Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Přejídání se
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.12.13 09:13
@nozu píše:
Zakladatelko, jis straslive málo. Zkzs si najít nějaké vzorové nehubnouci jidelnivky. Ta výživová poradna by asi taky nebyla od věci. Já se fakt nedivím, ze te přepadají zachvaty zravosti. Pri tvém jídelníčku bych je mela už druhy den.
Souhlasím, jí děsivě málo, 1ks ovoce k dopolední svačině a jedna mrkev k odpolední svačině.. To bych vyžrala ledničku už ten den.. Já treba mám bezlepkovou dietu, takže pečivo nemůžu, ale být na Tvém místě, dám si k snídani nějaké cereální tmavé pečivo, k tomu šunku, sýr a zeleninku, k dopolední sváče ten jogurt i s ovocem, oběd normální, k odpolední sváče Ti teda jedna mrkev fakt nestačí a k večeři třeba totéž co k obědu ale menší množství..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 09:54
@petulagabi píše:
mně to příjde divný nezlob se, já si udělám fajn Vánoce taky a budu jíst normálně, přece se nebudu přejídat, abych vesele od ledna začla držet stou dietu
A me je zase srdecne jedno co tobe pripada divne. Nikde nemluvim o prejidani a držení diety. Mozne by sis to mela znovu precist pak treba pochopis ze jde o normalni proziri vanoc s cukrovim a salatem, ktere normalne pres rok nejim. Nevim proc by to melo znamenat nejaky psychologicky problém. Nebo myslis ze kazdy kdo na vanoce ji cukrovi nebyl v detstvi milován 
fakt komedie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 10:42
@paola white píše:
A me je zase srdecne jedno co tobe pripada divne. Nikde nemluvim o prejidani a držení diety. Mozne by sis to mela znovu precist pak treba pochopis ze jde o normalni proziri vanoc s cukrovim a salatem, ktere normalne pres rok nejim. Nevim proc by to melo znamenat nejaky psychologicky problém. Nebo myslis ze kazdy kdo na vanoce ji cukrovi nebyl v detstvi milován
Tak taky nečtete pozorně:-)já právě píšu, že to neni psychologickej problém-většinou, že to nemá souvislot se špatnym dětsvim jako to píše Melody, ale taky píšu, že největší chybou je stanovovat nějaký termíny kdy začnu jíst míň, zdravěji apod, vim, že to opravdu u většiny nefunguje, nemají tak pevnou vůli. Vy jste všichni nějak před těma Vánocema podrážděný:-))já si klidně dám salát, ale neberu to jako teď hřešim, ale od ledna začnu jíst pěkně, salát sám o sobě neni nijak špatnej, klidně si ho dejte, ale nebuďte z toho ve stresu, všechno je to v hlavě a v přístupu k jídlu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 10:44
@paola white píše:
A me je zase srdecne jedno co tobe pripada divne. Nikde nemluvim o prejidani a držení diety. Mozne by sis to mela znovu precist pak treba pochopis ze jde o normalni proziri vanoc s cukrovim a salatem, ktere normalne pres rok nejim. Nevim proc by to melo znamenat nejaky psychologicky problém. Nebo myslis ze kazdy kdo na vanoce ji cukrovi nebyl v detstvi milován
Proč chodíte na diskuze? já si ráda přečtu názory jiných. Diskuze je o přejídání, takže jsem myslela, že je dobrý poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 10:49
@paola white píše:
A me je zase srdecne jedno co tobe pripada divne. Nikde nemluvim o prejidani a držení diety. Mozne by sis to mela znovu precist pak treba pochopis ze jde o normalni proziri vanoc s cukrovim a salatem, ktere normalne pres rok nejim. Nevim proc by to melo znamenat nejaky psychologicky problém. Nebo myslis ze kazdy kdo na vanoce ji cukrovi nebyl v detstvi milován
Já jsme přesně psala, že PPP (poruchy příjmu potravy)většinou nesouvisí se špatnym vztahem s matkou apod, ale je to prostě :Chci bejt štíhlejší, jim málo, nejde mi to, mám hlad a chutě (logicky),tak si dopřeju, dopřávám si (stejně je to jedno),ale od příštího týdne začnu- to je nejčastějsí chyba. Proto je ideální začít hned, nebo prostě nezačínat vůbec, nezakazovat si nějaký potraviny, protože pak na ně mám větší chuť, nebrat Vánoce jako strašáka mojí váhy, prostě jen o jídle přemýšlet jinak, jít si zacvičit, dát si něco dobrýho. Vůbec nechápu proč tak nemile:-)reagujete, píšu v obecný rovině a jen, že je to chyba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 10:53
Mně zas příjde komedie, se vyjíst a pak to shazovat po desítkách kilech, snad vidím že když už mám 2-3 kila navíc, že to neni ono a začnu víc sportovat, místo čokolád ovoce apod, nenechám to dojít přece tak daleko (vyjma zdravotní problémy)a pak to pracně shazovat a hlavně to vůbec neni dobrý pro tělo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.13 11:08
@Melody 4 píše:
Tak nejakou pricinu to mit musi, fyzicka to evidentne není. Ja nevim jaka to je, ale ja treba tu pricinu v knize nasla, samozrejme to neni pro kazdeho, posilam svoji zkusenost, to co pomohlo me.
Tohle má naprosto jasnou fyzickou příčinu a to špatný jídelníček. Zakladatelka píše, že hodně cvičí a dle mého teda jí její strava nestačí a chce to vyvážený poměr sacharidů, bílkovin a tuků. Člověk s ideálním jídelníčkem nemá ani chuť na sladké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ka-tcha
8.12.13 11:14
Mě pomáhá hlídat si, abych nejlépe v každé porci měla bílkoviny(maso, mléčné výrobky, luštěniny - maso nejlépe drůbež a ryby, ml. výr. s nižším obsahem tuku) a vitamíny (ovoce, zelenina), případně sacharidy (lepší vynechat navečer a večer, sacharidy nejlépe ve formě vlákniny - celá zrna; ovoce. No a samozřejmě cvičím. Od té doby, co si takto jednoduše hlídám stravu, vůbec nemám záchvaty přejídání a nejvíce chyběly ty bílkoviny. Prý, když jich máš málo, tělo jede naprázdno a potřebuje právě rychlé doplňování energie z cukrů, proto mívá člověk chutě na sladké. A pozor! Sladkým se samozřejmě v tuto chvíli rozumí i bílé pečivo. Abych nezapomněla, nejdůležitější asi je jíst pravidelně (mě vyhovuje asi 4× denně) a hlídat si aby člověk neměl opravdu hlad. Já jak jedno jídlo nestihnu nebo zapomenu, druhý den mi to váha hned „nandá“, protože toho potom jím mnohem rychleji a tím pádem více. Mě tohle opravdu pomáhá, nemám záchvaty přežírání a nemyslím pořád na jídlo. 
Jen pro mou rodinu (všechny jsou takové ty kuchařinky slovanského typu se slabostí pro opulentní oslavy)je pořád trochu nepochopitelné, že ani na oslavě si nedám báječný čokoládový dortík s hutným máslovým krémem a chlebíčky s různými majonézovými pomazánkami. Zajímavé je, že na to už ani nemám chuť. 
- Citovat
- Upravit
Ka-tcha
8.12.13 11:15
@cverunka - se s tím tady smolím, a pak to někdo přede mnou takhle krásně shrne… 
- Citovat
- Upravit
8.12.13 11:30
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.15 20:08
Pomůžu
Ahoj, rozhodla jsem se, že vám napíšu můj příběh a budu se vám snažit pomoct, jakkoliv to půjde. Začalo to tím, že jsem asi před rokem začala s dietou. Nevím ani proč postavu mi vždyvky všichni chválili, ale já nikdy nebyla spokojená. Ze začátku to bylo fájn nebyl žádný problém, ale postupně ani nevím jak, se mi to trochu začalo vymykat kontrole. Začala jsem svoje problémy řešit u jídla. Ať už problémy ve škole, doma, s kamarády, přítelem. Doslova jsem utíkala k jídlu všechen ten žal, který jsem zrovna měla jsem šla zajíst. Nerada na to vzpomínám, ale byla jsem schopná sníst to co normální osoba sní za dejme tomu 4 dny, byly to šílené. Samozřejmě jsem to tak nenechala, a pak jsem to, ačkoli se mi to nepíše dobře, šla vyzvracet. Nemohla jsem se smířit s tím, že jsem toho tolik snědla a porušila dietu a zdravý životní styl atd atd. Ze začátku se mi to dělo tak jednou do tří týdnů pak co týden, co tři dny a pak už dokonce obden. Jednu dobu to bylo tak silné, že jsem jezdila po tajnu do obchodu, abych si mohla nakoupit tuny sladkostí a po tajně je sníst někde, kde mě nikdo neuvidí. Já jsem neřešila, to že už je mi blbě, že už opravdu nemůžu, jedla jsem dál bez ohledu na to, že moje tělo už nechtělo. Já osobně jsem na straně lidí co říkají, že tohle je krátkodobá psychická nemoc, která se dá vyřešit, ale není to otázka týdne. Je třeba zatnout zuby a mít pevnou vůli. Jak jsem postupovala já? Bylo to nekonečně mnoho prohraných bojů myslím si, že kdykoliv do toho můžete spadnout znova, je důležíté mít nad sebou pevnou ruku a nevzdávat se. Takže hledala jsem několik rad ať na poradnách, článcích o bulímii, anorexii apod.. Myslím, že žádná z rad co tam byla mi nedokázala pomoct až na jeden krátký motivační text, který sepsala jedna úžasná paní a za to jí velmi děkuju. Teď se vám pokusím předat své rady. Já jsem začala tím, že jsem si začala psát deník předpokládám, že už jste to zkoušelo ať už ne nebo jo zkuste to znovu 
Každý den si budete zapisovat co jste se ten den udělaly zajímavého, na co jste mysleli, co jste snědli a po malých krůčkách budete zjišťovat co vlastně u vás vyvolalo ten problém přejídat se.
Nesmíte být na sebe naštvané, když se vám to nějaký ten den nepodaří, nikdo nevyhrává jenom tak. Takže jeden krok máme- DENÍK.. Dalším krokem bude nějaká činnost, aby jste na jídlo nemysleli, mě osobně nutilo přejídat se, když jsem byla sama doma nebo, když jsem neměla co dělat. Určite máte doma několik povinností co musíte udělat. Uklidit, učit se, číst si, kreslit, zpívat a taky cvičit, běhat, což se dostáváme hned k dalšímu kroku. Jestli se vám dělo něco podobného jako mě a taky jste chtěli a chcete hubnout. Tak je skvělé jít si zacvičit ať už půjdete do fitka nebo si zaběhat to je jedno, důležité je, že pak příjdete domů a můžete si dát zaslouženou večeři. Máte potom chuť na sladké, ale víte, že to nedokážete zastavit? To je snadné udělejte si čaj nebo nějaký dobrý nápoj a těšte se na ráno, protože ráno si sladkosti můžete dopřát. Existuje plno užasných zdravých sladkých receptů. Tím se dostáváme zpátky k deníku, zapisujte si všechno co jíte, aby jste měly nad sebou kontrolu. Jak už jsem napsala já jsem měla problém se sladkostma, po obědě jsem měla vždycky chuť na něco sladkého a pak se to zvrtlo, a proto byl mým pomocníkem deníček, kde jsem si napsala co si dám po obědě. SNÍDANĚ- jogurt+musli, banán+ čaj/kafe SVAČINA-jablko/arašídy+rozinky OBĚD- těstoviny SVAČINA- bebe sušenky VEČEŘE-vajíčka/salát. ČAJ a těšit se na ráno. Tohle jsem dělala každý den zapisovala jsem si co jím co si dávám a pak jsem měla sama sebe pod kontrolou. Někdy jsem si bohužel nepsala, že jsem to dnes nezvládla a k BEBE jsem si dala bábovku nebo něco, ale to nevadí postupně jsem se dostávala k cíli. Nepsala jsem si tam jen věci o jídle, ale i o životě co mě v ten den naštvalo a tímhle jsem časem zjistila, kde je problém. Vím jak je to těžké, jak si teď připadáte, máte strach, že se z toho nedostanete, ale věřte mi jde to! Jestli chcete ještě nějakou radu nebo pomoc napište mi o email a já vám ho napíšu. Můžete mi tak napsat cokoliv a společně to zkusíme vyřešit a najít cestu. Děkuji za přečtení a držím palce. Hlavně společně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.17 17:58
@Anonymní píše:
Holky prosím poraďte, nemáte někdo zkušenosti? Od malička (puberty) je mým největším snem/přání mít krásnou postavu a být štíhlá. Nejsem nijak silná (170 cm/60 kg), ale potřebovala bych zpevnit postavu, dát pryč faldíky na bocích a stehnech. Bohužel mě ale trápí přejídání.
Když jsem byla mladší (cca 16, 18 let), tak jsem zkoušela různé diety apod. Potýkala jsem se s jo jo efektem. Hubla jsem a zase přibírala. A tak je to dodnes. Kdybych hodně necvičila, tak mám o 20 kg více.
Třeba týden se držím, jím zdravě, normálně, cvičím. Ale pak to přijde a jsem schopna klidně celý den jen jíst. Čokoládu, pečivo, vše možné. Večer mi z toho bývá i špatně. Už si to ani nedokážu vychutnat, ale prostě to jídlo do sebe cpu. Nevím jak z toho ven. Doma mi řeknou, ať teda tolik nejím, ale vůbec nechápou, že to nejde. Je to jak závislost.
Jsem vdaná, mám krásného tříletého zdravého chlapečka, skvělého manžela, úžasné rodiče, takže bych měla být moc šťastná, ale nejsem - kvůli své postavě.
Nevím, co mám dělat. Mám zajít za psychiatrem, aby mi poradil? Nevysměje se mi? Jsem z toho nešťastná…
Ahoj, chtěla bych tě nejdříve podpořit a popřát ti hodně sil ve tvém úsilí.. Určitě není dobré být na vše sama. Píšeš, že máš skvělého manžela, svěřuješ se mu s tím?? Pokud ne, určitě to zkus, věřím, že se ti uleví.. Je dobré o tom mluvit, pokud ne s manželem tak s někým jiným blízkým..
To, že se přejídáš, může být způsobeno i tím, že jak sama píšeš „týden se držíš“ a pak to přijde, přejíš se. Pokud si delší dobu odpíráš určité potraviny, zakazuješ si je, tak ve stresu nebo, když na ně máš prostě chuť se může stát, že se jimi přejíš. Tělo se bojí, chce si dělat zásoby.. Kamarádka, která prožívala něco podobného navštívila poradnu Anabell, kde vše sdílela se sociální pracovnicí a společně hledaly tu nejlepší cestu pomoci. Kamarádka začala poté docházet k psychoterapeutce a nutriční terapeutce a už se z toho dostává, cítí se vážně mnohem lépe. Důležité je na to nebýt sama. Určitě se zkus podívat na stránky Centra Anabell, věřím, že budeš spokojená jako moje kamarádka. A psychiatra hned navštěvovat nemusíš, v Anabell kamarádce psychiatra doporučili.. Takže o ní bylo skvěle postaráno. Drž se!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
