Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, už jsem tu několikrát přispíval kvůli svým psychickým problémům, no a jsem tu zas. Poslední dobou, cca 6 týdnů, zažívám opakovaně silné pocity vnitřní prázdnoty a nenaplnění, jakože nic nemá smysl, v podstatě nihilismus. Nemám to pořád, s lidmi se bavím, normálně funguju (studuju), ráno vstanu, jím, ale někdy je těžké s těmihle pocity fungovat, přetvařovat se už nedokážu. Předpokládám, že to je výsledek dlouhodobé (mnohaleté) frustrace, nakupení zklamání a nenaplnění, ale stejně se radši ptám, jestli někoho něco nenapadá.
K psychiatrovi chodím, beru Brintellix (20 mg), tyhle pocity začaly na 15 mg, ale snižovat nechci, protože pak by mi zase mohly vyskočit úzkosti, které jsou většinu času držené na uzdě. Schůzku s psychiatrem pořád odsouvám, teď nejnovějši na červenec, protože se obávám, že pokud by změnil léky, tak zase bude vysoké riziko přibírání (měl jsem paroxetin a na tom jsem hodně přibral), na druhou stranu tohle taky není žádné terno, nevidím žádnou perspektivu. Na terapii jsem chodil, 6 měsíců pravidelně zhruba do začátku března, pak jsem ji nechal, protože těžší stavy se stejně opakovaly a už jsem vlastně neměl žádné další téma k řešení a nechtělo se mi pořád vracet k tomu samému. Chci vyzkoušet jiného terapeuta, ale ani popravdě úplně nevím, jak svůj problém naformulovat, to, kvůli čemu jsem chodil na terapii předtím (problémy se sebepojetím), tak na to jsem mezitím víceméně rezignoval a už si nemyslím, že se mi to povede nějak uspokojivě vyřešit. Pokud byl někdo v podobné situaci, moc bych ocenil, jaký typ terapeuta hledat, to, co jsem zkoušel, byla víceméně povídací terapie (vyhovovalo mi, že to nebylo a priori strukturované, k terapeutovi jsem byl naprosto otevřený a nic jsem nezatajil), KBT mě nějak neláká, neumím si moc představit, co přesně by mi mohla nabídnout.
Doplnění: Ještě dodávám, že mám diagnostikovanou OCD, od loňského prosince.
Byl jste na psychologicko diagnostickem vysetreni? Upresneni diagnoz? At vite od ceho se odpichnout, kde je problem.
Zkusila bych si psát deník a zaměřila se na to, zda se ty pocity objevují v určitém kontextu. Nebo si každý den psát nějaký souhrn - co se událo, jak jsi se po tom cítil a třeba se vyjeví nějaký vzorec, který běžně nevnímáš.
„Předpokládám, že to je výsledek dlouhodobé (mnohaleté) frustrace, nakupení zklamání a nenaplnění“ - toto jsi s terapeuty taky probíral, včetně důvodu těch pocitů? Minulost se nedá změnit, ale rozklíčovat, co vedlo k frustraci a nenaplnění by to mohlo pomoct dobudoucna umět si vybrat v životě to, v čem budeš spokojený.
Terapii bych úplně nezavrhovala, podle mě to vyřešené nemáš a bylo by vhodné se k nějaké ještě vrátit. Možná zkusit někoho s jiným přístupem.
@Imunomodulátor píše: Více
Ahoj, tyhle pocity docela dobře znám. KBT jsem kdysi zkoušela, právě na OCD a somatoformní poruchu, ale moc mi nesedla, je spíše edukační a nácviková a já vše mám zmapované a racionálně vím, co a jak. Teď chodím k psycholožce, která má výcvik v logoterapii a existenciální analýze a tenhle přístup mi naopak moc sedí. Na tvém místě bych také terapii nezavrhovala, ale zkusila bych někoho jiného. Doporučuji si přečíst něco o různých směrech, přístupech… a zjistit, co by ti nejvíce sedělo a podle toho hledat terapeuta. Já třeba vím, že pro mě není psychoanalýza, systemika a teď už ani KBT (DBT). Držím palce.
@jejjej píše: Více
Dobrý den, nebyl. A to se platí nebo vás na to posílá psychiatr? A pokud ano, tak asi dlouhé čekací doby, co… Je pravda, že u psychiatra jsem od té doby, co tyhle problémy začaly, nebyl, měl jsem obavu, že jiná medikace by způsobila přibírání, ale asi nebudu mít na výběr.
@Imunomodulátor píše: Více
vysetreni provadi psycholog na zaklade ruznych dotazniku a testu. Zdarma. Potrebujete zadanku od psychiatra nebo praktickeho lekare.
Napíšu laicky názor, snad nedostanu úplnou sodu. Zkusil jsi něco dělat pro druhé? Dobrovolnickou činnost, komunitní zahrady, sázení stromků, hledání srnacat na jaře, podpora dítěte v DD, nebo třeba pomoc sousedce, venčení psů v útulku… cokoli, co je aktivní, manuální, kontaktní?
Já mám taky různé propady ohledně smyslu existence. Neberu teda prášky. Ale toto mi přijde jako cesta. Vstát a něco někde vlastníma rukama podpořit.
Smysl života dát svému životu činy, pomocí, podporou, šířením laskavosti…?
@Anonymní píše: Více
Ahoj, sodu určitě ne. Aktivity ve smyslu dobrovolnictví jsem už zkoušel, i jiné běžné věci jako pravidelně cvičit, jenomže to nikdy nevede k ničemu trvalému, jsou to jen chvilkové pocity (a to ještě nemusí být pozitivní, dobrovolnictví může být i dost nevděčné) a tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že všechno je v podstatě umělé, jenom zástěrka pro prázdnou slámu. Neumím se rozhodnout, jestli je to přirozený vývoj věcí nebo mi třeba nesedí ten Brintellix, ale zase jsem nezaznamenal žádné vedlejší účinky.
@jejjej píše: Více
A můžu se zeptat, to vám musí navrhnout lékař sám nebo si o to můžete říct? Předpokládám, že to je asi drahé a pojišťovny to asi neproplácí rády.
@Imunomodulátor neni moc drahe. Zkuste se zeptat u lekare.
Lazne by asi taky nepomohly? Pred par tady byla diskuze, ktere lazne vybrat (jestli Karlovu Studanku, Jesenik nebo Lipovou).
@Imunomodulátor píše: Více
Ale ono to všechno je umělé.
v podstatě tady nějak musíme trávit ten čas než umřeme. Takže obsah tomu životu dáš ty a to tím, co si zvolíš. Proto si můžeš vybrat něco, co dělá ze světa lepší místo a aspoň trochu přispět ve svém okolí. Podle mě nic jiného smysl nemá, vše je pomijivé a směřuje k smrti, takže poslat dobro dál (kdykoli a kdekoli) je aktivní čin, co může spouštět lavinu dalších podobných činů (a v tom řetězci já vidí smysl).
@Imunomodulátor píše: Více
A ještě mi hlubší smysl dává ochrana přírody.
Mně moc pomohla terapie „somatic experiencing“, pracuje více s tělem než s povídáním/myslí. Jen teda není placená pojišťovnou, ale ty pokroky mi stojí za všechny peníze. Držím palce, ať je líp!