Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, tak včera naši malou Alenku vedl do školky táta, proběhl šílený histerický řev, a trval cca. 15 minut, táta poslouchal venku před školkou než to přejde. Paní učitelka odpoledne říkala, že pak proběhl den v pohodě. Doma pak tvrdila, že tam už nechce a zdůraznila NIKDY NIKDY!! V noci na dnešek kňourala ze spaní a ráno už vstávala s tím, že do školky nechce. Vedla jsem ji tam já a byly zase scény, říkala, že má strach že ji tam necháme, vysvětlit nelze. Utekla jsem a slyšela pláč…taky jsem brečela. Tak vůbec nemám představu co s tím a jak budeme pokračovat, jestli někdo máte podobný problém, nebo jste měli, tak mi poraďte, jak se necítit jako tyran..... ![]()
V téhle diskuzi řešíme první školkové dny, tak mrkni, jestli chceš
https://www.emimino.cz/…kolky-79778/
A mně pomáhá to, že si říkám, že mým úkolem není svoje děti celý život ochraňovat, ale naučit je, aby se bránily samy a školka je k té samostatnosti první krůček. A taky jsem to obrečela, ale zvyknout si musíme všichni.
ahoj my jsme si tím prošli minulý rok. Přesně jak píšeš ty. Trvalo ta asi týden a pak si zvyknul. Slyšela jsem ho ještě 200m od školky plakat. Nám hodně pomáhá, že nám může zamávat z okna. Teď šel syn po prázdninách a včera taky plakal, ne hystericky, ale plakal. Neboj zvykne si, vím že je to pro tebe hrozný, taky jsem si to obrečela. Ale ten dětský kolektiv jim nikdo nenahradí. Dneska když jsme přišli do školky, tak tam brečelo minimálně 7 dětí.
A.nebrečela, ale to že ji tam nechám, to ji vydrželo dlouho. Ale ona to neřekla na rovinu, vytáhla to z ní ségra, když jsme řešili proč nechce ve školce spát, vždy jen odpočívala a bojovala aby neusnula. Pak z ní ségra vytáhla, že se bojí, že usne a my pro ní přijdeme a když uvidíme, že spí, že zase odejdeme a necháme ji tam (nikdy se to nestalo, nevím kde na to přišla
). Trvalo půl roku, než to její hlavička pobrala, že ji tam nikdo nenechá, spoooustu vysvětlování, že se večer školka zavírá, a že co by tam s ní učitelka dělala, kdyby sme si ji nevyzvedli atd. Pokud je rozumná, zkuste to podobně, že se školka zavírá a to tam už nesmí žádné děti být.
Chápu, že pro maminku musí být hrozně těžké nechat tam plačící dítě de facto cizí ženské. Ale ze zkušenosti učitelky musím říct, že ty děti se pak vždy uklidní! Samozřejmě je potřeba s dítětem mluvit a vysvětlovat a ona za pár dní pozná, že jí tam nencháte, že si po ní přijdete. A učtitelka musí mít pochopení, pro některé děti je adaptace těžší, ale nakonec to zvládnou
Rozhodně nejsi tyran, někdo se od rodičů prostě loučí hůř ![]()
Hodně štěstí a ať se malé ve školce zalíbí ![]()
Mám pocit, že jsme vyzkoušely všechny vysvětlovací možnosti, ale ani opakování pořád dokola nezabralo. Jestě že je teď víkend, budeme se jí to snažit vysvětlit zase znovu. Doufám že to bude trvat jen ten týden.....tak uvidíme zase v pondělí jestli budeme mít něco pozitivního…
Neboj, ono to časem přejde. Touhle fází si prochází skoro každé dítě. Některé brečí hned na začátku některé později, ale nakonec je to všechny přejde.
Nám adaptace trvala dva týdny, ale zas to nebyl žádný hysterický pláč a sotva se zavřely dveře, tak byl klid.
mili- náš Mára se mě držel kolem krku a řval jak tur, paní uč. mi ho rvala od krku a já pak brečela před školkou.Jenže když jsem odpolko přišla byl naprosto vpohodě, nebyl ubrečenej apod. uč. mi řekla že mě dělá scénu a do 10 min. co odejdu je klid.Do měsíce se to upravilo ,ted je ve 2 třídě a následky žádný nemá.Taky jsme pořád ujištovali že přijdeme apod. tak držím palec at se malá umoudří ![]()
Tak naše je ten případ kdy první dny v pohodě a pak děs
V noci se budila s tím, že nechce, ráno řev, cestou řev, v šatně zvracení, ve třídě zvracení a potom prej už klid. Zkusila jsem různé metody, vysvětlování, příkazy… trochu pomohlo kokinko při vyzvedávání za odměnu, ale jinak to chce to jedině čas a dobrou učitelku ![]()
Tak tohle bych nezládla, brečící dítě tam nechat.Ale asi není možnost počkat a zkusit to třeba za měsíc co? ![]()
Hodaka píše:
Tak tohle bych nezládla, brečící dítě tam nechat.Ale asi není možnost počkat a zkusit to třeba za měsíc co?
To bych nedoporučovala! Je to sice těžké, ale třeba si stačí stoupnout za dveře a poslouchat a většinou pláč utichne, jen co je maminka z dohledu
Neb pokud je to jen trochu možné, tak malou tam dávat třeba nejdřív jen na hodinu pak na dvě a přidávat…To ti ve školce musí umožnit! I třeba tam s ní ráno chvilku být a pak až se zabaví, tak odejít. Zkus se domluvit s učitelkama ![]()
No já nevím mě to jedou udělala holka, ale snad po půl roce chození do školky, řev, prosení že do školky nechce, že je paní učitelka zlá a děti taky
o yla blbost, měla zlatou učitelku.tak šla domů a druhý den zas v pohodě ![]()
Hodaka píše:
No já nevím mě to jedou udělala holka, ale snad po půl roce chození do školky, řev, prosení že do školky nechce, že je paní učitelka zlá a děti takyo yla blbost, měla zlatou učitelku.tak šla domů a druhý den zas v pohodě
To bych spíš řekla, že třeba chtěla být s maminkou. Ale první dny není dobrý to dítě brát hned domů co řekne, že tam nechce, to by si pak říkalo kdykoli… ![]()
Taky mě napadlo, že by bylo dobrý tam s ní chvilku být, ale máme teď mrňouska půl roku, tak by nám to časově nevycházelo. Myslím, že posunout to o měsíc by nemělo víznam, když jsme začali tak musíme bojovat, Alence jsou tři, tak když to do měsíce nezvládneme, můžeme to o rok odložit, ale asi i za rok by to bylo stejné…