Revize dělohy

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1952
11.7.12 08:32

Ahojky holky, už to u mě vypadá tak, že se rozjíždí první ms od revize (14.6.) tak jsem nadšená, protože to znamená brzské snažilkování. Doufám, že i z toho hned miminečko.
@CrazyDuck85 mě dělali i utz před zákrokem, ale možná to bylo proto, že jsem už v noci před revizí začala samovolně potrácet, tak aby se vidělo, zda tam mimi ještě je. To nevím, ale určitě doporučuju, se snažit hned jak se na to budeš cítit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
118
11.7.12 10:31

@cleaaa: Ano, určitě se chceme snažit hned jak to půjde. Včera jsem byla na kontrole u pani doktorky, ta mi řekla že vše je na 1 a že po 1-2 cyklech se pomalu můžeme znova začít snažit :) Takže hlavu vzhůru slzy stranou a jedeme na novo a snad i vítězně :))

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
cerna.vila
11.7.12 17:27

prosím o radu

Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli se revize dělohy může doporučit i v jiném případě, než po potratu? Jsem na ní objednaná a jdu v pondělí, ale o tom, že bych měla být předtím těhotná a o miminko přijít mi neříkal ani můj lékař, ani doktor v nemocnici… Je tedy možné tento zákrok podstoupit i bez předchozího potratu? Děkuji moc za informaci…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.7.12 14:29

Chtěla bych poradit. Jsem 2 týdny po revizi dělohy – ZT v 8+2tt, mudr mi říkal nekoupat se 6 týdnu, bez sexu 2 týdny, snažit se znovu po 3–6 měsících. Ale hodně čtu, že mudr radí dodržet šestinedělí – vynechat sex… Mě nic takového neříkal.. Jak jste to měli vy? Na kontrole jsem ještě nebyla. Děkuji

  • Citovat
  • Upravit
Hanina33
12.7.12 15:50

Mě osobně lékař doporučil dodržet šestinedělí i v nemocnici mi totéž doporučili. To samé s koupáním. Hrozí přenost infekce a komplikací. Ale pokud si přečteš diskuzi každý lékař má na to jiný názor. Ale dodržela bych to šestinedělí i pro svůj klid.

  • Citovat
  • Upravit
Elia
1.8.12 13:39

Otěhotnění po revizi

Ahoj holky, prosím o radu. Byla jsem na revizi 2.7.2012, miminko se v 8tt nevyvíjelo tak jak by mělo a při posledním ultrazvuku se bohužel úplně zastavilo. Krvácení jsem měla jen pár dní a teď čekám na menstruaci, která zatím nepřichází. Doktor mi řekl, že po 14 dnech můžeme začít sexuálně žít. Před týdnem jsme se pomuchlovali bez ochrany, ale ovšem bez vyvrcholení dovnitř. Včera jsem byla na kontrole a vše by mělo být ok, ale poslední 4 dny mě bolí bříško, něco podobného jako při roztahování dělohy a usazování vajíčka. Teď čekám na menstruaci, ale pořád nepřichází. Mám strach, jestli nejsem znovu těhotná. Máte nějakou zkušenost? Můžu otěhotnět 25 dní po revizi aniž by proběhla první menstruace??? Jsem na nervy, že když náhodou budu těhotná, jestli proběhne vše ok, když je to tak krátce po revizi. Děkuji moc za odpovědi a zkušenosti.

  • Citovat
  • Upravit
7205
1.8.12 21:41

Ahoj, no otěhotnět se takto dá, na pár holek jsem zde narazila a miminko donosili, ale je to hrozně individuální podle mne, stát se to mohlo ale když jste si dávali pozor, tak asi ne..pobolívat tě to může i před MS, já jsem první porevizní MS měla dosti ošklivou, takže i to to může být, navíc koukám že jste sexovali před týdnem, to je asi ještě dost brzy na takové příznaky..ale nevím no, určitě pak napiš, jak jsi dopadla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7
17.8.12 14:13

psychika po revizi

Ahoj holky, jsem 2. den po revizi (11TT) a mám pocit, že se zblázním. Mám podporu partnera i celé mé i jeho rodiny, ale připadá mi to jako konec světa. Moc jsme se těšili. Došlo k srdeční zástavě. Nic jsem necítila, ani bolesti břicha, ani krvácení nebylo. Jen mě přestala bolet prsa a přestalo mi být špatně, ale myslela jsem si, že to tak má být na konci 3.měsíce být. Nevím, jak se z toho dostat. Pořád brečím, beru prášky na uklidnění, ale nepomáhá to. Prosím vás o radu, jak jste se z toho dostaly vy. co vám pomohlo? Děkuji moc

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4068
17.8.12 14:21

@kiwik82 to je mi moc líto, taky jsem si tím musela projít, dlouho jsem se s tím vyrovnávala, každý mi říkal, že to chce čas a já na tu větu už byla úplně alergická, ale ted zpětně musím uznat, že mají pravdu… po roce po revizi jsem znovu otěhotněla a ted jsem v 34tt, takže ti držím palečky, aby jsi vše zvládla a dočkali jste se miminka
a co mě nejvíc pomohlo? my jsme jeli na dovolenou, kterou jsme už neplánovali a mysleli, že nebude, jestli to vaše finance dovolí, tak si vyberte nějakou dovču, kde víš, že se ti bude líbit a oba dva si užijete..
my letěli na Rhodos, miluji moře a nikdy jsme neměli A. I. a tehdy jsme si to zaplatili a mě to z toho docela dostalo… byli jsme v jiném prostředí, o nic jsem se nemusela starat a jen jsem si užívala moře a histr. památek, mě to nabilo tak, že jsme se rozhodli bojovat o další miminko

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7
17.8.12 14:37

Děkuji ti moc za příspěvěk. My jsme chtěli jet do Řecka před 2 týdny, ale pak jsme se kvůli těhotenství rozhodli raději pro dovolenou u nás- kdyby se něco dělo. Byla jsem strašně opatrná a stejně to dopadlo takhle. Přítel je učitel a bohužel dovolenou od září nedostane a já teď do vody stejně nesmím. Pořád za mnou chodí někdo z rodiny a jak říkáš, všichni radí hodit to za hlavu a jít dál, nemyslet na to a být silná na další pokusy. Ale oni neví, jaké to je, když si hladíš bříško, pže ti roste před očima, nevadí ti ani ta bolest prsou, ani to zvracení, protože je to miminko a pak o to z ničeho nic přijdeš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4068
17.8.12 14:41

@kiwik82 pro mě byl nejhorší asi první měsíc a pak i tak nebylo dne kdy jsem na to nevzpoměla, ale už to bylo lepší a lepší
my taky měli jet na dovču a zrušili jsme ji kvůli tomu, to měli být lyže a pak v létě jsme si dovču už vzali

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7
17.8.12 14:54

A šla jsi hned do práce? Já byla na revizi včera a v pondělí bych chtěla jít, snad přijdu na jiné myšlenky. Jen se bojím, abych tam nezačala bulet, kolegové nevěděli ani o těhotenství. říkat to nechci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4068
17.8.12 15:18

Já jsem šla asi po týdnu, u mě to taky nikdo nevěděl, ale došlo jim to, já byla na neschopence a bylo tam gynekologické razítko a všem to došlo, ale nikdo nic neříkal, došlo jim, že se o tom nechci bavit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1801
17.8.12 21:23

kiwik82 Ahoj, je mi moc líto, že sis tím taky musela projít :-( Mne to potkalo letos na začátku května. Ač se ti to zdá teď nemožné, bude líp, uvidíš :hug: Mně tedy psychicky nejhůř bylo noc před revizí, po revizi mi bylo několik týdnů tak zle, že někdy i dokonce fyzická bolest přehlušila tu psychickou. Myslím, že člověk se z toho nikdy nedostane úplně, pořád to v nás bude, ale bolest už je časem o něco snesitelnější.
Mně nejvíc pomohlo to, že to všichni mně blízí lidé (nejen rodina, ale i širší okruh kamarádů) věděli. Nejdřív jsem to chtěla tajit, jak nejdéle to půjde, ale nakonec jsme to nevydrželi a řekli (v mém případě to šlo špatně utajovat) a bála jsem se, že kdyby něco, tak toho budu litovat (všem to vysvětlovat, se všemi to řešit, atd.), ale nakonec jsem byla fakt ráda, že to věděli. Protože když věděli, co se stalo, měli šanci mi pomoci. Mohla jsem s nimi o tom mluvit (i když to bylo pro mne ze začátku hodně těžké) a nemusela jsem to v sobě dusit.
Takže moje rada zní - mluvit o tom. Ne se v tom do hloubky šťourat a vykládat to na potkání a řešit co by kdyby, ale prostě se tomu nevyhýbat, vypovídat se, poplakat si… prostě to v sobě nedržet.
A říkat si, že jednou se to prostě povede. A ty jsi tak den ode dne svému vysněnému miminku blíž.
Posílám hodně síly, ať se z toho nejhoršího dokážeš co nejdřív dostat :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7
18.8.12 12:48

Bisonko, taky moc děkuji za podporu. Nedokážu o tom mluvit, aniž bych brečela. Všichni mi říkají, že musím sebrat sílu na další pokusy a ne se tak trýznit. Snažím se před rodinou a přítelem držet, ale když jsem sama, tak brečím a brečím. Je mi jedno, co jím, jestli piju, včera jsem dokonce zapomněla, jestli jsem se sprchovala. Chodím jak náměsíčná. Přítel je velká opora, dneska ráno mě vzal do lesa na procházku, pročistit si hlavu. Pořád mě hladí, nosí mi jídlo, utěšuje mě. Jsem strašně ráda, že ho mám. Ale nevím jak mám žít. Nemůžu přece dělat, že se nic nestalo a hodit to za hlavu. Vím, že ani trápit se pořád nemůžu, ale co mám dělat než to přejde? V pondělí jdu do práce, doufám, že se tam nerozbrečím, pže to nikdo nevěděl. Nevím, jak to tam zvládnu, ale chci to zkusit, pže sedět doma mě asi zničí mnohem víc. Držím ti palce, at se ti miminko brzo povede a ještě jednou moc díky :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty