Přílišná fixace na dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Angua píše:
Wiollo, tos napsala moc hezkyTaky jsem ráda, že má Samík s babičkama dobrý vztah (hlavně s mojí mamkou, se kterou je denně), i když to někdy mrzí, že mě zdánlivě zase tolik nepotřebuje
Ale jistě. Já si taky říkám, že když je teď tak samostatnej, že se i rozhodne u babičky zůstat a nás pošle pryč (ve 2 letech 
), co jako bude dělat v 6-ti? Sbalí si baťůžek a pojede na cestu kolem světa? A co ve 14-ti? (To má asi po MM. Když to tchyňku chytne, tak začne vzpomínat, jak byl MM pořád někde pryč, celé prázdniny na brigádách, i v cizině, jak se o něj bála a on byl světoběžník…)
Ale abych ho kvůli tomu fixovala víc na sebe? Žárlila? 
To mi nepřijde správné… Já vím, že druhý den ke mně poběží s roztaženýma rukama a bude mě objímat. 
Vím, že jsem stále jeho nejoblíbenější člověk… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No to já právě třeba po celém dopoledni přijdu (nebo i jak jsem byla v nemocnici přes noc), Samík vzhlédne s výrazem „no nazdar“ a jde si o svých 
On to má asi zas po MM, kterému prý jako dítěti nebývalo nikdy smutno, protože věděl, že se s nima zase uvidí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Wiolla píše:Kamča.dalmatinka píše:Nerozumím. Takže je to kvůli vám rodičům, že by vám bez dítka bylo smutno, a nebo je to kvůli dítěti, že tak je to pro něj nejlepší, protože u babičky by nenocovalo rádo (smutnilo by, plakalo)?Wiolla píše:Já to mám jako Jani.Jana206 píše: …Já můžu mít důvěru k babičkám bezmeznou, ale „odložit“ tam dvouleté dítko na celý víkend jen proto, že si JÁ chci užít, mi nepřijde v pořádku. Ať je babička sebevíc skvělá. …Proč? Připadala by sis jako špatná matka (svatá prostoto dovolila sis mít čas sama pro sebe) a nebo je to proto, že by se tam děti bez tebe trápily? (což je pochopitelné, že ho tam pak nenechám)
Nechci rýpat, jen se ptám…
Jak sem napsala je to kvuli nám.Dítě pujde někam (nevim teda kam ) až bude sám chtít.Když řekne chci spát u Petra tak samozřejmě pujde,ale jinak nemáme potřebu a nemusíme odkládat.
Jinak než mě někdo seřve jak je tu zvykem 
tak odpovídám na otázku která mi byla položena teda jak to máme doma my,né jak to má bejt!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
a já si to užívám že chce bejt s náma.Nemyslíte si že ten čas kdy dítě vyžaduje matku je i tak dost krátkej?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelka pise - jenze ja mam 7 mesicni dite. Takto to ted proste citim.
Jasne jsem napsala, ze si uvedomuji /zdravym rozumem/, ze za nejakou dobu budu rada, kdyz bude na vikend venku s babickama a dedeckama.
Ale momentalne mne pri te predstave jima hruza. Ted se na to netesim, protoze si nedovedu predstavit pul dne bez nej.
Prala jsem si dite, jsem neskutecne stastna, ze se to povedlo a mame tohle uzasne zdrave mimco. A jsem rada za kazdou chvilku s nim.
Kdyz jsme u babicek/dedecku na navsteve nebo oni u nas /dostali oficialni pozvani, ze muzou prijit kdy chteji, staci zavolat, ze chteji prijit a pokud nemam neco co by tomu vadilo, prijdou - nebyl jediny den kdy by neprisli kdyz chteli/ tak at si ho chovaji o 106. Ale nemam potrebu jim ho dat do kocaru at si vozi. Domaci prace a vse co potrebuji si zaridim a tak kdyz jsou tu muzeme jit ven spolecne.
Navic posledne kdyz jsme byli u nich na navsteve jsme sedeli u stolu a ja mela prcka u sebe. A tchyne prisla chytla ho a rika ‚dej mi ho pochovat ty ho mas porad‘. Kdyby si odpustila ty prupovidky. Pujcim ji ho kdy bude chtit, ale kdyz prijdu na navstevu nebudu ji ho hned rvat do naruci. Pokud ho chce at rekne ja ji ho dam. Zadny problem.
- Citovat
- Upravit
Wiolla píše:Jana206 píše: …Já můžu mít důvěru k babičkám bezmeznou, ale „odložit“ tam dvouleté dítko na celý víkend jen proto, že si JÁ chci užít, mi nepřijde v pořádku. Ať je babička sebevíc skvělá. …Proč? Připadala by sis jako špatná matka (svatá prostoto dovolila sis mít čas sama pro sebe) a nebo je to proto, že by se tam děti bez tebe trápily? (což je pochopitelné, že ho tam pak nenechám)
Nechci rýpat, jen se ptám…
Wiollo, je to kvůli těm dětem. Jak už jsem psala, děti mého přítele bývaly sudý víkend u otce, lichý u babičky. Žádné akce o víkendu s maminkou. Jednou smutně prohlásily, že maminka se jich zbaví, kdy může…
Mám ve svém okolí ještě jeden případ, ale to je fakt extrém. Rodiče se rozvedli, sedmiletý kluk je každý den po skončení školy až do večera u babičky, pak jede s mamkou domů nebo k taťkovi. Pro jeho maminku je „být se synem“ nejhorším možným způsobem trávení času. Na dovolenou jezdí bez něj. Víkendy tráví u babiček. „Domů“ se pro něj rovná k tátovi. Babičce vyrobil přání k Vánocům, mamce nikoliv. Prý dělá přání jen těm, koho má rád…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chuanitka píše:Wiolla píše:Jana206 píše: …Já můžu mít důvěru k babičkám bezmeznou, ale „odložit“ tam dvouleté dítko na celý víkend jen proto, že si JÁ chci užít, mi nepřijde v pořádku. Ať je babička sebevíc skvělá. …Proč? Připadala by sis jako špatná matka (svatá prostoto dovolila sis mít čas sama pro sebe) a nebo je to proto, že by se tam děti bez tebe trápily? (což je pochopitelné, že ho tam pak nenechám)
Nechci rýpat, jen se ptám…Wiollo, je to kvůli těm dětem. Jak už jsem psala, děti mého přítele bývaly sudý víkend u otce, lichý u babičky. Žádné akce o víkendu s maminkou. Jednou smutně prohlásily, že maminka se jich zbaví, kdy může…
Mám ve svém okolí ještě jeden případ, ale to je fakt extrém. Rodiče se rozvedli, sedmiletý kluk je každý den po skončení školy až do večera u babičky, pak jede s mamkou domů nebo k taťkovi. Pro jeho maminku je „být se synem“ nejhorším možným způsobem trávení času. Na dovolenou jezdí bez něj. Víkendy tráví u babiček. „Domů“ se pro něj rovná k tátovi. Babičce vyrobil přání k Vánocům, mamce nikoliv. Prý dělá přání jen těm, koho má rád…
No jo, ale to popisuješ extrém. Pokud to nevyhovuje dítěti, tak není co řešit. Pocity dítěte jsou naprosto prvořadé! Musí cítit lásku a to, že je milované.
Pokud by však dítko u babičky bylo i rádo a matka „nedá“ protože „dítě patří k rodičům“, tak pak mi to přijde zvláštní… (ale nesoudím, každý to má jinak).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní píše:
Zakladatelka pise - jenze ja mam 7 mesicni dite. Takto to ted proste citim.Jasne jsem napsala, ze si uvedomuji /zdravym rozumem/, ze za nejakou dobu budu rada, kdyz bude na vikend venku s babickama a dedeckama.
Ale momentalne mne pri te predstave jima hruza. Ted se na to netesim, protoze si nedovedu predstavit pul dne bez nej.
Prala jsem si dite, jsem neskutecne stastna, ze se to povedlo a mame tohle uzasne zdrave mimco. A jsem rada za kazdou chvilku s nim.
Kdyz jsme u babicek/dedecku na navsteve nebo oni u nas /dostali oficialni pozvani, ze muzou prijit kdy chteji, staci zavolat, ze chteji prijit a pokud nemam neco co by tomu vadilo, prijdou - nebyl jediny den kdy by neprisli kdyz chteli/ tak at si ho chovaji o 106. Ale nemam potrebu jim ho dat do kocaru at si vozi. Domaci prace a vse co potrebuji si zaridim a tak kdyz jsou tu muzeme jit ven spolecne.
Navic posledne kdyz jsme byli u nich na navsteve jsme sedeli u stolu a ja mela prcka u sebe. A tchyne prisla chytla ho a rika ‚dej mi ho pochovat ty ho mas porad‘. Kdyby si odpustila ty prupovidky. Pujcim ji ho kdy bude chtit, ale kdyz prijdu na navstevu nebudu ji ho hned rvat do naruci. Pokud ho chce at rekne ja ji ho dam. Zadny problem.
Já si myslím, že to fakt je normální v tomto věku mimina. Začala bych řešit, pokud by se to „nezlepšovalo“, ale naopak bys cítila, že ti ten strach a úzkost ruší normální bytí. Když tak uvažuju, tak od těch 20ti měsíců malé jsem se „odpoutala“. A i to je možná pro někoho brzo.
Takže až bude dítko na gymplu doma, protože kdyby jelo na lyžák, bylo by ti moc smutno , zřejmě bude na čase vyhledat odbornou pomoc… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pipet píše:Anonymní píše:Já si myslím, že to fakt je normální v tomto věku mimina. Začala bych řešit, pokud by se to „nezlepšovalo“, ale naopak bys cítila, že ti ten strach a úzkost ruší normální bytí. Když tak uvažuju, tak od těch 20ti měsíců malé jsem se „odpoutala“. A i to je možná pro někoho brzo.
Zakladatelka pise - jenze ja mam 7 mesicni dite. Takto to ted proste citim.Jasne jsem napsala, ze si uvedomuji /zdravym rozumem/, ze za nejakou dobu budu rada, kdyz bude na vikend venku s babickama a dedeckama.
Ale momentalne mne pri te predstave jima hruza. Ted se na to netesim, protoze si nedovedu predstavit pul dne bez nej.
Prala jsem si dite, jsem neskutecne stastna, ze se to povedlo a mame tohle uzasne zdrave mimco. A jsem rada za kazdou chvilku s nim.
Kdyz jsme u babicek/dedecku na navsteve nebo oni u nas /dostali oficialni pozvani, ze muzou prijit kdy chteji, staci zavolat, ze chteji prijit a pokud nemam neco co by tomu vadilo, prijdou - nebyl jediny den kdy by neprisli kdyz chteli/ tak at si ho chovaji o 106. Ale nemam potrebu jim ho dat do kocaru at si vozi. Domaci prace a vse co potrebuji si zaridim a tak kdyz jsou tu muzeme jit ven spolecne.
Navic posledne kdyz jsme byli u nich na navsteve jsme sedeli u stolu a ja mela prcka u sebe. A tchyne prisla chytla ho a rika ‚dej mi ho pochovat ty ho mas porad‘. Kdyby si odpustila ty prupovidky. Pujcim ji ho kdy bude chtit, ale kdyz prijdu na navstevu nebudu ji ho hned rvat do naruci. Pokud ho chce at rekne ja ji ho dam. Zadny problem.
Takže až bude dítko na gymplu doma, protože kdyby jelo na lyžák, bylo by ti moc smutno
Az mu bude -nact tak budu otvirat lahev sampanskeho az odjede na lyzak nebo tabor 
- Citovat
- Upravit
Anonymní píše: …Az mu bude -nact tak budu otvirat lahev sampanskeho az odjede na lyzak nebo tabor
Tak vidíš, máme to obráceně. Já teď dítko klidně „půjčím“, ale v jeho -náct bych byla ráda, kdyby se mnou syn mluvil (z bráchy musela máma v pubertě slovo páčit heverem), byl s námi rád, rád s námi třeba strávil Vánoce (místo aby šel na tah s kamarády po hospodách jak jsem zjistila, že je teď v módě ) apod. Já budu otvírat šampus, když mi puberťák oznámí, že pojede rád s námi na návštěvu k babičce, místo na chatu s pochybnou partou… 
To si to maluju, co?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja mluvim o lyzaku ci taboru. Ne o hospode ci chate s pochybnymi kamarady. Myslim ze ja, bratr i manzel a jeho sestra jsme vychovani ve zdrave slusne dospele jedince. Nikdo z nas neskoncil na drogach, nemel problemy s alkoholem a podobnymi tzv spatnymi vecmi. Prebirame vzorce nasich rodicu a tak se modlim a pevne verim ze i ja vychovam sve deti tak ze na ne budu moct byt pysna a nebudu se za ne stydet. Tim sampanskym jsem myslela, ze si rada sednu na pohovku a „vypustim“. Budu vedet ze je me ditko v dobrych rukou ucitelu ci vedoucich tabora a modlit se aby se mu nic nestalo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní píše:
Ja mluvim o lyzaku ci taboru. Ne o hospode ci chate s pochybnymi kamarady. Myslim ze ja, bratr i manzel a jeho sestra jsme vychovani ve zdrave slusne dospele jedince. Nikdo z nas neskoncil na drogach, nemel problemy s alkoholem a podobnymi tzv spatnymi vecmi. Prebirame vzorce nasich rodicu a tak se modlim a pevne verim ze i ja vychovam sve deti tak ze na ne budu moct byt pysna a nebudu se za ne stydet. Tim sampanskym jsem myslela, ze si rada sednu na pohovku a „vypustim“. Budu vedet ze je me ditko v dobrych rukou ucitelu ci vedoucich tabora a modlit se aby se mu nic nestalo.
Ale jistě. Tohle si myslím přeje každá máma, slušně vychovat své dítě…
Btw, nechci ti brát iluze, ale lyžák, to byla vždy alkoholová smršť. Jako jak se dokázali někteří mí spolužáci zřídit (lyžák na ZŠ byl myslím v 7.třídě?), to byl děs. A učitelky mohly policajtovat jak chtěly, stejně to nevychytaly…
Ale to už jsme trochu mimo původní téma, takže to nechme být, ať se tu nechytáme za slovíčka. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Souhlasim.
Napsala jsi to spravne.
Taky si napsala spoluzaci. U nas to byli taky jen spoluzaci. Ja mezi ne nepatrila. Stejne tak jako ze bych byla nejakej vzornak. Proste tak nejak uprostred. Plout s davem, nevybocovat. Zaroven mit svou hlavu. Vedet co je spravne a co ne. A pokud mozno se tim ridit.
- Citovat
- Upravit
Anonymní píše:
Souhlasim.Napsala jsi to spravne.
Taky si napsala spoluzaci. U nas to byli taky jen spoluzaci. Ja mezi ne nepatrila. Stejne tak jako ze bych byla nejakej vzornak. Proste tak nejak uprostred. Plout s davem, nevybocovat. Zaroven mit svou hlavu. Vedet co je spravne a co ne. A pokud mozno se tim ridit.
Tak tak. Občas nad tím špekuluju, jak to naši dokázali, že to tak bylo (u mě i bratra). Mně dokonce ani nevadilo vybočovat z davu, když jsem byla přesvědčená, že se něco nemá (nebo jsem se aspoň nějak nezapojila/vyzula z toho).
A to mě prosím pěkně rodiče např. nechávali „vyřvat“, ale bratra ne, protože by mě budil (v bytečku 2+1 /46m2). Doma jsem s mámou byla do 4 let (než šel do školky i brácha) a hlídaná babičkou jsme nebývala (taky jsem byla dlouho totálně nesamostatná a držela se máminy sukně), ale bratr jel na tábor se mnou už snad v 1.třídě (to já bych nedala) atd. Přesto jsme se s bratrem docela povedli oba , i když u každého to bylo s výchovou a přístupem trochu jinak. NO a teď jak to teda zreplikovat, aby se povedly i moje děti… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uff, tak jsem konečně tuhle diskuzi přelouskala 
No mě teda připadá jako přehnaná reakce, nepůjčit babičkám kočárek, aby mohli jít s dítkem na procházku. Nebo mít strach půjčit. Ve většině případů jsou prarodiče natěšení až se miminko narodí a oni si budou moct povozit… Teda aspoň u nás to tak bylo. Já jsem jim nebránila, proč bych to dělala??? Mě třeba dost mrzelo, když moje tchýně nebyla ani s jedním mým dítětem na procházce, chodil jen tchán a jak byl hrdý když vezl kočárek a viděli ho při tom jeho známý!
Samozřejmě nikomu cizímu bych kočárek nesvěřila, to je jasný, ale s rodinou jsem problém neměla. Souhlasím s názorem (už nevím kdo ho tu napsal) že je to hodně o důvěře.
A co se týče pobytu dětí u prarodičů- moje dcera má 5 let a k babičkám jezdí běžně. Když si řeknou, jestli k nim malá chce a může „na prázdniny“ a pokud nemáme nic v plánu, tak prostě jede. Syn má dva roky, ještě není úplně bez plenek a v noci se budí, tak ten ještě nikde bez nás přes noc nebyl. Ale pokud by musel, tak bych byla klidná, protože vím co můžu od prarodičů čekat a můžu jim věřit!
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
