Postižené dítě a netolerance ostatních lidí

201
14.7.16 15:44

postižené dítě a netolerance ostatních lidí

Ahoj, chci se vlastně jen trochu vypovídat a zeptat se na vaše názory a zkušenosti. Mám malého syna s poruchou autistického spektra. Chlapec občas mívá nepříjemné projevy na veřejnosti, často ho rozhodí nějaká (pro nás banální nebo nepostřehnutelná) věc a reaguje až hysterickými záchvaty, křikem, kopáním leháním si na zem apod. Někdy to se mi ho nedaří žádnými prostředky utišit a jelikož je už velký mám problém ho i fyzicky zvládnout. Co mě ale dost trápí jsou reakce ostatních lidí, kromě komentářů „co je to za spratka“ jsem se stala už několikrát terčem slovních útoků třeba v autobuse, nedávno se do mě pustily starší paní, jedna dokonce křičela na mého syna, který na to reagoval samozřejmě ještě větším pláčem. Připadá mi, že je naše společnost velmi netolerantní vůči dětem obecně, žila jsem dlouho v cizině kde byli k dětskému křiku a pláči mnohem shovívavější. Taky mám pocit, že si na samotnou matku s dítětem každý dovoluje. Bohužel se nemůžu zavírat se synem doma, musím nakoupit, na úřad, k lékaři a také myslím, že má můj právo chodit ven…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2693
14.7.16 15:49

Lide jsou ruzne…blbe a pitome, jak bylo receno v jednom filmu…a nejhorsi jsou stare babky, ktere vi vsechno nejlip a mysli si, ze stari je patent na moudrost…mate pravdu, Vas syn preci nebude zavreny doma…zkusenosti nemam, ale co treba jim vpalit do xichtu, ze je nemocny…?treba se chytnou za nos, drzim pesti :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Geroma
14.7.16 15:52

@helenaa
Já Ti to řeknu upřímně, i když se za to trochu stydím. Když jsem byla bezdětná, tak jsem se na podobné „scény“ dívala podobně, protože jsem byla mladá a věděla o tom houby. Potom se mi narodilo dítě a já už jsem byla o dost shovívavější, došla jsem až do fáze, kdy mi nějaké řvaní, brečení, scéna na ulici atd. nevadí, už to chápu, ale to se bavím o „normálních“, zdravých dětech. Potom jsem se setkala s autismem v blízké rodině, později u dítěte svojí dobré kamarádky a jsem „vyléčená“ definitivně. Nikdy nemůžu vědět, proč se to dítě tak chová, proč se jeho matka tak chová. Vím, jak scény dokáže dělat kamarádce její syn a měla už několik naprosto neuvěřitelných zážitků s okolím, vím, jak se tím trápí, není typ, po kterém to sklouzne, prostě si to bere. Můžu radit Tobě i jí, ať se na to povznesete, ale vím, že to je mlácení prázdné slámy. :(

  • Citovat
  • Upravit
Nafrněná
14.7.16 15:53

Tak v autobuse s tím nic nenaděláš, ani na úřadech atd, ale na hřišti k tomu taky nejsem moc tolerantní… ty „jiné“ děti nejen že zlobí, ale někdy i strkají do mého dítěte a to mi hodně vadí, neříkám, že máte být zavření doma, ale to, že máte postižené dítě, neznamená, že se celý svět musí přizpůsobit vám :nevim:
ale já celkově jsem málo empatická k postiženým, bohužel :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
14.7.16 15:53

@helenaa Heleno, bylo by dobré, kdyby ses napojila na ostatní maminky autistických dítek, které mají stejné zkušenosti, mají své svépomocné skupiny a naučily se to přehlížet. Veřejnost v tomhle nepředěláš, pomůže jen postupná osvěta společnosti. Je i celkem jedno, jestli se budeš bránit a vysvětlovat nebo mlčet. Tyto scény se budou odehrávat venku stále. Můžeš posílit jen sama sebe, aby sis to tak nebrala, protože ti lidé nemají nejmenší ponětí o tom, co se před nimi odehrává a řešili by to tak, jako by to bylo dítě zdravé. Je to nevědomost, ne touha ti ublížit.
Rozhodně kvůli tomu neseď doma. A posil sama sebe ve společenství stejně postižených maminek, odkud načerpáš rady i podporu. Je dobré záchvatům předcházet a to se časem naučíš, ale dobře víš, že vše vychytat nelze a podobné scény se nelze vyvarovat.

Příspěvek upraven 14.07.16 v 15:55

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2077
14.7.16 15:53

Jde na něm viditelně poznat, že je jiný? Starý babky jsou nejhorší, minulý týden jsem se zrovna s jednou hadala, se pletou do čeho jim nic není

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
antoinnetka
14.7.16 15:54

@helenaa Je to smutné a chápu tě. Ale na druhou stranu vidím kolem sebe spoustu zbytečně uřvaných dětí, neposlušných a zlých. Prostě výdobytky současné liberální výchovy. Pak běžní lidé těžko rozliší rozdíl…

  • Citovat
  • Upravit
27993
14.7.16 15:54

@helenaa To není netolerance proti postižení. Na tvém synovi prostě PAS není na první pohled vidět, lidi ho berou jako rozmazleného. Pokud by byl na vozíku nebo třeba down, bylo by to jiné. Další věc je, že některé matky si samodiagnostikují PAS nebo ADHD a používají to jako výmluvu na všechno, lidé jsou na to alergičtí.

Některé auti matky to řeší třeba tričkem „Vidím svět jinak, neřeš to.“

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11133
14.7.16 15:55

Tak bohuzel s tebou musim souhlasit, ze tolerantnost obecne je v CR proste nizsi. mam dve dost male deti, starsi ma PAS. zijem v zahranici a existujem uplne normalne. obecne lidi se spis daji do reci, neco prohodi, usmejou se atd. ale nikdy se mi nestalo, ze by nekdo neco komentoval nebo snad kritizoval. kdyz maly zacal vyvadet v restauraci, tak mu cisnik donesl lizatko atd.
v CR jsem z „vyletu“ mimo domov ve stresu, uz jsem slysela par poznamek, ze proc ma tak velke dite plinky (ma 3,5) a kdyz se maly nekde sekne (ani nemusi mit hysterak), tak vnimam ty pohledy, jako ze proc si ho „nezpacifikuju“. ne ze bych ho nechala delat, co chce, to ani nahodou. ale proste je „jiny“ a nemuzu ho zavrit doma. jako obecne na pohledy ostatnich kaslu a poznamky ignoruju. pokud by nekdo rekl primo malemu, tak jsem schopna vylete jak cert z krabicky. ale nekdy to fakt nastve nebo spis zamrzi.

rada me zadna nenapada :nevim: uvazovala jsem, ze malemu necham natisknout tricka „jsem jiny, dejte mi pokoj“ :think: ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3333
14.7.16 15:55

@helenaa Co k tomu říct? Máš pravdu. Většina lidí, zvláště starších o autismu v životě neslyšela. Pak jsou ti, co si myslí, že mají patent na rozum a vůbec všechno kolem včetně výchovy cizích dětí. A opravdu v okolních zemích jsou tolerantnější ke křiku dětí, otázka zní kolik z nich jsou rozmazlení a kolik nemocní. Ono by všechno mělo mít své meze, zažila jsem v britnii spoustu dětí, které bych nejraději pleskla rovnou po zadku, lidé je tam vodí na vodítku, protože 3 leté dítě nekontrolovatelně lítá všude možně včetně silnice…
Rada na to není, jen si jich nevšímat, ale to se dobře říká a špatně dělá.
Moje dcera je zdravá, ale celkem paličatá a občas se pěkně vzteká, kdyby mi někdo řekl, že je spratek, asi bych se neudržela a něco odsekla, ale zatím se mi to nestalo. Drž se, snad se to časem zlepší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
107
14.7.16 15:55

@helenaa řešili jsme v rodině úplně to samé a na veřejnosti perfektně zafungovala dětská reflexní vesta a na ní čitelně na první pohled: Jmenuji se… a jsem autista, nemluvím, nerozumím a tel číslo, kdyby se ztratil.. od té doby si nikdo nic nedovolí a naopak jsou lidi vstřícní a kde kdo se dá do řeči, že má zkušenost…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27993
14.7.16 15:56
@Nafrněná píše:ale já celkově jsem málo empatická k postiženým, bohužel :zed:

A jak se to projevuje. Strčíš do nevidomého, křížíš cestu lidem na vozíku, směje se dětem s rozštěpem? :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
257
14.7.16 15:57

Kašli na lidi. Ono většina lidí ani neví co to je autismus a pak dítě považují za nevychovaného. Jedna moje znamá své dítě s autismem dala do ústavu, protože byl nezvladatelný. V jednom dokumentu o autistech jsem viděla tričko s nápisem nejsem nevychovaný, jsem autista. Třeba by to mohlo pomoct aby si lidi nemysleli buhvi co, ale mě by třeba nazory ostatnich byly jedno

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20696
14.7.16 15:57

@helenaa

dětský křik obecně je jeden z nejprotivnějších zvuků vůbec. Kopající, ječící a lehající si dítě okamžitě nabízí představu rozmazleného spratka, případně dítě v období vzdoru. Starší generace je na toto háklivá, neboť s nějakým autismem se nepotkala a v době, kdy vychovávala děti, se taková situace řešila rychle a rázně. Prostě o tom nic nevědí, ale vědí, že za jejich dob bylo řešení rychlé.

A sama za sebe - ječící dítě mi vadí bez ohledu na to, jestli je v období vzdoru, rozmazlené nebo postižené. Coby „majitelka“ dětí jsem shovívavější - radši vyklidím pole, než abych to musela poslouchat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27993
14.7.16 16:00
@Ali-Ali píše:
Tak bohuzel s tebou musim souhlasit, ze tolerantnost obecne je v CR proste nizsi. mam dve dost male deti, starsi ma PAS. zijem v zahranici a existujem uplne normalne. obecne lidi se spis daji do reci, neco prohodi, usmejou se atd. ale nikdy se mi nestalo, ze by nekdo neco komentoval nebo snad kritizoval. kdyz maly zacal vyvadet v restauraci, tak mu cisnik donesl lizatko atd.
v CR jsem z „vyletu“ mimo domov ve stresu, uz jsem slysela par poznamek, ze proc ma tak velke dite plinky (ma 3,5) a kdyz se maly nekde sekne (ani nemusi mit hysterak), tak vnimam ty pohledy, jako ze proc si ho „nezpacifikuju“. ne ze bych ho nechala delat, co chce, to ani nahodou. ale proste je „jiny“ a nemuzu ho zavrit doma. jako obecne na pohledy ostatnich kaslu a poznamky ignoruju. pokud by nekdo rekl primo malemu, tak jsem schopna vylete jak cert z krabicky. ale nekdy to fakt nastve nebo spis zamrzi.rada me zadna nenapada :nevim: uvazovala jsem, ze malemu necham natisknout tricka „jsem jiny, dejte mi pokoj“ :think: ;)

Dobře, ale to je dáno tím, že i zdravé děti tam jsou dost rozjívené.
Třeba v Japonsku nebo Koreji by to bylo naopak.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama