Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chudák dítě. Já bych nespoléhala na to, že jakoukoli radou změníš charakter sestry, ono většinou to funguje tak, že lidi se změní od podstaty jen, když se jim v životě něco totálně rozsype. Zaměřila bych se na sebe a na neteřinku. Já osobně bych se snažila vynahradit jí to, co jí její sobecká máma nedává, brala bych ji všude s rodinou. Ona ti to vrátí láskou, kterou by jinak dala mámě.
Chudák holcicka, je fajn, ze ma aspoň vás. Sestře bych to normálně rekla, jestli ji na dceři vůbec záleží, proč ji nikam nevezme. Jako chápu touhu někam jet bez dětí, taky občas slavim, když se mi aspoň ty větší podaří někam udat, ale třeba dovolenou v zahraničí bych bez nich nedala, celkove pak porad chodím a říkám si jak by se jim to líbilo. Předloni sme vypadly bez deti do Tater a loni sem se tam s nima musela vrátit, aby si to užili taky
Nicméně jestli sestra nemá zájem a chlap je ji víc jak dítě, tak to moc smysl nemá, max tak dojde k tomu, ze vam holka vadí a nacpe ji k někomu jinému, kde bude nešťastná ještě víc.
Já bych sestře důrazně řekla, co si o tom myslím, ale o neteř bych se postarala. Jste její nejbližší lidé.
@Mamacz píše:
Ahojte, neviem ani kde začať. Ide o sestru a jej dcéru (8 rokov), vlastne moju neter. Neterku mám rada, rozumie si s mojimi deťmi. Problém je, ale v tom, že odkedy si moja sestra našla priateľa, neterka u nás trávi takmer každý víkend a každé prázdniny. Aj tieto jarné u nás strávila. Sestra a jej priateľ si idú na výlet, ale neter so sebou nezoberú a radšej ju pošlú k nám. Nechcem si ani predstaviť ako sa musí neterka cítiť, je mi jej ľúto. Jej veľký sen je ísť do Paríža a sestra si zmyslela, že cez letné prázdniny tam spolu so svojím priateľom pôjde. Samozrejme počíta s tým, že jej neter ostane u nás. Mne ani tak nejde o to, že sa starám o jej dcéru, len ma trápi, že ona je u nás, zatiaľ čo jej mama chodí na výlety, dovolenky a cestuje. Snažím sa neterku rozveseliť a chodíme na výlety tiež, ale tak nie je to ono a pochopiteľne, by radšej išla niekde s mamou. Keby som však sestre povedala, že jej dcéru strážiť nebudem, odpratala by ju k priateľovej mame, ktorú neter ani poriadne nepozná. Poraďte, čo by ste robili, poprípade ako sestre dohovoriť?
I kdyby se o dceru musela postarat jak tady někdo zmiňuje, tak si stejně na holce vybije zlost.
Ale mohu ti říct, že děláš to nejlepší co můžeš a děláš to dobře ![]()
Holka si sice do života ponese trauma, že na ni matka i otec kašlou, ale bude vědět, že má v rodině někoho kdo ji má rád, komu na ni zaleží ![]()
Rozhovor nejspíš nepomůže a jestli jo, tak to holka stejně pocítí, že je nevítaná. Buď tady pro tu malou.
Vím jaký to je, taky mě matka nemusela a dávala mi to najevo. Ale naštěstí jsem měla úžasnou tetu, která tady byla pro mě (i když bydlela dál). A hlavně úžasné sousedy, rodiče od kamošu
Oni mi ukázali co je to láska, pocit být milován, pocit že je tady někdo komu na mě zaleží ![]()
Píšeš „nechci si ani představit“. Já bych navrhovala, aby sis nic nepředstavovala a nedomyšlela a normálně se sestry vyptala, jak ona to vidí, proč dělá, co dělá, jestli o tom se svojí dcerou mluví, co ona na to ve skutečnosti říká, jestli třeba opravdu radši není u vás s tvými dětmi než jezdit s mámou a cizím mužem na dospelacké výlety, co tvoje sestra plánuje s malou - samy dvě nebo ve třech (nevím, jak čerstvý je její vztah?), atd atd. Z toho, co píšeš, je jasné akorát to, že ty si myslíš, že neterinka se cítí špatně. Zkus zjistit, jak to je doopravdy a podle toho můžeš sestře něco navrhnout, spíš než bys jí rovnou něco radila a kritizovala.
Za sebe můžu říct, že veškeré nevyžádané rady směrem ke mně můžou mít zrnko pravdy, ale z velké části jsou často mimo, protože jsou založené na domněnkách.
Ach jo v takovéhle situaci je každá rada drahá
já se svojí povahou bych asi se sestrou hodila na férovku řeč a řekla bych že takhle už to asi taky dál nepůjde.
že samozřejmě neteř vždycky ráda uvidím ale prostě že se mi nelíbí takovéhle odstrkování vlastního dítěte. Navíc hlídání dítěte je poměrně velká prokázaná služba té druhé straně a mně prostě přijde že tvá sestra to bere jako úplnou samozřejmost.
Samozřejmě neříkám že já nikdy svého syna nedám nikomu na hlídání ale musí tam být nějaká domluva a oběma stranám to musí vyhovovat
a klidně bych třeba řekla zvostra že být mámou je taky trochu o tom že holt musí přehodnotit nějaké priority a trochu se něčemu obětovat a ne že kdykoliv se jí to zrovna nehodí nebo nechce tak hodí dítě na krk někomu jinému v tomhle případě tobě.
A v podstatě mohou nastat dvě situace. Buď se trochu zastydí a takzvaně se chytne za nos a nebo se na tebe naštve a vybere si za,,oběť" někoho jiného a malou bude dávat třeba těm babičkám ![]()
A to já bych to sestře řekla na plnou hubu, jaká je matka roku. Žádné s. raní s mladou paní.
Matku už asi nemáte, aby ji srovnala ona. To dítě jí to jednou pěkně vrátí.
Řekla bych v klidu sestře, jestli si uvědomuje, že její dceři je líto, že ji nikam nevezme. Že nemáš problém ji tam mít, ale že by si měla uvědomit, že je to hlavně její dítě.
Tak ségra, kdy pohlídaš ty mě? Máme to hlídání nějaký nevyrovnaný!