Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Připadám si na nic matka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.10.13 11:18
A kolik synovi je? pdle mě je to že syn vzdoruje a neposlouchá úplně normální, nebo tedy já v mém okolí neznám malé dítě co poslouchá jak pejsek.. aznám jich spoustu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.13 11:21
Hele, ja si nepamatuju, ze bych kdy v zivote dostala na zadek a nikdy jsem nebyla „v koute“ a vyrostl ze me (aspon myslim) slusny clovek, ktery ma bezva vztah s rodici.
deti opravdu nejsou cvicene opice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.13 11:21
Tahle diskuze mě zajímá. Nemám zatím zkušenosti, tohle mě teprve čeká, dcera má 10m. Moje sestra je docela tvrdá na svého syna, taky ho trestá zákazem a dost na něho řve, případně pohlavek atd. a já s tím absolutně nesouhlasím 
. Myslím si, že je jiný způsob, ale jak říkám, zatím nemám odzkoušeno 
tak sipočkám na další reakce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.13 11:22
Mám dva syny, co neposlouchá bude mít čtyři a druhý ten má rok a čtvrt.
Však právě… nemám pejsky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.13 11:25
První še musíš naučit brát a chválit sebe sama. Pak pochvaly od jiných nebudeš potřebovat. S rodiči bych si udělala pořádek. Promluvila bych si s nimi. Oni Tvého syna nevychovávají. A z Tebe (omlouvám se) vychovali clověka, kterÝ si neváží sám sebe. Možná se mýlím, ale tak mi to připadá. Také jsme byly se sestrou hodně byty, dodnes se moji rodiče vůči nám snaží autoritu uplatňovat, už se ale nedáme. A pomáhá to
Omlouvám se za anonymitu, ale bití je pro mě soukromé téma. Mohu napsat SZ, pokud budeš chtít.
- Citovat
- Upravit
20.10.13 11:27
Proč proboha anonymně?
jinak se připrav, že malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti. Taky jsem si říkala, že tohle a tamto dětem neřeknu, nezakážu, nedostanou na zadek. Ale je fakt, že už párkrát na ten zadek dostaly - je jim už víc let, takže v součtu to není tak hrozné. Ale… když jim dotyčnou věc řekneš x krát a oni neslyší, tak bohužel i zařvu. Když se řežou opět řvu… nejsem zastánce vysvětlovat ne, miláčku, nemůžeš ramínkem mlátit svého sourozence, ne miláčku, to se nedělá, nemůžeš hodit hračkou, ne a ne a ne… zažila jsem jednu matku, co neustále dítěti vysvětlovala a vysvětluje a je to děs. Dítě je rozcapené, dělá si co chce, a matka stále Honzíííííčku, ale tohle se opravdu nedělá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.13 11:30
@Anonymní píše:
První še musíš naučit brát a chválit sebe sama. Pak pochvaly od jiných nebudeš potřebovat. S rodiči bych si udělala pořádek. Promluvila bych si s nimi. Oni Tvého syna nevychovávají. A z Tebe (omlouvám se) vychovali clověka, kterÝ si neváží sám sebe. Možná se mýlím, ale tak mi to připadá. Také jsme byly se sestrou hodně byty, dodnes se moji rodiče vůči nám snaží autoritu uplatňovat, už se ale nedáme. A pomáhá toOmlouvám se za anonymitu, ale bití je pro mě soukromé téma. Mohu napsat SZ, pokud budeš chtít.
To je pravda, nemám příliš velké sebevědomí anevěřím si.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.10.13 11:32
@ynax píše:No tak to nehrozí: miláčku, nemůžeš ramínkem mlátit svého sourozence, ne miláčku, to se nedělá, nemůžeš hodit hračkou, ne a ne a ne… zažila jsem jednu matku, co neustále dítěti vysvětlovala a vysvětluje a je to děs. Dítě je rozcapené, dělá si co chce, a matka stále Honzíííííčku, ale tohle se opravdu nedělá…
Proč proboha anonymně?
jinak se připrav, že malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti. Taky jsem si říkala, že tohle a tamto dětem neřeknu, nezakážu, nedostanou na zadek. Ale je fakt, že už párkrát na ten zadek dostaly - je jim už víc let, takže v součtu to není tak hrozné. Ale… když jim dotyčnou věc řekneš x krát a oni neslyší, tak bohužel i zařvu. Když se řežou opět řvu… nejsem zastánce vysvětlovat ne, miláčku, nemůžeš ramínkem mlátit svého sourozence, ne miláčku, to se nedělá, nemůžeš hodit hračkou, ne a ne a ne… zažila jsem jednu matku, co neustále dítěti vysvětlovala a vysvětluje a je to děs. Dítě je rozcapené, dělá si co chce, a matka stále Honzíííííčku, ale tohle se opravdu nedělá…
Anonnymě - nevím, asi se za to stydím…
- Citovat
- Upravit
20.10.13 11:47
Rodiče, tchánovci, tety, kamarádky…ti do toho vždycky budou kecat a budou ti tvrdit, že jejich způsob je nejlepší. S tím bych si hlavu fakt nedělala. Dělej to podle svého, ty jsi matka, ty jsi ta zodpovědná, na tebe se budou učitelé obracet pokud bude mít problémy s chování. Nikoho nebude zajímat, co na to tvoje matka nebo otec. Jde vidět, že se ho snažíš vychovat co nejlépe, veř tomu, že se ti to vrátí. Čím bude starší, tak víc se bude projevovat tvoje výchova a uvidíš důsledky. Dřív nebo později jde na dítěti vidět, jak se rodiče k sobě chovají, jak spolu mluví, jestli děti dostávají facky a kde se řve…apod. U malého dítěte násilím nic nezískáš. Myslím, že důležitější je být důsledná, ale záleží na okolnostech samozřejmě, ty znáš svoje dítě nejlépe 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.13 11:58
@Anonymní píše:
To je pravda, nemám příliš velké sebevědomí anevěřím si.
Já se svého času vzepřela a pomohlo to. Ale bylo to tenkrát dost radikální a nebylo to dětech. Tenkrát jsem si řekla hop nebo trop! Pak jsem kupodivu šla do sebe sama bez větší námahy. Možná, že teď nastala ta doba, kdy s tím můžeš něco udělat. První krok už máš za sebou. Víš, kde je chyba…
Děti zlobí, moje na první dobrou reaguje jen výjimečně, rozciluje me to, ale povazuji to za normální. Chci, aby z nej vyrostl sebevedomy a spokojeny clovek, ale rozhodne si od nej nenechavam slapat po hlave. Zlobeni toho Tveho tak, jak ho popisujes, je podle me v norme
- Citovat
- Upravit
nepřihl. IvetJas
20.10.13 12:10
Hele, naši taky z části nesouhlasí s naší výchovou, ale my s přítelem se shodneme a to je důležité. Věř si, že tak, jak to cítíš, je pro dítě nejlepší. My na výprasky taky nejsme (a propo, dodnes si pamatuji, jak jsem v pěti dostala jen za to, že jsem se bála potmě a rozsvěcovala si světlo a dodnes to beru jako nespravedlnost). Mě rodiče zase vyčítají, že syn je závislák na mě a příteli a v 15 měsících nechce být s prarodiči delší dobu sám (vídá je jednou za měsíc).
- Citovat
- Upravit
1.zizi
20.10.13 12:28
Ja si zase myslim, ze prarodice by meli spise rozmzlovat a ne poucovat..zlata moje mamka v tomhle
- Citovat
- Upravit
20.10.13 12:56
Jestli te to zakladatelko uklidni, tak moji rodice jsou to same… Maji celkem 9 vnoucat a u vsech je to stejne, deti jsou moc rozmazlene a vsichni delame tolik vychovnych chyb… 
jedine vnouce, ktere je dokonale, je syn sestry a to proto, ze bydli s nima a vychovavaji ho oni 
Taky me to kolikrat strasne mrzi, ale vis co je potreba? Uvedomit si, ze nejdulezitejsi je pocit z vychovy, jaky mas ty - ja vim, ze to, jak dceru vedu, tak je to dle meho spravne a v mych ocich je hodne a sikovne dite. A pokud beru neci nazor ve vychove, tak jsou to jedine nazory meho manzela. Kdyz mi rodice mluvi do vychovy, tak se s nima klidne pohadam. Mama vzdy rika, ze vychovala tri deti a ja ji rikam, ze jsem matka a tecka. A hlavne nezapomenu podotknout, ze kdyz radu potrebuju, tak si o ni reknu. Na druhou stranu ale nezapominam ani pochvalit rodice, kdyz dceru neco nauci, kdyz je dcera s nima stastna atd., aby nemeli uplne pocit, ze ani ja je nedocenim.
Nad spoustou veci se clovek musi povznest a nebrat si je tolik k srdci. Myslim, ze by sis mela stat za svym a jim to dat razne najevo.
Jinak ja bych teda nikdy rodicum nezamezila styk, jak tu nekdo radi, nechapu, k cemu je to dobre a lip by mi teda urcite nebylo. Tchyne mi taky leze na nervy, ale me deti prarodice potrebuji, nikdy bych jim je neuprela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.13 15:42
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
musím sem napsat, protože mám depku a skoro pokaždé, jak jdu od našich tak mám stejný pocit. Naši se na mě vždycky dívají nesouhlasně a připadá jim má výchova o ničem. Asi je pravdou, že nejsem úplně důsledná, že řeknu něco víckrát, ale jestli to malý přežene, tak dostává trest - bez pohádky, do kouta, někdy i na zadek. Nejsem zastánce, každodenního na zadek, to spíše ten trest.
Myslím si, že nejsem příliš tvrdá, ale nejsem ani taková, že by mi skákal po hlavě. A to mě prostě mrzí, jak k našim přijedu, tak je mi z toho smutno.
Jsem na děti a na všechno sama, manžel jezdí až k večeru a ráda bych a by mě někdo pochválil, jak to zvládám…
Můj otec vidí mého syna jako rozmazlence.On si v něčem postaví hlavu a on by mu hned natřískal na zadek. Je pravda, že někdy neposlechne hned na poprvé, ale to mám mít cvičenou opici?
Moji rodiče byli dost autorativní, hodně jsme dostávali na zadek. Omlouvám se potřebovala jsem to ze sebe dostat. Omlouvám se za anonym.
Je to tvé dítě a tvá výchova, ostatní ti do toho nemají co kecat.
Syna miluješ a vychováváš ho tak jak si myslíš, že je pro něj nejlepší a proto jsi dobrá máma 
Věř si 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
musím sem napsat, protože mám depku a skoro pokaždé, jak jdu od našich tak mám stejný pocit. Naši se na mě vždycky dívají nesouhlasně a připadá jim má výchova o ničem. Asi je pravdou, že nejsem úplně důsledná, že řeknu něco víckrát, ale jestli to malý přežene, tak dostává trest - bez pohádky, do kouta, někdy i na zadek. Nejsem zastánce, každodenního na zadek, to spíše ten trest.
Myslím si, že nejsem příliš tvrdá, ale nejsem ani taková, že by mi skákal po hlavě. A to mě prostě mrzí, jak k našim přijedu, tak je mi z toho smutno.
Jsem na děti a na všechno sama, manžel jezdí až k večeru a ráda bych a by mě někdo pochválil, jak to zvládám…
Můj otec vidí mého syna jako rozmazlence.On si v něčem postaví hlavu a on by mu hned natřískal na zadek. Je pravda, že někdy neposlechne hned na poprvé, ale to mám mít cvičenou opici?
Moji rodiče byli dost autorativní, hodně jsme dostávali na zadek. Omlouvám se potřebovala jsem to ze sebe dostat. Omlouvám se za anonym.