Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@j.a.n.i1 píše: Více
Ano, to je na zvážení každého. Já s rizikem DS 1:200 nešla na odběr s rizikem 1:100. Raději si zaplatila test s jistotou 99% a důkladný ultrazvuk.
@Dadda8 píše: Více
Jo, takže tim testem se z 1:200 dostanes na 1:100, to se vyplatí…
@884135 píše: Více
U mě se m.Down prokázal při mnohem menším riziku. Ono to postižení není jen imaginární, občas si toho černýho Petra někdo vylosuje. A je na zvážení každýho, jak se k tomu postaví. Drtivá většina ztrát po amniocentéze je díky nedodržení klidovýho režimu a skutečnýmu postižení, kdy je stejně potrat na spadnutí. A upřímně, na kecy - já znám někoho - jsem už alergická. Ano, “každý zná někoho”, ale nikdy jsem reálně nenarazila na toho někoho skutečnýho. A že jsem si takových chytráků, co mě měli potřebu poučovat potkala dost….
@Takco píše: Více
Ne. 99% a 1:100 je to samý. Takže za patnáct tisíc si riziko postižení nepatrně snížíš. Tak to je super investice. A to všechno jen na pár syndromů, přitom postižení může být jinde.
Taky jsem kdysi před 34 lety byla v 39 letech na plodovce-riziko právě kvůli věku-neboj se toho, nic to není a ta jistota, že mimi je v pořádku, za to stojí…!!! Riziko potratu je mizivé…!
@j.a.n.i1 píše: Více
Já jsem na 99% věděla, že miminko DS nemá. Plus další detailní ultrazvuk. Za mě pořád lepší, než o to zdravé miminko přijít. Ten případ jsem bohužel měla ve svém okolí.
@Dadda8 píše: Více
Asi taky zalezi, jak dlouho se kdo snazi
ja pri 1. screeningu jeste tehotenstvi vlastne nevnimala, k plodu jsem zadny vztah nemela, a nez riskovat postizeni, klidne bych o nej prisla ![]()
@Dadda8 píše: Více
Ano a to, zes to na 99% věděla, je jinak receno tech 1:100, takže vlastně nic nevíš, když předchozí riziko bylo 1:200…
A za me tedy lepší jit v 15 tydnu na zakrok, ktery nic 99% nezpůsobí, nez mit dite s genetickym postizenim.
@j.a.n.i1 píše: Více
No a za mě ne, každý má za sebou nějakou zkušenost a proto máme možnost volby.
Hlavně spousta žen nechápe, že všechna tato vyšetření jsou jen výpočty rizik. Jistotu dá jen plodovka, a to jen na v podstatě mizivé procento genetických vad. Těch je tolik a někdy se ani nepřijde na to, co dítěti je. Narození zdravého dítěte je pořád zázrak, nikoliv samozřejmost. Každopádně by měla být větší osvěta mezi budoucími rodičkami.
@fleret píše: Více
No, my co bysme volili odber klku to chapeme… A pokud vyjde zvysene riziko na jednu ze zjistitelnych, tak mi prijde rozumné ji vyvratit.
Ono riziko, že se něco stane při odběru klků a riziko, že vyjde falešně negativní NIPT je zhruba srovnatelné. Obojí je pod 1% a obojí je nad 0.1%, různé zdroje uvádějí různá čísla. (Např. u testu, NIPT, na kterém jsem byla já, byla uvedená záchytnost 99.7%. ) To, že někdo nepotkal nikoho, kdo následkem komplikací po odběru klků přišel o plod, to je teda argument jak řemen ![]()
Takže je důležité si rozmyslet, jestli je pro mě přijatelnější riziko, zda se přijde o zdravý plod nebo zda se narodí dítě s nějakým syndromem, (ještě s tím, že zdravé dítě stejně nikdo nikdy nezaručí - nejde jen o syndromy.)
Pro mě třeba by byla horší varianta přijít následkem invazivního výkonu o zdravý plod. (Na druhou stranu, když by to riziko vyšlo z prvotrim. screeningu hodně vysoké - tak bych na ten odběr šla.)