Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Klopotkova
Já zas vím, že pro některé ženy je to jediná šance jak se stát matkou a chápu je pokud opravdu neni jiná šance..
Adopce je zdlouhavá a každá si podle mě chce zažít těhotenství ![]()
Ví jak se starala o to dítě v těhotenství ![]()
Ano možná, že některé to vezmou jako zradu ale věřím že většina ne.. ![]()
@Anonymní píše: Více
O tomhle nemá cenu s ní diskutovat, je to militantní a extrémistická odpůrkyně darování.
Mám endometriózu, ademyozu, nízké amh(0.8).
Ano pokud bych se přeci jenom rozhodla jít do dalšího pokusu změnila bych car.
@Anonymní píše: Více
prostě tohle není cesta pro tebe.. zkusilas to, nevyšlo to, život jde dál. Neznamená to vůbec, že jsi to „nezvládla“..
Buď šťastná za jedno zdravé vlastní dítě, dost žen se toho nedočká.
@Anonymní píše: Více
To je fakt blbá kombinace, pak chápu, že i s dárkyní to není úplně ideální na šance.
@Lucy75
Ano jsem neskutečně vděčná ![]()
Ale mrzí mě, že nikdy nebude mít sourozene
a já jsem si vždycky přála mít dvě děti ![]()
Ale taky vím, že ne vždy člověk dostane to co chce. Tak to prostě je.. vím, že jsem pro to udělala vše a asi to být nemá.
@ugluk píše: Více
Já rozhodně taky nesoudím a nehodnotím, jen říkám, že je to prostě někdy zvláštně nastavené a je to strašné těžké téma. A máš pravdu, že kdo to nezažil, neví, jak by se při lámání chleba zachoval. Pro někoho tohle je cesta, pro někoho ne. A špatně není ani jedno. A samozřejmě není nikdo míň matka, kdo má dítě z náhradního vajíčka nebo adoptované, to vůbec. Ale ta psychika je prostě zrádná a může to být dost těžké pro všechny zúčastněné. Nedávno tu byla diskuze o tom, jak je žena naštvaná na může, že nejdřív jí slíbil, že půjde do IVF s vajíčkem od dárkyně, a pak si to rozmyslel. A hodně holek ho tu odsoudilo. Já ho naprosto chápu. Nikdo by do toho neměl být nucen, ani tlačen. A to, co se nejdřív zdá jako fajn nápad, „vždyť o nic nejde a je to jedná buňka“, se může ukázat jako nepřekonatelný problém.
Já ve svojí situaci bych to nezvládla, ani darované vajíčko, ani darovanou spermii, to radši adopci. Ale řešit jsem to naštěstí nikdy nemusela. A adoptované děti v širší rodině máme..
@Anonymní píše: Více
Já zase vím, že tohle je obrovský byznys. Nikdo nemyslí na ty děti takto vzniklé. Jednou se budou zajímat o to, proč se nenarodily vlastní matce.
Vajíčka od českých dárkyň jdou v drtivé většině do zahraničí, víš, zda jsi dostala vajíčka od české dárkyně?
@Anonymní píše: Více
Cítit špatně se nemusíš. Není to nic, co bys nezvládla. Možná to prostě není cesta pro tebe a je dobře, že jsi to zjistila teď.. Ony ty děti nemusí být podobné vám, moc bych na to nevsázela a hlavně nemám tedy moc valné mínění o úrovni dárkyň vajíček. Čest výjimkám. Třeba by ses pak trápila celý život, že to dítě není jako tvoje biologické, protože bys měla to porovnání…
Jedno svoje dítě máš, vždyť to je zázrak ![]()
@Klopotkova a co když nebudou co když jim to bude úplně jedno..každá mince má dvě strany.. můžou se zajímat a nemusí..
A podle mě to hodně udělá v jaké rodině budou vyrůstat.. jak se k tomu postaví ta rodina..
Ale máte svůj názor.. je Váš jako já mám svůj.
@Lil Kitkatt ano je to zázrak ![]()
A ano i nad tou dárkyní jsem hodně přemýšlela..tím je nechci vůbec nějak hanit to vůbec.. ale ty informace byly tak strohé a člověk si pak představuje kde co..a já se pak bála i srovnání..
Asi opravdu tohle není cesta musela jsem si tím projít a pochopit ji.. ale to nemění nic na tom, že to bolí ![]()
Já bych byla ráda, že jedno svoje mám, tento pokus by Tě stejně dohnal…nevím, jestli si třeba můžeš vybrat podle vzdělání dárkyně, ale jinak jsem viděla fakt socku v nemocnici, jak se tím chlubila, že byla darovat vajíčka a takové miminko bys nechtěla, takových jsou plně dětské domovy… ![]()
@Klopotkova píše: Více
Že tys chtěla být dárkyní a nechtěli tě?
Tvoje zhrzenost je neskutečná. Jak se objeví toto téma, tak tam naklušeš ty a začneš prskat. ![]()
Celé Ivf je jeden velký kšeft. Tak by asi nemělo nic takového existovat, ne? ![]()
Jinak k té psychice dětí, já myslím, že je to v pubertě rozbourá jako blázen. I vlastní děti v pubertě hledají svojí identitu a je to hodně těžké (mám dvě ve věku 16 a 18). A zjistit, že jsi z darovaného vajíčka nebo spermie nebo adoptovaný, prostě otřese tvojí identitou pořádně. Puberťáci navíc mají ještě ty svoje romantické představy, že když je doma máma štve, tak jaká by asi byla ta biologická (v jejich vnímání samozřejmě ta lepší). Někdo to ustojí a je nakonec rád, kde je, ale někdo utíká z domova, začne fetovat, má psychické problémy..
Opět zkušenost z rodiny. Holčička adoptovaná jako šestiletá. Vše úžasné až do puberty. Potom útěky, revolta, „nejste moji rodiče“, apod. Rodiče se rozvedli, holka nakonec rozum dostala, ale těžké to bylo neskutečně pro všechny…
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Jinak ještě musím říct, že mi všichni říkají, že jsem si porodila kopii.
Vím, že jsi o tom nepsala, protože tě trápí jiná věc, takže máš za sebou určitě nějaká vyšetření.
Ale je u jinak zdravého člověka, který nemá jiný problém než kvalitu vajíček, je dost zvláštní, když to s dárkyní ani jednou nevyjde.
Určitě by to ve mně zanechalo pochyby o kvalitě CARu. Ať se do budoucna rozhodneš jakkoli, pokud by to bylo pro to, že ještě chceš, zvaž tu druhou půlku mého příspěvku.