Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Složité partnerské vztahy, aneb jak je řešit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.5.14 19:19
Promiň ale na mě je to docela dost zmatené…myslím, že by sis měla ujasnit co vlastně chceš a pak si popovídat s ním…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 19:25
No, takže jste se dohodli jak? On si bude hledat partnerku, která mu bude více vyhovovat sexuálně? A ty řešíš málo peněz na samostatné bydlení, a smutnis po jeho babičce? Není z textu moc zřejmě vyčíst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 19:37
Nevím sice co je na tom složitého? Dle mého je složitý vztah takový, kdy jsou v tom děti. Ty jsi samostatná jednotka. S partnerem si to musíte srovnat hlavně vy dva. Co chcete do budoucna apod., Asi sis zvykla na nějaký standart a je těžké to opustit, ale pokud už ve vztahu setrváváš jen s toho důvodu, tak je to blbost největšího kalibru. Takhle můžeš jednou litovat, žes neodešla dokud to šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 20:10
Drží tě v šachu tím, že nepracuješ? To mi zní fakt divně - to je přece kompletně na tobě… Jediná neshoda, kterou jsi popsala je ohledně frekvence sexuálních aktivit. Ve vztahu, který je jinak v pořádku se toto snad dá řešit nějakým kompromisem, já tady fakt nic složitého nevidím… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.14 20:42
Myslím, že máte přechozený vztah. Jeden takový jsem prožila, po sedmi letech jsme se rozešli. Byli jsme si vzájemní úplně prvními partnery se vším všudy. Oba jsme ještě studovali, společné bydlení a děti v nedohledu (na děti jsme stejně ještě dlouho nebyli zralí). Peníze tehdy na nějaké společné koníčky, bydlení, cestování taky nebyly. No a sex - nuda (nebyli jsme moc kompatibilní, ale to jsem zjistila až s jinými partnery). Tehdy to bylo těžký (společní známí, naše rodiny se znaly, všichni nás brali jako ideální pár, vše co jsem do té doby zažila důležitého, bylo s ním), ale dnes jsem za to ráda. Oba jsme teď spokojení v manželství s někým jiným, máme děti atd.
Aby vztah vydržel, láska nestačí. Musí to mít dynamiku - společné plány, budoucnost, závazky… Žádnou radu nemám, jen svou zkušenost. Nejlepší je o těchto věcech (pocitech, obavách, potřebách) s tím druhým mluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.15 20:49
Poraďte, prosím...
Dobrý den všem… nikdy jsem tohle neděla, ale už nevím, komu se svěřit, resp. nikomu jsem se zatím nesvěřila… Mám problém v partnerském vztahu… on o 18 let starší, jsme spolu ve vztahu 6 let. Za tu dobu - po půlroce… Se tajně začal scházet s bývalkou s tím, že mu jde spíš o to, dostat z ní peníze, které do ní vložil, a proto se s ní stýkal, se mnou to prý nemělo nic společného… Dodnes si stále prohlíží její profil na fcb, vyhledává ji, co dělá apod. Potom tu byla jeho klientka, která se do něj zamilovala. On mi dělal scény, když jsem dala na fcb fotky z mé promoce, kde jsme byli spolu, protože by to mohly vidět děti, ale na svoje stránky si dal párty, kterou uspořádal ve svém domě a na zahradě - ženský v plavečkách… paní se ho snažila klofnout, nepodařilo se, trochu jsem do toho zasáhla s tím, že jsem měla dojem, že má o něj zájem, tak jsem mu to řekla, on se jí na to zeptal, ona to potvrdila… Do té doby se ale stýkali tajně, údajně nic víc neproběhlo. Je toho trochu víc… spíš bych řekla na jeho straně…Nevím, jak to říct, ale do toho vztahu jsem obětovala vše… poprvé jsem se pořádně zamilovala, udělala bych pro něj cokoliv, překonali jsme velké krize… V posledních letech jsem měla pocit, že se snaží se mnou manipulovat, že poznal, že můj vztah k němu je silnější, takže si začal jakoby diktovat… Jezdila jsem za ním o víkendu, chtěl po mně nejprve 3 500 za měsíc (jídlo, spotřeba energie atd.), to jsem odmítla, nakonec jsem mu dávala pravidelně 1 500 Kč + to, děleno dvěma, co se týkalo jídla (pracovala jsem přes týden jinde)… Něco jsem vložila do jeho domu, ale pak si začal diktovat ve stylu, chceš to, musíš se ale podílet na tamtom a tamtom. Rozmazlování od chlapa jsem nikdy nezažila, o všechno jsem si musela říkat, a to většinou nakonec s hádkou… Jednou na Vánoce mi dal kalendář, který fasoval ve firmě, a lístky do divadla, které dostal od známého, strašně mě to mrzelo…, nějak jsem si na tohle zvykl… Když jsme se vždycky pohádali… dělal mi naschvály, nikdy se mi nechtěl omluvit, a i když jsem se snažila s ním v klidu o tom pohovořit, bylo to marné… Začala jsem se cítit, že všechno je moje vina a cítila jsem, že to jde do…Bylo mně s ním dobře, ale i špatně…Už jsem přemýšlela na rozchod, ale drží nás náš společný jediný zájem, mj. v sexu nám to taky dobře klapalo. Dokonce se mi jednou stalo, že kolem mě projel autem a vůbec nezastavil, přitom bydlíme od vesnice docela bokem… nechal mě táhnout tašky z města… Neustále mě poučoval, co bych měla a jak bych měla, ale pokud jsem to obrátila na něho, byl oheň na střeše… Mám pocit, že mu nikdy nevadí, že se trápím, nic to s ním nedělá, ba naopak… vždycky mi řekne, ať si sbalím věci a odejdu… Poslední jeho věc byla ta, kdy mi slíbil dítě /svoje už má z předchozího vztahu/, nechce se sice o tom bavit, ale jsme domluvení, že příští rok by se mohlo začít něco dít, ale já mám pocit, že on o tom ani mluvit nechce, že si to ani nechce připouštět, mimo jiné mi začne vykládat o tom, co všechno se musí koupit a co se musí udělat, abychom to dítě mohli přivést na svět…, samozřejmě jde opět o prachy… no a to mi jasně dá najevo, kolik bych měla zainvestovat do jeho oprav… 
Jsem z toho smutná, někdy už nabývám pocitu, že jsem asi hyena a že chci asi od něho moc, ale jen nechápu, proč jiní lidé dokážou být šťastní a proč jiní muži si svých žen dokážou vážit… Neumíte si představit, co se mnou dělá věta na fcb, když kamarád napíše do statusu větu v množném čísle: „Rodíme“ nebo „Moje úžasná žena dnes dala život našemu synovi…“ Vždycky to obrečím, on tohle prostě by nedokázal… Co si myslíte o tomto vztahu??? Díky za vaše názory
- Citovat
- Upravit
16.8.15 21:08
Hlavně si s ním to dítě nedělej. Jednou se mi taky stalo, že mi chlap řekl, ať se sbalim a vypadnu. Tak jsem se sbalila a vypadla a víckrát mě neviděl. Nevím, jestli ti to stačí takto.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
16.8.15 21:14
Asi tě zklamu, ale mně připadá úplně šílený s takovýmhle člověkem pomýšlet na početí dítěte. Být tebou, tak bych byla šťastná, že s ním nemám zatím žádné závazky a našla bych si někoho, kdo by mě měl rád. (vím lehko se to říká, těžko koná v praxi - každý to umí nejlépe poradit, coby citově nezúčastněný, druhému). Ale já tam fakt nevidím ze strany tvého „přítele“ žádnou lásku a respekt. Je hladovej a vyčůranej, říci si o příspěvek 3500,– za 8 dní v měsíci od partnerky (ono od kohokoli) je vrchol. A že dítě bude, až mu zainvestuješ do baráku 
. Ty průpovídky, ať se sbalíš a jdeš, to že tě nesveze jeho autem atd…nenene, nevidím tam lásku ani trochu, naštěstí jsi ještě bez závazků a můžeš s čistým štítem vycouvat…
- Citovat
- Upravit
16.8.15 21:27
Bylo to za 8 dní. Bylo to za víkendy (měsíčně + každý víkend děleno 2 za jídlo) Je mi 30, mám pocit, že už nikdy nikoho nepotkám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:31
Často cítím…,že mě nemiluje…, snažím se s ním o tom mluvit, ale.. Spíš je mi to trapné vůči rodičům…nepozdával se jim od začátku…Je mi hanba přijít přistěhovaná…Lžu jim kvůli našemu vztahu, je mi ze sebe špatně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:41
@martinarav takže víkendový vztah, je mu je skoro 50? ten nic měnit nebude a ve vztahu asi moc spokojená nejsi 
. V takovémhle vztahu bych nebyla, kašle na tebe z vysoka, neponižuj s epřed nim. Ptala jsi se ho proč nezastavil a nepomohl s nákupem? Pořádně by jsi ho poznala až by jste bydleli dohromady třeba rok, hlavně ne do toho dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.15 21:49
Žiju v tomto strašně dlouho, některé věci, dělá jen tehdy, když jsme pohádaní… Jinak má i přednosti, které má málokterý chlap…jen asi to byla jen manipulace a zalíbení… Neznáte nějakého psychologa v Brně? Dobrého?? Potřebuji se vypovídat a nějak se dát dohromady… je toho mnohem víc, ani se to sem nevleze
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
16.8.15 21:54
@martinarav
Hele, já mám teď taky dilema, jak dál s přítelem, mám pocit, že už tomu nedáváme to, co bychom měli - a to se ten můj proti tomu tvému chová doslova jako zamilovanej študent. Takovýhle chování si vůbec nedokážu představit tolerovat.
Ve 30 není nic ztraceno, navíc než tohle, to už je mnohem lepší být i sama, ne??? S rodiči si hlavu nelámej, jsi jejich dítě, holt si párkrát vyslechneš kázání na téma „my jsme ti to říkali“ (o tom já bych mohla od mojí mamči vyprávět) a budou tě mít rádi a podporovat pořád stejně. Hlavně do něj neinvestuj peníze a nesnaž se o dítě, byla bys pak ještě víc nešťastná… 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
omlouvám se že zakládám diskuzi anonymně (dále budu pod svým nickem), ale je pro snadnější popsat mou situaci. Dále bych ráda upozornila, že diskuze není jen o tomto mém problému a klidně zde zadávejte i Vaše partnerské neshody a problémy…
Nuže: S partnerem jsme 5 a půl roku. Je to pro oba první vážný vztah. Máme se rádi, po těch letech je ten vztah už méně živočišný a spíše o zvyku a kompromisech. Nicméně když jsme měli velkou diskuzi o rodině a svatbě, tak mě naprosto uzemnil. Jeho otec je proutník a jeho přítelkyně nikdy neměly přes 30 (nutno dodat, že jeho otec byl „kocou“
) a každý rok se střídaly. Dříve jsme mluvili o tom, že bychom se letos mohli vzít a koukat po bytech a založit rodinu (jeho nej kamarád má svou přítelkyni o pouhý týden déle jak jsme my dva s přítelem - tehdy byli čerstvě vdaní s první dcerou… nyní po roce mají již dvě dcery) - to bylo loni… Nicméně jsem loni dostala výpověď (moje pozice zanikla - byla jsem placená z grantu EU). Přítel naléhal, abych si našla jen poloviční úvazek a zaměřila se na své studium (dálkově VŠ) a domácnost se psem. Souhlasila jsem. Jenže jsem v únoru dala výpověď, protože se můj poloviční úvazek zvrhl v plný za 6tisíc - opět s tím přítel souhlasil - máme rezervy.
Nicméně po naší debatě mi vytkl, že jsem nesvědomitá, málo s ním spím a jakmile ho budu mít jistýho a s pupkem se mu už sexu nedostane vůbec. Říkal to coby legraci, ale úsměv mu rychle zmizel. Pak se začal vymlouvat.
Ať přemýšlím jak přemýšlím, tak mám pocit že náš vztah je ve slepé uličce. Mám strašně moc ráda jeho rodinu (dokonce bych řekla, že s jeho prarodiči mám mnohem lepší vztah jak s mými - no s jednou jeho babičkou 100% - chodíme spolu do divadla, zahradničíme na chatě pod…), máme společný majetek ALE… když si představím život bez něj tak mi vrásky dělá vidina ekonomického zajištění. Jsem teď bez práce, drží mě absolutně v šachu, vydělávám jen pár stovek na brigádách. I kdybych si našla HPP tak nájmy v Praze jsou pro jednoho dost vysoké.
Ráda bych si tedy popovídala s někým, kdo si prošel něčím podobným. Snad je to napsané srozumitelně, ale mám hlavu plnou myšlenek a STRAŠNÝ zmatek!!!