Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Přílišná volnost nevlastní dcery
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.5.20 17:19
Ty hele zakladatelko, ty podle mě ani netušíš jaké máte štěstí. Vezmeš kluka z města na ves, od kamarádů, školy a všeho co znal. Do cizího prostředí k dá se říct k cizím lidem. Holce se svět také určitě změnil, zřejmě žila jako jedináček jen s tátou, kde měli určitě zavedený svůj systém a ty teď, když všechno přijali, dokonce se mačkají v jednom pokoji, který měla holka asi dříve jen pro sebe, že a ty je jdeš ještě podezírat, že nevíš co kde dělají a nejraději by si je měla stále pod dozorem? Co takhle jim věřit, když oni věřili vám a oběma se změnil život. My tohle máme také za sebou a ty první měsíce to tedy ze strany dětí pohoda nebyla. Teď už je to super, ale nedovedu si představit je v té změně, která byla pro všechny určitě velká je ještě takhle dusit a co si budeme kluka ztrapňovat, před novými kamarády kam se mu povedlo zapadnout. Celý život žiji na vesnici, jako dítě jsme také měli svou partu, teď jí mají naše děti a věř mi, že zapadnout do takové vesnické party jakožto náplava z města není jen tak. Buď ráda, že ho ostatní prijmuli a nedělej mu to prosím tě ještě složitější. Jak se asi cítí, když jako jediný nemůže jít ven? Skoro dospělej chlap?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.5.20 22:13
@divine woman píše:
Jistě, když chtějí, tak to stejně udělají. Ale jako matka jsem svým dětem takto nenahrávala.
Otázka je jak jim věříš. Chodila jsem s kamarádem na zábavy, pak jsme šli v noci k nám a přespal u nás. Mezi námi nikdy nic nebylo. S dalším jsme mívali večerní posezení venku do noci, taky nic. První kluk u mě přespával, protože byl z daleka a protože jsme spolu byli krátce, taky ve vší počestnosti. Jako někdo by řekl nahrávání, ale měli jsme rozum a zůstalo u kecání a max pusa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.5.20 19:10
Děkuju všem za reakce, přemýšlela jsem o tom a asi jsem opravdu moc úzkostlivá. Asi zbytečně, jsem ráda za odpovědi hlavně od těch, kteří žili tak jak dcera a poslední dobou i syn. Pro mě je to novinka a trošku kulturní šok. Já to z předchozího bydliště neznám a nefunguje to v takové míře ani u dětí kamarádek z Prahy. Asi pravda, že jiný kraj, jiný mrav. Pokusím se nechat syna tak, jak si přeje, ono mi opravdu už asi nic jiného ndzbyde a budu doufat, snad nezešedivým.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
