Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přetrhání vztahů kvůli dětem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.6.24 13:14
Přetrhání vztahů kvůli dětem
Ahoj holky,
je mi 33 a snažíme se o mimco, nejde to, ale to teď řešit nechci. V mém životě nastala situace, kdy všechny mé kamarádky (až na jednu) děti mají a tak nějak jsem se začala cítit izolovaná. Asi je přirozené, že dítě změní celý váš vesmír, ale vždy jsem měla za to, že kamarádství to nemusí ovlivnit. Bohužel ovlivnilo. Když se sejdeme, debata je jen o nich, jakoby už neměly žádné jiné zájmy, nezajímají se, co například řeším já nebo jak se zkrátka mám. Jak jsem psala, asi je to normální, snažím se to pochopit, naslouchat, ale holt očekávám, že to stejné bude z druhé strany. Odcizily jsme se. Ráda bych zašla na kafe, víno nebo na hory aniž bychom celou dobu nemusely probírat zvedání hlavičky, příkrmy nebo přebalování. Leze mi to na mozek a kolikrat jdu radeji sama nebo jsem doma. Postrádám takove to prave přátelství, souznění. Mate/měly jste to některá stejně? Asi nečekám radu, jen budu ráda za vaše sdílení 
. Přeji krásný den
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.6.24 13:25
Já to mám z druhé strany. Mám děti a vlastně mi to třetí vzalo úplně vše. Omezilo mi můj život opravdu jen na tu starost o dítě a domácnost. Ono se to hrozně těžko chápe. Ještě v podstatě teď neřešíme nic moc pozitivního. Takže jediné pozitivní věci jsou ty o dětech - co se jim podařilo ve školce, co umí nejmladší. Seriály atd. na to není absolutně čas. Prostě jdu raději spát. Já bych třeba teď hrozně ráda napsala bezdětným kamarádkám. Vrátila se nějak do společenského života, ale dopadlo by to přesně jak píšeš ty. V podstatě by jsme si neměli co říct. A upřímně já ztratila kontakt i kamarádkami, které děti mají. Je to s dětmi někdy opravdu fičák a ty neustálé nemoce, žádné hlídání udělají svoje. Radu nemám. Zkus se potkávat spíš s kamarády, který děti nemají. A nebo k opravdovým přátelům budeš muset být upřímná a třeba to vezmou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 13:41
Opravdu mě mrzí tvá situace. Podle mě kamarádství je o tom podporit se a sdílet vše, pozitivní, negativní a za sebe můžu říct, že by mi skutečně nevadilo se bavit o tvých dětech, jen si myslím, že by člověk měl být vždy vedomy při tom rozhovoru a uvědomit si, že třeba na tvou kámošku se za celé tři hodiny kafickovani vůbec nedostalo. Zájmy se budou asi lišit, ale podle mě schopnost naslouchat a reagovat na druhé přeci nezmizí narozením dítěte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 14:34
Co jsem poznala a to z obou stran, v žádném případě to není pravidlem. Záleží vždy na lidech. Zůstaly mi kamarádky, které měly dítě dřív než já i ty, které měly dítě později. Nebyl důvod zaměřit své hovory pouze na děti, jako proč? I teď, když máme děti všechny, máme přece i jiná témata. S jednou společnou práci, s další koníčka, s jinou zase společné známé a bývalé spolužáky…No a s kamarádkou, kterou mám od miminkovského plavání řešíme děti hodně, ale do toho i práci, cestování, knihy, filmy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 14:57
Nektere to tak maji, nektere jsou rady, ze maji se mnou moznost se bavit i o necem jinem nez o detech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 15:11
Víš zakladatelko, lidi se mění a posouvají. Někdo je dál v práci, někdo v majetku, někdo v koníčku, někdo v rodině.
Vem si třeba několik spolužáků z jedné třídy za deset dvacet let po škole. Jeden vystuduje vysokou, druhý skončí jako feťák. Další má hned po škole tři děti, jiný buduje kariéru a zakládá si na tom, že je single s vysokými nároky.
No a holky, to je totéž. Jedna procestuje první i poslední peníze, druhá zná jen práci, která je ji koníčkem zároveň a třetí hnízdí a je šťastná.
Neměj to kamarádkám za zlé, jestli toužíš
po rodině, jednou asi budeš taky taková. Ono to asi všude nejde, říct doma muži jako máma půlročního dítěte, že chci jet s kámoškami na prodloužený wellness.
A na druhou stranu, i ony mohou mít v manželství a mateřství problémy a třeba si i říkají o tobě, ta se má, může si dělat, co chce. Ty se můžeš rozhodnout pro manželství a mateřství kdykoli. Ony, pokud se rozhodly špatně, to zpátky už nevrátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 15:23
Lidi se mění. Každý má jinou cestu. Mně se stalo to stejný, ale opačně. Od doby, co mám děti, jsem postupně přišla o dobré kamarádky. A ne, nebylo to tím, že bych mluvila jen o dětech, naopak, já jsem byla ta jediná s dětmi, takže na všech akcích se mluvilo o všem, jen ne o dětech. Holky se zeptaly, ja jsem odpověděla, a pak už jsme řešily něco jiného. Jenomže já už jsem nemohla chodit 2× týdne někam na večer, kazd ly druhý víkend odjet, pak odjet v létě na 14 dní, v zimě na týden… I když manžel byl velmi ochotný a s dětmi trávil a tráví spoustu času, nemůžu a ani nechci trávit tolik času mimo domov, jako ti bezdetni. Postupně jsme se tedy vidali min a min až to tak nějak samo vyprchalo. Pak jsme si ještě dlouho psaly, ale teď po letech už vůbec nic. Bylo mi to líto, ale už to neřeším. Mám nové kamarádky, z hřiště, ze školky, z práce… z doby bez dětí mi zůstala jedna. Život jde dál, neřeším to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 15:35
@creaminess píše: Více
Jak mají staré děti? Podle toho, cos psala, tak tipuji max 1 1/2 roku. To nemusí mít čas na nic jiného a pak se opravdu nemají moc o čem jiném bavit. Syn má 8 měsíců, snažím se mu věnovat co to jde. A jelikož má manžel práci na 3/4 úvazek + podnikání, máme 1 auto, tak jsem se synem hodně sama. Kamarádky mají děti starší, je dost těžké sladit spánkový rezim dětí.
Casto jsem ráda, když můžu v klidu i jenom do sprchy. Čas na nějaké koníčky, o kterých bych si pak mohla povídat, fakt nemám. Čas vše ale změní. Buď budeš opravdová kamarádka a vydržíš to, můžeš nahodit vždy i jiná témata. Nebo si najdi jiné. Ale až sama budeš mít dítě, tak budeš za kamarádky s dětmi ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 15:57
@Pe.M.1 píše: Více
To co píšeš samozřejmě beru, ale já přeci nechci jezdit na prodloužené víkendy ani nikde pařit. Moc dobře si uvědomuji, že to nejde a nebo to minimálně není tak jednoduché. Mít jim to za zlé? Nemám, jen mě to mrzí, cítím se sama, je mi smutno. Mám krásný život, ale i tak mi někdo chybí. I ten největší introvert podle mě v životě potřebuje přátele. A udělat si nové, jednoduše se to řekne, hůř dělá. Rozhodně se nechci litovat, jen se zdá vše těžší než kdy dřív… ale věřím, že bude zase dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 16:12
@creaminess ono je to těžký. Tím, že to máme takto a tři děti za sebou, tak prostě není čas na nic. Třeba čas na kafe bych měla jednou za dva měsíce. A vzhledem k tomu co se teď děje, tak bych mohla mluvit hodiny a stejně bych neřekla vše. To víš, že se ráda i dozvím něco jiného, ale u teď bezdětných lidí sedím a nemám co říct. A to dřív hovor nestál. A on každý nechce poslouchat jen cizí neštěstí. Jinak vždy jsem se od kamarádky ráda něco dozvěděla. To problém prostě není.
U malých dětí není čas na nic. Ono až se půjde do práce, tak se to změní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.24 16:20
@creaminess píše: Více
ne, já se snažila s bezdětnými dál bavit o nich tak jak vždycky, ale odstřihli mě, protože jsem nemohla na písknutí přijít někam v 22 hodiny večer apod.
- Citovat
- Upravit
24.6.24 16:21
Tak my takhle s manželem přišli téměř o všechny kamarády/ páry, co jsme se kamarádili. Všichni už dávno mají děti, odstěhovali se porůznu na vesnice a našli si tam nové, dětné kamarády. A ač mě to mrzí, tak to vnímám tak, že naše životní cesty se prostě rozešly, máme už zcela odlišné životní styly, jiná témata. Takže i když jsme zprvu se snažili z obou stran alespoň nějaké návštěvy sem tam držet, tak to postupně uvadalo, až to úplně uvadlo, protože si myslím, že oběma stranám to stejně přišlo takové na sílu, kdy jsme sice pokecali, ale bylo prostě cítit, že obě strany jsme někde úplně jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 16:26
@anavi13 píše: Více
Ono až půjdeš do práce, tak žádný kamarádky už mít nemusíš. Promiň, ale tohle je faaakt extrém. Co znám z okolí, tak se holky normálně výdají, buď se stará otec nebo berou dítě s sebou. Nevím, proč z mateřství dělat problém. Ale jsou ženské, kterým přeskočí, bohužel 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 16:36
@Annonymní_007 píše: Více
Ne, mě nepřeskočilo. Mám velmi často nemocné dítě a nemůžu od něj odejít. těhotné, s dětmi k nám nemůžou, když je nemocný. Ještě k tomu než se prostřídají někdy všechny tři, tak je to mazec. Takže jsme už rok podstatě v izolaci. Vzhledem k tomu jak je to s ním náročné, tak prostě šlo stranou úplně vše. Ono se to změní, ale teď to tak je. S prvním a druhým to tak nebylo. Většina kamarádů to ani neví, že se nám něco takového děje. V podstatě to ví jen jedna kamarádka. Nevěřila bych, že se takto může stát něco co člověka úplně odstřihne. Párkrát jsem třeba chtěla někomu napsat, že by jsme šli na kafe a vždy mi hned dítě lehlo s teplotou, takže jsem to vzdala. Od malého nemocného dítěte prostě neodejdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.24 16:38
Hele, děti prostě člověka nějakým způsobem posunou a alespoň na nějakou dobu mu změní konverzační témata. Některé kamarádky z období před dětmi mi zůstaly, ale už se nevidame několikrát do měsíce, ale párkrát za rok (a to občas jen online, protože některé se odstěhovaly na druhý konec republiky). A i když si s nimi stále ráda popovídám, tak těch společných témat ubývá a už to je spíše, že jedna po druhé licime uplynulé měsíce. A i to je prima. Ale jedna z nás má už první děti v pubertě, další novorozence, část věkově mezitím a další plánují být bezdětné. A prostě každá žijeme jinak.
Ale samozřejmě s holkama, co bydlí poblíž a potkáváme se dvakrát do měsíce (aspoň) a máme podobně staré děti si prostě povídáme jinak, protože žijeme podobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
