Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Říkadla
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
8.4.10 18:10
ŘÍKADLA
Jsem novopečená babaička. Marně se snažím vzpomenout si na básničku kterou jsem se učila ve škole. Pamatuju si jen -MISTR ŠÍDLO ROBYL BOTY, DO TANCE I DO ROBOTY........
KRAKONOŠI MILOST PANE AŤ SE S NÁMA ZÁZRAK STANE, NENECH MNE TU ZAHYNOUTI S NEVINÝMI ROBÁTKY…
Jestli ji někdo zná, prosim napište
dík babka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.4.10 18:15
Mistr Šídlo robil boty, do tance i do roboty
Dratev míval jako strunky, cvoky jako do korunky,
kůži jako z ocele, inu věřte prátelé,
každá bota z jeho skladu byla jako ze zlata, že v ní mohli na parádu králové i knížata
Ale při vší dovednosti bídu míval v domácnosti
hlad byl jeho denní host, neboť v roji bot a koží,
chybělo mu jedno zboží a to byla zdvořilost.
Hromy, blesky, váda, klení byla pocta každodenní,
kdyby přišel třeba král, a tak stálý hněv a křiky
zahnaly mu zákazníky k jiným ševcům, o dům dál.
U mě bída, jinde pýcha, pravil mistr jednou zticha,
potom pravil pohněván. Hoj to ševci v celém kraji
kouzla na mě posílají, aby do nich tísíc vran.
Počkejte však, příštipkáři, čáry se vám nepodaří,
na to vsadím celý svět. Potom vzal si nový fráček,
na hůl párek shrnovaček a jel do hor na výlet.
Když se vracel domů zpátky, usmíval se mezi vrátky
a když přišel do světnice usmíval se ještě více.
Za pár pěkných shrnovaček, kouzelný jsem dostal sáček,
jen se ženo podívej, tuhle mošnu divné moci,
daroval mi ku pomoci Krakonoš, ten čaroděj.
Na koho má zloba padne, pomoci mu není žádné,
ať je chuďas nebo král, komu řeknu děti mílé,
jenom slůvko nezdvořilé, bude v mošně pochován.
Děti v koutě poslouchají, sotva otce poznávají,
jindy brouká na verpánku, od rána až do červánků,
a teď výská, poskakuje s verpánkem div netancuje,
hoj to jistě marcipán, už je v mošně nasypán.
A hned s chutí tisícerou o mošnu se všichni derou,
vadí, rve se bujná cháska, až jim mošna v rukou praská.
Zahromoval mistr Šídlo: „Aby do vás motovidlo,
všechny vás tu, jak jsem táta, ďasu prodám, cikáňata“
A jak slova nezdvořilá, mistru z hrdla vyskočila, šupy šup a milé děti, padly mošně do zajetí.
Mistr kouká udiveně, potom zlostně mluví k ženě:
„Proč jen pozor nedáš na ně? aby si tě vzalo káně“
A jak slova nezdvořilá, mistru z hrdla vyskočila, šupy, šup a milá žena, v mošně byla polapena.
„Jsem to lotr“ mistr vzdychá, ale pozdě honí bycha, šupy, šup a mošna milá rázem i jej pohltila.
Padl mistr na kolena, běduje a nahlas sténá:
„Krakonoši, milostpane, nechť se se mnou zázrak stane,
nedej ty nám zahynouti, s nevinnými robátky.“
Tu slyš, kdesi ze zákoutí mluví hlas jak z pohádky:
„S čarodějnou svojí mocí, chvátám tobě ku pomoci,
polez, mistře, z mošny ven. Promluvíš-li, ale znova,
nezdvořilá jenom slova, navždy budeš polapen.“
Ráz na ráz je mistr venku, žena děti kolem něj,
mošna visí na přístěnku, ten tam je pan čaroděj.
Mistr Šídlo o té doby, na dukát se nerozzlobí,
z domu vyhnal vádu, křiky, vlídně vítá zákazníky.
Staří, mladí, zblízka, zdáli. pro boty se proudem valí,
zlato prší ze všech stran. Mistr neví, co je bída,
holoubátka denně jídá, jeho děti - marcipán.
A když přece někdy cítí na jazyku hromobití,
usměje se ještě včas, ohlédne se po přístěnku,
kde je mošna na výměnku a dál klidně šije zas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
J.Knížek
15.9.10 23:17
Dík za Šídlo
Dlouho jsem marně sháněl tenhle text, pamatoval jsem si z obecné školy jen „z domu vyhnal vády, křiky, vlídně vítá zákazníky …ohlédne se po přístěnku, kde je mošna na výměnku a dál zticha šije zas.“ Moc děkuji paní Bohunko. Škoda, že ty staré říkanky nejsou dnes běžně dostupné. Děti je vždy měly rády.
J.Knížek, 82 let.
- Citovat
- Upravit
sebo
24.9.10 20:02
mistr šídlo
díky moc paráda, tuto báseň pohádku hledám už 30 let
- Citovat
- Upravit
J. Knížek
25.10.10 02:05
Mistr Šídlo ...
Tu hezkou veršovanou pohádku o mistru Šídlovi napsal básník a učitel Josef Kožíšek (1861-1933) a knižně vydal pod názvem Krakonošův dar r. 1924.
S pozdravem J. Knížek(1928)
- Citovat
- Upravit
Iverspeter
9.11.10 10:45
Krakonošův dar
Konečně jsem nalezl text básničky, kterou jsem jako dítě znal zpaměti. Po mnoha letech (je mi 73 let) jsem ale měl v textu mezery. Váš příspěvek mi oživil paměť a až budu mít trochu více času, upravím Váš text v detailech, které si živě pamatuji. Tuto básničku jsme měli doma v opisu knihy od Josefa Kožíška, knihu původně vydalo nakladatelství J.R.Vilímek před 2. světovou válkou popd názvem Veselé táčky. Bylo tam mnoho jiných hezkých básniček jako na př. Jirka na okurkách. Rád bych koupil tuto knihu, bohužel jsem ji nikde nenalezl. Jistě by to byla velice žádaná kniha, kdyby ji někdo znovu vydal.
- Citovat
- Upravit
Murphy
28.11.10 13:45
Krakonošův dar, Josef Kožíšek
Krakonošův dar
Dukátový stromeček od Josefa Kožíška
Mistr Šídlo robil boty
do tance i do roboty.
Dratev míval jako strunky,
cvoky jako do korunky,
kůži jako z ocele;
inu, věřte, přátelé:
každá bota z jeho skladu
byla jako ze zlata, že v ní mohli na parádu
králové i knížata.
Ale při vší dovednosti
bídu míval v domácnosti;
hlad byl jeho denní host,
neboť v roji bot a koží
chybělo mu jedno zboží
a to byla zdvořilost.
Hromy, blesky, váda, klení
byla pocta každodenní,
kdyby přišel třeba král;
a tak stálý hněv a křiky
zahnaly mu zákazníky
k jiným ševcům, o dům dál.
„U mne bída - jinde pýcha, “
pravil jednou mistr zticha,
potom zvolal pohněván: „Hoj, to ševci v celém kraji
kouzla na mne posílají,
aby do nich tisíc vran!
Moje boty, můj ty pane!
ty jsou jako malované,
každá hezčí než já sám;
ale pro ty čáry kleté,
které na mne závist plete,
ani hřebík neprodám.
Počkejte však, příštipkáři, čáry se vám nepodaří,
na to vsadím celý svět!“
Potom vzal si nový fráček,
na hůl párek shrnovaček
a šel do hor na výlet.
Když se vrátil domů zpátky,
usmíval se mezi vrátky,
a když vešel do světnice,
usmíval se ještě více:
„Za pár pěkných shrnovaček,
kouzelný jsem dostal sáček,
jen se, ženo, podívej:
Tuhle mošnu divné moci
daroval mi ku pomoci
Krakonoš, ten čaroděj.
Na koho má zloba padne,
pomoci mu není žádné,
ať je chuďas nebo pán;
komu řeknu, děti mílé,
jenom slůvko nezdvořilé,
bude v mošně pochován!
Všechny ševce zblízka, zdáli
za to, že mi čarovali,
schytám do ní zítra hned.
Zlaté časy k nám se vrátí,
neboť musí kupovati
u mne boty celý svět.
Stříbrňáky a dukáty
budu měřit na lopaty;
potom, já řku, budu pán;
třikrát denně holoubátka
budu jísti já i matka
a vy,děti, marcipán.“
Děti v koutě poslouchají,
sotva otce poznávají,
jindy brouká na verpánku,
od rána až do červánků,
a dnes výská, poskakuje,
s verpánkem div netancuje,
hoj, to jistě marcipán
už je v mošně nasypán!
A hned s chutí tisícerou
o mošnu se všichni derou,
vadí, rve se bujná cháska,
až jim mošna v rukou praská.
Zahromoval mistr Šídlo: „Aby do vás motovidlo!
Všechny vás tu - jak jsem táta, ďasu prodám, cikáňata!“
A jak slova nezdvořilá
mistru z hrdla vyskočila: šupy šup! a všechny děti
padly mošně do zajetí.
Mistr kouká udiveně,
potom zlostně mluví k ženě: „Proč jen pozor nedáš na ně,
aby si tě vzala káně!“
A jak slova nezdvořilá
z hrdla mistru vyskočila: šupy, šup! a vlastní žena
v mošně byla polapena.
„Jsem to lotr,“ mistr vzdychá,
ale pozdě honí bycha: šupy, šup! a mošna milá
rázem i jej pohltila.
Padl mistr na kolena,
běduje a v mošně sténá: „Krakonoši, milostpane,
ať se s námi zázrak stane,
nenech mě tu zahynouti
s nevinnými robátky!“
Tu slyš! Kdesi ze zákoutí
mluví hlas jak z pohádky: „S čarodějnou svojí mocí
chvátám tobě ku pomoci,
polez, mistře, z mošny ven;
promluvíš-li, ale znova,
nezdvořile jenom slova,
navždy budeš polapen!“
Ráz na ráz je mistr venku, Žena, děti kolem něj,
mošna visí ve přístěnku,
ten tam je pan čaroděj.
Mistr Šídlo o té doby,
za dukát se nerozzlobí.
Z domu vyhnal vádu, křiky,
vlídně vítá zákazníky.
Mladí, staří zblízka, zdáli
pro boty se proudem valí,
zlato prší ze všech stran;
mistr neví, co je bída,
holoubátka denně jídá,
jeho děti marcipán.
A když přece někdy cítí
na jazyku hromobití,
usměje se ještě včas;
ohlédne se do přístěnku,
kde je mošna na výměnku,
a dál zticha šije zas.
Moje babička jej umí zpaměti, byla bych ráda, kdyby se říkanka šířila dál.
- Citovat
- Upravit
Murphy
28.11.10 13:56
Moje babička má 81 let. Básničku jsem začala hledat tento měsíc, když si nemohla vzpomenout konec. Děkuji za typ, že autorem je Josef Kožíšek.
Babička zná ještě o „Zlaté rybce“:
Leželo moře v šíř i v dál,
na siné vodě rybář stál;
na siné vodě stál jak stín
a sítě nořil do hlubin.
Tato pohádka ale neměla šťastný konec.
- Citovat
- Upravit
Stepánková Jaroslava
5.2.13 18:20
Jirka na okurkách
Kdo zná říkanku Jirka na okurkách začíná "Jirka byl chlapík jakých málo od hlavy k patě roztrhán co sluníčko mu ukázalo to měsíček mu vlídně dal :pak si pamatuji jen malé části ráda bych se ji znovu naučila děkuji za pomoc. Stepánková
- Citovat
- Upravit
Zuzannka
13.5.13 18:19
Obr Žrout
AHoj, nezná někdo od Josefa Kožíška Obra Žrouta? díky
- Citovat
- Upravit
iverspeter
14.5.13 22:01
Jirka na okurkách
Byl Jirka chlapík, jakých málo,
od hlavy k patě rozedrán,
však ve snu se mu denně zdálo, že z něho bude velký pán.
A proto vše rád dělal sic,
však nejraději přece - nic.
Nu, chlapík, pravím, jakých málo
a co kde našel, rád si vzal,
a co mu slunce ukázalo,
to měsíček mu vlídně dal.
Kdys v noci zašel v cizí sad
a s košem v ruce zůstal stát.
Aj, okurek tu celé kopy
a po hlídačích ani stopy!
Hned Jirka kleká, nelení,
okurky sbírá v zeleni,
pak vstane, v duchu přemítá
a naděje pln počítá:
Což pěkný grošík stržím za ně!
Pak slípku koupím do kukaně,
ta vysedí roj kuřátek.
Až každé vzroste na slepičku,
pak za ně koupím jalovičku.
Ta časem dá pár telátek.
A z telátek až budou krávy,
to - na mou duši - bude slávy.
Až prodám je a za chvilku
si koupím švarnou kobylku.
Až povedu jí z trhu domů,
ves celičká se sběhne k tomu,
a staří, mladí, ženy, děti
mě budou vranku záviděti!
Na poli v mlsdém jetýlku
pást budu svoji kobylku
a vím to jistě, za krátko, že kobylka dá hříbátko,
a za čas druhé, potom třetí
a zas mi bude záviděti
ves celičká i celý kraj, že poklad chová moje stáj!
Ba poklad budou moje koně!
Až rozběhnou se po průhoně,
ten jako sníh a ten zas vraný
a každý jako malovaný
a každý jako na obrázku,
tu směle přijmu každou sázku, že kupců příjde, ne-li víc,
tož jistě aspoň na tisíc,
a po mých koních bude shon, že stržím za ně milion!
Ach můj ty králi - v onen den
se krásně splní dávný sen:
Hned koupím palác, lesa lán
a rázem bude ze mne pán!
A před palácem na zahradě
okurky budou v dlouhé řadě…
Již při vzpomínce cítím slast!
Však okurek si nedám krást!
Já hlídku najmu na rok celý
a přijde-li mi zloděj smělý,
tu na hlídače zavolám:
„Hej, hola! Zloděj přišel k nám!“
A Jirka v panské náladě
již volá, volá v zahradě
a zapomíná v myšlenkách, že stojí v cizích okurkách,
a z plna hradla křičí dál,
jak na svém sadu již by stál:
„Hej hlídačové! Zloděj tady,
jej vyprovoďte ze zahrady!“
Však běda! Hlídka z blízkých polí
již na zloděje běží s holí.
Ach pozdě Jirka chybu tuší,
již do zad jemu hole buší,
jak cep na mlatě: buchy, buch!
jej podává si druhu druh.
A ze zahrady Jirka běží
a hlídačům když ušel stěží,
tu na mezi kdes přemítá
a počítá a počítá,
jak lacino, či draho dnes
prodal svůj palác, lán i les.
Autor:
F. Hyšman
- Citovat
- Upravit
ŠTĚPÁNKOVÁ jaroslava
17.5.13 18:44
Milý neznámý-á děkuji dnes jsem si připomněla své dětstství
ová
- Citovat
- Upravit
25.8.13 19:22
Básničku Krakonošův dar mi vždycky říkávala babička. Neustále s velkou nostalgií vzpomíná, jak si ji vždy četla z čítanky (nejspíš z Měšťanky). Knížka se bohužel nedochovala a já bych ji moc ráda sehnala. Jen nevím, jak se jmenovala ani který autor ji poskládal. Pokud byste si někdo vzpomněl na sebemenší detail, podle kterého bych knížku dokázala sehnat, prosím, napište. Budu vděčná za jakoukoli informaci. Děkuji moc, Lucie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
