenže mi každý říkal, jak to nemám přehánět a dítě mám normálně posadit, že oni to dělali svým dětem taky a jsou v pořádku. Říkali mi to prarodiče, moje rodiče, přítelovi rodiče, sousedi, kamarádky, prostě spousta lidí, takže jsem si myslela, že když se udrží, že mu tím neublížím.
Důležitá věc: dokud se neposadí sám, neumí sedět „krásně sám“. Neumí sedět vůbec sám a s každým posazením ztrácí motivaci se to sám naučit (to, že se mu v lehu přestane líbit, je důležité právě proto, aby se snažil sám najít jinou polohu: nemá motivaci dělat to sám, když ho posadíš). Je to stejné jako s chozením (žádná chodítka, žádné vodění za ruce), s tím rozdílem, že sed je mnohem náročnější než postavení se o oporu a první krůček. Plno dětí si samo sedá až poté, co už se dávno staví o nábytek.
Btw, je to tvoje dítě, co se svými dětmi dělali tvoji nebo přítelovi rodiče ti může a má být srdečně jedno. Předchozí generace nás vychovaly tak, že nás posazovali, strkali do chodítek, vodili za ruce, cpali svíčkovou od pěti měsíců, kdo dítě nebil, byl jak z jiné planety. A jo, v zásadě jsme to přežili a „nic nám není“. Jen teda máme ploché nohy, bolí nás záda, trpíme na migrény, rakoviny zažívacího traktu (bezprostředně související se stravovacími návyky) nás zabíjí skoro tak často jako infarkt myokardu a říká se nám „generace psychopatů“. Vzpomeň si na to vždycky, když do tebe budou starší a moudřejší valit klíny, jak to musíš dělat stejně jako oni, protože je to ověřeno časem.
@Gargamel píše:
@nozu To máš fajn babičky!Většinou starší ročníky, jak píše @Russet, dělají s dětmi psí kusy. Když se před 14ti lety narodil můj první syn, tak jsem právě všude slyšela, že posazování dětí než se to naučí samy, je špatně. No a tchýně, když jsme byli u nich na návštěvě, podložila na sedačce malého polštáři, když byl snad ještě docela malé novorozeně v šestinedělí a radovala se, jak hezky „sedí“. Tak jsem jako matka prvorodička tehdy byla úplně šokovaná a zakázala jí to. Úsměv jí tehdy zmrzl a sjela mě takovým pohledem, no a od té doby jsme na kordy, co se týče výchovy. Nesouhlasíme skoro v ničem, bohužel. O to horší, že moje maminka už 11 let nežije a ona je jediná babička, kterou moje děti mají a moje jediné hlídání.
Já chápu obě strany. Dnes máme prostě hafo informací. Hltala jsem Kiedroňovou a jeji manipulaci s dítětem. Ale striktně jsem nechtěla to dodržovat od každého, kdo si syna vzal do ruky. Nedovolila bych jen vyhazovat do vzduchu a s dítětem třást.
@Míša Andrlová píše:
@stinga Je to moje první dítě. Samozřejmě jsem to slyšela, i jsem všem zakazovala ho posazovat, jenže mi každý říkal, jak to nemám přehánět a dítě mám normálně posadit, že oni to dělali svým dětem taky a jsou v pořádku. Říkali mi to prarodiče, moje rodiče, přítelovi rodiče, sousedi, kamarádky, prostě spousta lidí, takže jsem si myslela, že když se udrží, že mu tím neublížím.
Tak sis o tom měla nejdříve přečíst a pak konat… Moje sestra taky posazovala. Její manžel koupil malé takové sedátko s minie, ještě dali kolem polštáře at sedí prý pevně… holka v roku a půl nohy do O, ale extrémně. řešili přes lékaře. Přes rok spala v plastových ortézach na nohách, nebudu popisovat noci první měsíc… to si dovedeš představit… a doktor se ptal zda neposazovali když ještě si nesedla sama, že to může způsobit taky…
Neposazuji a to moje druha si sedla az v roce. Znam taky jednu, co vesele posazuje mimina. Nechapu.
@Russet píše:
Já chápu obě strany. Dnes máme prostě hafo informací. Hltala jsem Kiedroňovou a jeji manipulaci s dítětem. Ale striktně jsem nechtěla to dodržovat od každého, kdo si syna vzal do ruky. Nedovolila bych jen vyhazovat do vzduchu a s dítětem třást.
já ještě nedovolila vodit za ruce jako opici… a učit chodit jak říkaji.
@Russet No já jsem teda na to posazování dost háklivá, hlavně sedátka typu bumbo, to bych zakázala. Když dala moje moc dobrá kamarádka na FB fotku cca čtyř až pětimesíční dcery, jak sedí v bumbu půjčeném u kamarádky, tak mi to nedalo a napsala jsem jí asi nevyžádanou radu, že tohle posazování nesedících dětí do sedátek je nebezpečné, že můžou přepadnout a praštit se do hlavičky. Nevím, zda-li si to vzala k srdci, snad ano. Každopádně nám tyhle sedátka a chodítka nesmí přes práh.
Ale chápu, že to je na každé mamince a jejím selském rozumu, jaké produkty jsou vhodné nebo ne. Ale když tchýně dělala s malým nebo pak s mladšíma dcerama něco, co mi mateřský instinkt velel zastavit, tak jsem nemlčela. Asi i proto, že často hlídala, tak aby věděla, že i v mé nepřítomnosti si to nepřeju.