Rozdílný pohled na výchovu

13
15.3.21 09:57

Rozdílný pohled na výchovu

Zdravím přítomné dámy, maminky, diskutující, předně chci podotknout, že jsem chlap, 47 let. Před nedávnem jsme začali společně bydlet s přítelkyní (36 let) a jejím synem (7 let). Sám mám dceru (16 let) z prvního manželství, ale k nám chodí jen na víkendy a více méně už je samostatná. S přítelkyní se milujeme a máme krásný vztah, ale problém začíná s jejím synem. Je poměrně hodně věcí, které se mi nelíbí a začínám na ně být až alergický. Proto bych se chtěl poradit a znát Vaše názory, možná jsem jen zbytečně přísný a kritický. Ale u dítěte, které mělo 7 let, chodí do první třídy (tedy teď víc nechodí) už mi přijdou některé věci minimálně na hraně a měly by se řešit. Synovi od přítelkyně budu říkat syn ať je to jednodušší. Syn je na přítelkyni neskutečně závislý, nehne se od ní na krok. Musí s ním chodit na záchod (i za světla, za tmy bych i pochopil), na malou i na velkou. Pokud jde ona na záchod, syn jde s ní a sedí u ní. Nemůžeme zajít sami ani na zahradu, posledně jsme šli jen ostříhat větve do vázy a syn nás musel vidět aspoň přes okno a pořád nám mával. Chodí se spolu koupat (spolu ve vaně), syn vyžaduje neustálou pozornost, neumí se sám zabavit a zůstat na pár minut sám. O půl osmé večer se seberou a jdu k sobě do pokoje kde si ještě pohrají a pak jdou spolu spát. Na dotaz proč pak za mnou nepřijde je jasná odpověď že syn nemůže zůstat sám. Sám se nevysmrká, maso k obědu nenakrájí, vše udělá maminka. Na slova mamko pojď, Smrkat, Mamko pít atd. bez poprosení už jsem vyloženě háklivý. Slovník přítelkyně jako pojď se natutkat (napít), co chceš na večeřičku tomu asi nepřidávají. Pořád na ní visí, pořád se mazlí, sahá ji na prsa a do rozkroku. Když jsou spolu třeba v nákupním centru, chodí spolu na dámské záchody. Když už i přítelkyni rupnou nervy a seřve ho, je to stylem, ale to nesmíš Davídečku. Pak si, ale svůj výlev vyčítá, že byla moc přísná. Když jen naznačím že je něco divné, tak přítelkyně jedná podrážděně, že mám velké nároky a dělám z něj dospělého a že ona byla taky taková. Nechci o ní přijít, ale mluvit se prostě o tom nedá. Co si o tom myslíte vy? Je něco špatně nebo jsem opravdu já jinak vychovaný a z kluka nechci mít slečinku? Ještě abych úplně nekřivdil, syn je v pohodě, není to nějaký usrtašeneček na první pohled, který by seděl jen v koutě. Když třeba prohraje v kartách, dokáže být pěkně ostrý a znepříjemnit celé odpoledne. Hezký den všem…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7872
15.3.21 10:03
@MOV73 píše:
Zdravím přítomné dámy, maminky, diskutující, předně chci podotknout, že jsem chlap, 47 let. Před nedávnem jsme začali společně bydlet s přítelkyní (36 let) a jejím synem (7 let). Sám mám dceru (16 let) z prvního manželství, ale k nám chodí jen na víkendy a více méně už je samostatná. S přítelkyní se milujeme a máme krásný vztah, ale problém začíná s jejím synem. Je poměrně hodně věcí, které se mi nelíbí a začínám na ně být až alergický. Proto bych se chtěl poradit a znát Vaše názory, možná jsem jen zbytečně přísný a kritický. Ale u dítěte, které mělo 7 let, chodí do první třídy (tedy teď víc nechodí) už mi přijdou některé věci minimálně na hraně a měly by se řešit. Synovi od přítelkyně budu říkat syn ať je to jednodušší. Syn je na přítelkyni neskutečně závislý, nehne se od ní na krok. Musí s ním chodit na záchod (i za světla, za tmy bych i pochopil), na malou i na velkou. Pokud jde ona na záchod, syn jde s ní a sedí u ní. Nemůžeme zajít sami ani na zahradu, posledně jsme šli jen ostříhat větve do vázy a syn nás musel vidět aspoň přes okno a pořád nám mával. Chodí se spolu koupat (spolu ve vaně), syn vyžaduje neustálou pozornost, neumí se sám zabavit a zůstat na pár minut sám. O půl osmé večer se seberou a jdu k sobě do pokoje kde si ještě pohrají a pak jdou spolu spát. Na dotaz proč pak za mnou nepřijde je jasná odpověď že syn nemůže zůstat sám. Sám se nevysmrká, maso k obědu nenakrájí, vše udělá maminka. Na slova mamko pojď, Smrkat, Mamko pít atd. bez poprosení už jsem vyloženě háklivý. Slovník přítelkyně jako pojď se natutkat (napít), co chceš na večeřičku tomu asi nepřidávají. Pořád na ní visí, pořád se mazlí, sahá ji na prsa a do rozkroku. Když jsou spolu třeba v nákupním centru, chodí spolu na dámské záchody. Když už i přítelkyni rupnou nervy a seřve ho, je to stylem, ale to nesmíš Davídečku. Pak si, ale svůj výlev vyčítá, že byla moc přísná. Když jen naznačím že je něco divné, tak přítelkyně jedná podrážděně, že mám velké nároky a dělám z něj dospělého a že ona byla taky taková. Nechci o ní přijít, ale mluvit se prostě o tom nedá. Co si o tom myslíte vy? Je něco špatně nebo jsem opravdu já jinak vychovaný a z kluka nechci mít slečinku? Ještě abych úplně nekřivdil, syn je v pohodě, není to nějaký usrtašeneček na první pohled, který by seděl jen v koutě. Když třeba prohraje v kartách, dokáže být pěkně ostrý a znepříjemnit celé odpoledne. Hezký den všem…

7 let dítě jí sahá na prsa a do rozkroku?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
68666
15.3.21 10:03

NO, já mám přístup k výchově jiný, ale není to tvůj syn. Myslím, že na výchovu a dohodu na výchově jsou dva rodiče až až a když do toho začně vnášet svá moudra ještě někdo třetí, je to doslova pohroma. Takže, rozhodující je jeho matka. Pokud chce něco měnit, tvé názory na výchovu jsou pro ní důležité, tak není problém, prostě se o tom pobavte, daj jí své postřehy, pohled. Pokud to chce řešit po svém, tak se nepasuj do role spasitele dítěte a nech to být. Řeš jen to, co přímo ovlivňuje tebe, vymez se vůči tpmu, aby po tobě chtěla ona nebo syn se toho kolotoče kolem něj účastnit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16137
15.3.21 10:05

No začněme tím, že nemáš autoamtický nárok požadovat aby se dítě tvé přítelkyně chovalo tak jak chceš ty.

Další zádrhel je v tom, že pokud ty své přítelkyni vyčítáš, že se její syn chová tak, že se ti to nelíbí a ještě jsi u toho vzteklý, tak ona to slyší jako „ty blbá krávo, ani toho kluka neumíš vycovat, jsi špatná matka“. I když to tak asi nemyslíš.

Pokud chceš vstupovat do výchovného procesu, tak se na to především potřebujete v klidu a konstruktivně dohodnout se svou partnerkou a nějak to naplánovat a průběžně ověřovat že tedy ty krokry co jste si vymysleli vedou k tomu co chcete a že to v rámci vaší nové rodiny funguje.

Jsi v úplně jiné pozici, než když si vychovával dceru. A evidetněn to moc nedáváš, protože z toho že ty z něčeho nejsi spokojen viníš malého kluka a holku která se snaží jak může ve složitých pomínkách. Zároveň v tom taky může hrát roli to, jak se k tobě choval tvůj otec - zejméa pokud tam někde bylo hodně vzteku a silou prosazované disciplíny - proto tě možná tak moc vytáčí, že ten malej kluk není tak bitej, jak si byl ty…

Nejsi otec, jsi třetí rodič.

pro začátek mrkni do téhle knížky

https://www.knihydobrovsky.cz/…ic-241821063

a taky sem https://www.kosmas.cz/…-porazenych/

Protože pokud se jen budeš vztekat a vyčítat - tak tvá přítelkyně dá přednost tomu, co zná - tedy samožě bez prudiče.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16137
15.3.21 10:06

@JancaS84 no kdo ví jak to bude v realitě oproti tomu, jak si to vysvětluje chlap který nevidí vztekem, neb žárlí na malého kluka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4641
15.3.21 10:10
@MOV73 píše:
Zdravím přítomné dámy, maminky, diskutující, předně chci podotknout, že jsem chlap, 47 let. Před nedávnem jsme začali společně bydlet s přítelkyní (36 let) a jejím synem (7 let). Sám mám dceru (16 let) z prvního manželství, ale k nám chodí jen na víkendy a více méně už je samostatná. S přítelkyní se milujeme a máme krásný vztah, ale problém začíná s jejím synem. Je poměrně hodně věcí, které se mi nelíbí a začínám na ně být až alergický. Proto bych se chtěl poradit a znát Vaše názory, možná jsem jen zbytečně přísný a kritický. Ale u dítěte, které mělo 7 let, chodí do první třídy (tedy teď víc nechodí) už mi přijdou některé věci minimálně na hraně a měly by se řešit. Synovi od přítelkyně budu říkat syn ať je to jednodušší. Syn je na přítelkyni neskutečně závislý, nehne se od ní na krok. Musí s ním chodit na záchod (i za světla, za tmy bych i pochopil), na malou i na velkou. Pokud jde ona na záchod, syn jde s ní a sedí u ní. Nemůžeme zajít sami ani na zahradu, posledně jsme šli jen ostříhat větve do vázy a syn nás musel vidět aspoň přes okno a pořád nám mával. Chodí se spolu koupat (spolu ve vaně), syn vyžaduje neustálou pozornost, neumí se sám zabavit a zůstat na pár minut sám. O půl osmé večer se seberou a jdu k sobě do pokoje kde si ještě pohrají a pak jdou spolu spát. Na dotaz proč pak za mnou nepřijde je jasná odpověď že syn nemůže zůstat sám. Sám se nevysmrká, maso k obědu nenakrájí, vše udělá maminka. Na slova mamko pojď, Smrkat, Mamko pít atd. bez poprosení už jsem vyloženě háklivý. Slovník přítelkyně jako pojď se natutkat (napít), co chceš na večeřičku tomu asi nepřidávají. Pořád na ní visí, pořád se mazlí, sahá ji na prsa a do rozkroku. Když jsou spolu třeba v nákupním centru, chodí spolu na dámské záchody. Když už i přítelkyni rupnou nervy a seřve ho, je to stylem, ale to nesmíš Davídečku. Pak si, ale svůj výlev vyčítá, že byla moc přísná. Když jen naznačím že je něco divné, tak přítelkyně jedná podrážděně, že mám velké nároky a dělám z něj dospělého a že ona byla taky taková. Nechci o ní přijít, ale mluvit se prostě o tom nedá. Co si o tom myslíte vy? Je něco špatně nebo jsem opravdu já jinak vychovaný a z kluka nechci mít slečinku? Ještě abych úplně nekřivdil, syn je v pohodě, není to nějaký usrtašeneček na první pohled, který by seděl jen v koutě. Když třeba prohraje v kartách, dokáže být pěkně ostrý a znepříjemnit celé odpoledne. Hezký den všem…

No to snad ne..tak norma to rozhodně není, aby 7-leták mámě sahal na prsa atd..a to ostatní také ne. 7-leták na dánské záchody, chodí s ní na wc…to nedělají ani psychoši s psychiatrickou diagnozou. b Oba dva by měly navštívit psychologa a to co nejdříve.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13
15.3.21 10:11

Lama Lama: ano zatím to tak víceméně dělám, snažím se nezasahovat a koušu se do jazyka. Někdy si připadám jen jako na návštěvě. Ale díky za názor.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4641
15.3.21 10:11
@Ou píše:
@JancaS84 no kdo ví jak to bude v realitě oproti tomu, jak si to vysvětluje chlap který nevidí vztekem, neb žárlí na malého kluka.

Tak žárlit na malého kluka a věci uvedené výše jsou hodně mimo.. 8o 8o

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3350
15.3.21 10:13

Je úplně jedno, kdo z vás má „pravdu“. Pokud se ti nelíbí styl výchovy tvé partnerky a ona to vidí jako v pořádku, jediné řešení je rozchod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13
15.3.21 10:19

Opravdu nejsem vzteklý, do toho mám hodně daleko, ani nevyčítám, jen občas poukážu na něco co se mi nelíbí. Za Vámi jsem přišel se o to jen podělit, poslechnout si jen nezaujatý názor, kterého si vážím. Zatím si spíš připadám, že jsem na vině spíš já a že mi nepřísluší to řešit. COž chápu, opravdu nejsem rodič, pouze partner.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16271
15.3.21 10:20

Já teda myslím, že to dost přibarvuješ. Nevěřím, že 7mi letý kluk sahá mámě na prsa a do rozkroku a sedí s ní na WC, když vykonává potřebu (co takhle, když má zrovna MS?) :poblion: To, že jsou na sobě závislí pravděpodobně způsobil rozchod/rozvod. Jestli ti jejich blízký vztah vadí, stejně ti nezbyde než vztah ukončit. Všechny ostatní pokusy o „výchovu“ skončí stoprocentně hádkou a nejspíš stejně dřív nebo později rozchodem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
397
15.3.21 10:22

Tak to je síla, tvá přítelkyně by se měla velice rychle probrat a začít výchovu vést jinak! Jestli to dokáže, je věc další :/
EDIT: nicméně je to její boj, ty pravděpodobně nic moc nezmůžeš :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16271
15.3.21 10:30

Mimochodem, tohle nemá s výchovou nic společného. Pokud nelžeš či nepřibarvuješ, tak by kluk spíš potřeboval psychologa, než rozdílný způsob výchovy. Opět něco, co absolutně není ve tvé kompetenci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
13
15.3.21 10:32

Unuděná: nevidím důvod lhát, co bych z toho měl? Abych mohl znát názory, musím říct co vidím. Pokud bych si něco vymyslel a vy na to reagovaly, nedostala by se mi ta správná odpověď.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3717
15.3.21 10:38
@MOV73 píše:
Zdravím přítomné dámy, maminky, diskutující, předně chci podotknout, že jsem chlap, 47 let. Před nedávnem jsme začali společně bydlet s přítelkyní (36 let) a jejím synem (7 let). Sám mám dceru (16 let) z prvního manželství, ale k nám chodí jen na víkendy a více méně už je samostatná. S přítelkyní se milujeme a máme krásný vztah, ale problém začíná s jejím synem. Je poměrně hodně věcí, které se mi nelíbí a začínám na ně být až alergický. Proto bych se chtěl poradit a znát Vaše názory, možná jsem jen zbytečně přísný a kritický. Ale u dítěte, které mělo 7 let, chodí do první třídy (tedy teď víc nechodí) už mi přijdou některé věci minimálně na hraně a měly by se řešit. Synovi od přítelkyně budu říkat syn ať je to jednodušší. Syn je na přítelkyni neskutečně závislý, nehne se od ní na krok. Musí s ním chodit na záchod (i za světla, za tmy bych i pochopil), na malou i na velkou. Pokud jde ona na záchod, syn jde s ní a sedí u ní. Nemůžeme zajít sami ani na zahradu, posledně jsme šli jen ostříhat větve do vázy a syn nás musel vidět aspoň přes okno a pořád nám mával. Chodí se spolu koupat (spolu ve vaně), syn vyžaduje neustálou pozornost, neumí se sám zabavit a zůstat na pár minut sám. O půl osmé večer se seberou a jdu k sobě do pokoje kde si ještě pohrají a pak jdou spolu spát. Na dotaz proč pak za mnou nepřijde je jasná odpověď že syn nemůže zůstat sám. Sám se nevysmrká, maso k obědu nenakrájí, vše udělá maminka. Na slova mamko pojď, Smrkat, Mamko pít atd. bez poprosení už jsem vyloženě háklivý. Slovník přítelkyně jako pojď se natutkat (napít), co chceš na večeřičku tomu asi nepřidávají. Pořád na ní visí, pořád se mazlí, sahá ji na prsa a do rozkroku. Když jsou spolu třeba v nákupním centru, chodí spolu na dámské záchody. Když už i přítelkyni rupnou nervy a seřve ho, je to stylem, ale to nesmíš Davídečku. Pak si, ale svůj výlev vyčítá, že byla moc přísná. Když jen naznačím že je něco divné, tak přítelkyně jedná podrážděně, že mám velké nároky a dělám z něj dospělého a že ona byla taky taková. Nechci o ní přijít, ale mluvit se prostě o tom nedá. Co si o tom myslíte vy? Je něco špatně nebo jsem opravdu já jinak vychovaný a z kluka nechci mít slečinku? Ještě abych úplně nekřivdil, syn je v pohodě, není to nějaký usrtašeneček na první pohled, který by seděl jen v koutě. Když třeba prohraje v kartách, dokáže být pěkně ostrý a znepříjemnit celé odpoledne. Hezký den všem…

Jsou jen dvě možnosti, buď jsi troll, nebo je tvoje žena magor

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat