Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Pěkný večer, prosím radu, mám 2 leteho chlapečka, je moc šikovny, čilý, bystrý, je to můj smisek ale, co se týče cizích lidí je to boj, když jdeme po městě a potkám zmemeho který na něj promluví, začne brečet, strašně se stydí, spustí pláč a musíme ihned odejít, co se týče dětí spíš před mini utíká, a děsně se na ně šklebí tedy jen na ty které se mu nelíbí
teď na čarodějnice jsme museli být doma nesnesl byť z dálky hlasitou hudbu a pouťě se vyděsil a s brekem mě táhl pryč. Je to ještě normální a mohu to pricitat věku? Děkuji
@Pinguina píše:
Pěkný večer, prosím radu, mám 2 leteho chlapečka, je moc šikovny, čilý, bystrý, je to můj smisek ale, co se týče cizích lidí je to boj, když jdeme po městě a potkám zmemeho který na něj promluví, začne brečet, strašně se stydí, spustí pláč a musíme ihned odejít, co se týče dětí spíš před mini utíká, a děsně se na ně šklebí tedy jen na ty které se mu nelíbíteď na čarodějnice jsme museli být doma nesnesl byť z dálky hlasitou hudbu a pouťě se vyděsil a s brekem mě táhl pryč. Je to ještě normální a mohu to pricitat věku? Děkuji
Malej byl to same. Na navsteve brekot a hned domu.. Trvalo dlouho nez si zvyknul chodit k moji kamaradce na navstevu. Akce u nas byly tabu, taky mu vadila hlasita hudba a moc lidi.. Resila jsem to i s doktorkou, poradila at ho zvykam postupne a nelamu to pres koleno. Ted jsou mu ctyri a je v pohode. Je sice stydlin porad, ale uz je to mnohem lepsi ![]()
Malej je uplnej opak, jak vidi nekoho znamiho tak, maminka prestava existovat
zvykali sme ho od narozeni, pouceli sme ho chovat kamaradum, kolegum, aby si zvykal a nebyl zavyslej porad mamince za zadkem
ale dej tomu cas, je stydlivejsi, ale celej zivot se te za ruku drzet nebude ![]()
No jo, kdyz z nich delate mamanky a chudacky od narozeni… kdyby chudinek nebyl hned litovanej pokazdy, co jsi nekde na navsteve a on zacne knourat, tak by to nedelal.
Moje dcera se bála lidí, když byla menší, tak rok, rok a půl. Ne že by nějak brečela, ale měla odstup. Že by měla přímo strach z lidí, jak popisuješ, to ne. Teď je jí 2,5 roku a bojí se třeba ohňostroje, ale myslím si, že to je normální u většiny dětí, i ta hudba, jak říkáš, není asi nic divného. Podle mě je to o dítěti.
@AndelaCerna Ty s nimi na návštěvu chodíš a víš, že chlapečka všichni litujou? ![]()
@Pinguina Asi bych synka zkoušela zvykat postupně. Aby třeba kamarádka přišla nejdříve k vám domů a pak vy k nim. Můj starší syn byl taky citlivější povaha, časem z toho vyrostl.
Jéžiš to jsou zase kecy jak zvykat od mala
prostě to je dítětem a jeho povahou. To se nedá naucit. Mam doma podobný pripad, vyroste z toho.
Myslim si, ze je to normalni, ale taky si myslim, ze by to clovek sice mel chapat, ale na stranu druhou by nemel kvuli tomu zit v izolaci. Moje nejstarsi dite bylo to same, ale chodili jsme mezi lidi, chodili jsme na navstevy, na ruzne akce i na hriste. Od roka a pul chodilo do soukrome skolky a postupne si na kolektiv zvykalo. Dneska je diteti 5 let, stydet se uz neumi, kolektiv naopak vyhledava a ma vudci sklony. Kdyz si dnes prohlizim fotky z navstev, na kterych breci, mam pocit, jako kdyby nam to dite vymenili. ![]()
@Pinguina Syn taky nemá rád hlasité věci, takže nějaký maškarní nebo akce, kde někdo mluví do mikrofonu jsou pro něj utrpení. Nakrabuje a říká pa pa, jako že chce jít pryč. Jinak cizí návštěvy jsou v pohodě, jen ty hlasité věci prostě nemusí. Taky věřím, že se to v budoucnu otočí.