Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Samotářské maminky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
14.11.22 22:33
Samotářské maminky
Ahoj, hledám maminky samotářky💐 Snad nejsem jediná, ze které se s dětmi na bedrech stal asociál 😊 Kdysi dávno jsem bývala docela společenská, i když tu samotu jsem měla vlastně vždycky nejradši… Teď co jsem máma, kdy nemůžu být sama ani kdybych chtěla, si přijdu občas jako vyvrhel společnosti… Nejsem a nikdy jsem nebyla ten typ co se snadno seznámí a ba dokonce si i přátelství udrží. Nějak mi to nikdy nešlo 🤷🏼♀️. Jestli si chceš pokecat, jak na prdlačku den nebo naopak úžasnej si měla, jsem s tím 📝
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.11.22 22:55
Sorry, ale jsem asociálka samotářka, takže si s nikým psát nechci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.11.22 23:16
Necítím se být povahou samotarka ale většinou asi samotářská jsem 
proti sve vůli a nevim jestli vlastní chybou?
Vidam se s maminama stejně starych dětí na hřišti, normálně pokecáme, obcas se navstivime u sebe doma, ale nejsou to nijak četné navstevy ani přátelství na život a na smrt. S dalsima " kamarádkama" si spis jen pisu nebo volam protože bydlí daleko.
Mam si s kým pokecat, ale ne si s kým vyjit na kafe ( v případě ze bych si zařídila hlídání). Chybí mi opravdova kamarádka. Netuším ale kde a jak ji najít… Nebo je takové to přátelstvi nej kamaradek jen v tv seriálech?
- Citovat
- Upravit
15.11.22 00:00
@Anonymní píše:
Necítím se být povahou samotarka ale většinou asi samotářská jsem
Vidam se s maminama stejně starych dětí na hřišti, normálně pokecáme, obcas se navstivime u sebe doma, ale nejsou to nijak četné navstevy ani přátelství na život a na smrt. S dalsima " kamarádkama" si spis jen pisu nebo volam protože bydlí daleko.
Mam si s kým pokecat, ale ne si s kým vyjit na kafe ( v případě ze bych si zařídila hlídání). Chybí mi opravdova kamarádka. Netuším ale kde a jak ji najít… Nebo je takové to přátelstvi nej kamaradek jen v tv seriálech?
A nemůžeš si ji udělat z nějaké kamarádky, kterou už máš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 00:02
@MemaEma píše:
Ahoj, hledám maminky samotářky💐 Snad nejsem jediná, ze které se s dětmi na bedrech stal asociál 😊 Kdysi dávno jsem bývala docela společenská, i když tu samotu jsem měla vlastně vždycky nejradši… Teď co jsem máma, kdy nemůžu být sama ani kdybych chtěla, si přijdu občas jako vyvrhel společnosti… Nejsem a nikdy jsem nebyla ten typ co se snadno seznámí a ba dokonce si i přátelství udrží. Nějak mi to nikdy nešlo 🤷🏼♀️. Jestli si chceš pokecat, jak na prdlačku den nebo naopak úžasnej si měla, jsem s tím 📝
Proč bys měla být vyvrhel společnosti 
? Prostě jsi introvert, to je normální…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 05:17
Byt introvert je skvělé, pokud se s tím člověk smíří. Nemusíš se přizpůsobovat, poslouchat pořád dokola kecy o jiných dětech, které tě zase až tak nezajímají, být tu pro děti, ne pro kolikrát falešné kámošky.
Má to prostě řadu pozitiv. Jen se nesmíš srovnávat s hrisťovymi hvězdami, které se hned kamarádi se všemi.
Užívej si ten čas, strašně to letí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 06:37
@MemaEma píše:
Ahoj, hledám maminky samotářky💐 Snad nejsem jediná, ze které se s dětmi na bedrech stal asociál 😊 Kdysi dávno jsem bývala docela společenská, i když tu samotu jsem měla vlastně vždycky nejradši… Teď co jsem máma, kdy nemůžu být sama ani kdybych chtěla, si přijdu občas jako vyvrhel společnosti… Nejsem a nikdy jsem nebyla ten typ co se snadno seznámí a ba dokonce si i přátelství udrží. Nějak mi to nikdy nešlo 🤷🏼♀️. Jestli si chceš pokecat, jak na prdlačku den nebo naopak úžasnej si měla, jsem s tím 📝
Ja jsem introvert a paradoxne me materstvi spis vrhlo mezi lidi. Byt treba x dni v kuse sama s detmi, to se mi stalo synonymem pekla, 2 dny a hrabe mi. Mela jsem 3-4 dobre kamaradky, pak jsme se prestehovali a bylo to slozite, seznamovat se moc neumim, ale pres ty deti to nejak jde.
Ale zase, obcas bych potrebovala byt uplne sama, i bez tech deti, a jako solo rodic je to tezke…a to mi obcas dobre hrabe taky. Protoze, jak mi hezky definovala kamaradka, introvert neni nutne uplne o tom, ze neumis byt s lidmi, to se da naucit, ale vybiji to baterky. Introvert je proste potrebuje dobit osamote, extroverta nabijeji ostatni lidi. A obcas mam ty baterky vybite, ze bych brecela…rwsp. obcas i brecim 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 06:57
Ja jsem taky samotář, lidi mi vůbec nechybí. Mám pár kamarádek, ale bydlí daleko takže si píšeme (docela často, většinou denně), ale osobní kontakt max párkrát do roka, letos sme se sešly 2× a možná to zvládneme ještě jednou na vánoce Já mám teda osypky i z nějakého kecani na hřišti, ve školce, na kroužku. Strašně mě to nebaví blábolit o blbostech a dětech, protože co jiného řešit s prakticky cizima maminama stejně starých dětí zejo 
Ale já to tak měla vždycky, radši než s partou kamarádů sem si zalezla doma s knížkou a čím jsem starší, tím víc mě lidi kolem spíš otravují 
Umím si představit, že se odstěhují někam na samotu a s dalsima lidma se uvidím jen občas při nákupu nebo návštěvě Dr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 07:26
@MemaEma pobyt v současném bydlišti způsobil, že jsou dny, kdy fakt mluvím jen s dvouletakem a kockama a zjistila jsem, že mi to vyhovuje mnohem víc, jak ruch velkoměsta kámoše a rodinu mám daleko, naštěstí existují apky jako mess atd
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 08:01
Asi nejsi tak moc samotarka, jak si myslis. Mě ani nenapadlo si hledat jine kamarádky maminky vlastně mě ostatní matky nezajímají a za devet let mateřství jsem se seznámila s jednou a i s tou se vidím jednou do roka a to mi bohate stačí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 08:03
@Kriss Tina píše:
Ja jsem taky samotář, lidi mi vůbec nechybí. Mám pár kamarádek, ale bydlí daleko takže si píšeme (docela často, většinou denně), ale osobní kontakt max párkrát do roka, letos sme se sešly 2× a možná to zvládneme ještě jednou na vánoce
Moje rec, lepší knížka než materske a dětské kroužky nebo kavárny. Navíc mě absolutně jako tema nebavi dětské nemoci, zuby, vývoj, skolka apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 09:06
Tak já jsem extrovert, energii nabijim mezi lidmi, ale ty děti ze mě vysosaji veskerou silu neco organizovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 09:22
Připadá mi, ze takových maminek je čím dal víc. Asi to udelal covid? 
Vrchol společenské konverzace je dobrý den, někde v herně, hřišti nebo v krouzku. Pak zrychlený úprk, ve tváři většiny zděšení, ze by nedejboze někdo chtěl navázat nějakou konverzaci. Lidi si drží odstup, bydlíme v ulici s řadovými domky, kde je hodně rodin s dětmi. Ale jak kdyby každý měl svůj soukromý svět, kam jiné nepouští. Pod nami je obrovský a krásný dětský park s hřišti, občas tu vidím nějakého souseda, sousedku, ale konverzace z toho není. Maximálně dětská interakce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 09:27
Četla jsem si co jste tu napsali a souhlasím s každou z vás… Asi divný, ale každý kousek mě to cítí jinak🤷🏼♀️ Je to už pár let co jsme se s manželem přestěhovali do jinýho města, státu, s prvním prckem, kterému bylo v té době pár měsíců. Řeč jsem uměla jen základy a i ty mi byly k ničemu. Starosti se stěhováním, zařizování, vyřizování, miminko a já sama taky nic moc (velké komplikace po porodu, dávala jsem se dohromady skoro rok) a i když jsem se při tom všem snažila udržet kontakty s „kamarádkami“ z předchozího města, tak po čase mi už na zprávy neodepisovali, pokusy o sraz taky nebyly opětovány a tak jsem zase přišla o už nevím kolikáté přátelství. U někoho mě to mrzí a i po letech si vzpomenu a vím, že na tom má taky svůj podíl… No, hecla jsem se a s prckem jsem vyrážela na hřiště, někdy tlačila kočárek doslova proti sobě. Seznámila jsem se s pár místníma maminkama a i přes moji hatla patla řeč, jsme se začali scházet 😊 Jenže rodičovská je tady kratší než v ČR a tak šla každá za chvíli zpátky do práce, pak postupně druhé děti, stěhování (ne naše) a už se vidíme tak 1× do roka max. Chvíli jsme byly na hřištích samy a pak se nám přiblížil nástup do školky. Já si našla práci a po dvou týdnech v ní zjistila, že konečně se nám povedlo a mám v bříšku druhé štěstí ❤️️ Bohužel druhé těhotenství nebylo snadné, první měsíce jsem musela ležet, abych malého udržela. Pak už jsem chtěla ležet, páč jsem byla furt unavená. V prvním těhotenství jsem to neměla a i když vím, že srovnávat se neda skoro nic, tak se tomu prostě nevyhnu 🤓 No druhý prcek je už pět měsíců s námi a já hrdinka si říkala, jak to vše zvládám🏆 No první tři měsíce jsem jela jak motorová myš a teď poslední dva měsíce se v tom plácám… Starší je opět marod, takže doma. Oba nespavci a já bohužel nedobrovolně s nima. Při tom všem kolem jsem začala přemýšlet, vzpomínat a zjistila, že stejně jako na maturitním plese, výletě, vánočním večírku a x jiných akcích, tu stojím sama. Teď už teda úplně ne sama, páč mám ty dvě naše lásky ❤️️❤️️ Ale snad mě chápete, jak to myslím. Bez někoho, s kým bych si mohla pokecat nebo i v tichu posedět u čtení knížky. Mít s kým ten svůj zmatek kolem sebe sdílet a být tu i pro tu druhou. Být prostě chtěná. Ten pocit jsem párkrát zažila a byl fajn☺️️ Nemusím se bavit furt jen o dětech a všem kolem toho, ale tady si jinak moc nepokecám. Moje slovní zásoba v obou jazycích se smrkla snad už jen na tohle téma a sama sobě přijdu jako ohraná deska. Takže byť samotářka, tak mám pocit vyvrhela. Byť mi to tak na jednu stranu vyhovuje být sama, tak mi ta společnost schází. Zmatené, já vím 🥴
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
