Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém v mezilidských vztazích, neumím jednat s lidmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.1.13 21:31
Taky jsem vetsinou casu doma se synem sama, kamoska jedna za mnou chodi pravidelne skoro, vydame se jak ma cas, jelikoz pracuje…Dalsi kamoska se ani sama neozve, ozyvam se porad jen ja, ted nedavno jeste porodila, a neozyva se stale, a me nebavi se porad vnucovat. A dalsi kamoska pracuje a nevideli jsme se pekne dlouho asi tak rok a pul a to bydlime v jednom meste…Je to tezky no. Jinak jsem taky jedinacek ale nemam problem s lidmi, rada poznam nove lidi..Ale spise e mrzi ze nikdo kloudne nema cas se videt a pokecat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.13 21:32
Tak já mám podobný problém 
Ale mě pomáhá se prostě tak moc nesnažit nějakou kamarádku najít. Jsou holt holky, které jsou oblíbené, s ženskými si rozumí, a nemají problém naprosto spontánně udržovat čilá přátelství. Já taková nejsem, bohužel, bohudík, kdo ví…Nicméně mám vyzkoušeno, že když netlačím na pilu a chovám se přirozeně, všechny ženský v okolí mě sice nemilujou, ale popovídat si s kým mám 
…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.13 21:33
Precti si Carnegiho, píše úžasné knihy o chování se k lidem. Dost mi to pomohlo a pravidelně na něho v různých situacích vzpomínám. Je to ctive a mnohdy vtipne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
6.1.13 21:35
Zašla bych na pokec za psychologem, za to nic nedáš. Je fajn, že máš dostatečnou sebereflexi a víš, kde je zakopaný pes. Potřebuješ pouze být svá, nepřemýšlet nad tím-jak se chovat normálně-pač když se člověk moc snaží být normální, tak je křečovitý, máš právo být člověk se svými názory a poznámkami a naprosto každý je někam zařaditelný, věřím, že i ty si najdeš skupinu lidí, kteří tě budou brát takovou jaká si, odborník by ti mohl pomoci a jemně tě nasměrovat. Manžel nemá okruh svých známých, kam bys mohla vplout?
- Citovat
- Upravit
6.1.13 21:38
Ahoj, není to v tom, že jsi jedináček. Já mám tři sourozence a přesto neumím navazovat s lidmi kontakty. Tak moc chci kamarádku, až ji zapudím. 
A co s tím, že? nesnažit se tak. Ale á bych ji tak chtěla. Stejný problém jsme měla při hledání partnera. Tak moc jsme ho chtěla, až mě nikdo enchtěl. V tomto mi pomohl internet a seznamky na nich. Zksu je, třeba tam kamarádku najdeš. Takovou která tě pochopí a pozná dřív, než se potkáte. Zkus třeba hledat več svém okolí kamarádku na netu. Určitě je tam i taková jako ty. A má stejné problémy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.13 21:40
Já si mylsím, že asi!! chyba je v tom, že když někdo má kamarádku, že třeba ji často vypisuje na setkání, kávování, jestli nechce přijít atd..
Na tomto mě většinou skončilo takové to větší kamarádství…po čase mi přijde, že jsem tu druhou jakoby uháněla..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.13 21:44
Ahojda, no ted jsem se usmala, protoze nektere pasaze, jak kdyzbych psala ja. Mam to jeste o trochu slozitejsi, protoze neziju v CR a jak tady funguji mezilidske vztahy netusim uz vubec . Ale kamaradky mam, uz me tak nejak znaji, vi, ze to co placnu nemyslim spatne (i kdyz obcas maji asi co delat 
). Z chyb se poucim pokazde, ale ony jsou ty situace tak variabilni, ze je to skoro k nicemu.
Zaklad mam teda jiny, detstvi v pohode, jen jsem tak nejak hrr, ale cim jsem starsi, tim vic se drzim zpatky a posloucham, co se deje okolo me. A taky mam kamaradku, ktere kdyz fakt nevim, tak zavolam a ona mi rekne, co je normalni. To zni mozna divne, ale dost mi to pomuze se zorientovat. Licha si neprijdu, spis jsem trochu samorostla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.13 21:47
@kvaček to delam naopak. Nechavam to na ni. Ozvu se 1× a pak uz ne.
Chlap je na tom podobne, ale ten ma svuj okruh, kde jsou jen chlapi, se kterymi si nemam co rict.
- Citovat
- Upravit
6.1.13 21:49
No anonymní a nebo naopak…¨jakože taky se jenom jednou ozvat neni ok.. jakože dělat takové, já jsem se ozvala, teď se ozvi ty..
Já mám asi 2 kamarádky - známé, kdy si napíšeme zprávu, jestli se sejdem, ne, nevadí, tak příště a ozvem se třeba za 14 dní..prosttě jak to vyjde.. Venku, doma u jedné, druhé..
Pak mám jednu kamarádku- kamarádku, s kterou si vypisujem častej a prostě jednou dojedu já, pak ona a nehrajem, kdo psasl nepsal, ozvi se..Píšem si pomalu obden možná víc, bud zrpávy, FB a setkáváme se
Příspěvek upraven 06.01.13 v 21:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
cher
6.1.13 21:50
@Kote5 píše:
Ahoj, není to v tom, že jsi jedináček. Já mám tři sourozence a přesto neumím navazovat s lidmi kontakty. Tak moc chci kamarádku, až ji zapudím.
Na tom něco bude, já od deseti let strašně chtěla prsa a proto mi žádná nenarostla 
- Citovat
- Upravit
6.1.13 21:52
Tak to já si s chlapy rozumím lépe, než s ženskýma..-) Mám s manželem společné přátelé, jeho spolupracovníky, ale problém je v tom, že oni podnikají už aktivity se synem, který je už školák, zato já mám tepprve batole doma. 
Chtělo by to kamarádku s podobně starým děckem. Ideálně kousek od nás, aby nebyl problém s dojížděním. Všechny mé kamarádky, totiž mají starší děti a už se vrací do práce, nebo bydlí daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.13 21:54
@sieta.m píše:Že bych ti dala
Na tom něco bude, já od deseti let strašně chtěla prsa a proto mi žádná nenarostla
Mě narostla moc a ráda bych se zbavila. A celý život závidím ségře ty její mrňousy a ona mi zas ty mé velké. Jo život je kuriozní. Vždy chceme něco jiného, než máme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.13 21:54
@kvaček ja vim, jsme male mesto, tak se tu a tam potkame, tak nekdy neco navrhnu, ale jeste mi to nevyslo.
Rozhodne se prehnane nesnazim. Mrzi me to, ale snazim se to brat tak jak to je.
- Citovat
- Upravit
cher
6.1.13 21:55
@Kote5 píše: Že bych ti dala
Jj, to tak bývá 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý večer,
na začátek se omlouvám za anonym, ale snad pochopíte.
Celý svůj život se potýkám s problémy v mezilidských vztazích. V současnosti jsem to „dopracovala“ tak daleko, že nemám skoro žádnou kamarádku a v místě bydliště už vůbec žádnou, takže celé dny jsem jen se synem, manželem a mojí mámou.
Ne že bych nechtěla, ale prostě neumím jednat s lidmi. Dlouho mi trvá, než se v jakékoliv společnosti oťukám, takže jsem hned na začátek zaškatulkovaná jako studenej čumák, případně už jsou všichni rozskupinkovaní a já jsem lichá, v nejlepším případě prvních několik setkání je fajn, ale pak něco plácnu, udělám, apod. a jde to k šípku, nebo se prostě raději stáhnu. Od dětství mám problém, že jsem neúmyslně netaktní a „jak vítr v bedně“. Snažím se učit z vlastních chyb, ale ne vždy se daří. Zase na druhou stranu, když mi někdo něco řekne, tak se z toho poučím a příště vyvaruju.
Nechci nikoho obviňovat, protože si za to můžu sama, ale situaci mi neusnadnila ani moje mamka, se kterou mám jinak dobrý vztah, tu celé moje dětství trápilo, že jsem jedináček, tak mě nutila do vztahů s dětmi, o všechno se dělit, neprosazovat svůj názor, nemluvit o sobě, neptat se na soukromí druhých… takže mám v jistých situacích blok a prostě nevím, jak bych se měla zachovat, tak mlčím a je to v háji.
Když už nějakou kamarádku najdu a ona mě pozná, tak je to většinou dlouhodobé přátelství, ale pravidelně to končí odstěhováním a odcizením.
Přemýšlela jsem o psychologovi, ale když jsem to nedhodila, tak mi bylo řečeno, že to není žádný problém, maximálně můj a mám se snažit, protože si za to můžu sama, s čímž teda souhlasím.
Chlapovi jsem to ani neříkala, protože má svých problémů dost, tak ho nechci zatěžovat ještě svými.
Měla jste některá podobný problém, co vám pomohlo? Neexistuje třeba nějaká knížka, která by mohla pomoct?
Omlouvám se za román a děkuji za rady.