Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Skoro vůbec nejím
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.8.21 21:14
Mě napadlo nechutenství, minulý týden jsem to měla taky, zvedal se mi kýbl ze všeho a přitom nevím proč, teď zase jím normálně. Asi zajít k dr.kdyz se to takto jednou za čas opakuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.21 21:18
Tělo ti neco říká. Rozhodně bych se nepřemáhala a nasilim do sebe něco necpala. Byla jsi u lékaře jestli jsi na tom zdravotně dobře?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.21 21:19
@Anonymní píše:
Ahoj, podle nadpisu je to jasné.. Zase skoro vůbec nejím. Vždy jednou za čas přijde takové období které trvá třeba tři nebo čtyři tejdny a já nejsem schopná do sebe skoro nic nacpatZ ničeho nic.. A pak hubnu, žejo.. I když nechci. Nebo jako ne že to není příjemný sem tam něco zhubnout, bez nějaký větší snahy, ale prostě vim že to pro tělo není úplně nejlepší a to nechci. Jenže nevím čim to prostě je. Už pár let se to takhle opakuje. Jim normálně a pak lusknutím prstu víceméně ze dne na den skoro úplně přestanu jíst. Ne že bych teda měsíc vůbec nejedla, to prostě nejde. Ale spíš že jindy jsem zvyklá se normálně nasnídat, něco menšího k svačině, oběd, večeři.. A teď? Snídaně ani náhodou, na jídlo se nemůžu ani podívat, hned se mi z toho zvedá kufr, když se přemůžu protože vím že prostě „musím“ a něco malého do sebe dostanu, je mi strašně zle, jako kdybych se přejedla, krkám, přijdu si celá těžká a to si dám třeba jen jogurt. Takže se tomu pak ze strachu aby mi takhle nebylo vyhýbám. První jídlo je jinak až oběd, ten většinou sním a dávám si úplně normální, co zrovna je, nejsem vybíravá, ale žádný extra porce taky ne, jindy sním všechno, během „tohohle období“ tak půlku. Nevím, teď třeba nám do práce přinesli omáčku s knedlíky, snědla jsem jeden a půl a víc jsem fakt nedala.. Odpoledne / večer něco málo zobnu, spíš maličkost, musli tyčinku nebo tak a tím moje stravování končí. Žádný stresy momentálně nemám.. Ale opakuje se tohle už pár let.. Vždycky to prostě přijde a pak za pár tejdnů zas odejde.. Ale mě to štve, pro tělo to není dobrý. Když to do sebe nutím, je mi akorát ještě víc zle, myslela jsem si, že tím zkusím „roztáhnout“ žaludek ale to nešlo.. Není tu některá s podobným problémem, která by mi mohla poradit co by to mohlo být? Hlavně mě štve že to není zdravý, jsem takhle schopná během toho shodit třeba pět kilo.. Většinou zpátky naberu třeba pak dvě, ale o váhu mi nejde.. zajímá mě, jestli to třeba není nějaká nemoc. Nebo co to je. Připadám si pak jak na hlavu, že nejím.
Já bych nutně nemyslela, že je to špatně a nezdravé, tělo možná dobře ví, proč to dělá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.21 21:20
@Martina84 píše:
Tělo ti neco říká. Rozhodně bych se nepřemáhala a nasilim do sebe něco necpala. Byla jsi u lékaře jestli jsi na tom zdravotně dobře?
No.. Zatím nebyla právě.. Upřímně dřív když se to objevilo, většinou nějaký stres byl, přikládala jsem to k tomu. Ted je ale vše naprosto v pohodě, já jsem v pohodě taky.. Zatím jsem nikde nebyla. Ale samozřejmě, že si tedy asi zajdu..
- Citovat
- Upravit
8.8.21 23:01
Tak třeba se tělo takto čistí. Lidé i dnes drží různé půsty, bylo to zvykem i v minulosti, tak asi až tak špatné to není. Malé děti, aspoň ty moje, také třeba týden moc nejedí, a pak to dohání. A pamatuji si, že do syna jsem 2× přes jeho odpor jídlo narvala. Vyzvracel ho a druhý den měl teplotu.
Asi bych zkusila vyhledat něco o těch půstech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, podle nadpisu je to jasné.. Zase skoro vůbec nejím. Vždy jednou za čas přijde takové období které trvá třeba tři nebo čtyři tejdny a já nejsem schopná do sebe skoro nic nacpat
Z ničeho nic.. A pak hubnu, žejo.. I když nechci. Nebo jako ne že to není příjemný sem tam něco zhubnout, bez nějaký větší snahy, ale prostě vim že to pro tělo není úplně nejlepší a to nechci. Jenže nevím čim to prostě je. Už pár let se to takhle opakuje. Jim normálně a pak lusknutím prstu víceméně ze dne na den skoro úplně přestanu jíst. Ne že bych teda měsíc vůbec nejedla, to prostě nejde. Ale spíš že jindy jsem zvyklá se normálně nasnídat, něco menšího k svačině, oběd, večeři.. A teď? Snídaně ani náhodou, na jídlo se nemůžu ani podívat, hned se mi z toho zvedá kufr, když se přemůžu protože vím že prostě „musím“ a něco malého do sebe dostanu, je mi strašně zle, jako kdybych se přejedla, krkám, přijdu si celá těžká a to si dám třeba jen jogurt. Takže se tomu pak ze strachu aby mi takhle nebylo vyhýbám. První jídlo je jinak až oběd, ten většinou sním a dávám si úplně normální, co zrovna je, nejsem vybíravá, ale žádný extra porce taky ne, jindy sním všechno, během „tohohle období“ tak půlku. Nevím, teď třeba nám do práce přinesli omáčku s knedlíky, snědla jsem jeden a půl a víc jsem fakt nedala.. Odpoledne / večer něco málo zobnu, spíš maličkost, musli tyčinku nebo tak a tím moje stravování končí. Žádný stresy momentálně nemám.. Ale opakuje se tohle už pár let.. Vždycky to prostě přijde a pak za pár tejdnů zas odejde.. Ale mě to štve, pro tělo to není dobrý. Když to do sebe nutím, je mi akorát ještě víc zle, myslela jsem si, že tím zkusím „roztáhnout“ žaludek ale to nešlo.. Není tu některá s podobným problémem, která by mi mohla poradit co by to mohlo být? Hlavně mě štve že to není zdravý, jsem takhle schopná během toho shodit třeba pět kilo.. Většinou zpátky naberu třeba pak dvě, ale o váhu mi nejde.. zajímá mě, jestli to třeba není nějaká nemoc. Nebo co to je. Připadám si pak jak na hlavu, že nejím. 