Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chtěla bych se zeptat, jak moc je rozmohlé spaní s dětmi a co si o tom myslíte?
Já to chápu ze začátku, když se narodí, ale kamarádky mají v posteli třeba tři děti v rozmezí 1-5 roků a to mi teda vstávají vlasy na hlavě, když to slyším
Asi mám na to moc ráda svůj vlastní spánek a manželský život…
Nikdy jsem děti v posteli neměla, jen na ranní hrátky či mazlení. Každý máme svoji postel od jakživa..
Spí s námi skoro 7 letý. Nepřijde mi na tom nic hroznýho. Sám se v pokojíku bojí a při spaní nás nijak neruší.
Tedy dřív by mi to taky přišlo divný. Ale to úplně vymizelo. Je krásný, když se ráno přitulí ![]()
Spíme v jedné ložnici s dětmi 2, 4 a 6 let. S tím, že dvě mají postel, třetí je s náma. Budujeme podkroví, tak není moc na výběr, ale nevadí mi to.
Kdyby mi toto někdo řekl před 6 lety, tak si zaklepu na čelo, teď se mi to zdá přirozený.
Kdybych na výběr měla, dala bych dítě samotné do pokoje kolem 3. roku, asi ![]()
@Al3×andra mě zase přijde divný, že tobě vstávají vlasy na hlavně z toho, že ten, kdo s tebou nemá nic společného má v posteli děti
jako tebe to tak trápí??
Mému je 8 a jsem ráda, když nad ránem přileze a pomazlí se. A když přileze v noci, taky mi to nevadí
S náma spí nad ránem naše nejmladší, 2 a půl roku. Přeleze s postýlky okolo třetí, čtvrté hodiny a dospí u nás. Mladší syn, bude mu pět k nám chodil do skoro 4,5 let. Taky nad ránem. Poslední měsíce to doma ustalo. Na chalupě, kde spíme všichni v jedné místnosti chodí pořád, ale tam zase mládě zůstává v postýlce. Nijak to neřeším. Ono je to přejde.
Já to společné spaní taky moc nechápu
Dcera měla od narození svou postýlku, se mnou v posteli spala asi tak 3× a to když byla nemocná. Jinak je jí rok a půl a od příštího měsíce se bude stěhovat do svého pokoje a velké postele. Její místo totiž zaujme v únoru mladší bratr
. Dcera má stejně naši postel spojenou spíše s blbinkami, než se spaním. Myslím, že společným spaním prostě trpí to partnerství mezi mužem a ženou. Ono je hezké když se k vám dítě přitulí, ale v noci se prostě raději tulím k chlapovi
.
Starsi s nami spal do jeho peti let, mladsi jen do roka a pul. Bylo to jejich rozhodnuti, kdy se odstehuji do vlastni postele. Ted mam v posteli nejmladsiho, bude mu rok, rozhodne ho nasilim vystehovavat nebudu, opet to necham na nem. Manzelsky ani jiny zivot nijak netrpi
, spi se mi take dobre.
@Al3×andra píše:
Chtěla bych se zeptat, jak moc je rozmohlé spaní s dětmi a co si o tom myslíte?Já to chápu ze začátku, když se narodí, ale kamarádky mají v posteli třeba tři děti v rozmezí 1-5 roků a to mi teda vstávají vlasy na hlavě, když to slyším
Asi mám na to moc ráda svůj vlastní spánek a manželský život…
No, ja jsem chtela mit malou v postylce, do cca 7 mesicu mi tam spala bez problémů, ted tam neusne ani za nic, nechat usnout a přenést taky neexistuje. Po chvili to zjisti a usedave place…Takže ji máme v posteli, spi mezi nami a je spokojena…Nechavame to tak a doufáme, ze se to casem změní a postylku vezmezase na milost ![]()
Nejsme zastanci spani ditete v posteli rodičů, to vůbec…ale dopadli jsme jak jsme dopadli
Clovek míní, zivot meni no. Proste ji nechceme zbytecne trápit.
Příspěvek upraven 05.10.17 v 17:49
Spí s námi, když to potřebují. Nezakazujeme, ale cíleně si je do postele nestrkám, mají svoji. Občas přijde některá dcera k ránu nebo si beru mladší, když má neklidné spaní a potřebuje se tulit. Dcery mají 2 a 3,5.
Ne vecer a v noci. My mame svoji loznici, decka sve pokoje.
Po obede se stane, ze o vikendu vytuhneme v obyvaku cela rodina na sedacce.
Vecer se treba v loznici divame na tv nebo cteme, ale spi kazdy ve svem. A kocour spi uprostred chodby a nebo obejde vsechny pokoje jde si chvilku lehnout za kazdym v noci. My jsme decka v loznici meli do neceleho roku.
@Al3×andra Tříletá spí od narození s námi, já se spíš divím, že to někomu přijde divný ![]()
Mela sem jako miminko, byla sem lina vstavat nekolikrat za noc kojit
ted uz ke me dochazi k ranu, kdyz se brzo vzbudi, jinak spi ve vlastni postylce
ale znam lidi co maj v posteli 9 lete dite
kazdymu to vyhovuje jinak…
Mam v posteli dve. Rok a pet let. Neni krasnejsi pocit, nez kdyz jdu spat a mam zajratou postel a pritulim se ke klukum. Je to nadherny. Desim se toho, az se mnou nebudou chtit spat:(
Syn s námi spí je mu 10m do 4m spinkal sám v postýlce i sám usnul, pak se to zlomilo a po 3 nocích co jsem vstávala i 20× k postýlce, jsem to nevydržela a teď bez syna neusnu. Nepřijde mi na tom nic divného, až bude chtít půjde si buď do postýlky nebo do pokojíčku
jasné že nestojím o mít tam 10leté dítě, ale dokud jsou malí, tak myslím, že do těch 3-5 let je to úplně v pohodě
Ale sto lidí, sto chutí, neřešila bych kdo má kolik a jak starých děti u sebe v posteli ![]()