Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Lu78 píše:
Můžu mít nejdřív dotaz: kolik je Davídkovi let?..
8let, ale to tady není podstatné… Mě zajímá váš názor na vaše žití a respektování. (nekoukejte jak je to u nás, ty tepláky jsem dala jen jako příklad, kdy dítě má svůj názor, tepláky jsou čisté, nové, nepotrhané takže vůbec nic by nevadilo tomu, kdyby v nich šel)
Jo jen dodám, že jsme vesničani
kdyby někdo říkal, že už by v osmi letech mohl vědět, že se má slušně obléknout do města… Pro nás jsou čisté tepláky skoro sváteční oděv
![]()
Ano, pokud to jde, respektuji. Zrovna včera už skoro spal a najednou volá, že chce slipy. Vysvětluju mu, že pod pyžámkem se slipy nenosí. Trval na tom, že je chce. Tak mu dávám trenky, co jsem pro něj měla připravený na ráno. Ale ne, chtěl slipy, tak dostal slipy.
Ráno jsem mu navlíkla mikinu, ale chtěl jinou, dostal jinou. Kdyby chtěl jít ovšem bez bundy, tak to samozřejmě respektovat nebudu. Ale nejde jen o oblečení. Respektuji, kam chce jít ven, co chce k jídlu a podobně. Ale nerozmazluju a nedělám všechno, oč si řekne. Jak jsem napsala v úvodu, respektuji, pokud to jde, ale zároveň musí respektovat on mě a držet se jistých pravidel. Robínkovi budou za tři týdny tři roky. ![]()
ww píše:
Pro nás jsou čisté tepláky skoro sváteční oděv![]()
![]()
Respektuju ho tím, že mu dovoluju se chovat jako dítě a nenutím ho dělat samostatná rozhodnutí, když na ně nemá věk. Nedávám mu na výběr ze dvou variant když vím, že ta jedna je hloupá a poškodila by ho. Nechci z něj dělat staršího, než opravdu je. Mluvím přímo k němu, ne všeobecně. A když na něj mluvím, dívám se mu do očí, za každé situace.
Takže tak nějak asi…
Davdan
skvělá myšlenka! Opravdu! Takže ty respektuješ jeho dětství ![]()
Holky jen tak dál ať mám jedničku!
Samozřejmě vás tam uvedu, nebudu vás ale citovat, použiji jen vaši myšlenku ![]()
Davdan píše:ww píše:
Pro nás jsou čisté tepláky skoro sváteční oděv![]()
Respektuju ho tím, že mu dovoluju se chovat jako dítě a nenutím ho dělat samostatná rozhodnutí, když na ně nemá věk. Nedávám mu na výběr ze dvou variant když vím, že ta jedna je hloupá a poškodila by ho. Nechci z něj dělat staršího, než opravdu je. Mluvím přímo k němu, ne všeobecně. A když na něj mluvím, dívám se mu do očí, za každé situace.
Takže tak nějak asi…
A proč mu nedáš vybrat ze dvou variant, kdy obě budou vhodné? To, že dáš dítěti možnost vybrat si tričko, v něm povzbuzuje sebevědomí, schopnost rozhodnout se, dáváš mu tím najevo, že ti na jeho názoru záleží.
ww bingo! Respektuju jejich dětství. Já jsem moc moc háklivá na to, když děti nemají právo chovat se jako děti..
Nejsem zastáncem výchovy dle knížky Respektovat a být respektován, naopak jsem odpůrce.
Ale podle mě když si mamjinka uvědomí, že dítě je dítě a MÁ být dítě - pozná, kde jsou ty hranice…
Když se syn loudá, když má období „proč“, když odmlouvá, vzdoruje - všechno tohle respektuju ve smyslu že to musí prožít, aby zažil „jeho akce - moje reakce“…
Stejně tak jako my dospělí máme svoje práva, stejně tak děti mají svoje - a to nejdůležitější je právo být dítětem, se vším všudy… ![]()
Davdan píše:ww píše:
Pro nás jsou čisté tepláky skoro sváteční oděv![]()
Respektuju ho tím, že mu dovoluju se chovat jako dítě a nenutím ho dělat samostatná rozhodnutí, když na ně nemá věk. Nedávám mu na výběr ze dvou variant když vím, že ta jedna je hloupá a poškodila by ho. Nechci z něj dělat staršího, než opravdu je. Mluvím přímo k němu, ne všeobecně. A když na něj mluvím, dívám se mu do očí, za každé situace.
Takže tak nějak asi…
Raduš.ka44 píše:
A proč mu nedáš vybrat ze dvou variant, kdy obě budou vhodné? To, že dáš dítěti možnost vybrat si tričko, v něm povzbuzuje sebevědomí, schopnost rozhodnout se, dáváš mu tím najevo, že ti na jeho názoru záleží.
Tak u triček vybrat dávám, myslela jsem situace, kdy se není o čem rozhodovat.
Ale já odsud asi zdrhnu, jsem odpůrce výchovy RabR (či jak se píše ta zkratka…) a asi to tu teda bude pro mě nebezpečně horká půda… ![]()
Davdan píše:Raduš.ka44 píše:Tak u triček vybrat dávám, myslela jsem situace, kdy se není o čem rozhodovat.
A proč mu nedáš vybrat ze dvou variant, kdy obě budou vhodné? To, že dáš dítěti možnost vybrat si tričko, v něm povzbuzuje sebevědomí, schopnost rozhodnout se, dáváš mu tím najevo, že ti na jeho názoru záleží.
Ale já odsud asi zdrhnu, jsem odpůrce výchovy RabR (či jak se píše ta zkratka…) a asi to tu teda bude pro mě nebezpečně horká půda…
Já tu metodu neznám, knížku jsem nečetla, takže se mnou můžeš klidně diskutovat ![]()
Davdan, možná budu mít stejný názor
Já děti vychovávala tak nějak instinktivně, měla jsem je hodně mladá(první v 17ti, druhé o rok později) a jediné co jsem měla k dispozici k přečtení byla knížka Matka a dítě a časopis Betynka… Tudíž jsem o nějakém RabR neměla ani ponětí
Děti dělaly, jen to, co jsem si myslela, že je pro ně nejlepší(např. i když se jim nechtělo spát, tak do postýlky musely, protože JÁ jsem věděla, že by do večera nevydržely což ony nedokázaly pochopit…takhe to myslíš tím, že mu cituji „nedáváš na výběr“
Chápu tvůj postoj správně?
Raduš.ka44 píše:Davdan píše:Já tu metodu neznám, knížku jsem nečetla, takže se mnou můžeš klidně diskutovatRaduš.ka44 píše:Tak u triček vybrat dávám, myslela jsem situace, kdy se není o čem rozhodovat.
A proč mu nedáš vybrat ze dvou variant, kdy obě budou vhodné? To, že dáš dítěti možnost vybrat si tričko, v něm povzbuzuje sebevědomí, schopnost rozhodnout se, dáváš mu tím najevo, že ti na jeho názoru záleží.
Ale já odsud asi zdrhnu, jsem odpůrce výchovy RabR (či jak se píše ta zkratka…) a asi to tu teda bude pro mě nebezpečně horká půda…
hurá, totižto jindy raději zdrhám…
Ono by to bylo na dloooouhý debaty… ![]()
Jak jsi psala o těch slipech a mikinách - v těhle případech taky nejsem prudérní a normálně mu je dám. Upřímně, kdyby chtěl spát v kulichu, tak mu ho klidně přinesu a pomyslím si svoje… za 10 minut by ho stejně sundal. Jenže přijít na to, že mu bude hic a blbě se spát musí přijít sám, že jo. ![]()
Když se nad tím zamyslím, my máme někdy taky absurdní nápady..
Takže slipky pod pyžamo by z toho třeba vyšly ještě nejlíp. ![]()
Ale nebudu to tady ww zasekávat, ať tu má přehledno. ![]()
Davdan zasekávej, nevadí! Přijdu tím na další a další myšlenky
Mimocoden, dnes jsme taky řešili s Davídkem slipy pod pyžamem
Jeho vysvětlení je takové, aby prý byl ráno rychleji oblečený
![]()
ww píše:
Aneb jak se vyrovnat s tím, že i vlastní dítě může mít svůj názor.![]()
„Davídku jdi se prosím obléct, pojedeme do města!.....Co to je? To si děláš srandu, ty jedeš v teplákách do města???“
„Mě se ty tepláky líbí, nejsou ani špinavý, ani potrhaný tak co se ti zase nelíbí?“
„Co se mi nelíbí? Ty tepláky snad! To si snad neumíš vybrat lepší kalhoty?“
„Mě se moc líbí a tobě se nelíbí nikdy nic co si vyberu!“
Tady v tu chvíli jsem si uvědomila, že i dítě může mít svůj vkus a celkově vlastní názor
Moc děkujiPíšu o tom takovou úvahu(prý seminárku)… Byla bych ráda, kdyby jste i vy k tomu tématu něco krátce napsaly, svůj pohled, názor, jak je to u vás, od kdy…cokoli
![]()
![]()
mám 4letou princezničku, velkou parádnici, se svým vkusem.. a zajisté nekoresponduje s mojím.. v létě jsem ji chtěla koupit krásné bílé kecičky aby jí šli i k sukýnce a prostě svítili, stejný druh, který jsem vybrala měli i v černé, samozřejmě ty se jí v tu chvíli líbili víc a chtěla ty… no tak sem svolila.. doma se oblíká jedině sama, co si vybere ve skříni tak to si obleče, do toho jí nekecám a když jdem ven zkouším vyjednávat, občas to výjde občas ne, bydlíme na malém městě a nějaké tepláky bych neřešila…
takže ano respektuji, ještě mám v živé paměti jak mě moje maminka chtěla oblíkat ještě v posledních ročnících základní školy, nerespektovala ani při výběru v obchodech mé vize a vím jak mi to bylo protivné, takže za mě … kluk, tepláky.. i kdyby roztrhané, však v nich jde on a né já… a co na to lidi?.. To mi vždy bylo a bude buřt, ta jejich seberealizace je velmi důležitá, o to víc si myslím u chlapce, který prosazením svého názoru dává najevo své mužství ![]()
aneb nejde o tepláky ale o to prosadit si právě tu svou
tak proč mu tu radost brát… ![]()
Aneb jak se vyrovnat s tím, že i vlastní dítě může mít svůj názor.
„Davídku jdi se prosím obléct, pojedeme do města!.....Co to je? To si děláš srandu, ty jedeš v teplákách do města???“
„Mě se ty tepláky líbí, nejsou ani špinavý, ani potrhaný tak co se ti zase nelíbí?“
„Co se mi nelíbí? Ty tepláky snad! To si snad neumíš vybrat lepší kalhoty?“
„Mě se moc líbí a tobě se nelíbí nikdy nic co si vyberu!“
Tady v tu chvíli jsem si uvědomila, že i dítě může mít svůj vkus a celkově vlastní názor
Píšu o tom takovou úvahu(prý seminárku)… Byla bych ráda, kdyby jste i vy k tomu tématu něco krátce napsaly, svůj pohled, názor, jak je to u vás, od kdy…cokoli

Moc děkuji