Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ani nevím kde začít… Moje máma skoro 50let - bojí se být doma sama, že by se ji mohlo něco stat (spadnout a nevstat, udela se ji špatně a mi ji najdeme mrtvou, má i pocit že se ji něco stane - rozbuši se ji srdce, uděla špatně a musí mi alespoň zavoat aby se uklidnila, bez mobiu nikam nejde a když jen pomysli že ho nemá dělá se ji špatně atd…) Poslední dobou je to hrlza (dělá kratke a dlouhe tydny) když je doma tak se to dá s ní vydržet ale jak ví že druhej den jde do prace tak je to katastrofa. Večer ji řekneme že někdo umřel a ona po nas začne řvat at ji neříkáme negativa, at na ni ani nemluvime… dnes (zitra jde do prace)jsem ji řekla ať tak neřve když jsem půl metru od ni a začala dodavat svoje blbe a neduležité argumenty (rekla jsem drž ***)a ona jak jsem tě vychovalaa podobny keci. Jsem taky mazka a vim že bych si to neměla dovolovat ale jinak to už nejde… bere nějaké léky od psychologa a ma vysoky tlak. Už s tatkou chodime žalovat její obvoďačce at ji někam pošlou na různa vyšetření
Bylo by možne že by ji mohli dat duchod a byla by doma??? Hodně věcí by se vyřešilo… jje to i tím že v praci se ji nelíbí a někdy děla zbytečne chyby…
Příspěvek upraven administrátorem 9.1.2014 21:00 - vulgarismy
Kdybych mámě řekla drž ***, tak dostanu takovou přes tlamu, že se dvakrát otočím.
měla bys ji spíš podpořit a obejmout, než se chovat jako…
Příspěvek upraven administrátorem 9.1.2014 21:00 - vulgarismy
@Allons-y píše:
Kdybych mámě řekla drž hubu, tak dostanu takovou přes tlamu, že se dvakrát otočím.
měla bys ji spíš podpořit a obejmout, než se chovat jako…
taky ![]()
Tak jednoduché to není. Od psychologa léky určitě nemá, ty píše psychiatr. Ten taky bude případně psát zprávu pro posudkovou komisi. Nicméně dostat důchod není tak jednoduché, moje máma je starší, léky bere fakt dlouho, dlouho se léčí. Měla částečný invalidní, po dlouhodobé hospitalizaci dostala plný. Jinak o předčasném odchodu do normálního důchodu nic nevím.
Kdyby mi má 30 letá dcera řekla drž ***, tak jí přiletí ani nebude vědět odkud. Pokud vím tak psycholog nemůže předepisovat léky. A co jsou pro tebe nedůležité kecy, mohou být pro maminku důležitá fakta.
Příspěvek upraven administrátorem 9.1.2014 21:00 - vulgarismy
Tak problém evidentně má, evidentně ho i řeší, když chodí k psychologovi. S těma negativama souhlasím ona by od vás potřebovala podporu, pomoc ji vytvořit zase pozitivní myšlení a pohled na svět a rozhodně ne takovéhle chování, cos ty předvedla, mě by hanba fackovala.
Povídej si s ní, vem ji k věštkyni (bývají skvělé psycholožky),udělejte si dámské odpoledne, zapoj ji prostě zpět do života, aby se opět naučila riskovat a nebála se toho. Možná by pomohl i nějaký kurz sebeovládání a formování osobnosti, práce s podvědomím, apod.
Měli byste ji spíš podpořit, zůstat doma v 50-ti taky není dobrý nápad. Třeba má depresi nebo nějakou panickou poruchu, co já vím. Nepíšeš aké bere léky. Měla by se SAMA objednat k psychiatrovi, aby jí pomohl, pokud už k nějakému nechodí /psycholog léky nepíše/.
Podle příznaků mi to připadá na depresivně-úzkostnou poruchu, možná panickou poruchu. Bohužel podle tvého příspěvku jsem pochopila, proč spousta lidí tají psychické onemocnění - bojí se stigmatizace a nepochopení. Chtělo by to víc telerance, respektu a úcty…říct mámě: Drž hubu…to je silné kafe
. Možná by nebylo od věci si promluvt s jejím psychologem/psychiatrem a získat tak o nemoci bližší info.
![]()
Co na tohle napsat…má chudák problémy sama se sebou, do toho asi i v práci…naděje na blízký důchod ( 58 let) nenávratně pryč…jako Bůh ví, jak budeme vyšilovat my.
Ještě když si představím kolik lidí před 1989 chodilo do práce a kolik lidí tam pracovalo…ale s tím dřením do úmoru dneska - to je nesrovnatelné.
K rychlejšímu důchodu se dá jedině prochlastat…sorry za upřímnost.
Proble bude v tom že ji tata umrel ve 13 a mama v 16 a nese si sebou asi blok jako nechtěné dítě. taky ji na psychice moc nepridalo to že jsem rozvedena a byla jsem psychicky tyrana. Ona když jde k psych. tak tam pomalu nic nerekne co ji trapi, rozbrečí se… protože nechce zdržovat a další vymluvy…
ja vim že jsem přestřelila ale ona jak se rozjede a ma zachvat řvaní tak nic jinyho nejde řict… a rekla jsem to jen proto aby ji nemusel poslouchat můj 3letej syn
Ani se možná nedivím, že paní chodí k psychologovi. Na mě dcera zapištět „Drž hubu“ tak jí jednu lupnu, že by se jí obličej otočil kousavým dozadu. Bohužel, paní je na tohle asi měkká a tak se to odráží na její psychice..
![]()
Zakladatelko, nejdřív se zamysli sama nad sebou a pak řeš ten zbytek.
@petrulinka Vůbec to s její minulostí nemusí souviset, spousta lidí má v životě blbé fáze, zaslouží si podporu, i když vám to leze na nervy.
@petrulinka jestli smim radit, uloz si svuj uvodni prispevek a cti ho pravidelne, jak budes starnout.
V praci dela chyby - boji se o ni prijit. V jeji veku nic divneho. Ma obavy, ze pokud bude nemocna, bude nepotrebna, jak vam, tak spolecnosti. Nase spolecnost takove obavy jen zivi, vetsina lidi v jeji veku jsou opravdu odepsani. Pokud nemaji vyjimecne povolani nebo vysoce postavenou funkci.
Jsem mnohem mladsi, ale mam pochopeni pro jeji stavy. Ta hranice se posouva stale niz ![]()
Spis, nez se radit s obvodni, byste ji meli zahrnout laskou a pochopenim. K tomu muze mit opravdu prechod, coz ji prijde jako „konec zeny“ a treba i konec sveta
V tom souhlasim s @Allons-y
Budte na ni hodni ![]()
Myslím, že má panické strachy a úzkosti…může být úplně normální a v pohodě a jak přijde takový stav, nedokáže ho zvládnout. Než na ni křičet, je lepší projevit klid, mluvit na ni v klidu, být ten utěšující faktor, projevit pochopení a pokud to potřebuje, být ji na blízku, ty pocity úzkosti mohou být velmi silné. Pokud problémy řeší u psychologa je to jen dobře, ony antidepresiva kolikrát nevyřeší všechno…ale třeba konzultace rodinného příslušníka s psychiatrem nemusí být na škodu (poradit se).