Přílišná fixace na dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
mě to přijde normální proto že to mám stejně.Kojen do 3 let 
a ještě ho nikdo nehlídal kromě jeho tatínka.Aby s malim někdo vyjel s kočárkem to nepřipadalo v uvahu a ted ho s těžkým srdcem dávám občas do mš kde sem si připlatila za nadstandartnější služby 
a ještě občas chodim kontrolovat.Jako blázen si zatim nepřipadám.Muj chlap to má stejně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
za pár měsíců ho budeš mít plný zuby a pošleš ho s nimi ven ráda…
za pár let ho budeš mít plný zuby a pošleš ho na víkend ráda…
za osmnáct let ho budeš mít plný zuby a pošleš ho ráda na kolej…
taky jsem byla takhle fixovaná, ale všeho s mírou. Oni ty děti asi nejsou furt jen roztomilý a milý a cucající kojenci nadarmo. Asi nás mají štvát, abychom se od nich „odfixovali“.
Nechoď ke cvokaři, jsi normální..
NiKi
- Citovat
- Upravit
Nezlob se na mě, ale prober se. Píšeš, že je to první děcko v rodině a ty jim děláš tohle? Ale zase tě obdivuju, protože já, jakmile můžu, dcery (18 m) se snažim „zbavit“. Jsem ráda, když je u babiček, dávám jí na hlídání i ke kamarádkám, k ségře a jsem ráda, že mám chvilku pro sebe. Dřív to bylo bez problémů, teď je to horší, je na mě upnutá, pořád chce maminku, ale jakmile se zabaví, na maminku zapomene. Jsem ráda, že je jinde, s jinými, než aby byla pořád se mnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ka som tiez dost naviazana na drobcov. Kym sme mali len starsieho, vsade som ho tahala so sebou.. okrem toho , ked som musela k lekarovi, alebo na nakup darcekov.. ci oblecka..a ono mame pracujucich starych rodicov, tak strazenie moc neprichadza do uvahy..
ale ked som otehotnela, a sla na pohotovost, potom do porodnice, strazili nasi, ci svokrovci, zobrali si dovolenku.. Syncek bol s nimi rad, vobec som mu nechybala, ked prisli za mnou do porodnice, dokonca synceka viac zaujimal vytah ako ja
tak ale stale s nim chodim najradsej aj ja von spolu s nasimi.. ale uz som na tom lepsie.. teraz, ked mame drobatko, je viac maminkac a chce, aby som vsade bola s nim aj ja.. aale velmi rad ma zas vymeni za moju sestru..
Ale este som nedorastla do toho stadia, aby so m ho dala na noc k svokrovcom, 250km od nas, i ked su ozaj mili a uzasni..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní, přijde mi to úplně normální.
Tím neříkám, že sedím na dětech, jako slepice na vejcích, ale děti mám proto, abych s nimi byla já a ne je v roce a půl někam posílala.
S rozumem, ale dvouletá dcerka kromě nutného občasného hlídání beze mě nikde nebyla a snad ještě dlouho nebude muset.
Ty si určuješ, kde bude Tvé dítě trávit čas, jak ho budeš vychovávat. A taky, kdy ho někde pustíš s babičkami apod. Nikdo Ti to nemůže vyčítat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já taky malou miluju, ještě nikdy nespala u babiček, nebyla jsem přes noc pryč, kamarádkám, ani nikomu cizímu bych jí nesvěřila, na druhou stranu jsem už od malinka byla ráda, když jí moje rodiče na 2 hoďky pohlídali a já měla volno. Teď už chodí do školky, hlídá i druhá babička, věřím jim, že se postarají dobře. Myslím, že ta tvoje žárlivost je přehnaná, tchyně přece nic špatného neudělala, že odešla kousek s kočárem. Buď ráda, že babičky mají dítko rády a jsou ochotné ho hlídat, co by za to jiní rodiče dali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, mám to úplně stejně, jen s tím rozdílem, že tchýně vozila, asi jen 2×, ptž byla zima nějak víc nestihla, ale jinak na návštěvy chodí k nám a já jsem doma. Asi jsem pacient, ale mně prostě dcera BAVÍ. A když mi tchýně řekla, že na mě bude malá upnutá, že ji nikomu nedám (tím ona myslí na víkend beze mne), tak já si to nemyslím. Mám pocit, že až prijde čas, tak určitě ji dám na víkend, ale teď (17m) mi na to přijde malinká a hlavně já nemám tu potřebu. Prostě být s ní, je pro mne radost. Užívám si to. Nevím, zda budu mít ještě 1 děťátko, tak si to chci vychutnat. Jsem spokojená, dcerka taky vypadá spokojeně. Ale chápu, když to někdo má jinak, např. jako Dana27.
Příspěvek upraven 03.01.11 v 21:54
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
taky mi to nepřijde nenormální ale musím říct že mě samotnou toto pouto taky dost překvapilo. Malou jsem půjčovala i na vození v kočárku ale hrozně nerada a jen na chvilinku. když mi říkali běž si lehnout dej nám jí tak jsem mělapocit že mi jí berou. Já ale bohužel nekojila takže jí mohl krmit kdokoliv i když jsem to dělala nerada.
dodnes 1,5 roku i když jí mám fakt plné zuby tak se jí nerada „zbavuju“ ve chvíli kdy zaklapnu dveře a jdu třeba cvičit, nebo s manželem do kina tak už se mi strašně stýská. Pokud v tom ty nevidíš problém tak to neřeš, pokud ano a chceš s tím něco dělat doporučuju postupně. jde to ztuha ale jde to. Já třeba malou ještě nedala k babičkám přes noc, ne že by to nezvládla ale nezvládla bych to já. 
Nestydím se za to. Povyražení mám dostatek, to samé odpočinek od malé také. Chápu že na ní mají nárok i ostatní ale máma jsem já. Pořád si říkám, že za pár let, možná už měsíců mě tolik nebude potřebovat a bude brečet že má jít od babičky domů. Takže si to zatím fakt sobecky užívám.
Příspěvek upraven 03.01.11 v 22:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Panuška píše:
taky mi to nepřijde nenormální ale musím říct že mě samotnou toto pouto taky dost překvapilo. Malou jsem půjčovala i na vození v kočárku ale hrozně nerada a jen na chvilinku. když mi říkali běž si lehnout dej nám jí tak jsem mělapocit že mi jí berou. Já ale bohužel nekojila takže jí mohl krmit kdokoliv i když jsem to dělala nerada.dodnes 1,5 roku i když jí mám fakt plné zuby tak se jí nerada „zbavuju“ ve chvíli kdy zaklapnu dveře a jdu třeba cvičit, nebo s manželem do kina tak už se mi strašně stýzká. Pokud v tom ty nevidíš problém tak to neřeš, pokud ano a chceš s tím něco dělat doporučuju postupně. jde to ztuha ale jde to. Já třeba malou ještě nedala k babičkám přes noc, ne že by to nezvládla ale nezvládla bych to já.
Pod toto se také podepíšu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V tom případě jsem na tom hůř než ty
Dceru vzal několikrát na procházku dědeček, vždy na hodinu, asi 10×. Ze začátku jsem byla tak nervózní, že jsem mu málem volala
Poprvé jsem vyrazila bez dcery pryč v jejích 14 měsících, na tři hodiny, hlídal tatínek.
Kdybych šla na záchod a někdo mi odjel s kočárkem, taky bych zuřila.
Souhlasím s Janou206, nemám dítě proto, abych se ho neustále zbavovala 
Teď si nic nepředstavuj, jak dítě poroste, bude se to měnit, neboj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Abych to uvedla na pravdou míru, napsala jsem to možná drsně, ale myslela jsem to…
Když si pro malou někdo přišel, že jí chce povozit, byla jsem ráda, měla jsem čas navíc a hlavně nepůjčila bych jí někomu, komu nevěřím, to rozhodně ne. Takže když jí chtěla povozit tchýně, bylo to automatické. Měla jsem radost, byla pyšná babička.
V zimě jsem si chtěla občas jet zalyžovat s manželem, no asi 6měsíční dítě nebudu tahat na sjezdovku, takže hlídaly kamarádky nebo ségra. U ségry se jí líbí, má 3 děti (prostřední je o rok starší než moje dcera), takže se jí tam líbí a už se těší, až uvidí Jáju, jak jí říká.
U tchýně teda ještě nespala, ale u mojí mamky jo. Bála jsem se, ale přežily jsme to obě.
Když chci zajít s kamarádkou na kafe, malou tahat určitě nebudu. Jo, manžel pohlídá taky, ale je hodně v práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dana27 píše:
Abych to uvedla na pravdou míru, napsala jsem to možná drsně, ale myslela jsem to…
Když si pro malou někdo přišel, že jí chce povozit, byla jsem ráda, měla jsem čas navíc a hlavně nepůjčila bych jí někomu, komu nevěřím, to rozhodně ne. Takže když jí chtěla povozit tchýně, bylo to automatické. Měla jsem radost, byla pyšná babička.
V zimě jsem si chtěla občas jet zalyžovat s manželem, no asi 6měsíční dítě nebudu tahat na sjezdovku, takže hlídaly kamarádky nebo ségra. U ségry se jí líbí, má 3 děti (prostřední je o rok starší než moje dcera), takže se jí tam líbí a už se těší, až uvidí Jáju, jak jí říká.
U tchýně teda ještě nespala, ale u mojí mamky jo. Bála jsem se, ale přežily jsme to obě.
Když chci zajít s kamarádkou na kafe, malou tahat určitě nebudu. Jo, manžel pohlídá taky, ale je hodně v práci.
Taky bych chtěla takovou ségru, fakt. Ale mám bráchu a ten se ještě na mimi nechystá. Navíc, mám rodinu v jiném městě Asi kdybych ji měla u sebe, tak je to jiné.
A nemyslím, že jsi to napsala drsně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
chuanitka píše:Souhlasím s Janou206, nemám dítě proto, abych se ho neustále zbavovala
Teď si nic nepředstavuj, jak dítě poroste, bude se to měnit, neboj
To slovo zbavit jsem úmyslně napsla do uvozovek, takže kdo to nepochopil, jeho smůla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dana27 píše:chuanitka píše:To slovo zbavit jsem úmyslně napsla do uvozovek, takže kdo to nepochopil, jeho smůla.Souhlasím s Janou206, nemám dítě proto, abych se ho neustále zbavovala
Teď si nic nepředstavuj, jak dítě poroste, bude se to měnit, neboj
Dano, to nebyla reakce na tebe, ale na Janu 206
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Omlouvam se za anonym, ale nejak nemam na to otevrene.
Premyslim jestli je se mnou vse v poradku nebo jestli bych nemela zacit hledat nejakou odbornejsi pomoc.
Prckovi je 7 mesicu, kojim. Behem tehotenstvi ani v sestinedeli jsem nemela zadne psychicke vykyvy. Ac se manzel pripravoval na nejhorsi vse proslo hladce.
Mam ale pocit jako bych s miminkem byla porad spoutana pupecni snurou. Mne osobne to ale nevadi. Nemam potrebu chodit nekam bez nej. Nevidim duvod proc bych mela jit vecer do hospody nebo si zatancit jako jsem chodila nez jsem otehotnela. Kdyz chci videt nejakou kamaradku vidim se s ni. Zajdeme bud na obed i s prckem nebo prijde k nam.
Co delam bez malyho jsou jen vecerni nakupy. Jakmile usne sednu do auta a jedu na vetsi nakup. To hlida manzel a ja jsem v klidu. Vimze se v pripade potreby o nej postara a do dalsiho kojeni jsem zpet. Byla jsem takhle i u kadernice nebo se psem a kamarady na poli. To samozrejme pres den mezi kojenim.
Nemam problem aby si ho babicky, dedeckove, teticky, stryckove nebo kamaradi pochovali. To mi nevadi. Tedy vadi, ale vim, ze nemuze byt poradu mne, pripadne manzela.
Co mi ale vadi je aby si ho babicky vzalido kocarku a jeli s nim ven! Vadi mi to i u me mamy. Te jsem to povolila jednou a od te doby vim ze to neprenesu pres srdce i u ni. S nasima i tchanovcema mame dobry vztahy. Tchanovci jsou tchanovci. Je to jina krev, ale myslim, ze mne maji radi a ja proti nim nemuzu rict nic spatneho. Mrnouse vsichni zboznuji. Je to prvni mimi v rodine a vsichni se na nej moc tesili takze jsou z nej hin.
No ale jaro je za dvermi. Na jare zrejme malej zacne chodit, uz nebude tak zavisly na me blizkosti (kojeni) a ja se toho desim. Tchanovci porad mluvi o tom jak se teai na chalupu jak tam malej bude behat radit, pozdeji jak ho tam budou mit o prazdninach a ja z toho silim. Momentalne mam pocit ze jim ho tam nikdy nenecham. Stejne tak nasim na chate. Rozumove si myslim ze za par mesicu uz ho budu mit „plne zuby“ a budu tak rada, ze je na vikend u prarodicu venku na cerstvem vzduchu pryc z toho hnusnyho mesta. Ale ja mam z toho ted des. Nedovedu si predstavit ze by se ode mne vzdalil mimo dohled.
Navic mi ted zacala vadit i jedna situace z leta. Byli jsme na chalupe, mrnous v kocarku, chtel spat ale neslo mu usnout. Tak jsme na zahrade drncali. Odesla jsem na wc a v tom tchyne popadla kocar a sup s nim mimo pozemek. Rekla to manzelovi ktery pracoval za domem. A ja je pak hledala. Jsem na ni desne nastvana ze si tohle dovolila.
Vim ze se rejpu v blbostech, ale desne mi to vadi
Co mam delat?
Omlouvam se za sileny roman, ale muselo to ven…