Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč se nemůžu zamilovat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.6.22 00:18
Proč se nemůžu zamilovat
Zdravím, mám problém s tím že pokaždé když se zamiluji tak je to do někoho kdo mi to neopětuje ale když jsem ve vztahu s někým kdo mi nějakým způsobem dává najevo že mu na mě záleží tak mu to nemůžu vrátit, opravdu se snažím ale nejde to, bylo to takhle ve všech mých dosavadních vztazích a tak hledám důvod proč se to děje. Napadá vás něco?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.6.22 05:05
@Ana098 píše:
Zdravím, mám problém s tím že pokaždé když se zamiluji tak je to do někoho kdo mi to neopětuje ale když jsem ve vztahu s někým kdo mi nějakým způsobem dává najevo že mu na mě záleží tak mu to nemůžu vrátit, opravdu se snažím ale nejde to, bylo to takhle ve všech mých dosavadních vztazích a tak hledám důvod proč se to děje. Napadá vás něco?
Dost záleží na tom, kolik ti je a co už máš za sebou. Řeším to taky, ale já už to přikládám zkušenostem. A jinak si říkám profláklé klišé, že až to bude ten pravý, tak se zamiluju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.22 06:38
Nastavení z dětství. Do vztahů projektu jeme, co jsme žily jako děti. Pokud ses o lásku rodičů musela prosit, tak to vyhledáváš. Chceš, co nemůžeš mít.
Můžeš tu napsat, že jsi měla skvělé dětství a při bližším rozboru se může třeba ukázat, že jsi stále byla na druhém místě. O svou pozici v rodině jsi musela bojovat nebo cokoliv.
Než mě tu někdo napadne, že jsem si to někde načetla.
Ano, měla jsem velmi vážný důvod, začít hledat příčinu chování mé o 4 roky starší ségry. Dnes je jí 45 let a události v rodině, rozkryly před dvěma lety celou pravdu toho, co žila a žije.
Nejsme žádní sociální případi, rodina na první pohled normální, ségra má VŠ. Rodiče jsou spolu dodnes.
Přesto se v jejím dětství stalo a dělo něco, co mojí ségru před dvěma lety dovedlo k životu, který by tu nepochopil nikdo z vás, tak jako jsme ho nechápali my z rodiny.
Detaily psát nechci z pochopitelných důvodů. Bylo to tak neuvěřitelné, co provedla a co ji přišlo normální, že bych to zde stejně nemohla napsat, nikdo by mi nevěřil stejně nevěřil, že je to pravda.
A tak jsem začala zjišťovat, proč?
A z obrovského množství informací, knížek, různých sezení i jsem se ptala jednoho stařičkého psychiatra z Mnichova… Jsem skutečně musela uznat, že naše chování v lásce, je utvořené v dětství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
10.6.22 08:04
Lásce se neporučí. Platonické vztahy jsou nejjednodušší, nic se v nich nemusí řešit. Ale jakmile vedle sebe někoho máme, tak to není jen o nás, ale už i o někom dalším. Začínáme poznávat osobnost, její klady, ale i zápory. Vyhodnocujeme vzájemnou kompatibilitu a případné, dlouhodobé soužití. Sestěhováním se to ještě komplikuje o každodenní potkávání se a řešení pragmatických záležitostí, které Lásku mnohdy vytlačí. Na tohle všechno, člověk nemusí být zcela připraven. Všechno chce svůj čas a ono to přijde.
- Citovat
- Upravit
10.6.22 08:22
@alisekR píše:
Nastavení z dětství. Do vztahů projektu jeme, co jsme žily jako děti. Pokud ses o lásku rodičů musela prosit, tak to vyhledáváš. Chceš, co nemůžeš mít.
Můžeš tu napsat, že jsi měla skvělé dětství a při bližším rozboru se může třeba ukázat, že jsi stále byla na druhém místě. O svou pozici v rodině jsi musela bojovat nebo cokoliv.
Než mě tu někdo napadne, že jsem si to někde načetla.
Ano, měla jsem velmi vážný důvod, začít hledat příčinu chování mé o 4 roky starší ségry. Dnes je jí 45 let a události v rodině, rozkryly před dvěma lety celou pravdu toho, co žila a žije.
Nejsme žádní sociální případi, rodina na první pohled normální, ségra má VŠ. Rodiče jsou spolu dodnes.
Přesto se v jejím dětství stalo a dělo něco, co mojí ségru před dvěma lety dovedlo k životu, který by tu nepochopil nikdo z vás, tak jako jsme ho nechápali my z rodiny.
Detaily psát nechci z pochopitelných důvodů. Bylo to tak neuvěřitelné, co provedla a co ji přišlo normální, že bych to zde stejně nemohla napsat, nikdo by mi nevěřil stejně nevěřil, že je to pravda.
A tak jsem začala zjišťovat, proč?
A z obrovského množství informací, knížek, různých sezení i jsem se ptala jednoho stařičkého psychiatra z Mnichova… Jsem skutečně musela uznat, že naše chování v lásce, je utvořené v dětství.
Proboha 
Ona se o lásku nemusí prosit, naopak.
Mám to stejně, milovat jsem uměla a vím, že se umím zamilovat. Jen teď se mi to nedaří, protože jsem už zformovaná životem a vím nejen, co chci, ale hlavně to, co nechci.
Zamilovala jsem se, resp. cítila jsem hlubší cit, nedávno, ale bohužel k někomu, kdo to samé necítil ke mě, takže to jde, jen musí přijít ten pravý.
Příspěvek upraven 10.06.22 v 08:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.22 08:29
@alisekR píše:
Nastavení z dětství. Do vztahů projektu jeme, co jsme žily jako děti. Pokud ses o lásku rodičů musela prosit, tak to vyhledáváš. Chceš, co nemůžeš mít.
Můžeš tu napsat, že jsi měla skvělé dětství a při bližším rozboru se může třeba ukázat, že jsi stále byla na druhém místě. O svou pozici v rodině jsi musela bojovat nebo cokoliv.
Než mě tu někdo napadne, že jsem si to někde načetla.
Ano, měla jsem velmi vážný důvod, začít hledat příčinu chování mé o 4 roky starší ségry. Dnes je jí 45 let a události v rodině, rozkryly před dvěma lety celou pravdu toho, co žila a žije.
Nejsme žádní sociální případi, rodina na první pohled normální, ségra má VŠ. Rodiče jsou spolu dodnes.
Přesto se v jejím dětství stalo a dělo něco, co mojí ségru před dvěma lety dovedlo k životu, který by tu nepochopil nikdo z vás, tak jako jsme ho nechápali my z rodiny.
Detaily psát nechci z pochopitelných důvodů. Bylo to tak neuvěřitelné, co provedla a co ji přišlo normální, že bych to zde stejně nemohla napsat, nikdo by mi nevěřil stejně nevěřil, že je to pravda.
A tak jsem začala zjišťovat, proč?
A z obrovského množství informací, knížek, různých sezení i jsem se ptala jednoho stařičkého psychiatra z Mnichova… Jsem skutečně musela uznat, že naše chování v lásce, je utvořené v dětství.
S tím souhlasím, ale neznamená to, že se s tím nedá nic dělat. Já měl dětství bez vyjadřování lásky, žádná pochvala, stále všechno špatně, tlak na výkon. Do svých 35 let jsem jel podobný vzorec, který jsem měl z dětství. Teď když přijdu se ženou k našim, tak koukají jak se k sobě chováme a bavíme. Ono to zamilování souvisí i se schopností se otevřít tomu druhému a být zranitelný. Najít vhodného partnera/ku není jen tak. Pokud si s někým rozumím, je mi sympatický a navíc funguje intimita ( doteky, úsměv, pochvala, vzájemné porozumění, důvěra… ), tak k zamilování je jen krůček.
Zakladatelce radím, ať začne pracovat na osobním rozvoji. Získá více sebevědomí a nadhled. Tím bude přitahovat normální muže a ne nějaké zoufalé jedince. Začni třeba knihami 5 jazyku lásky a Láska a úcta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.22 10:21
@LukeR1 píše:
S tím souhlasím, ale neznamená to, že se s tím nedá nic dělat. Já měl dětství bez vyjadřování lásky, žádná pochvala, stále všechno špatně, tlak na výkon. Do svých 35 let jsem jel podobný vzorec, který jsem měl z dětství. Teď když přijdu se ženou k našim, tak koukají jak se k sobě chováme a bavíme. Ono to zamilování souvisí i se schopností se otevřít tomu druhému a být zranitelný. Najít vhodného partnera/ku není jen tak. Pokud si s někým rozumím, je mi sympatický a navíc funguje intimita ( doteky, úsměv, pochvala, vzájemné porozumění, důvěra… ), tak k zamilování je jen krůček.Zakladatelce radím, ať začne pracovat na osobním rozvoji. Získá více sebevědomí a nadhled. Tím bude přitahovat normální muže a ne nějaké zoufalé jedince. Začni třeba knihami 5 jazyku lásky a Láska a úcta.
Ano, tak to je přesně příklad, který je dobře, že si napsal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
