Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@robínek píše:
No tak jestli si to dobře pamatuju, tak to je teorie syntaktických slovních druhů podle Pražské lingvistické školy.
Já už jsem teda dlouho mimo školství, na tom základním jsem ani pořádně nebyla, ale tak snad se ve 3. třídě nezabíhá do takových specialit, aspoň doufám teda!
Pokud ano, tak bych si tu trávu na ZŠ asi taky dala, ovšem jako učitel
A vůbec se mi tahle věta se sytým a hladovým do učebnice pro 3. třídu nelíbí, tam mají být 100% jasné příklady.
Aha
Tak, jestliže se taková věta objevila v učebnici třetí třídy, a autor chce znát správnou odpověď na vámi debatovanou otázku, tak mi to naopak přijde geniální - protože právě na takovém dementním příkladu se dá krásně ukázat, že nic není pevné, a buď se můžeme otrocky něco naučit a škatulkovat a řídit pravidly.. nebo nad tím trochu zapřemýšlet a zjistit, že nic, dokonce ani náš vlastní jazyk, nelze zcela bezchybně a jednoznačně rozpravidlovat.. ![]()
A hlavně - že žádná autorita není absolutní, tedy, že nejen učitel nemusí znát správnou odpověď - jednak prostě NEMUSÍ a jednak v reálu často jediná správná odpověď aní není a je to otázka k debatě
Škoda, že za nás takové školství nebylo..
@Viking píše:
@asha Ale jasně že jde. A naštěstí se to i dělá, pokud učitel není idiot. Jde učit děti jazyk používat a přemýšlet o něm, a ne ho nesmyslně strkat do škatulek. K čemu by taková škatulka byla? Jediný příklad, prosím…
Nesouhlasím. Malé děti se nejdřív mají naučit jednoduché škatulky, dumat nad relativitou zaškatulkování můžou, až budou starší a budou mít abstraktnější a kritičtější myšlení.
Nejdřív bych třeba dítěti řekla, že na světě jsou ženský a chlapi, transvestity bych si dala rozhodně až na pozdější výklad. ![]()
@Damael píše:
AhaTak, jestliže se taková věta objevila v učebnici třetí třídy, a autor chce znát správnou odpověď na vámi debatovanou otázku, tak mi to naopak přijde geniální - protože právě na takovém dementním příkladu se dá krásně ukázat, že nic není pevné, a buď se můžeme otrocky něco naučit a škatulkovat a řídit pravidly.. nebo nad tím trochu zapřemýšlet a zjistit, že nic, dokonce ani náš vlastní jazyk, nelze zcela bezchybně a jednoznačně rozpravidlovat..
A hlavně - že žádná autorita není absolutní, tedy, že nejen učitel nemusí znát správnou odpověď - jednak prostě NEMUSÍ a jednak v reálu často jediná správná odpověď aní není a je to otázka k debatěŠkoda, že za nás takové školství nebylo..
Hm. Mas nebo mela jsi nekdy v nedavny dobe dite ve treti tride? ![]()
@asha píše:
Treba ze v tom ty 8mi lety deti nebudou mit bordel. Je dobry mit zaklad a na tom stavet. Kdyz se to dela vsechno najednou, vznika chaos.
Jenomže když jim budeš tvrdit, že sytý a hladový z příkladu je adjektivum a nikdy jinak, nebo za pět, tak v tom naopak bordel mít budou. Když jim řekneš, že jako přídavná jména sice vypadají, ale plní funkci jména podstatného, a v různých příručkách se na to vědci dívají a pojmenovávají to různě, nebudeš jim „lhát“ a něco je opravdu naučíš („napadá vás, čím je nahradit? proč myslíte, že se takové věci často najdou v pořekadlech? znáte podobné příklady?“ atd.)
@robínek píše:
Nesouhlasím. Malé děti se nejdřív mají naučit jednoduché škatulky, dumat nad relativitou zaškatulkování můžou, až budou starší a budou mít abstraktnější a kritičtější myšlení.
Nejdřív bych třeba dítěti řekla, že na světě jsou ženský a chlapi, transvestity bych si dala rozhodně až na pozdější výklad.
Taky to tak vidim.
Proto mne treba stval ten Fraus, kde deti netusily, co je usecka nebo ctverec a bod, ale uz se bavili o krychlich. Teoreticky to vypada krasne, ale decka byly celkem zmateny. Nerozumely pojmum. ![]()
V tech 8mi letech jsou fakt mali, i kdyz se to nekomu nezda.
@robínek píše:
Nesouhlasím. Malé děti se nejdřív mají naučit jednoduché škatulky, dumat nad relativitou zaškatulkování můžou, až budou starší a budou mít abstraktnější a kritičtější myšlení.
Nejdřív bych třeba dítěti řekla, že na světě jsou ženský a chlapi, transvestity bych si dala rozhodně až na pozdější výklad.
Ano, ale tohle je příklad, kdy učitel postaví na stupínek transsexuála a nutí děti určit, jakého je pohlaví. A to je blbě.
@Viking píše:
Jenomže když jim budeš tvrdit, že sytý a hladový z příkladu je adjektivum a nikdy jinak, nebo za pět, tak v tom naopak bordel mít budou. Když jim řekneš, že jako přídavná jména sice vypadají, ale plní funkci jména podstatného, a v různých příručkách se na to vědci dívají a pojmenovávají to různě, nebudeš jim „lhát“ a něco je opravdu naučíš („napadá vás, čím je nahradit? proč myslíte, že se takové věci často najdou v pořekadlech? znáte podobné příklady?“ atd.)
Takhle to nefunguje. My se ucili veci jasne s tim, ze je spousta vyjimek. A na ty doslo casem, az kdyz jsme vedeli, o cem je rec. Ja nerikam, ze se to ma oddalovat o roky ![]()
Ale pokud ty jim zadas slovni druhy a vzapeti jim reknes, ze je to vlastne jinak… no nevim. Dobrych ucitelu, co by tohle zvladli vysvetlit vsem detem, moc neni.
@asha píše:
Hm. Mas nebo mela jsi nekdy v nedavny dobe dite ve treti tride?
Ne, ale ve třetí třídě jsem už chodila za školu, páč jsem se tam šíleně nudila a učitelka mi místo odpovědí na mé dotazy psala poznámky ![]()
P. s. doufám, že mé děti budou po někom úplně jiném než já, a že jejich školní docházku přežiju
![]()
@Viking píše:
Ano, ale tohle je příklad, kdy učitel postaví na stupínek transsexuála a nutí děti určit, jakého je pohlaví. A to je blbě.
A to je bezny. Presne tak se to vetsinou dela ![]()
@asha píše:
Taky to tak vidim.
Proto mne treba stval ten Fraus, kde deti netusily, co je usecka nebo ctverec a bod, ale uz se bavili o krychlich. Teoreticky to vypada krasne, ale decka byly celkem zmateny. Nerozumely pojmum.
V tech 8mi letech jsou fakt mali, i kdyz se to nekomu nezda.
A to by nešlo podat „hele děti, koho to zajímá, tak…, ale pro naše potřeby budeme mít za správné, že je to přídavné jméno.“
To by taky nešlo? ![]()
A už vám tu nebudu plevelit, díky, že jsem se naučila něco nového z češtiny ![]()
No, jak je videt, tady se teorie a praxe muzou docela rozchazet ![]()
@asha Ale ty jim neříkáš, že je něco jinak… Jen říkáš, že se něco dá různě popisovat (a třeba i to, že je naučíš jeden ze způsobů toho popisu). Tuhle vědomost považuju za tisíckrát cennější a využitelnější než schopnost poznat ve větě doplněk. A (abych se svezla na vlně nadávání na poměry) tohle vědomí lidem/dětem u nás strašně moc chybí. (Tuhle se mi tu rozčilovala jedna puberťačka, že ji nezajímá, jak nějaký ponoření do kapaliny funguje, ale že chce umět ten vzoreček, ten bude přece v testu!)
Příspěvek upraven 30.08.13 v 00:03
@asha píše:
Takhle to nefunguje. My se ucili veci jasne s tim, ze je spousta vyjimek. A na ty doslo casem, az kdyz jsme vedeli, o cem je rec. Ja nerikam, ze se to ma oddalovat o roky
Ale pokud ty jim zadas slovni druhy a vzapeti jim reknes, ze je to vlastne jinak… no nevim. Dobrych ucitelu, co by tohle zvladli vysvetlit vsem detem, moc neni.
Přesně, živě vidím mého synovce třeťáka (inteligentní kluk), jak v případě takového vysvětlování vztekle švihne učebnicí o stůl a bude vyřvávat „tak jak to teda vlastně je?“
Určitě jsou děti, které by i v 8 letech vzaly takové vysvětlení vděčně, že z nich nikdo nedělá blbce, ale kolik jich je? Když bych takové dítě ve třídě měla a viděla, jak se u škatulkování nudí, dávala bych mu takové příklady, ať si dumá. Ostatní bych nechala spokojeně třídit jednodušší příklady.
@Damael píše:
A to by nešlo podat „hele děti, koho to zajímá, tak…, ale pro naše potřeby budeme mít za správné, že je to přídavné jméno.“
To by taky nešlo?
A už vám tu nebudu plevelit, díky, že jsem se naučila něco nového z češtiny
To zalezi na uciteli. Jasne, ze to jde. Bohuzel je hodne takovych, co to podat neumi a deti se v tom ztrati. Ja jsem ucila kluka doma pul roku, ve druhy tride. Na takovy veci narazis dost casto a porad musis koukat, jak to podavaji ve skole. I v ty matice…to je presne, jak s tim trojuhelnikem…a u toho je to jeste celkem zretelny.
Takze se vracim k tematu…ja bych si teda hlavne zjistila, za jaky slovni druh to povazuje pani ucitelka ![]()
@Viking píše:
@asha Ale ty jim neříkáš, že je něco jinak… Jen říkáš, že se něco dá různě popisovat (a třeba i to, že je naučíš jeden ze způsobů toho popisu). Tuhle vědomost považuju za tisíckrát cennější a využitelnější než schopnost poznat ve větě doplněk. A (abych se svezla na vlně nadávání na poměry) tohle vědomí lidem/dětem u nás strašně moc chybí. (Tuhle se mi tu rozčilovala jedna puberťačka, že ji nezajímá, jak nějaký ponoření do kapaliny funguje, ale že chce umět ten vzoreček, ten bude přece v testu!)Příspěvek upraven 30.08.13 v 00:03
To ale muzes narazit. Bylo by to idealni, ale jednak nemas idealni ucitele a jednak mas ruzne nadany deti. To by se toho muselo zmenit hodne. Treba i srovnavaci testy ![]()