Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Splín - deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
5.5.10 20:19
Splín-deprese
Prosím, pomozte mi!!!
Dnes ráno to vypadalo na krásný, ničím nerušený den.
Ale člověk míní, příroda či Bůh mění?
Odpoledne se mi začalo dělat mdlo, snad nízký tlak. Motala jsem se jak nudle v bandě. Snažila jsem se na nic špatného nemyslet, ale nešlo to.
Zase jsem se začala bát o mého synáčka. Není to poprvé, co se mi to stalo.
Vím, že je to můj neopodstatněný strach a nevím, co mám dělat. Zkusila jsem všechno možné i nemožné- kineziologie, psychopodpora, ale hlavě neporučíš…
Prosím, poradte mi. Děkuji
Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.5.10 20:31
Jitko, pokud už jsi ledasco zkoušela a nic, co tak vyhledat pomoc psychiatra… opravdu může jít o závažnější problém.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 20:38
Jitko, nejdriv bych zasla k obvodnimu na krev, jestli treba nemas zmenene hodnoty stitne zlazy, od toho muzou byt taky uzkosti. Pokud to bude v poradku, supajdila bych na psychiatrii pro antidepresiva. Ta te dostanou z nejhorsiho a pak pekne k dobremu psychoterapeutovi, ktery te nauci s takovym strachem o dite, ktery je bezny pro kazdou matku, nauci zit - nepripoustet si ho vic, nez je nutne, a hlavne se nim nenechat ovladnout.
Hlavu vzhuru, bude lip.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 20:54
Bohužel mám zkušenost s naprosto stejnou věcí.
Prošla jsem si tím, je to běh na dlouhou trať, v mém případě tři a půl roku.
Doporučuji ti okamžitě to konzultovat s lékařem-psychiatrem. Psycholog je dobrý na pokec,ale psychiatr ti může předepsat potřebné léky, a ty jsou ,bohužel, v tomto případě asi jediné,co ti pomůže.
Nejde o depresi, jde o ÚZKOST, která přejde obvykle do paniky (vyšší level, výživný) . Ta už se neprojevuje jen strachem o dítě, ale má příznaky vážných onemocnění (infarkt a podobně) - v každém případě jsi zdravá,ale tělo ti vydá příznaky,a ty se pak bojíš že ti opravdu reálně hrozí nemoc/smrt..a to je pak super stav.
Proto doporučuji tuto tvou úzkost řešit HNED , dokud je „pouze“ ve fázi strachu o syna, než bude hůř. (a to bude, to mi věř).
Motání,nejistý krok - začalo mi to úplně stejně-prostě se mi jednou zamotala hlava a najednou mě přepadla panika že sebou švihnu a co bude s malou, a to je strašný kolotoč. Byly dny, kdy jsem jen seděla u zdi,v ruce mobil,hrála si s dcerkou a bála se postavit na nohy, protože jsem byla úplně zamotaná a nejistá 
Bylo to utrpení a dodnes žiji ve strachu, co bude,až se to zase vrátí(vrátilo se mi to celkem 2× ) .
Pomohly mi léky. Byť jsou to antidepresiva, s depresí nemají nic společného, řeší nedostatek serotoninu v mozku, a tím pomáhají.
Pro ostatní-nejde o to, ČEHO se bojí, to opravdu nic nevyřeší,i když strach pojmenuje.
Kdybys něco potřebovala, napiš SZ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.5.10 21:02
Lenka
holky já s tím bojuji taky, hlavně s těma negativními věcma, a všechno dokola, je to prostě o psychice. Chce to zaměstnat hlavu něčím, co člověka baví, něčím co ho naplní a tak. Lehko se to říká, ale hůře se to dělá. Mě psychiatr nikdy nepomohl, psycholog taky ne. Nějak se z toho snažím dostat sama, jen mám strach že se mi to taky vrátí …
Kdyby jste měli někdo radu, jak v případě zhoršených stavů reagovat, tak budeme všichni vděční 
- Citovat
- Upravit
5.5.10 21:03
Ještě bych měla dodat, že já antidepresiva užívám několik let. Mám právě PÚP - panickou úzkostnou poruchu s nedostatečnou tvorbou serotoninu.
Před těhu jsem měla i troje, v těhu 1 a po narození malé jsem sice dokázala léky vysadit, ale po 1,5 měsíci jsem musela pro záchranu svého psychického zdraví zpět aspoň na půl tablety denně… naštěstí se s Cipralexem kojit dá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:05
Anonymní píše:
holky já s tím bojuji taky, hlavně s těma negativními věcma, a všechno dokola, je to prostě o psychice. Chce to zaměstnat hlavu něčím, co člověka baví, něčím co ho naplní a tak. Lehko se to říká, ale hůře se to dělá.
Bohužel u většiny problémů tohle nepomůže… člověk do toho neovladatelně padá a pokud psychiatr potažmo léky nepomohly, je třeba a) změnit léčbu a najít vyhovující preparát a nebo b) změnit lékaře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:23
Přesně jak píše Markit - zaměstnat hlavu obvykle doporučují ti,co o tom vědí hodně málo nebo nic.
Moje máti mi to všecko jen zhoršovala tím, že mi furt vykládala, jak se mám něčím zabavit a něco dělat a nemyslet na blbosti. 
Nedokázala to pochopit-a myslím že dodnes nechápe. Až když jsem jí dala přečíst knihu o PUP, tak mi dala s blbýma řečma pokoj.
Co se antidepresiv týče - pokaždé mi stačila malá nebo poloviční dávka (mně by osobně stačilo i placebo 
) , a byla jsem v pohodě. Třeba teď už nějakou dobu jím čtvrtku tabletky jednou za tři dny 
Prostě můj mozek potřebuje mít pocit, že mám vše pod kontrolou a produkuje serotonin tak,jak má. Jakmile pocit ztratí, je to v háji a jsem zas na začátku.
Mám Asentru,a s toou se naštěstí dá nejen kojit,ale i otěhotnět. Vlastně normálně fungovat. Jen ty vedlejší účinky v podobě nabírání váhy,ty jsou strašlivé, tři roky-25kg nahoru Ale radši tlustá a v pohodě,než štíhlá troska co ani na WC nedojde.
Bohužel dodnes mám z jakékoliv nemoci strach-i z blbé chřipky, mám problém sníst i aspirin(jediné co jim bezproblému jsou AD a antiko 
) ,ale to jsou důsledky PUP.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:33
já jednou šla po ulici a udělalo se mi mdlo a nikdo tam nebyl, no a doteď nemůžu jít nikde sama, nejdu z domu sama a tak, taky nevím jak se toho zbavit, prostě mám strach že sebou žuchnu a nikdo mi nepomůže, částečně mi pomohlo jezdit autem, tak jsme byla sama a pomohlo mi to, ale pak se mi to zase stalo to nevolno a bušení srdce při jízdě, tak už ani autem sama nejedu, nevím jak to překonat, pokud je se mnou někdo jse v pohodě 
moc o tom nemluvím, takže to nidko ani neví, jen manžel…jsem z toho nešťastná, už to pár let takhle je, jsem ráda, aspoň za to že nejsem jediná:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:54
Viky - léčíš se? tohle totiž opravdu není žádná sranda…!!!!!!!!!
Zuzi - tyhle návaly znám… u mě to spíš komplikujou ztráty vědomí… prostě ve větším stresu nebo po rozrušení nebo rozčílení mě mozek prostě vypne a svezu se k zemi… slyším vše kolem sebe, ale nejsem sto reagovat… v těhu se to hrozně moc zhoršilo, po vysazené léků po porodu to byl taky problém… teĎ už je to zas trochu lepší, snad už to bude vše OK. Je fakt „fajn“ svést se k zemi s 2 měs. miminkem v náručí. Naštěstí vše dopadlo dobře a malinkou jsem nějak, doteď nevím jak, udržela, takže se pak jen svezla z náručí jemně na chlupatinu..... ani se nerozplakala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:56
EWULE bojím se,že mi Ondra přestane dýchat.
MARKIT.HI to mi už doporučovali v psychoporadně, ale každý si tady bude myslet, že jsem magor- to víš, vesnice.
MARJANKA zkusím i dr. protože v dětství jsem měla problémy se štít. žl.
Ještě vyzkouším homeopatika, reiki a posílání energie na dálku. Také mě z TOHO dostávají mandaly, když si je vykreslím a potom zmačkám a vyhodím. Prostě to jde ze mně všechno pryč.
Jinak mdloby nemám, to spíše přisuzuji tomu nízkému tlaku.
VŠEOBECNĚ bojím se od té doby, co po vraždě manželova bratra, jsem měla zamlklý potrat. A 2 roky nato zemřel ještě manž. tatínek. To člověku nepřidá.
Děkuji Vám všem za podporu a rady.
Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 21:58
jitko - a kdo MUSÍ vědět, že chodíš k psychiatrovi?? Pokud vesnice, předpokládám, že tam žádný nebude, taky ti nic nebrání jezdit do vedlejšího města.
Tyhle předsudky mě fakt dostávají 
bych ty idioty vražila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 22:05
Markit.Hl píše:
Viky - léčíš se? tohle totiž opravdu není žádná sranda…!!!!!!!!!Zuzi - tyhle návaly znám… u mě to spíš komplikujou ztráty vědomí… prostě ve větším stresu nebo po rozrušení nebo rozčílení mě mozek prostě vypne a svezu se k zemi… slyším vše kolem sebe, ale nejsem sto reagovat… v těhu se to hrozně moc zhoršilo, po vysazené léků po porodu to byl taky problém… teĎ už je to zas trochu lepší, snad už to bude vše OK. Je fakt „fajn“ svést se k zemi s 2 měs. miminkem v náručí. Naštěstí vše dopadlo dobře a malinkou jsem nějak, doteď nevím jak, udržela, takže se pak jen svezla z náručí jemně na chlupatinu..... ani se nerozplakala…
neléčím, nevím kam s tím mám jít, ale trápí mě to, nevíte nějakej jinej způsob jak se z toho dostat sama?? co třeba psa,abych musela jít ven?? já ještě to mám blbý že žiju teď v Rakousku a nemám tu nikoho známého, tak mě to prostě nedonutí jít ven sama, takže s tím ani nemůžu bojovat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.5.10 22:10
ahojky,holky,priklanim se i k vysetreni stitne zlazy,jsou to hormony,ktere umi telu i psychice dat pekne zabrat,zrovna si tim prochazim,nasadili mi jiz lecbu a je to lepsi.Jinak i nejaky traumaticky zazitek muze rozjet psychickou poruchu,treba PUP,ale cim driv si zajdes a s nejakym odbornikem promluvis,tim drive si muzes zkratit trapeni a vylecit a prekonat tento strach.Jinak mne osobne taky pomuze se nekde vypovidats kamarady,nekam zajit,vypnout,proste se preorientovat na chvili nekam jinam,nez jen na miminko a babicku-jinak jsem z toho taky pekne na sisku byt tady zavrena .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
