Práce jako poslání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Walerka celých 20let jsem dělala v obchodní oblasti.Moc mě tato práce nenaplnovala díky nastaveným podmínkám. Rozhodla jsem se studovat, protože celý život jsem chtěla pracovat s na vraždách. Dneska pracuji jako psychoterapeut a k tomu studuji obor zaměřený na psychologii a psychiatrii s tím, že věřím, že příští rok se na kriminálku opravdu dostanu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Me bavi dle toho, kolik vydelam. Kdyz je dobre obdobi, tak to fakt nakopne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dělala jsem praci, která mne sice nenaplňovala, ale byla velmi slušně placená. No jenze teď jsem trochu rozpacita - nemůžu se do ni vrátit, s malými dětmi je časově nezvladatelná, zvlášť když budu par let ještě fungovat jako taxik pro děti. Tak si asi najdu neco jen na částečný úvazek a hůře placeného, ale nenarocneho. Bohužel mne ještě neosvitilo co 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Walerka píše:
Ahoj holky, pomalu začínám přemýšlet o práci. Chci se zeptat jestli delate práci, která vás baví - naplňuje, nebo pracujete hlavně kvůli penez? Když jste hledaly, hledaly jste určitou vec nebo cokoliv? Mám vystudovanou VŠ ekonomku, ale teď vím ze to byl omyl a tímhle směrem vůbec jít nechci ????. Jak začít po mateřské “znova”. Dekuji
hledala jsem nejdřív cíleně, na prachy, ale práce mi od začátku velmi chytla.. takže teď převážilo to, že mi to baví, před prachama - ale ty jsou hodně solidní.. nikdy není problém začít znovu, šla jsem z osvč na zkušenou do fabriky, odsud po 6 m do kanclu a teď jsem na max spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Denisa76 píše:
@Walerka celých 20let jsem dělala v obchodní oblasti.Moc mě tato práce nenaplnovala díky nastaveným podmínkám. Rozhodla jsem se studovat, protože celý život jsem chtěla pracovat s na vraždách. Dneska pracuji jako psychoterapeut a k tomu studuji obor zaměřený na psychologii a psychiatrii s tím, že věřím, že příští rok se na kriminálku opravdu dostanu
já mám podobný sen - patologii, ale obávám se, že tohle už se nesplní.. že bych nakonec ve skoro 40ti začala studovat medinu je dost nepravděpodobné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Walerka píše:
@přírodní a co delate vy ????
Návrhy zahrad, sadový úpravy a příležitostně zpracovávám podklady pro AOPK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mít práci, která by mě naplňovala a ještě uživila, je můj odvěký sen Pár let jsem dělala v oboru, který jsem vystudovala na SŠ, celkem mě to i bavilo, ale bohužel to bylo tak tak k uživení. Pak jsem odjela do zahraničí, kde jsem se živila nekvalifikovanou prací, ale za to hodně dobře placenou (samozřejmě v porovnání s mojí předchozí mzdou). Od té doby se pořád tak nějak hledám…
Můj sen je vyhrát Sportku a žít jako rentiér
- Citovat
- Upravit
Celý život se tzv. trápím v pracech, co mě nenaplňují, občas i stresují a regulérnĕ štvou. 
Školu mám „jen“ Bc. - jazyky pro komerční praxi. Takže dělám převážně na obchodních pozicích. Kromě jedné práce, což byl spíše jednoduchý aktivní telemarketing, kde měl člověk za úkol opakovat X krát dennĕ to samé, ale zase tam byly dobré podmínky a super kolektiv 
… mně žádná z těchto prací nikdy nebavila a často mě i frustrovala, a to bez ohledu na plat. Štve mě představa, že dělám „podržtašku“ nějakému kapitalistovi, který mnĕ nakazuje, co mám dělat, trávit v té práci každý den pomalu do šesti a pomáhat mu budovat jen jeho zisk, a výsledky té práce člověk vlastně nevidí a nemá z toho ani zpětnou vazbu, ani radost.
Pak jsem taky jednou byla chvíli šťastná v Německu ve fabrice - šla jsem tam cílenĕ - jednoduchá práce, čistá hlava každý den, žádná buzerace, úplná pohodička (dokonce ve fabrice, kde jsem byla jsme si mohli jít kdykoli na kávu, zakouřit - nebyla tam žádná linka, co jede nepřetržitĕ, byla to prostě pohoda jazz 
)…a samozřejmě za peníze, o kterých se mi tady i v kanceláři ve stresu mohlo jen zdát. Jenže to taky není řešení navždy, práce je zase náročná fyzicky, dělají se i noční a není tam žádný postup, člověk by z toho byl časem asi taky otrávený.
Tak jsem po všem možném, čím jsem prošla, došla k názoru, že těsně před 40 ještě něco dostuduju a budu vykonávat profesi, kterou jsem dělala už za studií a spíš tak napůl, budu učitelkou angličtiny na plný úvazek. To je práce, která mě baví a zajímá a ocenění nebo i zpětnou vazbu snad člověk má. Pro mě je už nepřijatelné dělat práci, kde jsem jen nějaké kolečko v soukolí a pomáhám nějaké firmě budovat zisk, ale sama přicházím o svůj život, čas a nervy 
Možná s tím většina lidí problém nemá; ale já ano a velký. Budu pracovat ještě možná min 25 let a nechci se pořád trápit. Když už teda vím, že MUSÍM pracovat, a nikdo mě neuživí, chci dělat něco, co mě baví a naplňuje. Peníze jsou pro mě až na druhém místĕ. Raději průměr, ale za práci, kterou mám ráda, než mít 50 čistého, ale být vystresovaná a nesvobodná. 
Jinak z poslední takové práce mě právě „vyhodili“, tj. neprodloužili smlouvu na dobu určitou, protože jsem oznámila těhotenství. Jedná se o e-shop. Neváží si lidí a platí dost mizernĕ. Hned mi ovšem povídali, že se chtějí rozejít v dobrém a když budu chtít, můžu se pak vrátit… Jasně. NIKDY se tam nevrátím. 
Dej mi Bůh sílu vystudovat a dělat už jen práci, co mě bude naplňovat a bavit. Za 3 roky se k tomu snad dohrabu. 
q
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Celý život se tzv. trápím v pracech, co mě nenaplňují, občas i stresují a regulérnĕ štvou.
Pak jsem taky jednou byla chvíli šťastná v Německu ve fabrice - šla jsem tam cílenĕ - jednoduchá práce, čistá hlava každý den, žádná buzerace, úplná pohodička (dokonce ve fabrice, kde jsem byla jsme si mohli jít kdykoli na kávu, zakouřit - nebyla tam žádná linka, co jede nepřetržitĕ, byla to prostě pohoda jazzTak jsem po všem možném, čím jsem prošla, došla k názoru, že těsně před 40 ještě něco dostuduju a budu vykonávat profesi, kterou jsem dělala už za studií a spíš tak napůl, budu učitelkou angličtiny na plný úvazek. To je práce, která mě baví a zajímá a ocenění nebo i zpětnou vazbu snad člověk má. Pro mě je už nepřijatelné dělat práci, kde jsem jen nějaké kolečko v soukolí a pomáhám nějaké firmě budovat zisk, ale sama přicházím o svůj život, čas a nervy
Jinak z poslední takové práce mě právě „vyhodili“, tj. neprodloužili smlouvu na dobu určitou, protože jsem oznámila těhotenství. Jedná se o e-shop. Neváží si lidí a platí dost mizernĕ. Hned mi ovšem povídali, že se chtějí rozejít v dobrém a když budu chtít, můžu se pak vrátit…
Hurá do toho! Já to měla podobné. Měla jsme slušnou pozici ve finančním controllingu, Bc., vlastní vizitky, notebook, telefon, vlastní kancelář, peněz jako šlupek - ale já to nikdy nechtěla dělat, nebyla jsem spokojená. Ředitel byl se mnou spokojený a jediný růst, který mě čekal byl na vedoucí funkci. Nyní studuji můj vysněný obor a o svém životě mám úplně jiné představy. Až studium dokončím, nebudu tak dobře finančně hodnocena, ale má práce bude mít smysl a bude užitečná. Držím ti palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Do toho! Já taky budu po dětech měnit zaměření, já vyšla školu a měla zaměření, co mě bavilo a chtěla ho dělat, jenomže zrovna byl ten největší propad krize a já práci zoufale potřebovala (mám jen Bc a beru to jako veliké zklamání že jsem školu nedokončila, ale situace v rodině, šlo o život, se prodělala takovým způsobem že bez dalšího příjmu by bylo hodně zle) a tak jsem skončila jako podržtaška jednoho „velkoobchodnika“ a za 12tisic čistého jsem mu tam dělala faktury, vedla sklad, prodávala zákazníkům, dělala komplet IT servis (můj obor), administrovala webové stránky, průzkumy trhu, telemarketing, spamování emaily, sekretářku, když přišel nějaký obchodní partner. A nejvíc mě na tom vadilo že ten jeho „velkoobchod“ vůbec zákazníkům neprinášel nic na víc, když přišla reklamace tak hledal způsob jak jí zamítnout, ale u výrobce si jí prosadil, neustále jsem musela měnit ceník aby byl nejlevnější a pak mi nadával že jsou na zboží nízké marže. Zůstala jsem tam tři roky jenom proto že že začátku udělal chybu a dal mi smlouvu na dobu neurčitou takže pro mě to znamenalo u obou dětí mít nárok na mateřskou a taky bohužel v IT jak je člověk mimo obor tak mu vlak ujede hodně rychle. Takže se vzdělávání dál, dodělávám si kurzy a určitě se tam nevrátím, ono taky není kam, protože mému šéfovi se povedlo firmu položit během hospodářského růstu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Celý život se tzv. trápím v pracech, co mě nenaplňují, občas i stresují a regulérnĕ štvou.
Pak jsem taky jednou byla chvíli šťastná v Německu ve fabrice - šla jsem tam cílenĕ - jednoduchá práce, čistá hlava každý den, žádná buzerace, úplná pohodička (dokonce ve fabrice, kde jsem byla jsme si mohli jít kdykoli na kávu, zakouřit - nebyla tam žádná linka, co jede nepřetržitĕ, byla to prostě pohoda jazzTak jsem po všem možném, čím jsem prošla, došla k názoru, že těsně před 40 ještě něco dostuduju a budu vykonávat profesi, kterou jsem dělala už za studií a spíš tak napůl, budu učitelkou angličtiny na plný úvazek. To je práce, která mě baví a zajímá a ocenění nebo i zpětnou vazbu snad člověk má. Pro mě je už nepřijatelné dělat práci, kde jsem jen nějaké kolečko v soukolí a pomáhám nějaké firmě budovat zisk, ale sama přicházím o svůj život, čas a nervy
Jinak z poslední takové práce mě právě „vyhodili“, tj. neprodloužili smlouvu na dobu určitou, protože jsem oznámila těhotenství. Jedná se o e-shop. Neváží si lidí a platí dost mizernĕ. Hned mi ovšem povídali, že se chtějí rozejít v dobrém a když budu chtít, můžu se pak vrátit…
Tak držím palce. Není nad to chodit do práce rád a mít z ní dobrý pocit. Když to ještě zaplatí složenky, je to ideální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
