Přejde ta bolest ze ztráty někdy?

Anonymní
24.1.13 13:52

prejde ta bolest nekdy?

Ahojky holky, potrebuju se vypovidat, to obcas hodne pomuze, jen nemam s kym se o tom bavit, je to hodne hodne smutny tema a ja to rodine a nebo priteli furt nechci pripominat, ale ja se s tim do dneska nedokazala vyrovnat.
To bylo 26.1.2006 kdy se nam v rodine stala hrozna vec..Ten den probihal uplne stejne jako kazdy jiny, rano se sestrickou a braskou jedu tramvaji do skoly, trochu se se segrou pohadam jako asi vsichni sourozenci se hadaj, celou cestu uz jsme spolu nepromluvily. Po skole jsem sla s kamoskou nakupovat hadriky a v kabince mi zvoni mobil, jestli nevim kde je segra, ze se jeste nevratila domu, tak jen reknu ze se asi nekde zakecala s kamoskou a ze brzo dorazi. Ja si nakoupila veci a jedu domu. Mama breci a rekla mi at se radsi posadim. Nevedela jsem co se deje. A na ty slova nikdy v zivote nezapomenu, tva sestricka, uz nikdy neprijde domu, srazila ji tramvaj a neprezila to. V tu ranu se mi zhroutil cely svet. Nedokazala jsem to pochopit a furt si rikala ze to neni mozny. Ale bohuzel. Ani jsem se s ni rano neudobrila a nevim jak s tim zit. :,(
odesla s tim ze se na ni zlobim a ona na me a to me tak hrozne stve. Dekuji zda to nekdo docetl az sem.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12743
24.1.13 13:57

Je mi moc líto co se ti stalo, ale věř, že ač byla hádka sebe horší věděla že jí miluješ! :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3441
24.1.13 14:10

Mrzí mě to. Ať to brzy přebolí :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4190
24.1.13 14:12

Věřím, že se na tebe nezlobí a dohlíží na tebe tam ze shora.
Vím, jaké to je. loni mi umřel taťka a já mám pocit, že jsem se s ním nerozloučila, že jsem na něj posledních pár dní před smrtí byla hnusná (bylo to složité…nemohoucnost, malé dítě…občas prostě ujeli nervi).
Ale věřím, tomu, že věděl že ho všichni máme moc rádi a že nám bude chybět. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5354
24.1.13 14:13

Vím, že u nás je pomníček holčičky, kterou srazila tramvaj :( Na Barrandově.. Je to moc smutné :( A taky mi to připomene vlastního brášku, o kterého jsem přišla před rokem. Byla to autonehoda a bohužel jeho vinou, předtím se pohádal s přítelkyní. Já už si jakž takž zvykla, i když pochybuju, že to někdy přebolí, švagrovka je na tom samozřejmě jinak a pořád to dost špatně zvládá. Rozhodně si nic nevyčítej, všichni sourozenci se občas poškorpí, ona ale určitě věděla, jak moc ji máš ráda!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3478
24.1.13 14:13

To je mi strasne lito, at to brzy preboli :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16365
24.1.13 14:14

Máš za sebou obrovskou ztrátu…blíží se výročí tak o to je to teď horší… jak se s tím vyrovnal zbytek rodiny, rodiče? On to má každý v sobě trošku jinak, čas zahojí hodně moc, ale něco prostě zůstane napořád…i když to trochu otupí…
Příteli bych se klidně svěřila, měl by to chápat…
možná bych zvážila i nějakého dobrého psychologa :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Legie
24.1.13 14:15

Nepřejde nikdy, ale časem se tím člověk naučí žít, zmenší se. Ačkoliv, jste se na sebe zlobily, tak věř, že jen s tím neodešla, určitě viděla i to dobré.

@Anonymní píše:
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.1.13 14:21

Taky jsem přišla o sourozence, je to deset let a bolest je hodně otupělá. Prostě život jde dál, brácha mi moc chybí, často na něj myslím, ale už to nijak nezměním :nevim:.Místo toho abych vzpomínala na ten den, kdy jsem se ráno koukala z okna a viděla tátu jak vytahuje z kapsy telefon, pak padá na kolena a pláče :( tak vzpomínám na to, co jsme spolu prožili, prostě myslím na to hezké.

  • Citovat
  • Upravit
309
24.1.13 14:22

Mamka bere antidepresiva a kdyz se o tom nekdy zacnu bavit je videt ze ji to hrozne trapi. Pritel si me vyslechne, ale povidat si o tom uz asi nechce. A jeste jedna vec, stalo se to kousek od Bulovky a zachranka tam prijels az po 15 min. a to se mi zda dlouho, k tomu misto od nemocnice to je nanejvys tak 4 minutky. Kdyby tam byli vcas vsechno mohlo byt jinak. Mela teda vnitrni krvaceni a neco s hlavickou. Ale to je furt samy ale, kdyby.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Legii
24.1.13 14:29

Antidepresiva nejsou řešení, sice otupí mozek, ale mají tolik vedlejších problémů, změna osobnosti, atd., často jsou si lidé schopni něco udělat, atd. pouze vlivem léků, takže to horší něž-li bez nich. Ale to nechci rozmazávat.

  • Citovat
  • Upravit
6323
24.1.13 14:29

Ach jo, tohle je tragedie. Nepřebolí to nikdy, protože nikdy nezapomeneš, ale časem bude líp. Buď silná. je mi to moc líto. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
252
24.1.13 14:30

To mě moc mrzí, je to moc smutný příběh :,( Až jsem si u toho pobrečela. Sama mám sourozence, kterého naprosto zbožňuju a nedokážu si představit, že bych o něj přišla. Taktéž jsem ale v životě ztratila někoho hodně moc blízkého, k tomu jsem loni v létě přišla ve 23.týdnu o miminko, takže si alespoň zhruba dokážu představit, jak se cítíš. Bohužel bolest ve skutečnnosti nepřejde nikdy, ale jak už tu někdo psal, otupí se. Nebude to bolet tolik, později na to začneš myslet míň a míň. Příjdou jiné věci, které ti víc zaměstnají mysl a vzpomeneš si jen někdy, občas. Sestřička určitě věděla, že ji máš ráda a že hádky lituješ! neboj, určitě teď na tebe a zbytek rodiny zvrchu dohlíží ;) Přeji hodně štěstí a hodně sil! :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5354
24.1.13 14:32

Mamča taky bere antidepresiva, měla hodně problém se spánkem ze začátku, teď už to bude ale zkoušet pomalu vysazovat, je to už 2. pokus, kdo ví, jak to dopadne. Nejhorší na tom je, že já žiju na 2. straně republiky a tak jí zkrátka bráchu nemůžu moc vynahradit, vidíme se, jak to jde, ale není to prostě ono :( Vždycky jsem byla ráda za to, že aspoň on žije poblíž, žil…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5532
24.1.13 14:35

Zakladateko, je mi to strašně líto. Obávám se, že bolest nepřejde nikdy, jen časem otupí :hug: :hug: :hug:
Ale tvá sestra určitě věděla, že ji miluješ. Nemusíš mít výčitky svědomí, sourozenci se často hádají. Netrap se tím. Tvá sestra na tebe teď dohlíží a ví, jak se cítíš. Určitě by nechtěla, aby jsi se trápila :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová