Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodina nebo láska? Nevím, jak dál :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
káťa
15.12.12 14:33
No, a je nutné o tom rodičům říkat?
Nevím, jak přesně probíhá soudní „domácí vězení“, ale pokud bych nemusela, asi bych to neoznamovala…
- Citovat
- Upravit
15.12.12 14:34
A znají se s ním rodiče osobně? Třeba, kdyby ho poznali, že není jen rváč, tak by ho snáz přijali. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
15.12.12 14:35
Jinak přítel je vůl-ale to ví asi i sám. Přece když vím, že mám podmínku za rvačku, tak se k žádné další nenechám vyprovokovat - a pokud jsem tak labilní, že nechám, tak nechodím na taková místa, kde to k tomu vybízí 
Ale to je mimo téma-k tobě, jak jsem psala výše…
- Citovat
- Upravit
15.12.12 14:37
@Anonymní píše:
Ahoj holky, omlouvám se za anonymitu ale nechci aby mě někdo poznal. Dostala jsem se do takové zvláštní situace a už nevím co mám dělat, jsem zoufalá, nešťastná, trápím se…
Mám 3 roky přítele. V minulosti se asi 2× popral na diskotéce a nakonec to skončilo tak, že dostal podmínku. Jasně, nechci ho obhajovat že nic neudělal, udělal a on to sám moc dobře ví, mrzí ho to. Moje rodina (rodiče a sourozenec) byli hrozně naštvaní, nechtěli mě za ním pouštět, zakazovali mi ho, prý co si o nás lidé pomyslí, s kým se to jejich dcera tahá, taková ostuda. Asi půl roku jsem prožívala doma peklo, ale přítele miluji, jsem s ním šťastná, je na mě hodný, pozorný, udělal by pro mě snad vše. Asi před půl rokem byl zase na diskotéce, byl tam jeden kluk, se kterým se nemají rádi. Nejdřív si z ničeho nic začali nadávat (nevím kdo začal) a nakonec se zase poprali. Přítel byl pomlácený hodně, krev, modřiny atd… Ten druhý měl jen pár škrábanců. No nicméně chtěl jít přítel na policii podat na něj trestní oznámení, ale když tam přišel, oznámili mu, že na něj trestní oznámení podal ten druhý kluk… Nedávno proběhl soud, on dostal podmínku a přítel, protože už podmínku měl, dostal domácí vězení na půl roku. Trápí se tím a já také. Ale teď jen nevím jak to říct doma, zase budu mít peklo a nebudu moct za ním, nebudu moct ani nikam jinam protože mi ani doma neuvěří když řeknu, že jdu za kamarádkou. Když si představím co mě čeká, jak na mě zase budou každý den křičet, dělat mi scény…
Přítele se opravdu vzdát nechci, miluji ho, není to žádný hajzl, tyhle věci se prostě staly a už se to nedá vrátit. Spousta chlapů se prostě někdy porve, tady se prostě stalo to, že dotyčný hned zavolal policii.
Vím že se vás tady najde spousta, kteří mi budou říkat jak jsem blbá že s ním jsem, že je to zlý člověk, ale ať mi věříte nebo ne, není tomu tak. Chtěla bych jen slyšet radu, jak to doma podat aby to aspoň trochu vzali, aby mi zase nedělali hrozné zle, aby mě i trochu pochopili. Mám hrozný strach, nechci o něj přijít ale zároveň ani nechci mít rozbroje domaJinak je mi 21 let, příteli 23, pracuje.
myslím že bych jim řekla že každý v životě udělá chybu, jsme jen lidi, a to neznamená že tím bude trpět celý život. Lidé dělají horší věci, než že se poperou, navíc věkem se člověk mění a vyvaruje se chyb, a já myslím že už se poučil. Za mě,,láska,,! 
a navíc tovji rodiče nikdy v životě neudělali chybu??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.12.12 14:43
@káťa píše:
No, a je nutné o tom rodičům říkat?
Nevím, jak přesně probíhá soudní „domácí vězení“, ale pokud bych nemusela, asi bych to neoznamovala…
Neříkat jim to je blbý nápad, protože jsem měla hrozný strach jim říct i o té podmínce, tak jsem jim to neřekla a oni se to dozvěděli sami. Takže kdyby se dozvěděli i tohle, tak by byl ještě větší průser to, že jsem to tajila
- Citovat
- Upravit
15.12.12 14:50
Já mám takového švagra 
. Taky se popral, manžel ho odtahoval od dotyčného, bylo podáno trestní oznámení a bohužel se dotklo i nás. Oba dostali podmínku, ač si můj manžel ani nebouchl, říkal, že kdyby věděl, že v tom pojede taky, tak ho nechal, ať ho zmlátí víc, bratra samozřejmě nepotopil, takže má taky záznam. A někteří jedinci, když věděli, že má švagr podmínku, tak se ho cíleně snažili vyprovokovat a to fakt drsně. Nechodil nikam, aby náhodou se něco nesemlelo.
To, že se popral, ještě neznamená, že je špatný člověk. Někdy prostě se to stane. Rodičům bych to neříkala, není to nutné, záznam o tom není, takže si to nezjistí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:50
Dost dobře nechápu, jak ti rodiče můžou ve tvém věku něco zakazovat. Mám 20ti letou dceru a byť studuje a samozřejmě ji tím pádem víceméně živíme, tak si prostě nedokážu představit, že ji zakazujeme někam jít, s někým se stýkat. Je dospělá!
A jinak - manželův spolužák zamlada taky nešel pro ránu daleko, nebyla snad disca nebo zábava, kde by se neporval. Dneska je to 40ti letý zodpovědný otec rodiny a co vím, tak už ho jen tak něco nerozhází. Prostě z toho vyrostl.
Tak držím palce, ať z toho vyroste i ten tvůj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:51
Vzhledem k tomu, že ti je 21, tak máš snad nárok si život řídit sama, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:52
Rodičům to řekni jako fakt s tím, že ho miluješ a zůstaneš s ním a od nich nehodláš poslouchat jakýkoli negativní projev.
Chceš slyšet ještě názor k chování tvého přítele nebo vůbec nestojíš o to, aby to někdo komentoval?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:55
A tak já se na jednu stranu nedivím, že se to rodičům nelíbí. Taky se mi asi nebude líbit, pokud bude dcera chodit s bitkařem, ale samozřejmě zakazovat jí to nebudu, jen jí řeknu co si o tom myslím a budu doufat, že sama bude mít dost rozumu na to, aby vyhodnotila s kým je dobré se stýkat a s kým ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:57
Vždyť jsi dospělá, tak je snad tvá věc s kým se stýkáš a s kým ne, ne? Jako dle mě rodiče si spíš Tebe odtahujou od sebe, moje mamka to taky zjistila, když zakazovala sestře se stýkat s přítelen (taky není zrovna slušňák) ale s tím prostě nic rodič nenadělá, prostě bych jim vysvětlila co se stalo a pokud by měli kecy, tak bych se asi sebrala a šla… ale nevím jak to doma máš, jestli studuješ nebo už pracuješ…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:57
Kolik je ti let? Nedivím se rodičům, že se tě snaží chránit, i já bych dělala co bych mohla, abych svou dceru dostala od takovýho člověka pryč. Je skvělý, úžasný, parádní, milující a psychicky labilní neovládající se bouchač. Jen cvok se porve v podmínce za rvačku, tyhle namachrovaný týpky bych u svých dcer nerada viděla. Takže, pokud jsi doma a vyši tě živí a starají se, krapet, vlastně dost je chápu a neuděláš celkem nic, je asi fér jim to na rovinu říct, zkusit to zmírnit tím, žes nemusela, aleříkáš to, protože chceš jednat čestně. Pokud jsi plnoletá, nemají ti do toho co mluvit, pak by byla situace krapet jiná, ale nějak předpokládám, že jsi na nich závislá, tudíž moc možností nemáš. Přemýšlet měl pan úžasný než zase někoho zmlátil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.12 14:59
Počkej, 21let? Pak máš možnost, začít se starat o sebe, pracovat, najít si bydlení, osamostatnit se a prostě jako dospělá oznámit, že je to tvůj život, že si ho žiješ sama a že s ním prostě budeš a na nich je, aby to přijali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, omlouvám se za anonymitu ale nechci aby mě někdo poznal. Dostala jsem se do takové zvláštní situace a už nevím co mám dělat, jsem zoufalá, nešťastná, trápím se…
Jinak je mi 21 let, příteli 23, pracuje.
Mám 3 roky přítele. V minulosti se asi 2× popral na diskotéce a nakonec to skončilo tak, že dostal podmínku. Jasně, nechci ho obhajovat že nic neudělal, udělal a on to sám moc dobře ví, mrzí ho to. Moje rodina (rodiče a sourozenec) byli hrozně naštvaní, nechtěli mě za ním pouštět, zakazovali mi ho, prý co si o nás lidé pomyslí, s kým se to jejich dcera tahá, taková ostuda. Asi půl roku jsem prožívala doma peklo, ale přítele miluji, jsem s ním šťastná, je na mě hodný, pozorný, udělal by pro mě snad vše. Asi před půl rokem byl zase na diskotéce, byl tam jeden kluk, se kterým se nemají rádi. Nejdřív si z ničeho nic začali nadávat (nevím kdo začal) a nakonec se zase poprali. Přítel byl pomlácený hodně, krev, modřiny atd… Ten druhý měl jen pár škrábanců. No nicméně chtěl jít přítel na policii podat na něj trestní oznámení, ale když tam přišel, oznámili mu, že na něj trestní oznámení podal ten druhý kluk… Nedávno proběhl soud, on dostal podmínku a přítel, protože už podmínku měl, dostal domácí vězení na půl roku. Trápí se tím a já také. Ale teď jen nevím jak to říct doma, zase budu mít peklo a nebudu moct za ním, nebudu moct ani nikam jinam protože mi ani doma neuvěří když řeknu, že jdu za kamarádkou. Když si představím co mě čeká, jak na mě zase budou každý den křičet, dělat mi scény…
Přítele se opravdu vzdát nechci, miluji ho, není to žádný hajzl, tyhle věci se prostě staly a už se to nedá vrátit. Spousta chlapů se prostě někdy porve, tady se prostě stalo to, že dotyčný hned zavolal policii.
Vím že se vás tady najde spousta, kteří mi budou říkat jak jsem blbá že s ním jsem, že je to zlý člověk, ale ať mi věříte nebo ne, není tomu tak. Chtěla bych jen slyšet radu, jak to doma podat aby to aspoň trochu vzali, aby mi zase nedělali hrozné zle, aby mě i trochu pochopili. Mám hrozný strach, nechci o něj přijít ale zároveň ani nechci mít rozbroje doma