Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Omlouvám se předem za anonymitu, cítím se tak trochu líp.
Mám krásného, ročního syna, nicméně bohužel je opožděný a nevím zda to dožene anebo co bude.Jeho otec o něj nejeví zájem,..takže otce nemá. Před 3 měsíci jsem si našla přítele, který stále studuje a já jsem na rodičovské..
Mám ho ráda, ale myslím že mě moc nechápe…před nedávnem jsem začala mít zdravotní problémy já a ted nedělám nic jiného než že jezdím od vyšetření k vyšetření..bud u syna(vojtovka, neurologie) nebo zkrs mě, taky ač bydlím u rodiny mám dost starostí s domácností, jsem unavená a dost bez nálady, syna 5× denně cvičím vojtovku a hrozně u toho vyvádí..prostě a celkově se cítím vyflusaná a unavená.
A mám pocit že mě nechápe přítel, syna má rád…ale zatím nezažil starosti života a to nás hodně dělí..má ještě dva roky, pak jde do práce.
Nechci být ta co se vzdává, ve finále je jinak zodpovědný, cílevědomí, pracovitý…má dost kladných věcí, ale už z něho někdy nemůžu. Má za dar se urážet, kvůli všemu..je akční a moje energie je někdě na bodě nula..najednou mám pocit že je před náma hotovej Grant Canyon..
Fakt nevím co mám dělat aby jsme se nehádali…
Vždyť sis odpověděla sama. Takovejhle vztah kde jsou 2 naprosto odlišný lidi kterejm to neklape hned zpočátku ( píšeš že ste spólu 3 měs. ) a to spólu ještě ajni nebydlíte podle mě nemá smysl nemyslím si že je primárně chyba jen v jednom z Vás ale že se k sobě prostě a jednoduše nehodíte
…
No jednoduche, pritel neni pripraven na vztah, kde uz je dite
navic Student…bohemsky zivot..ty uz jsi nekde jinde, znas starosti Zivota. Nicmene po 3 mesicich vztahu a uz mas takove otazky? to bude asi neco spatne, vid? ![]()
@svycarka boužel..mám ho ráda, vím že on mě..povahy jsou si podobný, jen je prostě vznětlivej. Nevím, nechci být ta co vše zahazuje a vím že pakli bych si nenašla chlapa co nemá dítě, tak mi neporozumí, dokud to nezažije, nicméně je fakt že je životem nepolíbenej..:-/
Já z jedné strany chci klid, poslední dobou ho mám málo, zdruhé strany si myslím že bych měla vydržet dokud nedostuduje a nezačne být soběstačný a třeba by to šlo..
my jsme si podobní, máme koníčky společné a dost o čem povídat, v sexu to taky klape, jen jde o to že jsem prostě unavená…a v tom je ten problém, on to nechápe…
Vždyť to víš sama, přítel není připravený na vztah, nezná starosti. Po třech měsících vztahu bys takové otázky fakt řešit neměla. Něco je špatně… Záleží taky, kvůli čemu se hádáte. Kvůli tomu, že se uráží nebo že má on více energie a chtěl by něco podnikat? Samozřejmě že bude akčnější, nespotřebává energii na péči o dítě a domácnost jako ty.
No wow, nediv se kočičko, je to studentník, toho bych si jako máma přes práh nepustila
Asi by to bylo maso
Není tesanej životem, třeba za pár let by byl super, ale nyní budete narážet… Tvoji únavu nepochopí, nikdy to nezažil. Nemůžeš se na něj hněvat, on prostě sytý hladovýmu nevěří. Nemůže za to, nezažil to…
Buď to nebudeš řešit (pokud si jinak rozumíte je škoda přijít o fajn parťáka ne?), nebo půjdete od sebe no…
Zkus to s ním všechno probrat a nejít nějaké kompromisi, ale osobně si taky myslím, že to nemá cenu. Láska není všechno. Každý jste někde jinde, ono naskočit do vtahu s dítětem není jednoduché, zvlášť když si ještě přítel ani nevyzkoušel starat se sám o sebe. ![]()
@Saman já to taky tak vidím, bohužel vidím mezi náma ty velké rozdíly…i přes společné zájmy…zatím jsme si dohodli že pár dní budem od sebe a uvidíme zda to má cenu nějak překlenout nebo ne…
Taky jsem jako studentík nechápala, co s těma dětma ty maminy nadělají, co přesně je unavuje. Kamarádky taky ne, jedna svobodná, nezadaná se mě dokonce 1. den v porodnici zeptala, copa že ty ženský tam jako dělaj, když mimina spěj, proč se tam musí zůstávat, a jakto, že tam jako jenom ležím
Jste prostě každý někde jinde
Jestli mu na tobě hodně záleží, tak by se to dalo překonat, ale překážka je to dost velká. A není to třeba tak, že by ti chtěl pomoci, ale neví, jak na to?
Je mi to lito, ale tohle nema cenu, ale myslim, ze na to sama prijdes… Student je zvykly na volnost svobodu a pohodovy vztah, ale ne na to, ze najednou ma pritelkyni a dite… Ty potrebujes nekoho kdo pochopi co to je se starat o dite a poklud mate problemy po 3 mesicich, tak to asi neni nic pro tebe…
@zizulka no to je fakt,,,já ještě uvidím, dám si pár dní na to abych popřemýšlela a i on a ve středu kdy se máme sejít, si řekneme co a jak..
Tak jsme se rozešli…sice ve zlém, i když jsem nechtěla, nicméně rozešli..
@Anonymní píše:
Tak jsme se rozešli…sice ve zlém, i když jsem nechtěla, nicméně rozešli..
Klid, toho sveho, ktery za to stoji prijde! Jen to chce cas a koukat kolem sebe
ale proc ve zlem?
To je škoda, že jste to nezvládli v klidu, ale bohužel takových rozchodů je málo
@zizulka pač jako vždycky hrozně se u toho vzteká, uvidíme zítra..kdysi jsme byli přátelé, pak to přerostlo ve vztah a ráda bych zachovala přátelství..
Omlouvám se předem za anonymitu, cítím se tak trochu líp.
Mám krásného, ročního syna, nicméně bohužel je opožděný a nevím zda to dožene anebo co bude.Jeho otec o něj nejeví zájem,..takže otce nemá. Před 3 měsíci jsem si našla přítele, který stále studuje a já jsem na rodičovské..
Mám ho ráda, ale myslím že mě moc nechápe…před nedávnem jsem začala mít zdravotní problémy já a ted nedělám nic jiného než že jezdím od vyšetření k vyšetření..bud u syna(vojtovka, neurologie) nebo zkrs mě, taky ač bydlím u rodiny mám dost starostí s domácností, jsem unavená a dost bez nálady, syna 5× denně cvičím vojtovku a hrozně u toho vyvádí..prostě a celkově se cítím vyflusaná a unavená.
A mám pocit že mě nechápe přítel, syna má rád…ale zatím nezažil starosti života a to nás hodně dělí..má ještě dva roky, pak jde do práce.
Nechci být ta co se vzdává, ve finále je jinak zodpovědný, cílevědomí, pracovitý…má dost kladných věcí, ale už z něho někdy nemůžu. Má za dar se urážet, kvůli všemu..je akční a moje energie je někdě na bodě nula..najednou mám pocit že je před náma hotovej Grant Canyon..
Fakt nevím co mám dělat aby jsme se nehádali…