Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Malvern Výchova bez poražených?
Přidejte zkušenost s Malvern Výchova b...Tahle vyčerpaná jsem ze své nepoddajné, neurotické, vzdorující a tvrdohlavé tříleté dcery také. Manžel se úplně vypíná, nebo chodí domů, až když dcera spí.
Takže klid, jsou i takovéto komplikované děti a bude jich zřejmě dost.
Také selhávám a při některých jejích záchvatech mi zrovna ujede ruka. Kříčím zřídka a klepu se, že to bude gradovat s věkem ![]()
Tyhle knihy jsou k ničemu, dělají z matek roboty a dětí spratky.
Konecne maminka, co se toho neboji.. ![]()
@lomika píše:
Tahle vyčerpaná jsem ze své nepoddajné, neurotické, vzdorující a tvrdohlavé tříleté dcery také. Manžel se úplně vypíná, nebo chodí domů, až když dcera spí.Takže klid, jsou i takovéto komplikované děti a bude jich zřejmě dost.
Také selhávám a při některých jejích záchvatech mi zrovna ujede ruka. Kříčím zřídka a klepu se, že to bude gradovat s věkem
Zcela uprime rikam, ze si tohle maminky delaji sami. Na deti nemuzete proste byt porad hodny jako na andilky. Kouknete se dneska, ty deti jsou cim dal blbejsi a cim dal vetsi spratci. A to dela vychova, nic jinyho… Takze se seberte, nesesypte se z toho a kaslete na nejaky radoby odborny knizky o vychove tretiho tisicileti. Ono lidi jsou porad stejny v zakladu jako pred tisicem let. Jenom ta technika pokrocila… ![]()
@Anonymní píše:
Já Ti neporadím, jen Ti chci napsat, že v tom nejsi sama. Máme děti 3,5 a 1,5 let a zrovna dneska jsem se nad sebou zamýšlela, jestli jsem toto chtěla, co na sobě změnit. Náš starší je dle popisu dost podobného ražení jak tvoje čtyřletá. Jsem z nich často na nervy, snažím se na ně nekřičet, neplácat. vymýšlím různé aktivity, bohužel bych se musela rozkrájet, abych se zavděčila oběma a mohla se jim plně věnovat. Není den, kdy bych se netěšila na to, až půjdou spát. Kolikrát pak brečím, jak to nezvládám.
Přitom se snažím věnovat i sobě, 1× týdně chodím cvičit a občas zajdu za kámoškama na kafe apod. Ale není to ono, jsem vyčerpaná, celý den unavená, právě už taky zvažuji nějakého psychologa-pro sebe.
Asi máme opravdu dost podobné pocity. Já jsem zase nedávno úplně vážně uvažovala nad tím, že kdybych se měla znovu rozhodovat o svém životě, udělala bych to jinak: děti bych začala plodit dřív a pěkně s pořádnými rozestupy, aspoň 7 let od sebe, abych měla čas a energii na každého zvlášť. Ono pokud jsou ty děti zdravé a bezproblémové, tak je to prima. Ale když začne nějaký zdravotní problém u jednoho, člověk se mu musí víc věnovat, ostatní to nelibě nesou a člověk má akorát špatné svědomí, že nenaděluje všem dětem toho času stejně, i když se snaží strašně moc. No, vyčerpávající boj. Musíme se s tím porvat.
Zakladatelka
@kacz píše:
@Majk.w asi tak. I maminka se může zlobit, i maminka může křičet, když se děti chovají špatně. A děti by měly vědět, jak se chovat, aby ji nerozzlobily.Nemusíš ji hned bít, stačí ze začátku třeba poslat na hanbu a nehne se odtud, dokud si pro ni nepřijdeš.
Tyhle knihy jsou k ničemu, dělají z matek roboty a dětí spratky.
tak to nemohu souhlasit. já robot nejsem a tak nějak to zatím vypadá, že moje děti spratci nejsou
spíš máme doma pohodu ![]()
@TerčaVarča píše:
tak to nemohu souhlasit. já robot nejsem a tak nějak to zatím vypadá, že moje děti spratci nejsouspíš máme doma pohodu
Tak to je ruzny kus od kusu…
Nekde to samozrejme fungovat muze, ale tam kde to nezabira je podle me serezani na miste…
@Majk.w píše:
Zcela uprime rikam, ze si tohle maminky delaji sami. Na deti nemuzete proste byt porad hodny jako na andilky. Kouknete se dneska, ty deti jsou cim dal blbejsi a cim dal vetsi spratci. A to dela vychova, nic jinyho… Takze se seberte, nesesypte se z toho a kaslete na nejaky radoby odborny knizky o vychove tretiho tisicileti. Ono lidi jsou porad stejny v zakladu jako pred tisicem let. Jenom ta technika pokrocila…
Ale mluvíme o dvou rozdílných věcech. Já nejsem apriori proti tělesným trestům, taky nechci, aby mi děti rostly jako dříví v lese. Když zlobí a opravdu si zaslouží, tak dostanou a nedělá mi to problém. Problém mi dělá to, že někdy dcera dostane podle mě neoprávněně, že mi prostě jen bouchnnou saze. A to považuju za selhání, s tím chci bojovat. To jí podle mě ubližuje, a to nechci, to mě mrzí a mám ze sebe špatný pocit.
Zakladatelka
@Anonymní píše:
Ale mluvíme o dvou rozdílných věcech. Já nejsem apriori proti tělesným trestům, taky nechci, aby mi děti rostly jako dříví v lese. Když zlobí a opravdu si zaslouží, tak dostanou a nedělá mi to problém. Problém mi dělá to, že někdy dcera dostane podle mě neoprávněně, že mi prostě jen bouchnnou saze. A to považuju za selhání, s tím chci bojovat. To jí podle mě ubližuje, a to nechci, to mě mrzí a mám ze sebe špatný pocit.
Zakladatelka
Tak se nauc meditovat… ![]()
@TerčaVarča no tak nesouhlas, já jsem to spíš psala pro zakladatelku, která zjevně doplácí na svůj příliš liberální přístup. Pomalu se snad začne bát vlastního děcka? Kdo tedy tu jejich domácnost vede, rodič nebo dítě? Nebo nikdo? A pak to dopadá takhle.
@Majk.w píše:
Zcela uprime rikam, ze si tohle maminky delaji sami. Na deti nemuzete proste byt porad hodny jako na andilky. Kouknete se dneska, ty deti jsou cim dal blbejsi a cim dal vetsi spratci. A to dela vychova, nic jinyho… Takze se seberte, nesesypte se z toho a kaslete na nejaky radoby odborny knizky o vychove tretiho tisicileti. Ono lidi jsou porad stejny v zakladu jako pred tisicem let. Jenom ta technika pokrocila…
A já zase zcela z praxe říkám, že u některých dětí je jejich naturelní povaha fyzickými tresty neovlivnitelná, navíc většina matek nechce své dítě naprosto zlomit.
Každá matka zná své dítě nejlépe a měla by vytušit, jak na něj. Pokud má někdo jako já přehnaného neurotika a výbušného cholerika od nátury např. po otci, tak ani se stále připravenou vařečkou v ruce z dítěte flegmatika neuděláte, ale bude to jednou dobrý pacient zralý na péči psychologa - možná i psychiatra.
@Anonymní píše:
Ale mluvíme o dvou rozdílných věcech. Já nejsem apriori proti tělesným trestům, taky nechci, aby mi děti rostly jako dříví v lese. Když zlobí a opravdu si zaslouží, tak dostanou a nedělá mi to problém. Problém mi dělá to, že někdy dcera dostane podle mě neoprávněně, že mi prostě jen bouchnnou saze. A to považuju za selhání, s tím chci bojovat. To jí podle mě ubližuje, a to nechci, to mě mrzí a mám ze sebe špatný pocit.
Zakladatelka
Pokud půl dne ječí a piští a vzteká se, tak je úplně v pořádku, že ti bouchnou saze. Já bych to nevydržela ani půl hodiny. Měla by urychleně pochopit, že mamince takové chování vadí.
Příspěvek upraven 02.04.15 v 21:48
@lomika píše:
A já zase zcela z praxe říkám, že u některých dětí je jejich naturelní povaha fyzickými tresty neovlivnitelná, navíc většina matek nechce své dítě naprosto zlomit.
Každá matka zná své dítě nejlépe a měla by vytušit, jak na něj. Pokud má někdo jako já přehnaného neurotika a výbušného cholerika od nátury např. po otci, tak ani se stále připravenou vařečkou v ruce z dítěte flegmatika neuděláte, ale bude to jednou dobrý pacient zralý na péči psychologa - možná i psychiatra.
Ale nejak ho donutit poslouchat, urcitym typem vychovy jde i povaha prebit…
tak nerikam zase to dite zlomit. To uz jsou extremy…
@lomika To, že dáš dítěti občas na zadek, ho určitě nezlomí. Tohle právě způsobují všechny ty chytré knížky. Naprosto seberou rodičům sebedůvěru ve výchově a udělají z nich neurotické trosky, které nad každým pohybem, nad každým slovem přemýšlejí, jestli to nedělají špatně. Jenže takhle se vychovávat nedá.
Ahoj, a co spis detskeho psychologa, vypadá to, ze to je žárlivost na miminko, jak píšeš. A nebo at tatínek nechodí az kdyz spi, ale stara se víc o mimco a ty bud vic s malou?
Já myslím, že až tak špatné to se mnou není (zatím). Celkově se necítím zralá na psychologa, potažmo psychiatra. Nejsem nešťastná, nemám deprese. Teda sem tam běžnou depku mám, ale nic patologického, dlouhodobého.