Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@eva valoi takhle si to fakt neber, zničíš se a pokud máš ostatní mladší (jestli jsem pochopila správně), tak se fakt zhroutíš do té doby. Dcerce je 16, ještě pár let a začne se to zlepšovat. Pokud máš chvilku času vyrazit s ní aspoň jednou za čas někam, jen samy dvě. Uvidíš, že i v tu chvíli to bude lepší. Mladší ségra třeba s mamkou takhle fungovala také lépe, jednou za čas šly buď jen ony dvě nebo když jsme byly pryč, tak ony zůstaly doma a udělaly si hezký večer. Bylo to najednou úplně o něčem jiném. Jestli máš aspoň někdy trochu tu možnost, vyzkoušej to, mohlo by ti to aspoň trošku spravit náladu a namotivovat tě ![]()
@eva valoi Potrebovala by sis odpočinout
Odjet nekam aspon na ten prodlouzeny víkend.
@eva valoi píše:
@Nimie @Ellusa Díky, holky. @Nimie Díky za obsáhlý komentář. Víte ono je to těžké. V poslední době mám pocit, že moje práce je vidět jen, když není hotová. Manžel např. letos o prázdninách udělal něco kolem domu. A vidět to bude už asi napořád. Je to hotové. Nadřel se, ale je za ním vidět kus práce. Za mnou není vidět nic. Jen neposlušné děti a to, co jsem nestihla. A pak ještě takovéto problémy s dcerou.
Tyto pocity jsem někdy mívala taky. Neboj, nejsi v tom sama. Přesně to jsem si říkala, ze za ostatními v rodině jde jejich práce vidět, pripadne prinesou domu penize, moje jen, kdyz není hotová ![]()
@Jana206 píše:
Jsem ráda, ze nejsem sama, kdo ma ten pocit. A plánovat si aktivity podle toho, kdy pubertak bude doma? Ani by me nehlo. Nekdy je situace, kdy se nějaké aktivity s kamaradkami musí oželet. Myslim si, ze na to nebyla od malicka zvyklá a je špatně, ze nemá žádné pevne dané povinnosti. Moje deti jsou trochu mladší a mají je. Mají sluzby v různých vecech, kdy se střídají. V kolik hodin to udělají, je mi celkem jedno, ale aby to bylo hotovo. A v sobotu se nepujde ven driv, dokud nebude udelan velký uklid. Syn mimo prázdniny jezdi kazdou druhou az třetí sobotu na závody. Resime to tak, ze s holkama krome jeho věcí uklid uděláme a on potom jindy udělá neco mimořádného navíc. Moje deti se střídají i na uklid spolecnych prostor v domě, vytreni dvou pater. Vse si píšeme a od toho se odvíjí kapesné. Platím ale jen za mimořádné práce navíc, tam pocitam i hlidani mladsich sourozenců, ne za uklid vlastniho bordelu a udrzovani poradku ve spolecnem bytě.
Vidím to tak protože jsem byla stejná, stejně hodná jako je @eva valoi a byla jsem, a jsem vlastně stále, na děti mírná. A dcera měla pubertu bouřlivou, přebouřlivou, až to skoro nedopadlo dobře. Dnes už je klid, přešly jsme spolu hory doly a je klid a mám v dceři nejbližšího člověka. Jen to mezidobí je někdy hrozně těžké. Dnes je v pubertě syn, tedy respektive měl by být, je mu 15 let a pánbůh mě zřejmě odměňuje za mou trpělivost s dcerkou, protože kde nic tu nic, synek je hodný, zlatý kluk stále.
Asi by bylo fer, i v ramci nejakych dobrych vztahu, rict predem ne az ten den v sobotu bych potrebovala, aby si doma pomohla…, tak si nic neplanuj na sobotu.
Nedeli budes mit celou volnou.
Nebo kdyz to nejde predem rict, ze by bylo treba, tak jestli ma starsiho kluka. At prijede za ni k Vam a s tou mini skolkou ji pomuze. Cemu by vadilo, ze by si s nimi hrali oba. Trosku elinovat ty konflikty.
Ja vim je dite, je v puberte, ma to holka tezke sama se sebou a jeste nejaky patek bude. Tak aby jste to prezily co nejvic klidne obe.
@eva valoi píše:
@mado Uděláte si pět dětí… No hezky jste to řekla.( Dcera byla a je neustále někde pryč. Je to takovej ten aktivní typ. A co mám dělat? Přehršel kroužků nemají, má každý něco, a protože je jich holt víc, tak to nějaký čas a organizaci stojí. Kdyby vyrůstaly bez zájmů, jako spoustu jiných dětí, co znám (a jsou třeba jen dvě), tak by mi bylo řečeno, že jste si udělali pět dětí a ony nemůžou to a tamto. Upřímně jsem i dost pod tlakem, na jednu stranu mi to může být asi jedno, ale zkuste si to představit - oni lidi koukají na rodinu s více dětmi skrz prsty a běda, jak něco hapruje, tak je to kvůli tomu, že si udělali pět dětí.
nemusíš přece nikomu nic dokazovat… ani sama sobě… uber trochu na té touze po dokonalosti, jak u sebe, tak ji neočekávej u svých dětí… ponech jim všem právo na nějaké ty chyby… jak to tak píšeš, tvá dcera vůbec není nějaká zlá nebo špatná nebo napřeshubu… myslím, že to jen vnímáš víc stresově, než to ve skutečnosti je… za rok, dva to bude lepší… jednat vyroste dvouleťák a bude to zase o fous jednodušší, dcera se taky dostane o kousek dál k dospělosti a když slevíš nároky na dokonalou rodinu, aby si o vás sousedi a známí nemohli říct ani ťuk špatného, tak se ti bude taky lépe dýchat… zkus si víc dopředu naplánovat čas jen sama pro sebe, aby sis mohla odpočinout bez dětí, bez domácnosti a práce na očích, jestli máš psa, vem ho ven na dlouhou procházku a zkus nechat hlavu naprosto čistou, vnímat jen okolní přírodu a zhluboka dýchat… ono to všechno přejde… mít děti je prostě náročnější než je nemít… jak jsem už psala na začátku, chce to přežít, ono to bude zase dobré… ještě tě to čeká několikrát, ale věř mi, že pokaždé už to bude lehčí… dcera z toho vyroste a jak ji popisuješ, v životě se určitě neztratí a bude ti dělat radost…
@Regina Hero Děkuji. Sousedi a známí si důvod k pomluvám najdou vždycky. A když vše klape, tak jsme jim snad trnem v oku ještě víc.
@eva valoi píše:
@Nimie @Ellusa Díky, holky. @Nimie Díky za obsáhlý komentář. Víte ono je to těžké. V poslední době mám pocit, že moje práce je vidět jen, když není hotová. Manžel např. letos o prázdninách udělal něco kolem domu. A vidět to bude už asi napořád. Je to hotové. Nadřel se, ale je za ním vidět kus práce. Za mnou není vidět nic. Jen neposlušné děti a to, co jsem nestihla. A pak ještě takovéto problémy s dcerou.
no jo, tak se tomu nebraň a přijmi to jako skutečnost… tak to prostě je, tak to máme skoro všechny… jestli se potřebuješ za něco pochválit, chval se každý večer za to, jaké krásné děti se povedly tobě… mít a vychovávat pět dětí taky není jen tak nic… a děkuj osudu, že řešíš jen takové maličkosti… skutečné problémy mohou vypadat úplně jinak…
@Jana206 píše:
Jak ja jsem vdecna za bydleni v centru mesta, nevymenila bych to za nic na světěDeti mi samy dojdou od zacatku do skoly, berou i skolkacku, je to jedna instituce. A vrati se zpět. Na dosah ruky mame Sokolovnu, ZUS, zimni stadion, plavecky bazén, rampy, téměř vse, na co si vzpomeneme.
Nedovedu si predstavit nekam je dovážet, cekat na ně, az neco skončí.
Taxikareni a doprovazeni deti na kroužky musí byt velky požírač casu a energie.
Je fakt, ze jsme tu trochu za exoty, protoze zit s tolika detmi v centru mesta není obvyklé. Nemáme panelákový byt, ale atypicky velký.
Tohle je i na vesnici ver mi, za nic bych se do mesta nevratila
. Jen si musi clovek vybrat civilizovanou, kde je vse k zivotu i tu zus mame, ale vytocili me, ze chteli dceri vnutit jiny hudebni nastroj nez chtela, takze jsem jim rekla diky tohle opravdu platit nebudu, tenhle pristup se mi nelibi, takze nez, tam deti na hudebku mi muzou chodit k sousedovi na hodiny, je uc. hudebky, umi naucit na nekolik nastroju.
@eva valoi píše:
@Regina Hero Děkuji. Sousedi a známí si důvod k pomluvám najdou vždycky. A když vše klape, tak jsme jim snad trnem v oku ještě víc.
no vidíš… najdou si ten důvod, ať je to, jak chce… tak pak je zbytečné snažit se o něco víc… vyjde to nastejno, jako když se nebudeš snažit vůbec… říkej si, že to je jejich problém, jejich smůla, že si tím oni zatěžují hlavu… v tom je asi mnohem lepší bydlet jako my v centru města, z jedné strany byl úřad, teď je tam prázný barák, z druhé strany obchod… říkám to pořád, že je to ideální bydlení… jen holky neběhají s kamarádkami po zahradě, ale v parku…
@Jana206 píše:
Jak ja jsem vdecna za bydleni v centru mesta, nevymenila bych to za nic na světěDeti mi samy dojdou od zacatku do skoly, berou i skolkacku, je to jedna instituce. A vrati se zpět. Na dosah ruky mame Sokolovnu, ZUS, zimni stadion, plavecky bazén, rampy, téměř vse, na co si vzpomeneme.
Nedovedu si predstavit nekam je dovážet, cekat na ně, az neco skončí.
Taxikareni a doprovazeni deti na kroužky musí byt velky požírač casu a energie.
Je fakt, ze jsme tu trochu za exoty, protoze zit s tolika detmi v centru mesta není obvyklé. Nemáme panelákový byt, ale atypicky velký.
jejda, nepíšeš to o nás? Jen teda děti mi už prťata nikam nevodí, páč ty starší dvě se odstěhovaly… tak už zase nebydlíme se čtyřmi dětmi, ale opět mám doma už jen dvě… a to už má teda taky něco do sebe… no a na kroužky je teda vodíme s manželem, ale za pár let už to bude taky jinak a budou se vodit samy…
@Ellusa píše:
No a? Ať si drbou, když je to baví. Mně dost dlouho záleželo na tom, co si kdo myslí, jak co navenek vypadá, všechno muselo být dokonalé, vyleštěné včetně nás. A pak se něco stalo, co mě přeprogramovalo úplně jinam, dnes žiji naprosto jinak jak dřív, co si kdo cizí myslí, je mi naprosto volné, ale úplně. Zajímá mě jen názor mých nejbližších, jinak se o to, co kdo vykládá a řeší kolem mě, vůbec nestarám. Fakt vůbec. A je mi od té doby mnohem lépe.
jojo… potvrzuji… taky jsem se takhle přeprogramovala a je mi mnohem lépe… všechno je jednodušší…
@Kelsey Tak oddil reckorimskeho zapasu tam asi nemáte
Syn si tento sport vybral v peti letech a ted uz jezdi na zavody s oddilem i mimo republiku. Dcera chodi na nastroj, dramatak v ZUS, dalsi dcera balet v ZUS. Jinak věřím, ze ve větši vesnici může byt take bohaté vyžití. Do jedne takové jsem chodila do skoly, pobocka ZUS tam byla, ale jen hudebni obor, ne tanecni nebo literárně dramaticky. Ale ja jsem mestsky typ, vesnice mi nechybí a po životě tam netouzim. Maximálně mi vyhovuje tam, kde jsme ![]()
Slo mi hlavně o to vcitit se do zakladatelky, jak musí být vycerpana
Ne srovnavat zivot ve městě a na vesnici. Mam podobny počet dětí a nic z toho nemusim, vsude se dostanou sami a kdyz fakt nemůžu, jsou schopni doprovodit i tu petiletou.Pet az deset minut chůze. Kdezto jeji 16.leta dcera mladsiho sourozence autem nikam neodveze, že ![]()
My nemáme poblíž vůbec nic. Puboš se přibližuje sám. Negativní stránkou bylo jeho oznámení, že na tábor 100 km dojede sám na kole. Dojel
@matkabagristy píše:šikovný synek…
My nemáme poblíž vůbec nic. Puboš se přibližuje sám. Negativní stránkou bylo jeho oznámení, že na tábor 100 km dojede sám na kole. Dojel