Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No a já jsme tady nedávno dostala kartáč když jsme napsala že bych k dětem cizího chlapa nenastehovala. Ale zas na druhou stranu s takovým bych ani nebyla.
Takže si obnovitelko diskuse promysli co je pro tebe přesnější jestli dcery, klid a pohoda v domácnosti nebo neschopnej chlap.
Napíšu k těm holkám - je asi jasné, proč se nepřizná, že jo? Protože ví, že bude vyhubovaná. Říká se tomu ztráta důvěry. Raději ti zalže, i když je jasné, že to udělala ona. Já to v jejich věku dělala taky. Třeba to hraní na PC místo úklidu - prostě příště suše oznam, že si povinnosti nesplnila a že má přestat hrát a jít uklízet (vůbec neřeš, že ti lhala). Lhaní dětí rodičům je totiž vizitka důvěry dětí rodičům. A tvoje vizitka není nic moc.
Nevlastní syn - ty nemáš právo cokoli mu nařizovat. To má dělat otec. On to má na salámu, jeho problém. Stejně jako tvůj přítel nemá právo vychovávat tvoje dcery. To je tvoje práce.
Já si nemyslím, že je to rozmazlenost. Myslím si, že je to reakce na váš vztah. Jasně dávají najevo co si myslí a vy to prohlížíte. Namísto toho s nimi začít nějak mluvit se urážíte. Však dělaji to co vy.
S největší pravděpodobností vůbec nesouhlasí s životem jaký jste jim všichni 4 připravili.
Proč by se měli snažit když jsou stejně rodičům jedno
.
@Anonymní píše: Více
Tak to me jako člověka, co žije v patchworku 10 let, dost vyděsilo.
Hele, začni tím, ze se nadechnes, poodstoupis o krok a pokusís se na věc podívat i očima tveho nevlastniho syna, tveho partnera a tvých deti.
Moc se vam to nepovedlo, ze? Ty se v tom necítíš dobre a když se jen trochu zamyslíš, tak spokojený neni nikdo.
Nevlastní syn k vam téměř přestal jezdit, tvuj partner podleza vlastnímu diteti a tvoje mu lezou na nervy a tvoje deti tu buzeraci ze strany tveho pritele+dvojí metr, ktery uplatnujete, taky nebudou snášet nejlíp.
Začíná to u vas u dospělých. Jedná věc je ta, ze nebudu vychovavat nevlastní dite, to je věc jeho rodicu, ale pokud se mnou pobyva v jednom prostoru, budu klidne vymáhat dodržování domluvenych pravidel. Domluvili jste si pravidla? Nebo si s partnerem vzajemne nasazujete na svoje děti a upřednostňujete ty svoje?
Zkuste se nad tím zamyslet, jinak syn uz neprijete a holky z tohohle bizáru vezmou dráhu, jen co to půjde.
Obě dvě krajnosti – přílišná volnost a přehnaná přísnost – mohou dítě poškodit. Příliš rozmazlované dítě se učí, že všechno mu patří, a netuší cenu věcí ani odpovědnost. Naopak zanedbávané dítě se cítí bezcenné, osamělé a hledá pozornost nevhodnými způsoby. Rovnováha mezi podporou a hranicemi je klíčová pro zdravý rozvoj, sebedůvěru a schopnost dítěte fungovat v sociálních vztazích.