Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
PÁLENÍ ČARODĚJNIC se podle lidových tradic váže k Filipojakubské nebo také Valpružině noci z 30. dubna na 1. května, která je prý jednou z magických nocí, kdy mají zlé síly větší moc než jindy.
Podle tradice se říká, že o půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty. Lidé dříve věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Odtud název pálení čarodějnic. Před tímto sabatem se čarodějnice natíraly kouzelnými mastmi, díky nimž mohly létat. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo pálení čarodějnic - mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří.
Pálení čarodejnic má dnes význam jako vítání jara a zahájení jarní turistické sezony.
takhle jsem to našla na netu:-)
Má to něco společného se zimou a jarem, jakože ta čarodejnice je symbolicky zima a tím že se spálí, už nepřijde a může být hezky a teplo. Něco na ten způsob…
Už si to přesně nepamatuji…
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti. Čarodějnice na hranici
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.
Zvyky a tradice českých vesnic vychází přímo z pohanství, oslavy přírody byly silně ovlivněny křesťanstvím, které se snaží pohanství vykořenit.
Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.
Protože je naše společnost stále plná primitivních pohodlných emocionálně labilních nedospělých jedinců prosazujících levicové totalitní vlády, kteří očerňují a ničí opravdu inteligentní či geniální lidi.
@Lenka76 píše:
Ahoj,zajimalo by me proc se pali carodejnice,vi to nekdo?diky.
Protože někdy jenom rozvod nestačí! ![]()
Ahoj,zajimalo by me proc se pali carodejnice,vi to nekdo?diky.