Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
no zase tak přísně to neberu, jí docela vše co my ale ne ostré a přesolené,,,,,na to zase bacha
ale ono na tom bylo i to že se prostě neumí zeptat, jen dojde strčí mu něco do ruky a je jí jedno že má třeba obědvat,,,minule přišla u oběda a nesla mu lízátko,,,dokážeš si představit že malý s obědem určitě nepokračoval, z toho jsem byla fakt nadšená......
Ahoj, tak to je fakt blbý s tím lízátkem a obědem…
Chleba se sádlem bych malýmu nedala ani teď. Ale normální zavařovaný okurky, po těch se malej může utlouct ![]()
Rychlokvašky nééé ![]()
A zkoušela jsi s tchyní promluvit? Třeba si ani neuvědomuje, že dělá něco špatně. Třeba si to nechá vysvětlit. Nebo ať to udělá manžel.
kamamko- a tu promluvu s tchýní jsi ale určitě už zkusila, viď.....
myslim, že jak to tak píšeš - tak asi domluvou to nepůjde (nebo jo??)
Každopádně Ty jsi máma, a určitě si stůj za svým.
Neboj, já se dohaduju s prarodičema dost často (hlavně teda taky s tou tchýní, no..) - ale dokážu být dost ostrá (když říkám dost, tak dost
) a uhájím si svoje!
Pokud chceš dítko stravovat zdravě a podle určitých představ, tak to prostě musí respektovat. Máma jsi Ty.
Já tohle nechápu, nikdy bych nestrčila dítěti něco, o čem bych si třeba myslela, že to „může“, a přitom bych věděla, že si to jeho rodiče nepřejí.
Vždycky když je tady kámoška s dětma, u všeho se ptám, jestli to jedí a jak to jedí.
Kámošky holčička se v noci poblinkala, protože jí někde na návštěvě strčili papriku, a to jí jsou prosím skoro dva, jenže prostě tu papriku nestrávila a v noci začla zvracet!
Co malý dítě sní, o tom má máma vědět - a schválit to.
To je u mě bez debat.
navíc když máš pro to určitej důvod.
pa
Zdravíčko, tak vidím, že je tady zase klasická debata o jídle plná protichůdných názorů. ![]()
Já bych tedy 19 měsíčnímu prckovi kvašák nedal, ani ne tak proto, že by mu to muselo uškodit, ale spíš je to v jeho věku příliš kyselé a výrazné jídlo. Tak malému prckovi je lepší dát čerstvou okurku.
Sádlo: to jsou nápady.
Když už pro nic jiného ne, tak kvůli vysokému obsahu soli (dost velký nápor na ledviny). Na to má rozhodně času dost. Kdyby mu tchýně raději nabídla chleba se sýrem a rajčetem…
Jinak ale nechápu, proč by takto staré dítě nemohlo jíst máslo? V čem by to mělo vadit? My těm našim dáváme obden na chleba trochu olivového másla, žádné potíže jsme nezaregistrovali, ani jsme o ničem takovém nečetl.
A ještě dodatek k Nooně:
„…řeším něco podobného a ani manželovi rodiče ani on sám nedokážou pochopit a brát, že jsem její máma a jestli jim řeknu NE, musej to respektovat“
Ehm, doufám, že tohle bylo myšleno pouze ve vztahu k tchánovcům… Něco mi říká, že manžel je taky rodič a má stejné právo kecat do výchovy, jako matka. Pokud to žena nerespektuje, tak je zaděláno na potíže…
Einsteine, o sádlo se s tebou budu trochu hádat. Je rozdíl, jestli měli domácí a nebo kupované. Naše domácí sádlo rozhodně není příliš slané a mít na výběr mezi ramou a sádlem tak volím raděj sádlo.
Všechno ohledně výživy je docela komplikované. Co mi z této diskuze vyplývá jako nejdůležitější, je určitá dávka tolerance a respektu obou stran.
Ahoj, co se týče okurek, Adélka je miluje, nadáváme jí rychlokvašky, ale domácí zavařené jo, teda, pokud si je dáváme a ona to zrovna vidí
tak to chce „okuku“..Chleba se sádlem jsme ještě nedali, nejíme to ani my, ale chleba s máslem dáváme..
Ale jak napsala LinkaK, asi nejdůležitější je tolerance obou stran, taky se s tím u tchánovců peru, hlavně do roka jsme bojovali, za lepek, za sladkosti, no prostě snad za všechno. Nešlo mi do hlavy, že já je respektovat můžu a de facto i musím a oni mě ne. Do dneška to mám na talíři, jak jsem Adině ubírala a jak jsem úzkostlivá matka. Sousedka má kluka 9m, evidentně má nějaký eksem, ale její doktorka řekla, že kluk může i lepek, sice s mírou, ale může. S tím třeba já bych nesouhlasila, ale je fakt, že je to jejich věc.
Po roce už u nás ta strava taky povolila a když jsem četla v časopice Maminka, jak její šéfredaktorka popisuje, co její dcera už jí a co ne, tak jsem si řekla-fíha, taky jsem asi něco moc pustila..Ale na druhou vysvětlete dítěti, když na hřišti mají ostatní zmrzlinku, že zrovna ona jí mít nemůže..No, koukám, že jsem se dostala trochu mimo téma, ale nedá mi, protože ohledně stravy je to tak komplikované, každý vás „krmí“ zaručenýma radama, co je správně, že by se v tom kůň vyznal.
Rozhodně si na to každá přijdeme sama a myslím, že i u nás to naše druhé dítko bude mít více povolených věcí než to první.. ![]()
Ahoj,
nevim, ale myslim si, ze tady vubec nejde o kvasaky a
lo…
Co se tyce tolerance ke tchanovcum, tak Te chapu zvlaste pak, pokud za tebou nestoji tvuj partner, ja mam to stesti, ze ten muj je na stejne vlne, ale s jeho rodici to stoji za prd. Veskere snahy o domluvu ztroskotaly neuspechem a delaji si co chteji a kdyz jim clovek neco rekne, tak se akorat urazi.
Pokud tchani neberou v potaz Vase vyhrady k jidlu ci vychove, tak jsem vycetla zajimavy tip od psycholozky v casopise Maminka. Radila si rozumne bez emoci si to s tchyni vyrikat, i kdyz v pocatku bude tchyne mozna urazena a prskat. Pak neustale opakovat typem ohrane desky a kdyz ani to nepomuze opet vecne a bez emoci ji rict, ze dite budou videt pouze pod dohledem rodicu a samo s tchanovci bude az ve veku, kdy si samo rekne zda tam chce ci nechce byt…Rozhodne pry nedoporucuje natruc prestat k tchyni jezdit…takze asi tak.
Pevne nervy s babama
Hanka
Ahoj,tak já tohle naprosto chápu,taky jsem měla občas konflikt s tchánovci ohledně stravování malé,já si myslím, že to je tím, že to berou tak, že se dříve mohlo všechno a nechápou, že teď je jiná doba.Kdyby více četli a zajímali se o stravu dětí ,tak by možná pochopili, že to co bylo za jejich mladých let,už se teď nepovažuje za tak zdravé apod…mi osobně je vždycky nepříjemné upozorňovat je na to, že malá by něco neměla ve dvou letech,už proto,že jsou dost vztahovční a chytlaví,navíc nechápu tchýni,když ví třeba, že malá prozvracela celou noc,měla horečky,doktorka nařídila pár dní dietní režim a ona se mě zeptá,jestli jí může dát párek..tak nevím,prostě někdy mi příjde až neuvěřitelné, jak může docela inteligentní ženská vypustit z pusy některé fakt hovadiny,nebo jí dá čokoládu a chce s ní jet na zmrzku..prostě normální člověk ví, že když se zvrací a průjmuje,tak musí být trošku upravený jídelníček..a taky mě mrzí,že když někdy něco řeknu, že je dobré,třeba některé Bio věci a tak,tak se skoro ušklíbají,ale když se to dozví jinde,tak to najednou kupují a dělají jakoby nebylo nic lepšího a poučují…asi to chce hodně trpělivosti,škoda že není podpora partnera ve tvém případě,to je podle mě hodně důležité právě proto,že on si může dupnout, že je taky rodič a že taky bude rozhodovat a nedohodnete se nikdy…
Kamamko, koukám, že malýmu je 2 a půl roku, tak pokud to do něj nervou od rána do večera, tak jeden chleba se sádlem a kvašákem ho opravdu nezabije
To můj manžel do stejně starého našeho syna narval prý „opravdu libovou“ tlačenku a spláchli to Kofolou, ale stalo se to jednou, tak jsem to přešla s tím, že příště ať už raději neblbnou… zase chutí je mnoho, pokud synek není alergik nebo atopik, tak bych mu občas dovolila ochutnat i něco méně „tradičního“ ![]()
Ahoj, tak já zakladatelku chápu, že když řekne na něco NE a ostatní to přejdou mávnutím ruky a dělají si svoje, že ji to štve. Mně dneska něco podobnýho udělal můj otec. Netýkalo se to jídla, nicméně souviselo to s mou pětiměsíční dcerou. Bylo by to na delší psaní, ale prostě jsem se vyjádřila jak to s dcerkou bude a on mě řekl, že on si to udělá po svým. Když jsem se slušně ohradila, že já jako matka rozhoduju, tak mě řekl, ať se teda snažím a co jako budu dělat… Pokus o slušný a neemotivní dialog, že se domluvíme nebyl brán naprosto v potaz, prostě mě řekl, že jsem u nich doma a pojede to podle nich (něj, mamka je super). Já jsem slušně řekla, že co se dcery týče, tak nehodlám v určitých věcech diskutovat. Jak to skončilo? No jak mohlo, když jedna strana chce věci pořešit a třeba i udělat kompromis a druhá stra mele "já budu dělat co já chci…mně nikdo nebude doma dirigovat a pod.) Sbalila jsem dceru a jela jsem domů.
Poslední dobou nemám prostě chuť se snažit řešit věci jen já a přemlouvat ke spolupráci ostatní.
S tchýní mám taky svoje, ta si jede svoje blues bez ohledu na přání druhých a vždycky počítá s tím, že ostatním bude blbý se ozvat a ve finále budou držet hubu a krok. Já jsem se po osmi letech ozvala a od té doby mně vymazala, což je jedině dobře. Bohužel, vymazala i naši dcerku, ale to je zase její problém.
Držím zakladatelce palce
pro nat 77, psala jsem to když bylo malýmu 19 měsíců,,,,ted už máme 3 roky a vůbec nic se nezměnilo,spíš je to čím dál horší ![]()
Ahoj, musím se přidat do „klubu“ já šílím ale spíš z tchána. Ne, že by tchyně byla v poho, ale to je až druhotný. Hlavní problém je tchán - co máme syna (skoro šest let) tak se do mě obouvá slovně a vše dělám špatně.
Lucka