Spánková obrna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@Anonymní píše:
@panenka87 B-komplex?? ten zkusím. slyšela jsem že pomáhá i magnezium ale nevím
magnezium taky neni na skodu ale ten B-komplex je v tomhle pripade mozna lepsi:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, fakt to becko vyzkousejte. Zda se to jako banalni reseni ale pomohlo to. A teda ten b-komplex musim brat do ted. Kdyz jsem ho zkusila vysadit, do dvou dnu jsem mela problem. Treba se me chtelo hrozne spat a tak jak jsem se propadala do spanku, tak se telo jakoby leklo a hodilo me to zpatky. Taky docela neprijemny ale spankova obrna jeste horsi. Stavalo se me to casto v obdobi puberty, kdy jsem trochu experimentovala z drogami. A pak v tehu a mam to do ted (jeste kojim) tak si rikam, ze telo ma asi nedostatek vit. B, kdyz ho dava miminku. Tak ho musim nejak doplnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@sara1000 píše:
Ja ty pocity mam pri jinych jevech, nez spankova obrna. u te jsem si jista, ze je to error mozku:-).
Rada bych ti poradila, ale krom navstevy neurologa ti asi neporadim.
Dnes uz bych to mozna resila nejakou spise „zelenejsi“ cestou.po vsech ten antidepresivech…
@Z.jev píše:
@sara1000 Zatím to nevidím na návštěvu neurologa, to až kdyby se to zhoršilo. Ale stejně jsem vyčetla v různých článcích a diskuzích na toto téma, že žádné léky nějak extra nezabírají. Asi nám nezbývá, než se s tím smířit a brát to jako normální věc - jak spánkovou obrnu, tak ty nadpřirozené jevy
Ciste na obrnu asi nic neni.Ja brala spise AD na veci okolo a taky mi spolu s problemy diagnostikovali epilepsii, ale to byl chvilkovy problem.Tu se mi podarilo premluvit, ze tak teda neeee 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Drž se.
Já jí prodělala asi v 15 letech (dnes 29). Ani psycholog mi nepomohl (ani nevěděl, co by mi mohlo být). Bylo mi fakt u lékařů trapně. Popisovat jim, že se v noci dusím a vídám tmavé obrysy postav. Trvalo to tak rok, než to úplně zmizelo. Poslední dobou jsem začala pátrat, co to tak mohlo být a vypátrala. Je to opravdu děsivé a naprosto chápu, co zažíváš. Někdo radí nespat na zádech a jiní zase něco jiného, ale já si myslím, že to přejde snad časem samo. Píšeš, že se ti to jakoby vrátilo a jak vidím, tak se to může opakovat (což mě trošku děsí), tak doufám, že to zase pomine. Dokonce jsem i někde četla názory, jak někteří lidé tuto situaci daným osobám závidí, ale věřte, není co. Moc držím palce!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Rada jak se tomu vyhnout
Já mívám spánkový paralýzy docela často. Studoval sem na sobě lucidní snění. Má to s tím hodně společnýho, a vím jak se do toho dostat. A taky vím jak se tomu vyhnout. Ale nikdy to nemělo dopad na můj život mimo sen Nikdy sem neviděl ducha nebo něco podobnýho a nebojím se chodit spát. Pokud nebudete spát v místnosti, kde je taková tma, že když otevřete oči, vidíte skoro stejnou tmu jako když je máte zavřené, tak se do paralýzy téměř nemůžete dostat. A taky je dobrý usínat při nějaké hudbě, protože veškerý zvuky co slyšíte při usínání pokud jsou pravidelný a stejný, tak se v tý paralýze vyskytujou taky. Tudíž vám hudba nedovolí se dostat do paralýzy, je na to příliš nepravidelná, ale usnout se u ní dá. Pokud to neni pravidelný tekno. To by naopak mohlo do paralýzy přivést ještě rychleji.
- Citovat
- Upravit
Trpím spánkovou obrnou od svých 16 let teď mi táhne na 20.Ze začátku se mi to stávalo třeba jednou za 3 měsíce teď to je i 1-3 do týdne. Začne to brněním od hlavy a postupně sjíží dolů až ke končetinám, zároveň na mé tělo začne působit šílený tlak jak máte například na centrifuze, jenže se mi to stává před tím než usnu a se šílenou silou ztoho dostanu dřív než mě ten tlak sahne do ochrnutí a potom nesmím jít tak hpdinu na to hned spát jinak by se proces opakoval, nebo je ten tlak tak silný že nemám šanci se tomu ubránit a ochrnu.Taky jsem zistila že kolikrát je lepší tomu podlehnout a nechat se ochrnout než se tomu bránit..Mívám do toho i sny jendou sem měla, halucinace..Byla jsem s tim u neurologa který mi vlastně řekl to co jsem už věděla ale teď to je horší a horší a vyhledám nějakého specialistu, kdyby ste někdo věděl nějaký kontakt tak napište díky..Achjo a teď opět budu mít strach usnout..!!! 
- Citovat
- Upravit
Já to mám taky, je to dost šílený stává se mi, že se ve snu opakovaně probouzím, myslím si že jsem vzhůru a zase usínám. Potom mi začne zvláštně brnět v uších, občas dokonce slyším jakousi písničku, motá se mi hlava a někdy se i vznáším po pokoji. Na konci spadnu na zem a nemůžu se pohnout ani zakřičet. Často už od začátku vím, že je to sen, protože si uvědomím, že v reálném životě se nemůžu vznést z postele a například prolítnout zdí, jednou sem viděl ze stěn pokoje lítat provazy, jindy jsem se podival do zrcadla a viděl tam něco mezi čertem a kostlivcem. Když tohle řeknu někomu známýmu tak se mě obyčejně zeptá co fetuju a podobně, tak to radši nikomu nic neříkám. Vždycky když se z toho snu doopravdy probudím tak mi trvá dost dlouho než se přesvědčím, jestli jsem doopravdy vzhůru vždy se zkusím štípnout jestli mě to bolí, a projdu se po pokoji a když se nestane nic zvláštního jako třeba že se začnu vznášet tak teprv uvěřím že nespím ale sem už vzhůru.
- Citovat
- Upravit
Pokus o oziveni diskuze.
Chtela sem puvodne anonymne, protoze uz tak si pripadam jako „blazen“ a s tim nickem bych nerada pusobila komicky, ale kaslu na to.
Mam dotaz: zazil jste nekdo spankovou paralyzu, kdy vase telo nebylo paralyzovano, ale mohli ste se volne pohybovat? Mam prihodu z nedelni noci, vse co jsem nacetla odpovida paralyze, az na jeden detail: ja sem se mohla hybat. Toliko zminovanou osobu sedici na hrudniku sem videla zcela jasne, plus sem vedle ni videla kamaradku, ktera 3.4. spachala sebevrazdu, po te „spatne“ osobe sem vystartovala rukama a dokonce sem i zakricela „Jdi!“.Vim minutu od minuty co se delo, telo sem mela hybne.
Od vcerejska se nesoustredim na nic jineho, nez na ten stav z nedelni noci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na www.spektrumzdravi.cz je o tom dobry clanek vcetne pricin typu premira stresu apod. To, co jsem si o tom precetla, zni dost strasne.
Ja, kdyz mam opravdu extremni stres, trpim nocnimi murami, ve kterych primo zaziju to, ze se zabiju v aute. Ritim se vysokou rychlosti ve tme a nevim kam, pote naraz. Kricivam ze spani.
Doufam, ze naleznes pro pricinu problemu reseni
- Citovat
- Upravit
@ne-silenamatka píše:
Pokus o oziveni diskuze.Chtela sem puvodne anonymne, protoze uz tak si pripadam jako „blazen“ a s tim nickem bych nerada pusobila komicky, ale kaslu na to.
Mam dotaz: zazil jste nekdo spankovou paralyzu, kdy vase telo nebylo paralyzovano, ale mohli ste se volne pohybovat? Mam prihodu z nedelni noci, vse co jsem nacetla odpovida paralyze, az na jeden detail: ja sem se mohla hybat. Toliko zminovanou osobu sedici na hrudniku sem videla zcela jasne, plus sem vedle ni videla kamaradku, ktera 3.4. spachala sebevrazdu, po te „spatne“ osobe sem vystartovala rukama a dokonce sem i zakricela „Jdi!“.Vim minutu od minuty co se delo, telo sem mela hybne.
Od vcerejska se nesoustredim na nic jineho, nez na ten stav z nedelni noci.
Mohla to byt spankova paralyza. Me se pravidelne objevuje, kdyz jsem ve stresu…nebo kdyz si rozhodim spankovy rezim. Pri usínání to zacne lechtanim na hrudi a tlakem v hlave. Odezenu to, kdyz pohnu rukou nebo se otocim na bok. Kdyz me to chytne..je to v haji. Huceni v usich, tlak na hrudi a slysiny nebo vidiny cernych postav. Kdyz prekonas strach, tak to neni tak strasny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, trošku oživím diskuzi. Od posledně, co jsem psala o nechtěném astrálním cestování(už to bude půl roku) - jsem nepřestala pátrat a hledat info o mimotělních zkušenostech atd. Jak jsem tady psala, nejspíš netrpím nechtěným astrálním cestováním, ale spánkovou obrnou a zároveň někdy OOBE (můžu se procházet zdmi, létat atd.). Při obrně nemám pocity jako někteří. Nikdo mě neškrtí, nesedí na hrudi, nedusím se, postavy také nevídám, jen se nemohu pohnout, mám hučení v uších a dívám se po místnosti očima. Nejhorší ale je, že si tyhle stavy dokážu sama vyvolat a nemusím se ani moc snažit.
Poslední obrnu jsem zažila dnes v práci 
… bohužel už podruhé 
Zajímalo by mě, jestli byste nechtěli udělat nějaký sraz? Vyměnit si zkušenosti, možná by to oběma stranám pomohlo. Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by spánkovou obrnou trpěl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj holky,
spánkovou obrnu jsem prodělala poprvé v 15. Tenkrát jsem z toho šílela, vůbec jsem nechápala, co to je a ani jsem to nedokázala nikomu pořádně vysvětlit. Pak se to spoustu let nedělo a zopakovalo se to, až když jsem byla vdaná a měla děti. Tenkrát jsem chtěla probudit manžela, ale nešlo to, nemohla jsem vydat ani hlásku. Průvodní příznaky stejné jako u ostatních, hučení a vibrace napřed v hlavě, potom v celém těle. Když se to v dospělosti opakovalo asi po třetí, tak jsem začala pátrat a zjistila, že nejsem sama 
Začalo mě to velmi zajímat a hodně jsem toho přečetla - všem doporučuji knihy Roberta Monroea, jedna z nich se jmenuje Cesty mimo tělo. Uvědomila jsem si, že je tenhle stav úplně normální, a že se v podstatě jedná o proces, kdy se astrální tělo odděluje od fyzického. Dnes jsem na tom tak, že tento stav naopak vyhledávám a mám radost vždy, když se to povede. Kolikrát cítím, jak se vznáším nad svým tělem, slyším zvuky, jakoby po ložnici třeba chodil manžel, nebo jakoby bylo zapnuté rádio… Kolikrát mám pocit, že jsem vzhůru a pak se proberu a zjistím, že jsem nebyla vzhůru fyzicky, ale trochu jinak Postupem času jsem zjistila, že nejlepší je, se tomu stavu přestat bránit a spíš se ho snažit trochu prozkoumat. Mým velkým přáním je se dostat do fáze, kdy se dokážu astrálně ocitnout kdekoli, kde pomyslím. Chtěla bych létat, procházet zdmi atd. Nejlépe tento stav navodím, když si lehnu dopoledne za denního světla, to se mi to podaří téměř pokaždé a vždy se těším, co se bude dít. Pravda, ty vibrace jsou někdy masakr, někdy mám pocit, že mi srdce bije tak rychle, až se z něj kouří a chystá se prasknout. Pak se proberu a samozřejmě zjistím, že bije úplně normálně Takže podle mě je nejlepší se tomu odevzdat, když to přijde, protože strach není moc dobrá energie na tyto věci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hilda Ahoj, s tím strachem souhlasím. Je to velká brzda a je lepší se tomu poddat než bojovat. Jinak může člověk být i hezkých pár let pořád na jednom místě.
Taky se mi daří přes den navodit stav lehce, protože je kolem světlo, v noci(tedy před spánkem) si na to ještě netroufám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, je pravda, že sama si to navodit neumím, spíš si jdu prostě lehnout a ono se to stane Nedávno se mi to po dlouuuuhý době stalo večer, když jsem šla spát a byl to nářez Ten tlak na hrudi se málem nedal vydržet a zároveň jsem hrozně rychle letěla jakýmsi tunelem… no masakr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
