Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problémy s mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.2.19 20:53
- Citovat
- Upravit
14.2.19 21:07
To co popisujes ze sveho detstvi mi pripada jako hodne spatna zivotni zkusenost. Neverim, ze by se mohl clovek tak moc zmenit k lepsimu a ani ta soucasnost kterou popisujes neni nejak nadherna. Mas veskere pravo svoji mamu odstrihnout od sebe a od sve rodiny. V zajmu zachovani tveho dusevniho zdravi, ktere je dulezite i pro dobro tvych deti. Dala bych mame jeste posledni sanci, mozna ji to zkusit napsat v dopise at ma klid si to precist a popremyslet o svem chovani k tobe bez hysterickych svem a “skakani z okna”. A pokud ji to nepresvedcizenit chovani, rict ji, at tebe ani tvoji rodinu nekontaktuje. Nic ji nedluzis. Ano, privedla te na svet. To ale neznamena, ze ma pravo ti donekonecna nicit zivot. Muzes rict ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.19 21:14
@mia.p to jsem zkousela. Posle na mne dedu. Dedovi je 87 let. Miluju ho. Nechci ho trapit takovyma vecma jako je moje silena matka a radsi ustoupim, at je klid. Ja mu minule rekla, ze ustoupim. Ale ze jsem si myslela, ze az budu mit vlastni deti, pochopim ji. Aspon trochu. Ja ji ale nechapu jeste vic. A jeste vic ji to zazlivam. Treba, kdyz jsem neco provedla, tak mne zbila a pak se mnou 14 dni nepromluvila ani slovo. Uplny ignore. Kdo tohle dela svym detem? 
- Citovat
- Upravit
14.2.19 22:52
To svym detem delaji lide, kteri pak od nich nemohou moc ocekavat. Musi to byt pro tebe moc tezke, snazit se zlepsit svuj vztah k mame, pochopit ji, umoznit ji kontakt s tvyma detma atd. Nic ji nedluzis, nic. Mozna zkusit terapii, kde by ses z toho vypovidala a nasla pro sebe nejakou dalsi cestu, jak se k tomu postavit. At uz by to bylo tu mamu odstrihnout, nebo ji odpustit. O sile odpousteni se hodne mluvi, ale osobne si nedovolim ti rikat, ze to, ceho se na tobe tvoje mama dopustila se da jednoduse odpustit. Ale ta terapie stoji za zkousku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.2.19 15:17
@mia.p dekuju. Ono uplne odstrihnout ji nejde. Syn ji ma rad a ja nad nim bdim ostrizim zrakem. Kdyby mu jen jednou ublizila, tak se neznam a to ona moc dobre vi. Zvazim toho terapeuta, abych zvladla ty svy vnitrni vzteky, ktery mne ovladnou vzdy, kdyz s ni mluvim. To je asi fakt jedina cesta. Bydlela v my hlave dlouho a rada bych ji konecne vystehovala a jen mavala rukou.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky a kluci
,
Zkratka se stalo hodne zleho a nemuzu ji to zapomenout. Ted mam svou rodinu. Odesla jsem 120 km daleko, abych mela klid. Jsem na vse sama, ale nestezuju si, manzel je moje skala, pomaha, co muze. Moje mama chce vidat me deti. Teda rika, ze i me, neverim ji to. Naplanuje si vikend treba dva mesice dopredu. Pak se neco stane. Ona po nemoci, deti nemocny… Znate to. Rozhodne se ji snazim vyjit vstric. Nechci branit vnoucatum a odepirat babicku. Chova se k nim hezky. Pokud se ale neco zmeni a neco zkrizi ten naplanovany vikend, nejdriv se nafoukne. Treba na 14 dni. Nezavola, nenapise. Ja urazena nejsem. Jen je to porad dokola a uz mne nebavi porad dokola resit tyhle veci a nereaguju na to. Po 14 dnech prijde zprava, ze ji odpiram deti, ze ji neinfirmuju o svych detech, ze jsem manipulant, co postvava svyho muze proti ni… No des. Tak ji teda poinfirmuju. Tim se vse jako prejde a nic se nestalo. To ve mne uplne vre. Ze se to neresi. Kdyz s ni chci neco v klidu resit, zacne brecet, kricet, zvracet jako od nervu, skakat z okna… No komedie hrozna. Neda se s ni vubec mluvit. Cely tenhle kolotoc s ni, me hrozne vysiluje. Nechci ani tyhle veci resit pred detmi. Takze se pred nimi erzim ve slusnych mezich. Nemate nekdo naky tip, jak se nad tohle povznest nebo jak to konecne vyresit, dat ji hranice? 
protoze ja uz nevim… 
moje mama me mela v 19 letech. Z detstvi si ji moc nepamatuji. Byla jsem hodne s babi a dedou. Mamka mela spostu jinych zajmu nez vychovu ditete. Pamatuji si cizi chlapi spici mezi lahvaci a vajgly, mamu nahou v posteli… Pak si nasla segry tatu. Pro mne dost pekelny roky. Nahradni tatka mne moc nemusel, byl alkoholik, ja v puberte, dost jsme se hadali. Mama u toho nikdy nebyla, vzdy v praci. V 15 mi rekla, at si vyberu skolu s intrem, ze ji nicim manzelstvi. Rozvedla se dva roky po mem odchodu z domu. Spalila moje fotky z detstvi, ze pali svou minulost. Zachranila jsem jich pet. Vloni jsem potratila. Blbe jsem to nesla a mihe mama mne zase jeste vic skopla, nez bylo nutny. Tim se ve mne vsechno zlomilo. Vztah k ni uz nikdy nenajdu… Kdybych vam tu mela vypisovat vsechno, co se stalo, nikdo to nedocte.