Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Spíte s dětmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.10.17 18:58
Jak kdy, jak podle nálady. Ale pořád určitě ne, nechci jí moc učit k nám do postele 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 19:20
@Tamtama píše:
dokud budu chtít
Presne. Mali jsou jen jednou, v puberte s nami stejne spat nebudou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 19:47
Ano, po dvouleté pauze už s námi zase další kousek spí. A hrozně si to miminečko vedle sebe užívám. Starší děti s námi spali nějakou dobu taky, pak se jednoho dne starší syn sbalil a odstěhoval se do pokojíčku. Druhý den ho následoval i mladší brácha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 20:01
@blumen píše:…to říkám chlapovi, když mu tečou nervy"malí jsou jen jednou, neřvi, překousni to a užívej si jich"
Presne. Mali jsou jen jednou, v puberte s nami stejne spat nebudou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 08:22
@axlpol píše: …to říkám chlapovi, když mu tečou nervy"malí jsou jen jednou, neřvi, překousni to a užívej si jich"
Tohle spis slysim ja od nej nekdy 
u nas tecou mervy jen mne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 09:33
@blumen píše:…mě taky, ale jen když to nevidí
Tohle spis slysim ja od nej nekdy
jinak se držím a za zlého nerváka je vždy on. Ovšem jak budou děti mluvit, tak poví, že mamka byla naštvaná, tak mi to skončí. Ale to věřím, že budou už mít rozum a budou lépe poslouchat
Jnak se vrátím k tématu. Kluci jsou ted nemocní(snad už třetí týden 
)včera celý den šílený kašel a večer také. Spí od 19hod a ve 21hod jsme je vzali k nám do posltele aby jsme jim dali v klidu léky. Hleděli na telku, uplně vyřízení s teplotou a jak jsem se zeptala,„chcete jít už do postýlky“natáhli oba ručky a skočili mi kolem krku at je odnesu. Lehli, zachumlali a spali.
Prostě jsou na to zvyklí, mají svůj klid a pohodlí každý ve své postýlce. Jako (v pohádce)v domečku u medvíků
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
7.10.17 10:21
@lucenka píše:…tak to máš dobrý. Já mám vzpomínku, že už jako malé dítě, třeba u babičky jsem nemohla usnout v té tiché místnosti, jsem čučela do zdi a poslouchala tikot hodin, fakt depka
@axlpol @axlpol tak u televize bych taky neusnula, takže bych ocenila, kdybych nohla jít spát někam, kde by mně nerusila… Klidne i někam na zem
tik, tak, tik, tak… a doma absolutní ticho a hleděla jsem ve tmě do stínů na zdi… dodnes mám raději tv, která na časovač vypne. Kluci taky ted(asi 14dní) usínají u tv, dříve se nedívali nechávala jsem jen hudbu a ted mají zvířecí videa. Ovšem jak je unava, myslím že je jim fuk, jestli je světlo/tma, tv nebo ticho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 10:28
@Al3×andra píše:
Chtěla bych se zeptat, jak moc je rozmohlé spaní s dětmi a co si o tom myslíte?Já to chápu ze začátku, když se narodí, ale kamarádky mají v posteli třeba tři děti v rozmezí 1-5 roků a to mi teda vstávají vlasy na hlavě, když to slyším
To já jednou viděla extrém, kdy matka s 15letou dcerou spala v manželské posteli-byla bez chlapa. A oběma to prej nevadilo. Tak nevím…
Příspěvek upraven 07.10.17 v 10:32
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 10:32
@Božislava píše:
To já jednou viděl extrém kdy spala matka s 15letou dcerou v jedný posteli. Holt to byly obě minimalistky co bydlely v malém bytě a neviděly na tom nic špatného.
Tak to můj chlap má dodnes trauma, jak musel až do 19let sdílet pokojík s matkou a ségrou. V obýváku spal otec, který chrápal a více místností neměli. No, každý jsme jiný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 10:33
My jsme v přechodné fázi Mladší se mnou spala v posteli do 3 let, apk už jsme se nevešli a strašně kopala. Starší do té doby měla svoji postel, ale jen kousek od té mojí. teď jsou holky nastěhované už půl roku v pokojíčku. Ale já musím mít u nich v pokojíku postel, protože samy neusnou, nejdřív se jdou pomazlit ke mně, pak zalezou k sobě, já čekám, až usnou (to si při lampičce čtu, docela fajn čas pro sebe). V noci pak sice jdu spát do vlastní postele, ale skoro každou noc najednou mladší vyleze a jde si lehnout ke mně nebo se ta starší vzbudí a ptá se, jestli jsem v pokoji, kdybych nebyla, šla by mě hledat. Jsem teda zvědavá, kdy je to přejde, ale nijak zvlášť mi to nevadí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 10:38
@axlpol píše:
Tak to můj chlap má dodnes trauma, jak musel až do 19let sdílet pokojík s matkou a ségrou. V obýváku spal otec, který chrápal a více místností neměli. No, každý jsme jiný
Tak to je docela hustý, ale to jsou ty bytové problémy, s něčím takovým jsem prošla taky, já jsem ze 6 dětí a pokoje byli jenom 2! Takže žadný soukromý, pouze když nikdo nebyl doma, to bylo málokdy, prostě dodnes z toho mám trauma. Dodnes nechápu lidi, co přivedou na svět hodně dětí, do malých prostor. Já jsem dodnes na své soukromí hodně háklivá, nemám ráda návštěvy příbuzných, prostě si to svoje soukromí hýčkám, jak to jen jde. Vím, že jsem v dětství trpěla těžkou ponorkou a dodnes mám z toho takové těžké sny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 10:55
@Božislava tak to máš stejné jako chlap. Díkybohu jsem stejná(ale od přírody)nemusím návštěvy, rodinu doma a i my neradi chodíme na návštěvy. Raději ven na kafe, ale domů ke komukoli se nám nechce.
Jeho první žena měla doma pořád nastěhovanou matku, byly velké kamarádky, pořád nějaké dýchánky, návštěvy, chození na návštěvy…tohle jej drtilo, nesnášel to…proto zbyl na mě a jsme vzájemně rádi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 11:51
@axlpol píše:
@Božislava tak to máš stejné jako chlap. Díkybohu jsem stejná(ale od přírody)nemusím návštěvy, rodinu doma a i my neradi chodíme na návštěvy. Raději ven na kafe, ale domů ke komukoli se nám nechce.
Jeho první žena měla doma pořád nastěhovanou matku, byly velké kamarádky, pořád nějaké dýchánky, návštěvy, chození na návštěvy…tohle jej drtilo, nesnášel to…proto zbyl na mě a jsme vzájemně rádi
No to je jako u mně. Hlavně ne žádné návštěvy ke komukoliv, nebo návštěvy u mně. Když přijdou příbuzný, tak jsem hrozně nervní a když mám ke komukoliv příjít, protože pozvání by bylo neslušné odmítnout, tak koukám být tam na návštěvě pokud možno co nejmíň času a hned uteču při první příležitosti. Takže třeba ani nedopiju kafe a ani nesním jediné pečivo, pořád koukám po dveřích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.17 13:19
Dříve jsem byla narozu, že ani náhodou. Má přece svoji postýlku a basta! Od 8 měsíce spaval v pokojíčku sám celou noc bez problému, vždy usinal sám do doby než začal chodit tj. 15-16 měsícem se to najednou změnilo. Nevím proč, čím… ale vždy se obudi kolem 1-2hod. a pláče. Myslela jsem, že mu vypadl dudlík, prelezel si ručičku atd. Asi se tam sám boji. Když jsem se ho pokoušela dát zpět, plakal ještě víc… Tak jsem ho vzala k sobě a od té doby to máme takhle každý den. Můj jen prohlásil, doufám že nebude s námi spát do 15
Nás to v ničem neomezuje a ani neruší. Malý spinká v klidu po zbytek noci. Třeba si sám zase řekne, že se nechce mačkat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
