Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
@evill píše:
Myslím, že je to tím, že ještě nemají „rozum“.
No mně můj syn přijde chytrý dost ! ![]()
Protoze deti se raduji z materialnich veci za to dospely clovek se raduje spise ze zdravi stesti lasky a to jsou nehmotne veci proto tak nejasame v podstate asi nemame nad cim kdyz je to nehmotne ale v dusi jsme stastni ze to mame. Dite nad hrackama jasa
Já se umím radovat z malickosti. Když mám radost dokáží i skákat a tleskat zcela upřímně a spontane. Manžel ž toho vždy nemůže. Je to f
@Mallorka píše:
Já se umím radovat z malickosti. Když mám radost dokáží i skákat a tleskat zcela upřímně a spontane. Manžel ž toho vždy nemůže. Je to f
Já taky ![]()
Myslím, že ti co to tak nemají se nechají příliš umlátit běžným životem. Zmizí z nich ta bezprostřednost, schopnost se radovat, být spontánní, jak kdyby jim utekl kus duše.
Protože děti nejsou tak zatížení starostmi, neřeší kolik co stálo, jak se ty peníze musí získat, povinnosti a odpovědnost
Také se upřímně raduju z pěkných zážitků, překvapení od partnera, z každého synova pokroku (vývojového)
a znám víc takových lidí co umí mít radost z maličkostí…
Protože děti vnímají pouze tu „esenci“ situace nebo věci, které se radují a nejsou zatíženy dalšími souvislostmi. Dospělý člověk chtě-nechtě vnímá vše, tedy i pozitivní situace v kontextu svého života, zkušeností a veškerých informací, které má. Takže tu úplně prostou prvoplánovou, tedy (v nejpozitivnějším smyslu) „naivní“ radost podle mně umí jen děti. Ale samozřejmě, čím radostnější a/nebo bezstarostnější je člověk povahy, tím víc se tomu v dospělosti může přiblížit.
Já nevím… Přijde mi, že se teď umím radovat víc než, když jsem byla dítě ![]()
@sediza píše:
Ráda bych znala Váš názor - proč se dospělí neradují jako děti?
Protože děti se radují spontánně a bezprostředně - nepřemýšlejí o dlouhodobých následcích. Neřeší, co ta která situace může přinést… co ji způsobilo.. jaké má skryté dopady, smysly… kdo si o nich co pomyslí, koho jak ovlivní… atd. atd. atd…
Jsou rovné, čisté, přímé… vidí a vnímají všechno, i to skryté (ať už světlo nebo tmu)… a dokud je život (nebo hůř, rodiče) nezkazí, jsou absolutně přesvědčeny, že dokážou, mohou a umějí naprosto všechno, pro co se rozhodnou.
Asi proto že nejsou se svými dětmi vzhůru každých 10 minut v noci a neztratili ještě veškerou životní sílu (jako já)
A jinak zřejmě proto, že dospělí dokážou lépe ovládat své emoce. Jak negativní tak pozitivní.
@Bábrdl píše:
Já nevím… Přijde mi, že se teď umím radovat víc než, když jsem byla dítě
@ostatní, které psaly v tomto duchu…
Jenomže to už je jiné „radování se“.
Je to něco, co nevyplynulo z Tebe, z Tvé vlastní, původní, světem neovlivněné podstaty… právě naopak. UMÍŠ SE RADOVAT proto, že úmyslně chceš… proto, že ses toho v životě už hodně naučila… leccos jsi tady zažila, lecčíms prošla.
Ta ryzí nevinnost…, čistá, naivní, bezpříčinná a bezdůsledková radost ze života…přímý, čistý a elementárně jednoduchý pohled na svět… to patří jen dětem.