Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Viking píše:
@asha To za našich mladejch let…, co
Měla bych tu dva články (jeden z dvacátých, druhý z padesátých let), které uvádějí pro zpodstatnělá přídavná jména příklad „chytrému napověz, hloupému dolož“. Je to příklad zpodstatnění elipsou (slova člověk), přesně jak uvádí @heia Liší se to nějak zásadně třeba od frazému v dotazu?
O tom, že nelze vést vždy ostrou hranici, jde spíš o míru zpodstatnění, třeba právě zde: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?… Jazyk prostě nejde bezezbytku rozškatulkovat.
Pro treti tridu da, jinak to ani nejde ![]()
@Viking Jinak jsi mne pobavila, tak dalekou minulost jsem tim nemyslela, staci mi na to posledni dekada
Jazyk se vyviji furt.
@trpaslinka píše:
@heia příklad. Šla jsem do obchodu. Podmětem by bylo zajmeno já. Toto ale ve větě není, musíš si ho domyslet. Toto sice není úplně totéž, protože se nejedná o podmět, ale prostě tím chci říct, že to podstatné jméno (v tomto případě člověk) si tam můžeš také dosadit sama.
Ale opět připomínám, že co se ČJ týče, mám znalosti jen ze ZŠ, což je již 20 let zpátky.
ze jsem nemohu udělat podstatné jméno, když jde z raněného? ![]()
@trpaslinka píše:
příklad. Šla jsem do obchodu. Podmětem by bylo zajmeno já. Toto ale ve větě není, musíš si ho domyslet. Toto sice není úplně totéž, protože se nejedná o podmět, ale prostě tím chci říct, že to podstatné jméno (v tomto případě člověk) si tam můžeš také dosadit sama.
To je podle mě trochu něco jiného - tam nedojde k vynechání slova z důvodu jazykového ekonomie (jako u sytý člověk – sytý), ale je to nějaké naše vnější zdůvodnění.
Každopádně je na tom hezky vidět, že si jazyk žije svým životem a neskáče tak, jak my pískáme ![]()
@asha Ale jasně že jde. A naštěstí se to i dělá, pokud učitel není idiot. Jde učit děti jazyk používat a přemýšlet o něm, a ne ho nesmyslně strkat do škatulek. K čemu by taková škatulka byla? Jediný příklad, prosím…
@heia píše:
To je podle mě trochu něco jiného - tam nedojde k vynechání slova z důvodu jazykového ekonomie (jako u sytý člověk – sytý), ale je to nějaké naše vnější zdůvodnění.Každopádně je na tom hezky vidět, že si jazyk žije svým životem a neskáče tak, jak my pískáme
No, ja bych rekla, ze se kolikrat piskat snazi a pak jsou z toho ucebnicovy paskvily ![]()
Ale tady jde o treti tridu, ono se jinak da relativizovat temer vsechno ![]()
Heleďte, čistě ze zvědavosti, když už jsem se vám sem vetřela
a přečetla poslední dvě stránky, abych vůbec pochopila, o čem je řeč..
Existuje nějaký praktický důvod, proč rozlišovat podstatné a přídavné jméno? Resp. proč naprosto přesně určit, že toto slovo je v tomto kontextu zrovna třeba podstatné?
Pro tento dotaz ještě beru jako fakt, že všichni víme, jak dané slovo správně použít ve větě, i jak ho skloňovat a tak - tedy umím ho použít..
Takže - má to nějaký význam? Protože pro mě jako pro uživatele onoho slova, je třeba znát, jak ho vyskloňovat, či vyčasovat.. jaká i použít, ale co to je za hybrida by mi asi mohlo být jedno? Nebo ne?
@asha píše:
@Viking Jinak jsi mne pobavila, tak dalekou minulost jsem tim nemyslela, staci mi na to posledni dekadaJazyk se vyviji furt.
Jo, tohle ale není o vývoji jazyka. To je doklad pro to, že zrovna o zpodstatňování napsal Gebauer něco, co i dnes pořád ještě dává smysl:) Takže to asi napsal celkem dobře.
@heia píše:
Vidím, že jsem tu v menšině, ale já jsem pro podstatné jméno.
Ony se slovní druhy vymezují ze tří hledisek a jedno z nich je i skladební, čili funkci ve větě bych nepodceňovala.
No tak jestli si to dobře pamatuju, tak to je teorie syntaktických slovních druhů podle Pražské lingvistické školy.
Já už jsem teda dlouho mimo školství, na tom základním jsem ani pořádně nebyla, ale tak snad se ve 3. třídě nezabíhá do takových specialit, aspoň doufám teda!
Pokud ano, tak bych si tu trávu na ZŠ asi taky dala, ovšem jako učitel ![]()
A vůbec se mi tahle věta se sytým a hladovým do učebnice pro 3. třídu nelíbí, tam mají být 100% jasné příklady.
@Viking píše:
O tom, že nelze vést vždy ostrou hranici, jde spíš o míru zpodstatnění, třeba právě zde: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?… Jazyk prostě nejde bezezbytku rozškatulkovat.
To teda. Živě si vzpomínám na jednu přednášku na bohemistice, kde nám představili několik různých teorií třídění slov na slovní druhy. Prostě není to jednoznačné. Kolikrát se to liší v různých mluvnicích podle toho, jak to vidí ten který jazykovědec. Třeba číslovky nejsou jasně vyhraněné - někdo považuje slovo „polovina“ za číslovku, protože má číselný/množstevní význam jiný za podstatné jméno.
Já se teda češtinou zabývám, ale mám pocit, že čím víc ji řeším, tím míň ji umím a na tím víc oříšků a problém narážím i v oblastech, které se mi předtím zdály průzračné a jasné ![]()
@Viking píše:
@asha Ale jasně že jde. A naštěstí se to i dělá, pokud učitel není idiot. Jde učit děti jazyk používat a přemýšlet o něm, a ne ho nesmyslně strkat do škatulek. K čemu by taková škatulka byla? Jediný příklad, prosím…
Treba ze v tom ty 8mi lety deti nebudou mit bordel. Je dobry mit zaklad a na tom stavet. Kdyz se to dela vsechno najednou, vznika chaos.
@Viking píše:
Jde učit děti jazyk používat a přemýšlet o něm, a ne ho nesmyslně strkat do škatulek.
@robínek píše:
Já už jsem teda dlouho mimo školství, na tom základním jsem ani pořádně nebyla, ale tak snad se ve 3. třídě nezabíhá do takových specialit, aspoň doufám teda!
Jasně že ne! (já jsem to čistě jen použila na podporu svého názoru)
Ale třeba autoři učebnic a učitelé by si měli být vědomi těch širších souvislostí, ze kterých pro děti vybírají ten základ.
@Viking píše:
Jo, tohle ale není o vývoji jazyka. To je doklad pro to, že zrovna o zpodstatňování napsal Gebauer něco, co i dnes pořád ještě dává smysl:) Takže to asi napsal celkem dobře.
Ale ja to nepopiram. Ja psala o necem trochu jinym
To, co se s cestinou dela dneska…konkretne, ze se prizpusobujou pravidla rozsirenymu uzivani. Ja chapu, ze zivy jazyk ma vyvoj, ze neustrne, ale nekdy je to celkem tristni. ![]()
Jinak se tu bavime o treti tride, akademici by to rozprasili zcela nepochybne.
@robínek píše:
No tak jestli si to dobře pamatuju, tak to je teorie syntaktických slovních druhů podle Pražské lingvistické školy.
Já už jsem teda dlouho mimo školství, na tom základním jsem ani pořádně nebyla, ale tak snad se ve 3. třídě nezabíhá do takových specialit, aspoň doufám teda!
Pokud ano, tak bych si tu trávu na ZŠ asi taky dala, ovšem jako učitel
A vůbec se mi tahle věta se sytým a hladovým do učebnice pro 3. třídu nelíbí, tam mají být 100% jasné příklady.
Prave, no…